FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Finance •Kolik? •Kdy? •Kam? •Komu? •Za co? •Jak (formy čerpání)? •------------------------------- •Co to přineslo? •Jak lépe? • • Subjekty zdravotnického systému v ČR Hlavní zdroje financování zdravotnictví •Veřejné zdravotní pojištění –občané –stát –zaměstnavatelé – •Státní a místní rozpočty –státní (státní rozpočet) –krajské a obecní (krajský, obecní rozpočet) – •Soukromé platby –přímé platby za péči, léky, pomůcky … –regulační poplatky –soukromé zdravotní pojištění –další soukromé platby (dary, sbírky) • Hlavní zdroje financování zdravotnictví •Veřejné zdravotní pojištění (78,8%) –občané –stát –zaměstnavatelé – •Státní a místní rozpočty (5,3%) –státní (státní rozpočet) –krajské a obecní (krajský, obecní rozpočet) – •Soukromé platby (15,9%) –přímé platby za péči, léky, pomůcky … –regulační poplatky –soukromé zdravotní pojištění –další soukromé platby (dary, sbírky) • VEŘEJNOPRÁVNÍ POJIŠTĚNÍ Veřejné zdravotní pojištění • •Povinné (dáno zákonem) pro každého • •Garance zdravotní péče pomocí povinně předplacených služeb • •Odstranění finančních bariér v dostupnosti ZP • •Souvisí s pojetím úlohy státu v péči o zdraví • •Základním principem je solidarita • Veřejné zdravotní pojištění – jde o solidaritu: •bohatých s chudými •zdravých s nemocnými •mladých se staršími •jedinců s rodinami •ekonomicky aktivních s ekonomicky neaktivními •mužů se ženami •zodpovědných s nezodpovědnými … • Veřejné zdravotní pojištění • •Bismarckovský model financování • •Vychází z křesťanských hodnot • •Výraz sociálního cítění a humánních hodnot • •Zdravotní péče jako jedno ze základních lidských práv, jehož garantem je stát Veřejné zdravotní pojištění jako výraz sociální solidarity • •Odděluje poskytování zdravotní péče od schopnosti za ni platit. • •Příspěvky na zdravotní péči stanovuje podle finančních možností (procentuální částka z příjmu, nikoli pevná částka). • •Přerozděluje shromážděné finance ve prospěch sociálně slabých a nemocných. Veřejné zdravotní pojištění • •Zavedeno v roce 1992 • •Na počátku 90. velký počet zdravotních pojišťoven • •V současnosti je v ČR 7 zdravotních pojišťoven Plátci veřejného zdravotního pojištění • •Zaměstnavatelé a zaměstnanci • •Osoby samostatně výdělečně činné • •Stát Z povinného zdravotního pojištění se hradí: • •Nezbytné lékařské úkony •Zdravotnický materiál •Některé léky Zaměstnanci a zaměstnavatelé • •Zaměstnanec platí 4,5% z hrubé mzdy. • •Zaměstnavatel platí 9% z hrubé mzdy – lze to brát jako část nevyplacené mzdy. • OSVČ • •13,5% z vyměřovacího základu •Vyměřovacím základem je (od r. 2006) 50% příjmu ze SVČ po odpočtu výdajů nutných na jeho dosažení, zajištění a udržení. •Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění je 1 752Kč, max. 20 361Kč za rok. Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) •Osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, –není však zaměstnancem, –nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, –ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, • a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní • měsíc. –Např. žena v domácnosti, student školy, která neposkytuje soustavnou přípravu na budoucí povolání, člen náboženského řádu bez příjmu, nezaměstnaný neevidovaný na ÚP, absolvent SŠ, který ihned po prázdninách nenastoupí do zaměstnání + neeviduje se na ÚP + nezačne podnikat. – •OBZP platí 13,5% z minimální mzdy v měsíci, za které se platí pojistné. •Aktuálně je minimální mzda 8500 Kč (50,60 Kč na hodinu), výše měsíční platby tedy činí 1148 Kč. • • Osoby, za které je plátcem stát •Nezaopatřené děti •Poživatelé důchodů •Osoby na mateřské a rodičovské dovolené •Uchazeči o zaměstnání •Osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti •Osoby převážně nebo úplně bezmocné •Osoby pečující o blízkou osobu •Osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu •Stát za vyjmenované osoby platí zálohu na zdravotní pojištění ve výši 845 Kč měsíčně (a od 1. 