Veřejné zdravotnictví Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. (pkanova@med.muni.cz) Ústav ochrany a podpory zdraví LF, UKB, A21, 3. patro Základní literatura •HOLČÍK, J., ŽÁČEK a., KOUPILOVÁ, I.: Sociální lékařství. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 137 s. •ŽÁČEK, A. , HOLČÍK, J.: Sociální lékařství II, Úvod do veřejného zdravotnictví. Brno: Masarykova univerzita, 1992. 130 s. •Holčík, J.: Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, Brno, MU a MSD 2010, 293 s. • • • SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ - TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ •LÉKAŘSKÉ OBORY •Základní biomedicínské obory •Molekuly, buňky, orgány •Studují živé hmoty v nižších subsystémech •Typickou metodou je laboratorní experiment •Klinické biomedicínské obory •Lidský jedinec •Stanovení diagnózy a léčby •Metody: pozorování, kazuistiky, zkušenost, pomocná laboratorní vyšetření, klinický pokus •Sociomedicínské obory •Zdraví a péče o zdraví populačních skupin •Zdravotní problémy u populací a možnosti zlepšení zdraví •Epidemiologické a statistické metody •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ – •„Sociální“ •týkající se celé společnosti •populační přístup – • • •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ • •JE VĚDNÍ, MEDICÍNSKÝ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZDRAVÍM POPULACE A PÉČÍ O ZDRAVÍ VE SPOLEČNOSTI. • •TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ • – – • •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ • •JE VĚDNÍ, MEDICÍNSKÝ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZDRAVÍM POPULACE A PÉČÍ O ZDRAVÍ VE SPOLEČNOSTI. • •TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ • – – • •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ • •JE VĚDNÍ, MEDICÍNSKÝ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZDRAVÍM POPULACE A PÉČÍ O ZDRAVÍ VE SPOLEČNOSTI. • •TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ • – – • •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ • •JE VĚDNÍ, MEDICÍNSKÝ A INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZDRAVÍM POPULACE A PÉČÍ O ZDRAVÍ VE SPOLEČNOSTI. • •TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ • – – • •SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ • •Tři základní otázky: •Jaké je zdraví lidí? •Proč je takové? •Jak ho můžeme zlepšit? • • – – • •JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? • • • • CO, KOLIK, KDY, KDE – • • •PŘEDPOKLAD : –Zdraví lidí lze popsat, měřit a lze také hodnotit jeho rozložení, vývoj v populaci jako celku i v jednotlivých podskupinách. • • POPIS •PROČ JE TAKOVÉ? POPIS ANALÝZA •PROČ JE TAKOVÉ? •Analýza a hodnocení zdravotní situace • •PŘEDPOKLAD: •Zdraví lidí není ovlivňováno jen náhodnými jevy a procesy. •Se zdravím jsou spojeny příčinné faktory a mnoho dalších okolností (determinanty zdraví), které lze identifikovat a studovat jejich rozložení v čase, místě i v jednotlivých populačních podskupinách. • •CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ •CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? •Systém péče o zdraví •Oblast působení veřejného zdravotnictví • •PŘEDPOKLAD: •Získanými poznatky, volbou a realizací vhodných opatření lze přispět jak k řešení zdravotních problémů, tak i k ochraně, upevňování a rozvoji zdraví lidí. • • •VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ •Veřejné zdravotnictví •INTERDISCIPLINÁRNÍ OBOR • •zdraví (populační přístup) •péče o zdraví •zdravotnictví – •Integrace poznatků a metod různých vědních oborů s cílem přispět ke zlepšení zdraví lidí. • • •Veřejné zdravotnictví •VÝCHODISKA • •Hlavním teoretickým základem VZ je sociální lékařství. •Vychází zejména z těchto disciplín: –epidemiologie, –hygiena, –preventivní lékařství, –zdravotní výchova a podpora zdraví, –vědy o řízení a zdravotnický management, –ekonomie, –právo, –zdravotnická legislativa, –statistika a medicínská informatika, –sociologie, –sociální psychologie, –filosofie a lékařská etika, –historie medicíny apod. – • •Veřejné zdravotnictví • HODNOTOVÝ ZÁKLAD • •Zdraví a péče o zdraví –všeobecná humánní hodnota •důležitý individuální zájem a potřeba •významná sociální hodnota – INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •důležitá, ale nikoliv nejdůležitější hodnota •pud sebezáchovy •mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje •je důležité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, když jsou ještě zdraví, aby si zdraví vážili a naučili se je účinně chránit SOCIÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Historicky - vojenské hledisko – armáda potřebovala zdravé muže. •Ekonomický aspekt - výrobní organizace potřebovaly zdravé