SPINÁLNÍ SVALOVÁ ATROFIE Vypracovali: Michal Vondráček Michael Bouzekri Diana Johnová Helena Vojířová Tereza Vrtělová Kristýna Vovesná Spinální svalová atrofie (SMA) •Skupina vrozených degenerativních neuromuskulárních chorob •Společné rysy: ØPostupný zánik α - motoneuronů v předních rozích míšních ØPeriferní motorické postižení •Obraz nemoci může být variabilní • 4 hlavní skupiny: 1.infantilní (SMA I) 2.intermediální ( SMA II) 3.juvenilní (SMA III) 4.adultní (SMA IV) • • http://classconnection.s3.amazonaws.com/997/flashcards/1355997/jpg/ventral_horn1336348395188.jpg 1) SMA I. Typu = akutní infantilní forma (Morbus Werdning – Hoffmann I) •Akutní charakter, fulminantní průběh, 35% SMA •Projev 4-6 měsíců věku, úmrtí do 2-3 let (neexistuje účinná léčba) •Od narození periferní sval. hypotonie, časté dýchací obtíže, může postihovat i bulbární funkce (sání , polykání, tichý pláč, respirační potíže), areflexie od počátku onemocnění •Možná přítomnost deformit skeletu, flekčních kontraktur •Dítě se nenaučí stát ani sedět, mentální vývoj je normální. •Pokud začátek denervace neuronů již intrauterinně => O - forma SMA Øsnížené pohyby plodu; menší vitální kapacita plic => dechová insuficience po narození => hrozí aspirace, dožití věku 6-12 měsíců. • 2) SMA II. typu = chronická infantilní / intermediální forma (Morbus Werdnig Hoffmann II) •Nejrozšířenější, pomalejší progrese •Nástup v 6. – 24. měsíci života , dožívání 30-50 let •Svalová slabost symetrická a postihuje hl. proximální svaly HK i DK, distální svaly postiženy málo nebo vůbec •Dítě schopno sedu i stoje, ale zpravidla ne chůze •Postupně regrese dosaženého motorického vývoje deformitami nohou, kyfoskoliózou •Léčba symptomatická • 3) SMA III. typu = juvenilní forma (Morbus Kugelberg-Welander) •Výskyt předškolní / školní věk •Pomalá progrese periferní parézy (stupňovitá), postupné horšení chůze, nízké reflexy, později nevybavitelné •První příznak – porucha chůze- slabost DK, postupně se horší i hybnost HK s predilekcí proximálně, pokles tonu trupového svalstva •mezi 20. – 40. rokem se pacienti stávají imobilní (i dříve) • 4) SMA IV. typu = adultní forma •první příznaky po 35. roce •možná rychlá progrese, obvykle pomalá •rozlišení několika typů : Ø Distální spinální svalová atrofie : symetrické postižení slabostí HK / DK Ø Segmentální spinální atrofie : asymetrické postižení s předností postižení proximální nebo distální • různé typy dědičnosti • Genetická příčina l lDědičnost u základních typů je autosomálně recesivní (AR) lVe vyšším věku vzácně i další formy nemoci s autosomálně dominantní (AD) či X-vázanou dědičností , nebo také s mutací de novo. lLokus genu pro všechny typy SMA je lokalizovaný do oblasti 5q11.2-q13.3 lHlavním genem je SMN – Survival Motor Neuron gen. Ten má 9 exonů a v 5q oblasti se nachází ve dvou kopiích, telomerické a centromerické (SMN tel-SMN1 a SMN cen-SMN2), přičemž ale pro tělo potřebný plnohodnotný úplný protein SMN, který se podílí na různých buněčných procesech, produkuje především SMN1 gen. • http://baadergen677s09.weebly.com/uploads/1/7/2/1/1721470/5833229.jpg?479x176 Genetická příčina lKlasické formy SMA jsou způsobeny v 95% případů způsobena homozygotní delecí exonu 7 genu SMN1 lNa buněčné úrovni je důsledkem snížené exprese úplného proteinu SMN apoptotický zánik alfa-motoneuronů v předních rozích míšních. lV roce 1995 byly nalezeny první kandidátské geny pro SMA. Jedním z nich je NAIP - Neuronal Apoptosis Inhibitory Protein gen. Kromě jedné kopie NAIP genu se v SMA oblasti nachází i variabilní počet deletovaných pseudogenů. Zjistilo se, že asi 45 % SMA I. typu a 18 % SMA II. typu mají homozygotní deleci v exonech 5 a 6 NAIP genu. • Riziko v rodině lNejčastější fatální neuromuskulární onemocnění kojenců lTřetí nejčastěji diagnostikované NM onemocnění do 18 let lIncidence SMA je 1:610 000 lFrekvence nosičů od 1:34 až po 1:60 Genetické vyšetření •Vyšetření pro potvrzení diagnózy i prenatální diagnostiky: ØDetekce delecí SMNtel genu – stanovení homozygotní delece 7. a 8. exonu SMN1 genu ØMetody PCR nebo MLPA (Multiplex ligationdependent probe amplification) ØOvěření detekce počtu kopií genu SMN1 a SMN2 genu se provádí pomocí metody relativní kvantifikace ØDalší metody: SMN region test KIT… •Nepřítomnost delece diagnózu SMA nevylučuje, až 10 % případů může nést místo delece bodovou mutaci (častěji u SMA II, III) •Potvrzením nemoci je i prokázaná delece 5. exonu NAIP genu. Existuje korelace mezi klinickým stavem pacienta a rozsahem nalezené delece. •U dětí se SMA I. typu je zjišťována delece zahrnující gen SMN1 spolu s genem NAIP až v 68 %, u SMA II. a III. typu je to jen asi u 5 % případů. http://www.intermed.de/shop/out/pictures/master/product/1/Intermed_260545.jpg •Indikace vyšetření: •u pacientů se SMA •u příbuzných pacientů se SMA •u příbuzných přenašečů delece exonu 7 SMN1 genu •u dárců oocytů, spermatu • •Materiál pro vyšetření: •5 ml venózní krve odebrané do EDTA, bukální stěr, plodová voda (16.-18. týden), choriové klky (10.-13.týden), pupečníková krev (od 18. týdne) • •Vyšetřované změny: •stanovení počtu kopií exonu 7 a 8 SMN1 genu • Léčba lKauzální léčba – neexistuje, genová terapie? lRehabilitace -Metodiky pro rehabilitaci periferních paréz, Vojtova metoda -Protahování, polohování končetin, ergoterapie -Respirační fyzioterapie, elektroléčba, vodoléčba •→ cíl udržení hybnosti, vertikalizace pacienta, zapojení do normálního života lPrevence skoliózy, osteoporózy, dýchacích a trávicích obtíží → strava pro udržení normální tělesné hmonosti, podpůrná plicní ventilace, gastrostomie lChirurgický zákrok – stabilizační fůze páteře, nápravy subluxací a dislokací kloubů Použité zdroje: •http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/spinalni-svalove-atrofie-271481 •http://emedicine.medscape.com/article/1181436-overview • DĚKUJEME ZA POZORNOST