7. 2014). •Stát platí zdravotní pojištění za cca 6 000 000 obyvatel ČR (5mld Kč). • Zdravotní pojišťovny v ČR •veřejnoprávní neziskové organizace •mají za úkol a)vybírat zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši b)a zajišťovat za vybrané prostředky úhrady zdravotní péče tak, aby vybrané pojistné bylo vynakládáno účelně a fektivně. •uzavření/neuzavření smlouvy se zdravotnickým zařízením •výše a forma úhrad (kapitace, výkon, paušál, DRG ) •financování zdravotní péče se stanovuje v „úhardové vyhlášce“ na základě výsledku tzv. dohodovacího řízení –mezi zdravotními pojišťovnami –Českou lékařskou komorou –příp. vládou (MZ) Výběr zdravotní pojišťovny •Volba zdravotní pojišťovny –výběr ze 7 zdravotních pojišťoven –novorozenec se stává automaticky pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna jeho matka • •Změna zdravotní pojišťovny –ze zákona lze 1x za 12 měsíců, a to vždy k 1. lednu následujícího kalendářního roku (změna se musí avizovat min. 6 měsíců dopředu). • •Kritéria –dostupnost smluvní lékařské péče pojišťovny –praktická využitelnost nabízených výhod z fondu prevence Zdravotní pojišťovny a počet jejich pojištěnců v roce 2012 •Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: 1,17 mil. (11,2%) •Oborová zdr. pojišťovna zaměstnanců – bank, pojišťoven a stavebnictví: 702 tis. (6,7%) •Revírní bratrská pokladna: 417 tis. (4,0%) •Vojenská zdravotní pojišťovna: 627 tis. (6,0%) •Všeobecná zdravotní pojišťovna: 6,25 mil. (59,5%) •Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: 137 tis. (1,3%) •Zdr. pojišťovna Ministerstva vnitra: 1,19 mil. (11,3%) SOUKROMOPRÁVNÍ POJIŠTĚNÍ Co lze pojistit? –Typy soukromého zdravotního pojištění: – –- Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti -Pojištění pobytu v nemocnici -Ušlý příjem -Nadstandard -Pojištění stomatologické péče -Pojištění vážných onemocnění a invalidity -Dlohodobá pracovní neschopnost -Výdaje spojené s léčením, výdaje na nadstandardní péči, na jednorázové splacení závazků např. úvěr, leasing nebo na úpravu prostředí (bezbariérový byt). –- Pojištění dlouhodobé péče (potřeba pečovatele) –- Léčebné výlohy při cestách do zahraničí Charakteristiky soukromého zdravotního pojištění •Nedochází ke spoření, celou vloženou částku pojišťovna používá na pokrytí rizik. • •Výše plnění se zpravidla stanovuje v závislosti na počtu dní pracovní neschopnosti, nikoli na základě bodového ohodnocení jako u úrazového pojištění. • •Pojišťovna zpravidla plní na žádost o plnění až po uplynutí čekací (karenční) doby. • •Nelze se pojistit na smrt, pro případ smrti je nutné využít jiné produkty (např. rizikové, životní nebo kapitálové životní pojištění). • Cizinci odkázáni na komerční zdravotní pojištění •Občané ze „třetích zemí“ se účastní veřejného zdravotního pojištění, pokud pracují jako zaměstnanci u zaměstnavatele se sídlem v ČR. •Ostatní cizinci ze zemí mimo EU s dlouhodobým pobytem v ČR si musí zdravotní pojištění obstarat jiným způsobem. •Týká se to cizinců, kteří v ČR: –působí jako živnostníci či podnikatelé (OSVČ) a nemají trvalý pobyt –jsou rodinnými příslušníky (děti, a to včetně zde narozených dětí, manželé, starší rodiče) všech cizinců ze třetích zemí, tj. i cizinců s trvalým pobytem; dokonce sem spadají i rodinní příslušníci českých občanů, pokud ještě nemají trvalý pobyt (do dvou let po