prismatický účinek bi(tri)fokální a progresivní čočky deviace báze z [m] h[cm]  prizmatický účinek prizmatický účinek prizmatický účinek – orientace báze báze • při pohledu přes prizma je obraz posunut směrem od báze prizmatu • toho se využívá pro odstranění obtíží spojených s heteroforiemi (odstranění astenopických obtíží) a strabismem (překonání diplopie, získání jednoduchého binokulárního vidění) orientace báze korekčních prizmat vzhledem k oku se udává směrem: dovnitř x ven/nasálně x temporálně, nahoru x dolů nebo pomocí TABO schématu „Prenticeho pravidlo“ (Prentice’s rule) f’ h   • účinek čočky lze v každém místě nahradit účinkem prizmatu podle obrázku • lámavý úhel se mění podle výšky paprsku htečna prizmatický účinek čočky Decentrovaná čočka má prizmatický účinek: prizmatický účinek decentrované čočky Decentrovaná čočka má prizmatický účinek: prizmatický účinek decentrované čočky Prizmatické korekce získané decentrací lze využít pro odstranění obtíží spojených s heteroforiemi a strabismem. Nestačí-li prizmatický účinek dosažitelný decentrací celé čočky, decentruje se první nebo druhá plocha. Tím vzniká prismatická čočka, jejíž prismatický účinek je dán úhlem os prvé a druhé plochy. prizmatický účinek a zorné pole 𝜏… zorný úhel 𝜏′… úhel otočení oka CC‘ 𝜑 𝐵 ′ h 𝜏𝜏′ 𝛿 … střed otáčení oka 𝑥′ Z geometrie vyplývá: 𝜏 = 𝜏′ − 𝛿 Z Prenticeho pravidla vyplývá: 𝛿 ≈ ℎ𝜑 𝐵 ′ ≈ 𝑥′ 𝜏′𝜑 𝐵 ′ 𝜏 𝜏′ ≈ 1 − 𝑥′ 𝜑 𝐵 ′ 𝑥′ > 0, tedy pro spojku je zorný úhel menší než příslušný úhel otočení oka, pro rozptylku větší. Rozptylka tedy poskytuje větší zorné pole, než spojka stejných příčných rozměrů. nákres z dopisu – knihovna kongresu Benjamin Franklin vynález bifokálních čoček • řádné centrování obou dílů vůči oku (optické osy procházejí skutečným středem otáčení oka) • korekce periferního astigmatismu obou dílů (bodově zobrazující čočky) • odstranění „skoku obrazu“ na předělu (shodný prizmatický účinek na předělu co do hodnoty i orientace báze) • vhodné provedení z hygienického a estetického hlediska (pokud možno bez vroubku na předělu) požadavky na bifokální čočky S’B S’D centrování dílů bifokální čočky dec2D dec2B R2D R2B R1 ’2D ’2B ’1 předěl skok obrazu u vybrušované bifokální čočky Podmínka odstranění skoku obrazu na předělu: zatavované bifokální čočky 𝑟3 = 𝑛 𝑣 − 𝑛 𝑝 𝐴𝑑𝑑 − 𝑛 𝑝 − 𝑛 𝑣 𝑟1 𝜑1 ′ 𝜑2 ′ 𝜑3 ′ 𝑟2 𝑟1 𝑟3 𝑛 𝑣 𝑛 𝑝 𝑛 𝑝 = 𝑛 𝑣 + 𝐴𝑑𝑑 𝑟1 𝑟3 𝑟3 − 𝑟1 𝑢 𝐵 ∆ = 𝐴𝑑𝑑 ∙ 𝑢 𝐵 rozdíl prismatických účinků na předělu: h = -0,3 m• HPB označuje hlavní pracovní bod • přídavek do blízka (adici) značíme Add nebo PB akomodační intervaly pro bifokální čočku h = -0,3 m PMZ = 1 D PB = 2 D • HPB označuje hlavní pracovní bod • přídavek do blízka (adici) značíme Add nebo PB • PMZ označuje přídavek mezidílu akomodační intervaly pro trifokální čočku h = -0,3 m PMZ = 1 D PB = 2 D pokles akomodační šíře na +1 D  -1,0 Aš = 1D +2 +3,25 +4,5 PMZ = 1,25 D Add = 2,5 D -0,44-0,8 -0,29-0,4 HPB intervaly ostrého vidění pro díl do dálky, mezidíl, díl do blízka zvýšení adice na 2,5 D provedení bifokálních čoček další příklady provedení bifokálních čoček Na rozdíl od bifokální čočky roste mohutnost progresivní čočky (čočky s progresivní adicí) postupně, mezi oblastí pro vidění do dálky (horní část) a do blízka (dolní část). Tyto části jsou propojeny tzv. progresivním kanálem. (Další části prezentace připraveny dle textu Mo Jalie: Progressive lenses, Part 1, Continuing Education and Training) progresivní čočky trifokální čočka progresivní čočka Průběh akomodace oka při změně pracovní vzdálenosti s trifokální čočkou (skokové změny) a progresivní čočkou (plynulá změna). Fialově jsou vyznačeny oblasti bez možnosti ostrého vidění. progresivní vs. trifokální čočky Bifokální čočka (vlevo) může vzniknout složením dvou sférických předních ploch – větší poloměr křivosti rD horní části odpovídá menší mohutnosti a představuje díl do dálky, menší poloměr křivosti rN odpovídá vyšší mohutnosti dolního dílu do blízka. Nejjednodušší progresivní čočku (vpravo) z ní vytvoříme tak, že horní a dolní sférický díl propojíme plochou, jejíž poloměr křivosti se spojitě mění. Může jít třeba o povrch rotačního elipsoidu (sféroidu). progresivní čočky Možnost tvarování povrchu progresivní čočky, a tím vytváření