SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
  Podzim 2014        Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D.
       e-mail: pkanova@med.muni.cz
C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF







lZÁPOČET
lDocházka, aktivní účast na seminářích
lTest
l
lZKOUŠKA
l2 otázky + výsledky testu
lTermíny zkoušek
•
l

l
lMetody studia zdravotního stavu populace
lrutinní statistiky
lepidemiologické metody
lstatistika
•
l

lI. RS 15. 9. – 19. 9.: Rutinní zdravotnická statistika
l 22. 9. – 26. 9.: Standardizace relativních ukazatelů, SDŽ
l
lII. EPI 29. 9. –  3.10.: Měření frekvence nemocí v populaci
l          6.10. – 10.10.: Diagnóza v epidemiologii, validita
l a prediktivní hodnota dg. testů
l         13.10. – 17.10.: Základní typy epidemiologických studií
l             20.10. – 24.10.: Rizika
l
lIII. ST    27.10. – 31.10.: Deskriptivní statistika
l 3.11. –  7.11.: Odhady parametrů základního souboru
l        10.11. – 14.11.: Testy hypotéz
l        17.11. – 21.11.: Hodnocení vztahů kvantitativních
l a kvalitativních veličin
l
l        24. 11. – 28.11.: Zápočtový test
•     1. 12. –  5.12.: Zápočet
•    8. 12. – 12.12.: Konzultace, předtermíny
•     15. 12. – 19.12.: Konzultace, předtermíny
•

SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
l
lVědní, medicínský obor
•zdraví populace
•systém péče o zdraví ve společnosti
•
lInterdisciplinární obor
•epidemiologie, demografie, sociologie,     ekonomie, psychologie, právo, etika ad.
•

Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů

SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
lV teorii SL dominují 3 základní otázky:
l
lJaké je zdraví populace?
l
lProč je takové?
l
lJak ho můžeme zlepšit?

SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
lV teorii SL dominují 3 základní otázky:
l
lJaké je zdraví populace?
•Hodnocení zdravotního stavu.
lProč je takové?
l
lJak ho můžeme zlepšit?

SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
lV teorii SL dominují 3 základní otázky:
l
lJaké je zdraví populace?
•Hodnocení zdravotního stavu.
lProč je takové?
•Determinanty zdraví.
lJak ho můžeme zlepšit?

SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
lV teorii SL dominují 3 základní otázky:
l
lJaké je zdraví populace?
•Hodnocení zdravotního stavu.
lProč je takové?
•Determinanty zdraví.
lJak ho můžeme zlepšit?
•Ovlivnitelnost zdraví.

SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
lV teorii SL dominují 3 základní otázky:
l
lJaké je zdraví populace?
•Hodnocení zdravotního stavu.
lProč je takové?
•Determinanty zdraví.
lJak ho můžeme zlepšit?
•Ovlivnitelnost zdraví.

1. SEMINÁŘ
lRUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA
l
lVYUŽITÍ PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA
l
l
l

HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE
l2 zdroje informací:
•rutinní statistiky
•výběrová šetření
l

Rutinní zdravotnická statistika
I.Zdravotnická statistika
a)ÚZIS a NZIS
b)Okruhy informací ve zdravotnické statistice
c)Publikace
•
II.Dílčí statistiky využívané ke studiu zdravotního stavu populace
a)Demografická statistika
b)Statistika nemocnosti
c)Statistika zemřelých

RUTINNÍ STATISTIKY
l
lodvětvové rutinní statistiky www.czso.cz
l
lsystematicky a pravidelně sbíraná data
l
lsoubory uspořádaných dat a ukazatelů
l
l
l

ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ UKAZATELE

lAbsolutní čísla:
•Rozsah problému v populaci v prostoru a čase
•Plánování a řízení zdravotnických služeb
•
lRelativní čísla:
•Výstižnější popis
•Orientační srovnání (x STANDARDIZACE)
•
lSLOŽITĚJŠÍ UKAZATELE
•Berou v potaz více údajů, matematické modely (SDŽ jako ukazatel úmrtnostních tabulek)