sňatku) a nejsou v ČR ani zaměstnanci –studenti –ti, co pobývají v ČR neoprávněně • Cizinci odkázáni na komerční zdravotní pojištění •Jedná se odhadem o 150 000 cizinců s legálním pobytem •Minimální pojistné krytí je do 30 000 EUR •Jsou povinni si sjednat komerční zdravotní pojištění, které však není nijak regulováno –uzavření smlouvy o komerčním zdravotním pojištění totiž cizinci nikterak negarantuje, že mu příslušná pojišťovna zdravotní péči skutečně proplatí. Oproti veřejnému zdravotnímu pojištění jsou pro všechny druhy komerčního pojištění charakteristické četné výluky z pojištění a limity pojistného plnění, které účelnost tohoto pojištění velmi zpochybňují. •2 typy balíčků: Základní péče nebo Komplexní péče •Od r. 2010 je možnost pojištění omezena na pojišťovny se sídlem v ČR •Problémem jsou zejména následující omezení: –výluky z pojištění vztahující se k druhům onemocnění a k druhům lékařské péče –výluky z pojištění vztahující se k příčinám či jiným okolnostem vzniku pojistné události, tj. onemocnění –maximální limit pojistného plnění (na 1 událost vs. celkový roční limit – malý rozdíl) –podmínka dodržení dalších povinností vyplývajících ze smlouvy –možnost pojišťoven kdykoliv odstoupit od smlouvy. • 46,7 mld. 231,3 mld. 15,6 mld. 2005: 218,8 mld. 2006: 226,8 2007: 241,9 2008: 264,5 2009: 289,6 2010: 290,4 (7,7% HDP) 2011: 288,6 (7,5% HDP) 2012: 293,6 Formy úhrady • •neměly by motivovat poskytovatele k nabídce "nadbytečných"zdravotnických výkonů • •neměly by motivovat poskytovatele k "nedostatečnému„ poskytování zdravotní péče (systém paušálních plateb) • •měly by garantovat úhradu oprávněných (nutných) nákladů poskytnuté zdravotní péče • Formy úhrady •Kapitace –Platba za registrovaného pacienta •Platba za výkon –Bodové hodnoty výkonů v sazebníku „Seznam zdravotních výkonů“ –Hodnota bodu je výsledkem dohodovacího řízení mezi ZP a ČLK, stanovuje se pro nadcházející čtvrtletí •Paušál –Stanovený pro daný typ zdr. zařízení na základě veškeré vykázané a uznané péče v předcházejícím roce •DRG –Definování skupin s klinicky a nákladově shodnými případy. Formy úhrady: Ambulantní zdravotní péče •Praktičtí lékaři • kapitace + platba za výkon • •Stomatologové •platba za výkon (zvláštní sazebník, výkony v Kč, ne v bodech) •přímé platby (definice nadstandardu) • •Ambulantní specialisté •platba za výkon (hodnota bodu dle specializace) •maximální úhrada na jednoho ošetřeného pacienta • •Laboratoře a RTG •paušální sazba (odhad potřeby financí na základě referenčního období), výjimečně platba za výkon • Formy úhrady Nemocnice •Od roku 2012 postupný přechod na systém DRG –Definování skupin s klinicky a nákladově shodnými případy. –Platba za odléčeného pacienta, nikoli za provedené výkony. •Platby: cca 80% péče placeno DRG, 20% hrazeno paušálem VYHODNOCENÍ FUNKCE ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB Vyhodnocení •Proces kritického zvážení míry úspěchu v dosažení cíle na základě pevně stanovených kritérií. • Hlavní kritéria •Nejčastějšími hodnotícími kritérii jsou: –Produktivita –Účinnost –Efektivita –Kvalita –Dostupnost Produktivita •V ekonomii je definována jako množství výrobků připadajících v průměru na jednoho pracovníka. • •Výrobkem ve zdravotnictví jsou odborné činnosti, zdravotnické služby, léčebné, preventivní, laboratorní výkony apod. • •Produktivita je tedy výkonnost – např. průměrný počet vyšetřených pacientů, operací, návštěv v rodině na jednoho lékaře a hodinu. Produktivita •Produktivita nemocnice –ukazatele využívání lůžkového fondu (obložnost, obrat lůžka, průměrná ošetřovací doba) –počet hospitalizovaných na 1000 obyv. spádové oblasti aj. •Je nezávislá na