Léčiva kardiovaskulárního systému Antihypertenziva (zkratky: HT = hypertenze, DM = diabetes, KVS = kardiovaskulární) HT = opakované zvýšení krevního tlaku (TK) 140/90 mm Hg, prevalence v dospělé populaci 20-30 %, akcelerace aterosklerózy, zvýšení rizika vzniku IM, aterotrombotických komplikací, srdečního selhání, chronického renální selhání Terapie – cíl je dosažení TK pod 140/90 mmHg, u lidí se ↑ KVS rizikem nebo DM pod 130/85 Farmakoterapie: prvních 6 skupin jsou stejně důležitá léčiva 1. volby, ostatní jsou léčiva pomocná Látky působící na RAAS (renin – angiotenzin – aldosteronový systém): 1. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE-I) – dnes nejoblíbenější skupina, ACE je zodpovědný za konverzi angiotenzinu I na angiotenzin II a za degradaci bradykininu - kaptopril, enalapril, perindopril, quinapril, lisinopril, spirapril, trandolapril, ramipril 2. Blokátory receptorů angiotenzinu II (sartany) – blokují typ AT1 receptoru pro angiotenzin II - losartan, eprosartan, valsartan, irbesartan, olmesartan, telmisartan - snížení periferní cévní rezistence, mírná vasodilatace, inhibice aldosteronu → pokles TK - významným účinkem je omezení remodelace cév a srdce (trvalé změny následkem HT) - omezují rozvoj mikrolabuminurie u DM – dnes se podávají profylakticky i mladým diabetikům - mají pozitivní účinky u metabolického syndromu → obě tyto skupiny jsou si velmi podobné mechanismem účinku, zásadním rozdílem je vliv inhibitorů ACE nad bradykinin → nejčastějším NÚ je suchý kašel, který sartany nezpůsobují - společné NÚ – hyperkalemie, hypotenze, teratogenita 3. Inhibitory reninu – nejnovější skupina, váží se na aktivní místo reninu a inhibují jeho vazbu na angiotensinogen - aliskiren, enalkiren, remikiren 4. Blokátory Ca^2+ kanálů - blokují L-kanály srdečních a cévních svalových buněk, 2 typy látek - dihydropyridiny – působí silně na svalovině cév – inhibice influxu Ca^2+→ relaxace sval. stahu a snížení periferní cévní rezistence → snížení TK - amlodipin, felodipin, isradipin (a další „-dipiny“) non-dihydropyridiny – ovlivňují i elektrickou aktivitu srdeční svaloviny a používají se jako antiarytmika!!! - diltiazem, verapamil 5. Diuretika – thiazidy, kličková a draslík šetřící 6. Betablokátory – tlumí aktivitu sympatiku centrálně i periferně Farmakologické účinky: zpomalení srdeční akce, snížení srdečního výdeje Kardioprotektivní účinky: antiischemický – ↓ srdečního výdeje = ↓ spotřeba O2; antiarytmický – elevace fibrilačního prahu, bradykardie → delší diastola → lepší průtok koronárkami Neselektivní – propranolol, sotalol, neselektivní s ISA – pindolol Kardioselektivní (β[1]) – metoprolol, atenolol, bisoprolol, esmolol, selektivní (β[1]) s ISA – celiprolol Ostatní – labetalol, karvedilol mají kombinované účinky na různých adrenergních rc Ostatní: Látky působící centrálně - agonisté imidazolinových rec. – moxonidin, rilmenidin - centrální α[2] agonisté – klonidin, α-metyl-dopa (léčivo volby u HT v těhotenství), urapidil (kombinovaný účinek na α[1] → velmi silný) Alfa-blokátory – vlivem na α[1] → vasodilatace + vliv na močové cesty – pozitivní účinky u hypertrofie prostaty - prazosin, urapidil Látky s přímým vazodilatačním působením – nitroglycerin, nitroprusid sodný, isosorbid dinitrát, isosorbid mononitrát Diuretika (HT = hypertenze, AHT = antihypertenziva) – účinky renální (především snížení reabsorpce Na a Cl) i extrarenální (především vasodilatace) Thiazidy - inhibice resorpce Na^+ a Cl^- v distálním tubulu, nejčastěji používaná diuretika u HT - hydrochlorothiazid, chlorthalidon, indapamid, metipamid - NÚ – poruchy glycidového a lipidového metabolismu, zvýšení kys. močové Kličková diuretika – zvýšení sekrece Na vedoucí ke ztrátám vody, K a dalších iontů (Ca), velmi silné, krátké působení, vazodilatační účinek - furosemid, torasemid - NÚ - ztráty Na, Cl, K (arytmie), Ca (někdy využíváno u hyperkalcemie), Mg (arytmie), možná nefro-, ototoxicita Draslík šetřící diuretika – působí ve sběrném kanálku, všechny zvyšují hladiny draslíku – proto draslík šetřící, bývají proto kombinovány s kličkovými diuretiky - spironolakton, eplerenon – inhibují účinky aldosteronu, výsledkem je zvýšení sekrece Na a reabsorpce K - amilorid – inihibuje průchod Na epitelem kanálků, což vede ke vstřebávání K - NÚ - spironolakton se podobá steroidním hormonům – gynekomastie, poruchy