(1868 - 1930) profesor MUDr. Adolf Žáček, DrSc., vedoucí ústavu v letech 1958 - 1983 profesor MUDr. Jan Holčík, DrSc., vedoucí ústavu v letech 1983 - 2013 SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V SOUSTAVĚ LÉKAŘSKÝCH VĚD •Základní biomedicínské obory •Klinické biomedicínské obory •Sociomedicínské obory Proč SOCIÁLNÍ lékařství? •zdraví a nemoc nejsou medicínské kategorie •sociální, politické a ekonomické faktory velmi silně určují –kdo bude nemocný, –jakou nemocí, –jakou dostane léčbu –i jaké výsledky bude tato léčba mít. SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ •Význam slova SOCIÁLNÍ •Okolnosti existence lidí jako členů společnosti jsou podstatné –pro jejich zdraví, –pro péči o zdraví –pro celou společnost SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ •Hodnocení a analýza zdravotního stavu populace •Analýza péče o zdraví ve společnosti •Teoretický základ Veřejného zdravotnictví VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ •Úsek veřejné správy uplatňující poznatky hygieny a sociálního lékařství SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (pojetí zdraví a péče o zdraví) • • •POPULAČNÍ PŘÍSTUP –– zdraví velkých populačních celků a různě definovaných populačních skupin • •ANALYTICKÝ PŘÍSTUP • •na příčiny a podmínky nemocí •na faktory posilující zdraví SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (pojetí zdraví a péče o zdraví) • • • •SYSTÉMOVÉ POJETÍ –zdroje, –činnosti, –výstupy –regulační mechanismy –a okolí systému péče o zdraví a zdravotnictví. SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (pojetí zdraví a péče o zdraví) •DYNAMICKÉ POJETÍ –okolnosti ovlivňující vývoj společnosti –možnosti zlepšení péče o zdraví (zejména prostřednictvím zdravotní politiky) SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ (pojetí zdraví a péče o zdraví) • •HODNOTA •ZDRAVÍ KDYŽ CHYBÍ ZDRAVÍ, MOUDROST JE BEZRADNÁ, SÍLA JE NESCHOPNÁ BOJE, BOHATSTVÍ JE BEZCENNÉ A DŮVTIP BEZMOCNÝ. Herakleitos z Efezu (540-480 př.n.l.) KDYŽ CHYBÍ ZDRAVÍ, MOUDROST JE BEZRADNÁ, SÍLA JE NESCHOPNÁ BOJE, BOHATSTVÍ JE BEZCENNÉ A DŮVTIP BEZMOCNÝ. Herakleitos z Efezu (540-480 př.n.l.) INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Je úzce podmíněna pudem sebezáchovy. • •Mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje, –z nevědomosti nebo pohodlnosti, a význam zdraví pochopí, až když onemocní. • •Je proto důležité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, když jsou ještě zdraví, aby si zdraví vážili a naučili se je účinně chránit. SOCIÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Historicky: –z vojenského hlediska – armáda potřebovala zdravé muže. –ekonomický aspekt - výrobní organizace potřebovaly zdravé pracovníky •Sociální hodnota zdraví je ovšem mnohem bohatší –jde o bezpečnost a spokojenost lidí, –o právo žít ve zdravém prostředí a ve zdravé společnosti. • TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ZDRAVÍ LIDÍ 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? Měření a hodnocení zdraví •základ široce pojímané péče o zdraví i zdravotní politiky •negativní míry zdraví •epidemiologie – metody studia zdravotního stavu populace POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ STYL 40% ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 35% ZDRAVOTNICTVÍ 15% BIOLOGICKÝ (GENETICKÝ) ZÁKLAD 10% ZDRAVÍ ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ POPIS ANALÝZA CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ •Oblast Veřejného zdravotnictví •Návrhy účinných opatření by měly vycházet z odpovědí na předchozí dvě otázky •Zaměření péče o zdraví •Rozvoj výchovy •Koncepce zdravotní politiky CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ •je široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. • PÉČE O ZDRAVÍ •Cíl péče o zdraví •umožnit všem, aby dosáhli pokud možno svého plného zdravotního potenciálu • •Zdravotní potenciál •nejvyšší stupeň zdraví, kterého může jedinec dosáhnout • •Plnění zdravotního potenciálu •možnosti, schopnosti a aktivita jedince •podmínky vytvářené společností Riziko onemocnění INDIVIDUÁLNĚ ORIENTOVANÁ ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A DALŠÍ FORMY MOTIVACE Žula Riziko onemocnění POPULAČNĚ ORIENTOVANÁ OPATŘENÍ nezdravé pracovní a životní prostředí špatná výživa (zdravotně nebezpečné potraviny) nebezpečné sociální chování, např. růst násilí a kriminality široká škála dalších sociálních a ekologických faktorů ohrožujících zdraví nevyhovující bydlení, nevhodné využívání volného času, stres apod. INDIVIDUÁLNĚ ORIENTOVANÁ ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A DALŠÍ FORMY MOTIVACE Riziko onemocnění CÍLE SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ •Úrovňové cíle –Přidat léta životu – Přidat zdraví životu – Přidat život létům – •Variační cíl –Omezit značné a nežádoucí zdravotní rozdíly mezi populačními skupinami POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ •resortní systém •soustava odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami) •cílem je poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. • •Zdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví • POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ ZAMĚŘENÍ SYSTÉMU PÉČE O ZDRAVÍ jedinec populace zdraví nemoc jedinec populace zdraví nemoc ORIENTACE MEDICÍNY jedinec populace Běžná medicínská péče zdraví nemoc ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (A) jedinec populace Běžná medicínská péče A zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C zdraví nemoc jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc ROZVOJOVÉ SMĚRY MEDICÍNY (D) OBLAST PUBLIC HEALTH MEDICINE jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc OBLAST PUBLIC HEALTH jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc PUBLIC HEALTH •HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •O závažných zdravotních problémech vypovídají: • a.ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, b.charakteristiky životního způsobu, c.charakteristiky životního prostředí, d.stav, činnost a výsledky zdravotnictví. A.ZDRAVOTNÍ STAV •Vývoj střední délky života je relativně příznivý. • •V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. • •Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA •V posledních 20 letech SDŽ neustále roste. •V r. 2014 byla SDŽ pro muže 76 let a pro ženy 82 let. •SDŽ se zvyšuje zejm. v souvislosti s poklesem úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. •ČR má nejlepší SDŽ ze zemí S a V Evropy, za západní Evropou však zaostává. • •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA • • RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŽENY ŠVÉDSKO MAĎARSKO kalendářní roky věk kalendářní roky 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO MAĎARSKO MUŽI věk Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE) 200 300 400 500 600 700 800 900 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŠVÉDSKO RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA MAĎARSKO MUŽI kalenářní roky počet případů na 100 000 ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO kalendářní roky 100 200 300 400 500 600 700 1970 1980 1990 2000 2010 2020 MAĎARSKO ŽENY ŠVÉDSKO počet případů na 100 000 Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). 150 200 250 300 350 400 1970 1980 1990 2000 2010 2020 MUŽI MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO ŠVÉDSKO kalendářní roky počet případů na 100 000 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). počet případů na 100 000 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970 1980 1990 2000 2010 2020 ŽENY MAĎARSKO ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO RAKOUSKO kalendářní roky V EVROPĚ SE NA ÚROVNI ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ NEINFEKČNÍ NEMOCI. V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI UMÍRÁ 87% OBYVATEL. ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP. • B. ŽIVOTNÍ STYL • •K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména: •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • KOUŘENÍ •V ČR kouří 30 % populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. •Největší podíl kuřáků je ve věk. sk. 15-24 let (téměř 45 %) •V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků –mezi nimi převažují dívky •Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření KOUŘENÍ DĚTŠTÍ KUŘÁCI DŮSLEDKY KOUŘENÍ •V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně 22.000 lidí •Pravidelní kuřáci mají –3x vyšší riziko vzniku rakoviny, –1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS –14x vyšší riziko CHOPN •Pasivní kouření •Protikuřácká kampaň ALKOHOL •V ČR se v r. 2013 spotřebovalo 12,5l čistého alkoholu na osobu 15+. •Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 10l) •Rizikoví konzumenti – 26 % mužů a 13 % žen •Škodlivé pití -12,5 % mužů a 2,7 % žen •Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků • • ALKOHOL KONZUMACE ALKOHOLU U 16LETÝCH •SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO • KOUŘENÍ, • ALKOHOL, • OBEZITU • SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA • A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, •PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY. • •C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • •K dílčímu zlepšení došlo až v posledním desetiletí. Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o •znečišťování ovzduší, •vody, •půdy, •potravin, •chemizaci zemědělství •a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. • •D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ • •péče o zdraví je dosud pojímána resortně, •s nedostatečným důrazem –na prevenci, podporu a rozvoj zdraví –a na primární zdravotní péči. • •V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. •Nesnáze se projevují v oblasti •zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), •činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) •i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a uspokojování zdravotnických potřeb). • SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 2012 kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 2012 3,5 roku kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 2012 22 roků kalendářní roky 65 70 75 80 85 1970 1980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 2012 22 roků 20 roků Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 1980 1990 2000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret kilogramy zeleniny Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace (2) PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 24,7 10 26,2 11,9 0 5 10 15 20 25 30 MUŽI ŽENY ČR Švédsko •Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, •nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku. KRIZE MEDICÍNY A ZÁKLADNÍ MODELY SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ KRIZE MEDICÍNY ? •víme toho víc •umíme toho víc •je víc pacientů • (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) •stojí to čím dál tím víc peněz. • Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům. A zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ klinická diagnóza A B zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života A B C zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza zdravé období délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života délka nemoci pomoc v dětství a dospívání pomoc v dospělosti posilování soběstačnosti prodloužení života ve zdraví medicínské prodloužení života A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ •Zjišťovat nemoc co nejdříve •Oddalovat úmrtí pacienta •Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. JE ŽÁDOUCÍ PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT. •Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic. • •Halfdan Mahler (bývalý generální ředitel WHO) • • •Zdraví stojí za to, abychom se ptali: •jaké je •proč je takové •co společně uděláme, aby bylo lepší • •Zdraví stojí i za to, abychom to udělali. •A to by se mělo stát základním smyslem naší práce. •