pracovníky. •Sociální hodnota zdraví je ovšem mnohem bohatší. Jde o bezpečnost a spokojenost lidí, o právo žít ve zdravém prostředí a ve zdravé společnosti. • EKONOMICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •General Motors – největší výrobce automobilů v USA vydal v roce 2007 na zdraví svých zaměstnanců 4,6 miliardy dolarů. To je více než zaplatil v témže roce za ocel. •Zdraví a vzdělání lidí je základní podmínkou konkurenceschopnosti národní ekonomiky. •Příznivá ekonomika je důležitým východiskem silné sociální politiky. POLITICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •V řadě evropských zemí se zdraví lidí dostalo do popředí zájmu voličů. •Dobrá zdravotní politika orientovaná na zdraví a jeho determinanty a silná sociální politika představuje ve svém důsledku důležitý nástroj růstu ekonomické výkonnosti, konkurenceschopnosti a v neposlední řadě je i podmínkou kulturního a sociálního rozvoje státu. •Veřejné zdravotnictví • HODNOTOVÝ ZÁKLAD • •Spjatý se zdravotní strategií SZO •1977: „Zdraví pro všechny do roku 2000“ •Zdraví – tělesné, psychické, sociální •Spravedlnost ve zdraví •Hodnoty a ideály •Veřejné zdravotnictví •PRAXE • •Veřejné zdravotnictví • systém dostupné zdravotnické péče. •systém institucí, které svou činností reagují na základní sociálně zdravotní problémy a přispívají k jejich zvládnutí. •Veřejné zdravotnictví •VÝZKUM • •Dominantní zdravotní problémy a možnosti jejich řešení •Analýza a hodnocení zdravotní politiky •Hodnocení účinnosti, hospodárnosti a kvality péče, včetně otázek spravedlnosti při poskytování zdravotnických služeb • • SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ •SYSTÉMOVÉ POJETÍ • •vstupy (materiální, nemateriální), •proces (tj. zpracování vstupu na výstupy), •výstup (výsledky činnosti systému), •mechanismus zpětné vazby (autoregulace) •okolí systému (ovlivňuje systém x je závislé na systému). OKOLÍ SYSTÉMU ZPĚTNÁ VAZBA •DYNAMIKA SYSTÉMU • • •Funkce sociálních systémů se nemění automaticky, ale jsou řízeny a realizovány lidmi, kteří jednají jak z objektivních , tak subjektivních motivů. •PÉČE O ZDRAVÍ • •je široce pojatý souhrn –zdravotnických, –organizačních, –ekonomických, –výchovných –a dalších prostředků, opatření a aktivit, • jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet • a navracet lidem zdraví. • •Těžiště spočívá v rodinách, školách a na pracovištích. • POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ •SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ • •Široký sociální systém jehož součástí je –jak zdravotnictví, –tak i činnost mnoha dalších institucí, organizací, skupin a jednotlivců. •Zahrnuje – výchozí zdravotní situaci s jejími podstatnými charakteristikami, –zdravotní problémy, potřeby, požadavky i schopnosti lidí apod. • •ČINNOST SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ • •K činnostem patří aktivita jak zdravotnických zařízení, tak všech ostatních komponent systému, přičemž k těm základním patří: •občané •politické a správní orgány •zdravotnictví •ostatní odvětví (rezorty) •mezinárodní organizace •VÝSTUPY SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ • •Výstupem jsou opět zdravotní situace se zdravotními problémy a dosaženou úrovní zdraví lidí. • •REGULAČNÍ PRVKY SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ • •Velmi mnohotvárné jsou i regulační prvky systému a jeho okolí, např. –politická situace, – ekonomická situace, –kultura, –chování lidí, –respektované hodnoty apod. • •CÍLE SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ • •Úroveň zdraví 1.Přidat léta životu (prodlužování života) 2.Přidat zdraví životu (snižování nemocnosti) 3.Přidat život létům (zlepšení kvality života od počátku do konce) • •Rozložení zdraví •Omezit značné a nežádoucí zdravotní rozdíly mezi populačními skupinami ZAMĚŘENÍ SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ jedinec populace zdraví nemoc jedinec populace zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (D) OBLAST PUBLIC HEALTH MEDICINE jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc •SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Resortní systém obsahující soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), které byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. • •Je subsystémem systému péče o zdraví. • •SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Různá schémata systému zdravotnictví •Použití závisí na povaze řešených problémů, použitých teoretických východiscích, ukazatelích i kritériích hodnocení dosažených výsledků. • •Smyslem každého schématu je uvědomit si základní komponenty systému a jho hlavní funkce. •SCHÉMA SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ • •SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Vstup (zdroje) •finance •materiál •zdravotnická zařízení •pracovníci •intelektuální potenciál • •Obsah (funkce, činnost) •= poskytování zdravotnických služeb: •Preventivně léčebná péče (sanogenní, preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, pečovatelské a paliativní služby) •Hygienická služba (tvorba, úprava a ochrana prostředí; hygienické obory a epidemiologie infekčních chorob) •Výchova obyvatelstva ke zdraví (záležitost všech zdravotnických pracovníků ve všech zdravotnických zařízeních, zaměřuje se na osoby zdravé i nemocné). • • • •SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Výstup •uspokojení zdravotních potřeb, •změny úmrtnosti a nemocnosti, •zvýšení kvality života apod. • •Okolí systému •socioekonomické poměry, •chování lidí (hodnoty, morálka, odpovědnost, ekonomická podpora, politická vůle apod.), •výživa, •bydlení, •výchova, •kultura, •zdravotní gramotnost apod. • •FUNKCE SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ • •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví • •V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví • • • PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •Zdravotní situace se v České republice v některých aspektech zlepšuje. Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá skutečným potřebám a možnostem. • •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •Zdravotní stav •Životní styl •Životní prostředí •Zdravotnický systém •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE • •2 základní zdroje informací •Rutinní statistiky •Výběrová šetření zdravotního stavu •RUTINNÍ STATISTIKY • •základem jsou systematicky a pravidelně sbíraná data (záznamy, výkazy, hlášení …) • •soubory uspořádaných dat a z nich vypočítaných ukazatelů • •OKRUHY INFORMACÍ VE ZDRAVOTNICKÉ STATISTICE • 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje • •ZPRACOVÁNÍ A PUBLIKACE ÚDAJŮ RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY • •ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) •Zdravotnická ročenka ČR •Souhrnná publikace, obsahuje 7 kapitol: •Demografie •Zdravotní stav •Síť a činnost zdravotnických zařízení •Pracovníci a zdravotnické vzdělávání •Ekonomické ukazatele •Mezinárodní srovnání •Okresní přehledy •Vychází každoročně od r. 1960 •Od r. 2006 ročenky pro jednotlivé kraje • • • • •ZPRACOVÁNÍ A PUBLIKACE ÚDAJŮ RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY • •Zdravotnická statistika –V této ediční řadě vycházejí monotematické publikace (např.: Zemřelí, Narození a zemřelí do 1 roku, Péče o nemocné cukrovkou, Potraty, Infekční nemoci, Hospitalizovaní). • • • •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI ZEMŘELÝCH • •ÚMRTNOST (mortalita) je široce užívaný indikátor zdraví. • Hlavním zdrojem informací o zemřelých je List o prohlídce mrtvého. • • • •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI ZEMŘELÝCH • •Počet zemřelých •Struktura zemřelých –Pohlaví –Věk –Příčiny smrti (KVO, ZN, úrazy) •Úmrtí kolem porodu •Střední délka života • • •UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU ZALOŽENÉ NA EVIDENCI NEMOCÍ • •Statistika pracovní neschopnosti –Krátkodobá (pracovní neschopnost) –Dlouhodobá (invalidní důchody) – •Statistika hospitalizovaných –Příčiny hospitalizace –Délka hospitalizace – •Statistika povinně hlášených nemocí –72 přenosných + 17 hromadně se vyskytujících chorob(infekční nemoci, TBC, pohlavní nemoci, nemoci z povolání, úrazy, vrozené vady, onkologická onemocnění…). • •NEMOCNOST •stejně jako v jiných vyspělých zemích převažují chronické neinfekční nemoci –Kardiovaskulární onemocnění –Zhoubné novotvary –Diabetes mellitus –Alergie –Nemoci pohybového ústrojí –Orální zdraví –Infekce –úrazy •UKAZATELE NEMOCNOSTI • •Incidence •Prevalence •Průměrná doba trvání nemoci INCIDENCE PREVALENCE ÚMRTÍ UZDRAVENÍ VZTAH MEZI UKAZATELI NEMOCNOSTI VZTAH MEZI UKAZATELI NEMOCNOSTI > •Každý nový případ nemoci zvyšuje prevalenci. •Ke snížení prevalence dochází pouze v důsledku uzdravení či úmrtí. •Je-li míra uzdravení a úmrtí nízká, pak i nízká incidence může způsobovat vysokou prevalenci. •Pokles úmrtnosti nemusí znamenat snížení incidence, ale pouze účinnější léčbu. •Rozdíly v prevalenci mohou být výsledkem jak různé incidence, tak různé míry uzdravení a různé míry úmrtnosti. • • • •ZDRAVOTNÍ STAV • •Vývoj střední délky života je relativně příznivý. Je však patrné zaostávání za vyspělými zeměmi. • V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění, úrazů i psychických nemocí. •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. •Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA •V posledních 20 letech SDŽ neustále roste •V r. 2013 byla SDŽ pro