příznivého průběhu astigmatismu je dán technologickými možnostmi. • Důležitá je technologie CNC broušení a leštění (vlevo CNC stroj Schneider). • Jiným postupem je „slumping“ (stékání, vpravo): konvexní, původně sférická čočka je umístěna na keramickou formu („mould“) požadovaného tvaru a za vysoké teploty se této formě tvarově přizpůsobí progresivní čočky – výroba progresivní čočky Příklad astigmatismu lomeného svazku, který vzniká v segmentu s progresivní adicí, který je tvořen rotačním elipsoidem (navrženo pro adici 2,00 D při 25°). Je zřejmé, že pro rotaci oka 25° (cca 14 mm pod vrcholem čočky) je tangenciální vergence svazku 2,00 D, jak je požadováno, avšak sagitální je o cca 1,50 D menší (to je velikost astigmatismu svazku). Je třeba navrhnout plochu s větší sagitální křivostí. (… vergence svazku měřené na sféře jdoucí vrcholem plochy na optické ose, lze porovnat s paraxiální vrcholovou lámavostí) Povrch rotačního elipsoidu má nevhodnou křivost v sagitálním řezu, a proto přechodová část trpí silným astigmatismem a) (optické mohutnosti). Tvar přechodové části je možno změnit a zvýšit sagitální křivosti podél tangenciálního řezu tak, aby byl redukován astigmatismus b). To je však možné udělat jen podél samotného meridiánu, v úzké oblasti, která tvoří tzv. progresivní kanál. progresivní čočky Vlastnosti progresivní čočky lze charakterizovat dvěma diagramy: • „isocylinder lines“ (vlevo) jsou pomyslné čáry spojující na povrchu čočky místa se stejným astigmatismem; za progresivní kanál se považuje oblast s astigmatismem pod 1 D • „iso-mean power lines“ (vpravo) jsou čáry stejné optické mohutnosti progresivní čočky – isolinie Někdy se hovoří o několika generacích progresivních čoček: 1. (1959) první komerčně úspěšné čočky (Varilux 1 firmy Essel) byly skleněné, měly části do dálky a do blízka sférické a spojovala je oblast vzniklá tak, že CNC nůž opisoval horizontální kružnice, jejichž poloměr se postupně měnil mezi poloměrem křivosti horní a dolní části; díl do dálky byl prakticky bez astigmatismu 2. (1973) Varilux 2 měly asférické členy do dálky a do blízka a pro jejich propojení využívaly série kónických řezů s proměnnou asféricitou s cílem redukovat značný astigmatismus předchozího modelu; astigmatismus byl rozšířen i do dílu pro vidění do dálky 3. design třetí generace („bipolární princip“, např. Truvision OMNI) použil asférické povrchy části do blízka a do dálky, přitom nechal přechodovou oblast více zasahovat do části do dálky, tj. fakticky prodloužil přechodovou oblast; tím se sice „změkčilo“ vymezení oblasti do dálky, ale významně poklesl astigmatismus stranových částí čočky; patří mezi SOFT design 4. poslední generace se vyznačuje různými průběhy změny mohutnosti pro různé adice a využívá maximálně asférických ploch pro dosažení dobrých vlastností čoček v preferované oblasti vidění progresivní čočky • pokud designér zamýšlí získat velkou část pro vidění do dálky a vyšší hodnoty astigmatismu omezit pouze na dolní část čočky (odpovídá starší generaci čoček), je výsledkem tzv. „HARD design“ (na obrázku vlevo); tyto čočky mívají úzký koridor a poměrně širokou část do blízka • tzv. „SOFT design“ (vpravo) má malý nenulový astigmatismus i v okrajových částech dílu do dálky, tím se sníží jeho velikost v dolní části, rozšíří se koridor, část do blízka je relativně úzká– úspěšný design zejména pro nižší adice, urychluje adaptaci klienta na progresivní čočky hard a soft design progresivní čočky Ani optimální návrh progresivního kanálu nemůže zcela odstranit astigmatismus v této části čočky, kde mohutnost (v obrázku označena F) spojitě roste. Astigmatismus zde vzniká už proto, že svazek (vymezený pupilou oka) zde vždy prochází oblastí, která má v dolní části vyšší mohutnost (F+2δF), nežli v části horní (F). Paprsky v dolní části jsou proto lomeny více, než paprsky v horní části. progresivní čočky – astigmatismus protože s mohutností souvisí také zvětšení obrazu, je u progresivních čoček nutno počítat s distorzí vznikající spojitě rostoucí mohutností čočky progresivní čočky – distorze někteří výrobci vyrábějí progresivní čočky, které mají soft design pro nízké adice a postupně přecházejí k hard designu s rostoucí adicí progresivní čočky