ABSOLUTNÍ UKAZATELE

Pohyb obyvatel České republiky podle ČSÚ
ukazatel
1. pololetí 2012
1. pololetí 2013
rozdíl
sňatky
18 599
16 618
-1 981
rozvody
12 954
14 220
 1 266
živě narození
53 638
52 001
-1 637
- z toho mimo manž.
23 077
23 240
163
zemřelí
55 659
55 811
152
potraty
19 442
18 798
-644
přistěhovalí
9 237
16 121
6 884
vystěhovalí
3 375
15 514
12 139
přir. přírůstek
-2 021
- 3 810
-1 789
přírůstek stěhov.
5 862
607
-5 255
celk. přírůstek
3 841
-3 203
-7 044
stav obyv. k 1. 7.
10 509 286
10 512 922
3 636
l

RELATIVNÍ UKAZATELE

l
Tab.1.2.
Pohyb obyvatelstva (relativní údaje na 1000 obyvatel) podle oblastí, krajů a okresů
v roce 2012
Population and vital statistics (relative data per 1,000 inhabitants): by area, region and
district;
in year 2012
Oblast. kraj, okres
 Area, region, district
Sňatky
Mar-
riages
Rozvody
Divorces
Živě
naro-
zení
Live
births
Potraty
Abor-
tions
Zemřelí
Deaths
Koje-
necká
úmrtnost *)
Infant
mortality*)
Novoro-
zenecká
úmrtnost*)
Neonatal
mortality*)
Přirozený
přírůstek
Natural
increase
Přistě-
hovalí
Immi-
grants
Vystě-
hovalí
Emi-
grants
Přírůstek
stěho-
váním
Net
migration
Celkový
přírůstek
Total
increase
Česká republika
4,3
2,5
10,3
3,6
10,3
2,6
1,6
0,0
2,9
1,9
1,0
1,0
oblast (NUTS 2):
Praha
4,7
2,2
11,4
3,4
10,0
1,6
0,8
1,4
25,9
23,2
2,7
4,1
Střední Čechy
4,3
2,8
11,2
3,8
9,9
2,1
1,7
1,3
20,2
11,8
8,4
9,7
Jihozápad
4,3
2,5
10,3
4,0
10,4
2,7
1,6
-0,1
7,1
5,9
1,3
1,2
Severozápad
4,1
2,8
9,8
4,5
10,6
3,8
2,1
-0,9
7,5
9,0
-1,5
-2,4
Severovýchod
4,3
2,5
10,2
3,7
10,4
3,0
1,8
-0,1
6,5
6,9
-0,5
-0,6
Jihovýchod
4,3
2,4
10,4
3,1
10,1
3,1
2,1
0,3
6,5
5,9
0,6
1,0
Střední Morava
4,2
2,3
9,6
3,1
10,4
2,5
1,5
-0,8
4,6
5,7
-1,1
-1,9
Moravskoslezsko
4,2
2,6
9,6
3,4
10,7
2,2
1,2
-1,1
3,6
5,7
-2,2
-3,3

RELATIVNÍ STATISTICKÉ UKAZATELE
l
lUkazatele struktury
l
lUkazatele frekvence
l
lIndexy

UKAZATELE STRUKTURY



UKAZATELE FREKVENCE



Který výrok představuje správnou interpretaci následující tabulky?
Vysvětlete proč.
lNejrizikovější skupinou matek z hlediska výskytu VVV jsou ženy ve věku 30 – 34 let.
l
lNejvětší podíl mezi dětmi s VVV tvoří děti žen
ve věku 30 – 34 let.
l
lOba předchozí výroky jsou správné.
VĚK MATKY
VVV %
Do 19 let
3,6
20 - 24
13,6
25 - 29
30,0
30 - 34
36,9
35 - 39
13,8
40 - 45
2,0
45 a více
0,1