muže 75,2 let a pro ženy 81,1 let. •SDŽ se zvyšuje zejm. v souvislosti s poklesem úmrtnosti na NOS •ČR má nejlepší SDŽ ze zemí S a V Evropy, za západní Evropou však zaostává • •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA • •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA – MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ • • ŽIVOTNÍ STYL • •K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • KOUŘENÍ •V ČR kouří 30% populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. •Největší podíl kuřáků je ve věk. sk. 15-24 let (téměř 45%) •V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků –mezi nimi převažují dívky •Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření KOUŘENÍ DĚTŠTÍ KUŘÁCI ALKOHOL •V ČR se ročně spotřebuje průměrně 16,6l čistého alkoholu na dospělou osobu. •Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 12,5l) •Rizikoví konzumenti – 26% mužů a 13% žen •Škodlivé pití -12,5% mužů a 2,7% žen •Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků • • DŮSLEDKY KOUŘENÍ •V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně 18.000 lidí •Pravidelní kuřáci mají –3x vyšší riziko vzniku rakoviny, –1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS –14x vyšší riziko CHOPN •Pasivní kouření ALKOHOL KONZUMACE ALKOHOLU U 16LETÝCH •ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • •K dílčímu zlepšení došlo až v posledním desetiletí. Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. • •SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči. • •V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a uspokojování zdravotnických potřeb). • • •VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je: •ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ. • STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad EVROPA STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO JAPONSKO kalendářní roky 0 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 70 75 věk ŠV EU FI DA ČR Švédsko Evropská unie Finsko Dánsko Česká republika STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA Naděje dožití při narození (muži+ženy) roky (věk) 4 roky kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA Naděje dožití při narození (muži+ženy) roky (věk) 22 roků kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA Naděje dožití při narození (muži+ženy) roky (věk) 22 roků 20 roků A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ 72 70 ŠVÉDSKO 68 66 64 62 60 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?KeepThis=true&TB_iframe=true&heig ht=450&width=920 9 roků zdravé období délka nemoci naděje dožití 12 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití ČESKÁ REPUBLIKA zdravé období délka nemoci naděje dožití ROZDÍL 5 LET zdravé období délka nemoci naděje dožití Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné. zdravé období délka nemoci naděje dožití Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace (2) 0 5 10 15 20 1970 1980 1990 2000 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO kalendářní roky litry čistého lihu Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO 2000 kilogramy zeleniny kalendářní roky HLAVNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •DETERMINANTY ZDRAVÍ •Pojem determinanty označuje všechny okolnosti a faktory, které určitým způsobem posilují a upevňují nebo naopak ohrožují a oslabují zdraví. • •Zdravotní stav populace je výsledkem působení celé řady determinant různé povahy a různého původu. • •Tato věta se může zdát banální, ale ještě v 70. letech minulého století převládalo přesvědčení, že zdravotní stav populace je z naprosto největší části odrazem úrovně zdravotní péče. •ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DETRMINANTA ZDRAVÍ • •Úspěchy medicíny v potlačování infekčních nemocí (hygienická opatření, očkování). •Rozdíly ve zdraví lidí jako odraz rozdílů v dostupnosti zdravotnických služeb. •Poválečný rozvoj zdravotnických systémů a veřejného zdravotního pojištění v Evropě. •70. léta 20. století – 3 základní zdravotní problémy: –Růst výdajů na zdravotní péči –Stagnace zdravotního stavu obyvatelstva –Otázka ovlivnitelnosti známých rizikových faktorů na individuální úrovni •ZÁKLADNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ •Lalondova zpráva – vymezuje čtyři základní okruhy determinant zdraví • • • • • • • • • •Smyslem této kvantifikace však bylo především ukázat, že kromě vliv zdravotní péče na zdraví populace byl přeceňován. •Nejvýznamnější determinanty zdraví leží mimo tradičně chápaný sektor zdravotnictví ZDRAVÍ •HLAVNÍ DETRMINANTY ZDRAVÍ • •Obezita, výživa a aktivní pohyb •Alkohol •Kouření •Stav životního prostředí •Psychické potíže •Drogy •Zdravotnické služby