plodnosti u mužů i žen; zvýšení draslíku může být nebezpečné – pozor na kombinace s jinými léčivy např. ACE-I Inhibitory karboanhydrázy - působí v proximálním tubulu kde inhibují enzymatickou disociaci H[2]CO[3] na H^+ a HCO[3]^-, v důsledku to vede ke zvýšení K a Na v moči, mají pouze krátký a slabý diuretický účinek - indikace – glaukom, výšková nemoc, alkalóza, ne pro terapii HT!!! - acetazolamid Osmotická d. - nemohou být reabsorbována a způsobují hyperosmolaritu filtrátu - indikace – forsírovaná diuréza, edém mozku, šokové stavy k zajištění diurézy, ne pro terapii HT! - mannitol Obecné charakteristiky: Výhody: - možnost kombinace se všemi AHT Nevýhody: - metabolické účinky - potenciace účinku ostatních AHT - špatná tolerance (vyšší věk) - absence vlivu na CNS - nízká cena NÚ: - deplece kalia (krom K^+ šetřících) KI: - dna (především thiazidy) - hyperurikémie (thiazidy, kličková) - renální selhání, hyperkalémie (K^+ šetřící) - slabost, nauzea - relativní: těhotenství - hypovolémie, hypotenze (furosemid) - hyperkalemie (amilorid, spironolakton) - poruchy glycidového + lipidového metabolismu (thiazidy) Léčiva užívaná u ICHS a anginy pectoris Antiagregancia (antitrombotika) - kys. acetylsalicylová - ostatní viz. kapitola „Léčiva ovlivňující hemostázu“ Antiangiózní terapie – nitráty - MÚ: uvolnění NO a vazodilatace koronárních cév - opakované podání = tolerance - nitroglycerin, isosorbid mononitrát, isosorbid dinitrát Blokátory Ca^2+ kanálů - MÚ: snížení intracelulární koncentrace vápníku = vazodilatace, snížení srd. kontraktility - nifedipin, amlodipin, felodipin, isradipin, manidipin, nilvadipin - verapamil, diltiazem β-blokátory - MÚ: blok adrenergních β-receptorů - léčiva 1. volby - NÚ – bradykardie, AV blok, astmatický záchvat - bopindolol, acebutolol, celiprolol Ostatní - ivabradin – inhibitor K^+ kanálu I[f] - molsidomin – látka uvolňující NO, pro pacienty s intolerancí nitrátů Hypolipidemika Iontoměniče (pryskyřice) - MÚ: ve střevě vyvazují ŽK a blokují jejich enterohepatální oběh = ↓ návrat ŽK do jater → zvýšená syntéza ŽK z CH + zvýšené vychytávání LDL játry = mobilizace CH z tkání a odstranění z krve - kolestyramin, kolestipol, kolesevelam Ezetimib - MÚ: inhibitor střevní absorpce sterolů = blokátor transportního proteinu → snížený přísun CH ze střeva Statiny - MÚ: inhibitory HMG-CoA-reduktázy: ↓ syntézy CH de novo → ↑ syntéza LDL-receptorů = ↑ vychytávání CH ze tkání - simvastatin, lovastatin, fluvastatin, pravastatin, atorvastatin, rosuvastatin… Kyselina nikotinová (niacin) - MÚ: není zcela jasný, snížení syntézy TAG → ↓ VLDL (játra) → ↓ LDL Fibráty - MÚ: agonisté jaderných PPAR-α receptorů → ↓ produkce VLDL, ↑ aktivity LPL, ↑ lipolýzy a β-oxidace - fenofibrát, ciprofibrát, bezafibrát (gemfibrozil, klofibrát – starší) Pozn. - dyslipidémie jako NÚ léčiv = glukokortikoidy, cyklosporin A, thiazidová diuretika, neselektivní β-blokátory, estrogeny, gestageny, androgeny, retinoidy, inhibitory HIV-proteáz Léčiva srdečního selhání Srdeční glykosidy - MÚ: blokáda NA^+/K^+ pumpy v kardiomyocytech - zvyšují sílu kontrakce myokardu a zpomalují rychlost vedení vzruchu a srdeční frekvenci - NÚ: zvracení, průjmy, nechutenství, poruchy zraku - digoxin – úzká terap. šíře = riziko intoxikace Sympatomimetika - těžké formy srd. selhání a kardiogenní šok - dopamin , dobutamin – β[1]-sympatomimetický efekt - amrinon, milrinon – inhibitory fosfodiesterázy III Vazodilatancia - u akutních stavů, aplikace i.v. - nitroprusid sodný, nitroglycerin, izosorbid Levosimendan - kalciový senzibilizátor Antiarytmika – léčiva srdečních arytmií Rozdělení podle vlivu na membránový akční potenciál: Třída I: MU: blok Na^+ kanálu Ia: široké antiarytmické spektrum – chinidin, prajmalin, detajmin Ib: komorové tachyarytmie – lidokain Ic: supraventrikulární arytmie a fibrilace síní – propafenon Třída II: MU: blok β-adrenergních receptorů – sekundární prevence infarktu myokardu, fibrilace síní a flutter – metoprolol, timolol, esmolol Třída III: MU: blok K^+ kanálů – supraventrikulární a komorové tachykardie – amiodaron Třída IV: MU: blok Ca^2+ kanálů – supraventrikulární tachykardie – verapamil, diltiazem Ostatní: – digoxin – zpomaluje rychlost vedení AV uzlem, více viz. Kardiotonika – adenozin – agonista adenozinových A[1] receptorů – atropin + β-sympatomimetika – terapie bradyarytmií