účinnosti, efektivitě a kvalitě – musí být hodnocena spolu s těmito ukazateli. Ukazatel „cena – výkon“ •Kromě produktivity práce (výkonnosti) je důležitá také cena služeb. • •Ukazatel „cena – výkon“ –Kolik stojí jeden ošetřovací den v nemocnici. –Jaká je cena jednoho vyšetření na počítačovém tomografu apod. – •Snižování nákladů je žádanou součástí hodnocení zdravotnických služeb. • Účinnost a efektivita Účinnost (effectiveness) •Definujeme jako míru dosažené změny ve srovnání s výchozím stavem nebo s předem stanoveným cílem. • •Změnou ve zdravotnictví je obvykle zlepšení zdravotního stavu –objektivně (vyléčení, prodloužení života, redukce symptomů, navrácení pracovní schopnosti) –subjektivně (spokojenost s výsledkem ošetření) • Účinnost (effectiveness) •Individuální úroveň – účinnost terapie (postupy, léky) • •Populační úroveň – účinnost zdravotnického programu (preventivní programy) • •Obtíže s hodnocením účinnosti –zvláště u populačních opatření – mnoho intervenujících faktorů, dlouhá doba od zavedení programu do prvních výsledků • • •Skutečná účinnost nových léčiv a terapeutických procedur (prověřená dlouhodobými epidemiologickými studiemi) je „neznámá“ð intuitivní, manipulovatelná polypragmazie ð nízká efektivita léčebné medicíny. Efektivita (efficiency) •Efektivita je snaha s minimálními prostředky dosáhnout maximálního prospěchu. •Je to vztah mezi vstupními náklady a výstupním cílem. •Ve zdravotnictví jde o to organizovat zdravotní péči tak, abychom dosahovali zlepšení zdravotního stavu a uspokojování zdravotních potřeb s nejmenšími finančními náklady. •Při hodnocení efektivity se nikdy nesmí ztrácet ze zřetele, že nejde primárně o zisk, ale o humánní hodnoty, o zdraví lidí a celé společnosti. • Metody stanovení efektivity • •Metoda „cena – výkon“ •-------------------------------------- •Metoda „cena – zisk“ (cost–benefit) •Metoda „cena – účinnost“ (cost–effectiveness) •Metoda „cena – utilita“ (cost–utility) • Metoda „cena – zisk“ •Užívá se, pokud lze výstup zdravotní péče měřit ve stejných jednotkách jako náklady, tj. v korunách –Zkrátíme-li účinnou léčbou dobu hospitalizace, zisk lze vyjádřit ušetřenými provozními náklady v korunách. –Zkrácení doby pracovní neschopnosti lze přibližně ocenit přínosem vyléčeného člověka pro národní hospodářství v korunách. •Analýza: Cenu a zisk porovnáváme pomocí podílu (kolikrát) nebo rozdílu (o kolik) je cena větší nebo menší než zisk. •Obtíže: Převedení výstupu na peníze. (Jak penězi vyjádřit např. záchranu života?) Metoda „cena – účinnost“ •Výstup zdravotní péče můžeme vyjadřovat obvyklými biomedicínskými ukazateli, úmrtností, nemocností apod. •Analýza: Srovnávání několika léčebných postupů (nebo preventivních programů), u kterých se sleduje cena a účinnost, vyjádřená např. počtem odvrácených úmrtí nebo počtem dnů rekonvalescence. •Obtíže: –Metoda je vhodná, když máme rozhodnout mezi postupy (programy), jsou-li stejně velké buď ceny, nebo náklady. Avšak jsou-li cena i náklady srovnávaných postupů (programů) rozdílné, nejde o ekonomické, ale sociálně-etické rozhodnutí. Metoda „cena – utilita“ •Výstupem je míra subjektivně pociťovaného zdraví. Používají se standardizované dotazníky. Oblíbenou mírou utility je QALY (Quality Adjusted Life Years). • Analýza: Srovnávání efektivity různých operačních výkonů. – –Po operaci jsou pacienti dlouhodobě sledováni – počítají se dny, po které se cítí bez potíží. Součet dnů se dělí 365, čímž dostaneme upravené roky QALY. Známe-li cenu operačního výkonu, lze stanovit cenu za jeden rok QALY a následně určit, která intervence poskytne jeden rok QALY za nejnižší cenu. Alokační efektivita •Z ekonomického hlediska je