Ukazatele struktury a ukazatele frekvence



INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD



§Index s pevným základem
•Základ (100%) =  první údaj v časové řadě
§
§
§
§
§Index s pohyblivým základem
•Základ (100%) = hodnota v předcházejícím období
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
1990
172,4
2000
414,5
2010
433,0

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
1990
172,4
2000
414,5
2010
433,0

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
1990
172,4
109,8
2000
414,5
2010
433,0

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
1990
172,4
109,8
2000
414,5
264,0
2010
433,0

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
1990
172,4
109,8
2000
414,5
264,0
2010
433,0
275,8

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
-
1990
172,4
109,8
2000
414,5
264,0
2010
433,0
275,8

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
-
1990
172,4
109,8
109,8
2000
414,5
264,0
2010
433,0
275,8

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
-
1990
172,4
109,8
109,8
2000
414,5
264,0
240,4
2010
433,0
275,8

  Vývoj počtu narozených s VVV ČR v letech 1980 - 2010
l
l
l
l
l
l
l
lPozor na interpretaci indexu – změny v počtu sledovaných vad, zahrnutí údajů z LPM apod.
l
l
l
l
l
l
l
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD
Rok
Počet nar. s VVV (na 10000 ŽN)
Index s pevným základem (%)
Index s pohyblivým základem (%)
1980
157,0
100,0
-
1990
172,4
109,8
109,8
2000
414,5
264,0
240,4
2010
433,0
275,8
104,5

§Index s pevným základem
•Základ (100%) =  první údaj v časové řadě
•Vyjadřuje celkový trend časové řady
•Stoupající, klesající, stacionární
•Pravidelný, nepravidelný
•Periodické kolísání (střídání růstu a poklesu v určitých cyklech)
§
•
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD

§Index s pevným základem
•Základ (100%) =  první údaj v časové řadě
•Vyjadřuje celkový trend časové řady
•Stoupající, klesající, stacionární
•Pravidelný, nepravidelný
•Periodické kolísání (střídání růstu a poklesu v určitých cyklech)
§
§Index s pohyblivým základem
•Základ (100%) = hodnotu v předcházejícím období
•Vyjadřuje tempo změn v čase
•tzn. o kolik stoupla nebo klesla hodnota ukazatele vzhledem k předchozí hodnotě)
•
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD

§Dynamika změn a jejich zákonitosti
§
§Grafické znázornění
l
§Typy řad
•okamžikové
•intervalové
l
§Srovnatelnost dat
•územní, věcná, časová
INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD

RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA
•OKRUHY INFORMACÍ:
1.Obyvatelstvo
2.Zdravotní stav
3.Síť a činnost zdravotnických zařízení
4.Pracovníci ve zdravotnictví
5.Ekonomické údaje
•
l

ÚZIS a NZIS
lÚstav zdravotnických informací a statistiky
•Ministerstvo  zdravotnictví ČR
•www.uzis.cz
•www.nczisk.sk
l
lNárodní zdravotnický informační systém
•sběr a zpracování zdravotnických informací
•vedení zdravotních registrů
•poskytování informací
•využívání informací

NZIS: Registry a informační systémy
lČSÚ www.czso.cz  (ŠÚ SR www.statistics.sk)
lInformační systém Demografie
lInformační systém Bilance obyvatel
l
lZdravotnictví (ÚZIS, SZÚ)
lNR hospitalizovaných
lNR rodiček
lNR novorozenců
lNR vrozených vad
lNR potratů
lNR asistované reprodukce
lNárodní onkologický registr
lNR cévní chirurgie
lNárodní kardiochirurgický registr
lNR nemocí z povolání
lNR kloubních náhrad
lNR kardiovaskulárních intervencí
lNR uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek
l
l
l
•
•
•
l
l
l
lInformační systém Infekční nemoci
lRegistr tuberkulózy
lRegistr pohlavních nemocí
l
lČSSZ
lInformační systém Pracovní neschopnost
l
lZdravotnictví (ÚZIS, NCONZO, ZP)
lRegistr zdravotnických zařízení
lRegistr ekonomických výkazů
lRegistr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
lRegistr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného
dohledu (NCONZO)
l
lDalší zdroje: MŠMT, MPSV, MF, ZP
•
l

PUBLIKACE ÚDAJŮ ZE  ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY
lZdravotnická ročenka ČR
•Souhrnná publikace, obsahuje 7 kapitol
•Vychází každoročně od r. 1960
•Od r. 2006 ročenky pro jednotlivé kraje
lZdravotnická statistika
•monotematické publikace (např.: Zemřelí, Narození a zemřelí do 1 roku, Péče o nemocné cukrovkou,
Potraty, Infekční nemoci, Hospitalizovaní).
lDatabáze
•WHO, Eurostat, OECD, World Bank, OSN
•

II.DÍLČÍ STATISTIKY VYUŽÍVANÉ KE STUDIU ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE
l


1.
1.Obyvatelstvo
2.Zdravotní stav
3.Síť a činnost zdravotnických zařízení
4.Pracovníci ve zdravotnictví
5.Ekonomické údaje
UKAZATELE PRO HODNOCENÍ
ZDRAVOTNÍHO STAVU

l
l    Demografická statistika
l A: Velikost a složení populace
l B: Demografické procesy
l
lStatistika zdravotního stavu
l A: Statistiky nemocnosti
l B: Statistika zemřelých
•
•
l
UKAZATELE PRO HODNOCENÍ
ZDRAVOTNÍHO STAVU

UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY
l
lDEMOGRAFIE
lvědní obor, který se zabývá REPRODUKCÍ LIDSKÝCH POPULACÍ
l
ldemografická statistika
1.demografická statika
2.demografická dynamika

UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU
l
lNegativní míry zdraví
l
•Statistika (evidence) nemocí
l
•Statistika (evidence) úmrtí
l

MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ
l  Mezinárodní klasifikace nemocí, 10.revize,
l    2. aktualizované vydání
lKlasifikace nemocí (úrazů, vad, poruch, komplikací, léčebné péče atd.) do kapitol, podkapitol a
skupin.
l22 kapitol, alfanumerické kódy
lStatistické zpracování a srovnávání.
l




lMKN-10:
lPříklad:  ZN horní třetina jícnu
l
•II. Kapitola: Novotvary (C00-D48)
•ZN trávicího ústrojí (C15-C26)
•ZN jícnu C15
•C15.3: ZN horní třetina jícnu

UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU
l
lNegativní míry zdraví
l
•Evidence nemocí
•Statistika pracovní neschopnosti
•Statistika hospitalizovaných
•Statistika povinně hlášených nemocí
l
l

Ukazatele zdravotního stavu
založené na evidenci nemocí
l
lIncidence
l
lPrevalence
l
lPrůměrná doba trvání nemoci

lKlady
l
lúdaje pro popis zdravotního stavu
l
lsrovnávání, hodnocení trendů (vývoje v čase)
l
lvýchodisko pro počáteční fáze výzkumu (formulace pracovních hypotéz)
l
lvšeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací
lZápory
l
lfenomén ledovce
l

STATISTIKA NEMOCNOSTI

Fenomén ledovce
l
lOsoby, které navštíví zdravotnické zařízení.
l
l
lNemoc v latentní fázi.
lNemocní, kteří nenavštíví ZZ.
lTrvalé následky nemocí - zdravotní handicapy.
lOsoby, jež nemoc nevnímají.
Icebergfoto

lKlady
l
lúdaje pro popis zdravotního stavu
l
lsrovnávání, hodnocení trendů (vývoje v čase)
l
lvýchodisko pro počáteční fáze výzkumu (formulace pracovních hypotéz)
l
lvšeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací
lZápory
l
lfenomén ledovce
l
lnekompletnost dat
l
lneznámá správnost
l
l
lživelnost, nepropojenost