považováno za racionální vkládání prostředků do takových oblastí, které přinášejí největší zisk. • –Ve zdravotnictví je tendence pokládat za výsledek zdravotní péče zdravotnické služby – jejich kvantitu a kvalitu. Jsou to však jen meziprodukty – skutečným výsledkem je zdraví jedince či populace. – –Nejlepší účinnost a nejvyšší efektivita dílčích zdravotnických služeb mohou, ale nemusí zaručovat nejlepší účinnost, ani nejvyšší efektivitu zdravotnického systému jako celku. Hodnotící vztahy v systému zdravotní péče Kvalita zdravotní péče Kvalita •Intuitivně chápaný pojem •Subjektivita •Z toho plyne i nespočetné množství výkladů a definic: –Dělat správné věci správným způsobem. –… způsob provedení výkonu podle platných odborně technických norem. –Souhrn všech možných hodnotících kritérií, jako jsou: odbornost, účinnost, efektivita, utilita, potřebnost, neškodnost, spravedlnost, lidská důstojnost. Kvalita zdravotní péče •Hodnocení kvality péče znamená měření a posuzování –medicínských –technických –ekonomických –interpersonálních –psychologických –a jiných aspektů zdravotnických služeb. Kvalita zdravotní péče •Posuzování podléhají všechny 3 články systému: 1.struktura –zařízení a jejich vybavení, odborná způsobilost pracovníků, organizace práce aj. 2.proces –styk pacienta s lékařem, aktivity všeho druhu, řízení aj. 3.výsledky –objektivně měřitelné výstupy, spokojenost pacientů apod. Kvalita zdravotní péče z hlediska pacienta • •navrácení zdraví, •fyziologické, pracovní a jiné sociální funkce, •spokojenost se službami a zacházením Kvalita zdravotní péče z hlediska lékaře • •dobré provedení odborně technické stránky ošetření Kvalita zdravotní péče z hlediska řídícího subjektu • •ekonomická stránky provozu a bezkonfliktnost vztahů Dostupnost zdravotní péče Dostupnost •Je jedním z důležitých cílů všech zdravotních systémů. • •Důležité je najít „správnou“ míru dostupnosti (včasná pomoc x plýtvání). • Základní dimenze dostupnosti •Geografická •Ekonomická •Organizační •Odborně medicínská •Časová •Psychosociální •Sociokulturní • Geografická dostupnost •rozmístění zdravotnických služeb různých specializací •jde o zajištění akceptovatelné vzdálenosti od zdroje péče •rozmístění obyvatelstva v jednotlivých oblastech •dopravní trasy • MBB457df8_zdravotnictvi_dojezd Ekonomická dostupnost •Je dána úhradou nákladů, typem pojištění a mírou spoluúčasti. •Ve všech vyspělých zemích existuje zdravotní pojištění. •Hodnotí se jaká část obyvatelstva je pojištěna a jaká péče se z pojištění hradí. • Odborně medicínská dostupnost •Dostupnost různých typů zdravotnických služeb (specializace) • •Vysoce specializované zdravotnické služby jsou obvykle velmi nákladné a jsou koncentrovány do velkých měst • Časová dostupnost •zdravotní péče by měla být VČASNÁ, tedy ne nutně co nejrychlejší •je ovlivněna vzdáleností mezi místem bydliště a zdravotnickým zařízením, cestovní vzdáleností, cestovním časem – jde o celkovou dobu až k poskytnutí péče •čekací listy (na operaci) •záchranná a pohotovostní služba • • Psychosociální dostupnost •Motivace k vyhledání zdravotnické služby –důvěra (v medicínu, ke zdravotnickým pracovníkům a zdravotnickým zařízením) –zájem o zdraví –vnímání hrozby nemoci –ochota spolupracovat • • Organizační dostupnost •Překážky administrativního rázu – potřeba doporučení od praktického lékaře k návštěvě specialisty. •Vytvoření spádových oblastí. • Sociokulturní dostupnost •Sociokulturní faktory, které mohou ovlivňovat orientaci občanů ve zdravotním systému a tím i poptávku po adekvátní péči. • •Patří sem vzdělání, etnická příslušnost, odlišné náboženské normy ve vztahu k tělu, jazykové problémy apod. •