STATISTIKA NEMOCNOSTI

UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU
l
•
•Evidence úmrtí
•Statistika zemřelých
•Statistika příčin smrti
l

STATISTIKA ZEMŘELÝCH
lÚMRTNOST (mortalita) jako indikátor zdraví
l
lList o prohlídce zemřelého
l
l
l
l

lPřednosti
lúmrtí je neopakovatelné, snadno rozpoznatelné
llze přesně časově určit
llze měřit p-st výskytu úmrtí v populaci
lstatistickou jednotkou je osoba
ldlouhodobé časové řady
lmezinárodní srovnání
lupřesnění příčiny smrti pitvou (stále méně)
lZápory
lpouze nemoci vedoucí ke smrti
linformace o lidech, kteří nepatří do živé populace
lneznámá spolehlivost (neznámá míra přesnosti „odhadu“ příčiny smrti, neznámá chybovost při
vyplňování a kódování)
STATISTIKA ZEMŘELÝCH

Ukazatele zdravotního stavu
založené na evidenci úmrtí
l
lHrubá míra úmrtnosti
lStandardizovaná úmrtnost
lSpecifická úmrtnost
lKojenecká úmrtnost
lStřední délka života
lSmrtnost
l
l

Údaje pro výpočet ukazatelů
Rok 2012
lCelkový počet obyvatel:
l     k 1. 7. 2012: 10 509 286 (5 160 913 muži a 5 348 373 ženy)
lPočet obyvatel:
l - ve věku  0-14:  1 550 723
l - ve věku 65+:    1 734 367
lPočet ukončených těhotenství: 146 688
l - z toho potratů: 37 733
lPočet narozených: 108 955
• - z toho živě: 108 576
• - z toho mrtvě: 379
lPočet žen v reprodukčním věku (15-49 let):  2 484 727
lPočet zemřelých: 108 189
lPočet zemřelých do 1 roku: 285
lPočet zemřelých do 28 dní (0-27): 175

1. Hrubá míra úmrtnosti
lpočet zemřelých
lstřední stav obyv.
l
l
lX 1000

2. Standardizovaná úmrtnost
l
§Přepočítaná hodnota hrubé úmrtnosti
§
§Srovnávání úmrtností v populacích s rozdílnou věkovou strukturou
§

1.
l
l počet zemřelých ve věku x
l střední stav obyv. ve věku x
l
l
l
l
lza x se dosazuje buď konkrétní věk (20 let) nebo věková skupina (20-25 let).
lX 1000
3. Specifická úmrtnost

l počet zemřelých do 1 roku
l     počet živě narozených
l
•Ukazatel zdravotního stavu i socioekon. poměrů
•Další ukazatele úmrtnosti kolem porodu:
•  poporodní (do 3 dnů)
• časná (do 7 dnů)
• novorozenecká (do 27 dnů)
• ponovorozenecká (od 28 dnů do 1 roku)
• perinatální (mrtvě narození + časná úmrtnost)
§
lX 1000
4. Kojenecká úmrtnost

l
§ukazatel úmrtnostních tabulek
§
§průměrný počet roků, které má naději prožít osoba právě x-letá
5. Střední délka života ex

l
l počet úmrtí na určitou nemoc
lvýchozí počet nemocných na tutéž nemoc
l
§posuzování klinické závažnosti nemoci nebo úspěšnosti léčby
§smrtnost a úmrtnost určité nemoci
§Např. tetanus má vysokou smrtnost, ale nízkou úmrtnost, u IM je to naopak.
lX 1000
6. Smrtnost

lStruktura zemřelých podle příčin smrti
•Klasifikace příčin smrti podle MKN
•Podle pohlaví a věku
•
lSrovnávání
•Standardizace úmrtnosti podle příčin smrti
•Neznámá přesnost
•
STATISTIKA PŘÍČIN SMRTI







Úkol ve skupinách
l
lPráce s publikacemi, výpočet a interpretace ukazatelů zdravotního stavu založené na evidenci
nemocí, úmrtí a příčin smrti.
l