1
BEZPEČNÁ PŘÍPRAVA POMŮCEK A ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ
UŽÍVANÝCH PRO DIAGNOSTICKO-TERAPEUTICKÉ POSTUPY A
OŠETŘOVATELSKOU PÉČI O PACIENTY
1. NÁSTROJE A POMŮCKY K PARENTERÁLNÍM VÝKONŮM
při kterých je: * porušována nebo již porušena integrita kůže,
* provedena komunikace s tělesnými dutinami,
* vytvořen jiný nefyziologický vstup do organismu
lze použít pouze sterilní.
A) Jednorázový komerčně dodávaný sterilní zdravotnický materiál je výrobcem
označen na obalu datem spotřeby při dodržení definovaných podmínek balení a uchovávání.
Při změně těchto podmínek je expirační doba zkrácena v souladu s platnou legislativou – viz.
tabulka: Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a jim odpovídající doba exspirace.
B) Pomůcky k opakovanému parenterálnímu použití. K jejich resterilizaci lze používat
pouze postupy a způsoby (včetně jejich kontroly, stanovené exspirační doby a následného
uskladnění sterilních zdravotnických prostředků), které jsou uvedené v příloze vyhlášky
č.195/2005 Sb. - Způsoby sterilizace a její kontroly
STERILIZACE je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganizmů schopných
rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně nebezpečných
červů a jejich vajíček.
Přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizaci a k předsterilizační přípravě se používají
v souladu se schváleným návodem. Nedílnou součástí sterilizace jsou:
 předsterilizační příprava předmětů,
 kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu,
 monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními přístroji
zabudovanými ve sterilizátoru a
 kontrola účinnosti sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory.
 Každý sterilizační cyklus se dokumentuje.
 Předsterilizační příprava
Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované. Jsou-li určeny k
opakovanému použití, dekontaminují se ihned po použití v myčkách nebo ručně.
Dekontaminace – postupy odstraňující kontaminaci, tj. znečištění prostředí, předmětů,
použitých pomůcek, potřeb, odpadů apod organickými látkami a biologickými činiteli
vykazujícími infekciozitu, radioaktivitu apod.
I. V myčkách probíhá očista v kyselém, alkalickém nebo enzymatickém prostředku.
Dezinfekce (za účelem dekontaminace) je provedena:
 termicky při teplotě 90O
C a vyšší po dobu 10 min nebo
 termochemicky s použitím předepsaného dezinfekčního prostředku při teplotě 60O
C
po dobu 2O min.
Zajistí kvalitní dekontaminaci a mechanickou očistu nástrojů v uzavřeném prostoru a snižuje
riziko ohrožení zdraví personálu infekčním aerosolem.
Průběžná kontrola účinnosti mycího a dezinfekčního procesu v myčkách se provádí
pravidelně pomocí fyzikálních nebo chemických nebo bioindikátorů, dle návodu výrobce,
minimálně 1 x týdně.
2
II. Ruční mechanická očista. Není-li pracoviště vybavenou myčkou nástrojů - ruční mytí
nástrojů a pomůcek probíhá až po jejich dezinfekci v prostředku s virucidní účinností.
Kvalita mechanické očisty nejvýznamněji ovlivňuje výslednou kvalitu celého procesu
resterilizace zdravotnického prostředku pro opakované použití.
Přípravky a postupy pro předsterilizační přípravu se volí tak, aby nepoškozovaly ošetřovaný
materiál. Oplach vodou odstraní případná rezidua použitých látek.
Čištění ultrazvukem frekvence 35 kHz se používá k doplnění očisty po předchozím ručním
nebo strojovém mytí a dezinfekci.
Po předsterilizační přípravě se nástroje nebo pomůcky před zabalením důkladně osuší, pak
prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je důležitým předpokladem požadovaného
účinku každého sterilizačního způsobu.
Poslední fází je vložení předmětů do vhodných sterilizačních obalů - jednorázových nebo
pevných pro opakované použití. Slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před
mikrobiální kontaminací až do okamžiku použití u pacienta.
Způsoby sterilizace
A. Fyzikální sterilizace
A.1. Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní párou) v parních přístrojích je vhodná
především pro předměty z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších
materiálů odolných k těmto parametrům sterilizace:
Teplota syté
vodní páry
Tlak
Přetlak
Sterilizační
expozice
o
C kPa bar kPa bar min Poznámka
121 205 2,05 105 1,05 20
134 304 3,04 204 2,04
4 Pro nebalené kovové nástroje k
okamžitému použití. Sterilizace
v přístrojích, kde se provádí vakuový a
Bowle-Dick test a ve fázi odvzdušňování
dosahují alespoň 13 kPa .
134 304 3,04 204 2,04
7 Sterilizace se provádí v přístrojích,
kde se provádí vakuový a Bowle-Dick
test a ve fázi odvzdušňování
dosahují alespoň 13 kPa .
134 304 3,04 204 2,04 10
134 304 3,04 204 2,04 60 Pro inaktivaci prionů ve spojení
s alkalickým mytím
Nástroje, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázaným onemocněním CJD
musí být zničeny, nesmí se nesterilizovat !
A.2. Sterilizace proudícím horkým vzduchem - je určena pro předměty z kovu, skla,
porcelánu, keramiky a kameniny. Horkovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s
nucenou cirkulací vzduchu při parametrech:
 160 o
C po dobu 60 minut
 170 o
C po dobu 30 minut
 180 o
C po dobu 20 minut.
Horkovzdušný sterilizátor se po skončení sterilizačního cyklu otevírá až po zchladnutí
alespoň na 80o
C. Přístroj má vestavěný teploměr spřažený s časovým ovladačem, který
odměřuje sterilizační expozici až po dosažení nastavené teploty.
3
A. 3. Sterilizace plazmou - využívá plazmy vznikající ve vysokofrekvenčním
elektromagnetickém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné
chemické látky. Sterilizační parametry a podmínky sterilizace, jakož i druhy materiálu, který
se tímto způsobem sterilizuje, jsou dány typem přístroje. Sterilizace plazmou se nepoužívá
ke sterilizaci porézního materiálu a materiálu vyrobeného na bázi celulózy.
A. 4. Sterilizace radiační - účinek vyvolává gama záření v dávce 25 kGy. Používá se při
průmyslové výrobě sterilního jednorázového materiálu, případně ke sterilizaci exspirovaného
zdravotnického materiálu. Postupuje se podle ČSN EN 552.
B. Chemická sterilizace
- je určena pro materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby. Sterilizačním
médiem jsou plyny předepsaného složení a koncentrace.
Sterilizace probíhá v přístrojích za stanoveného přetlaku nebo podtlaku při teplotě do 80 o
C. Pracuje-li přístroj v
podtlaku, zavzdušnění komory na konci sterilizačního cyklu probíhá přes antibakteriální filtr. Přístroje jsou
vybaveny programem kontrolujícím jeho těsnost před každým sterilizačním cyklem. Po sterilizaci ethylenoxidem
se materiál odvětrává ve zvláštních skříních (aerátorech) nebo alespoň ve vyčleněném uzavřeném dobře
odvětrávaném prostoru. Doba odvětrávání záleží na době a kvalitě fáze proplachovací po skončení sterilizační
expozice, na druhu sterilizačního média sterilizovaného materiálu, na teplotě a na technickém vybavení
odvětrávacího prostoru.
Z hlediska použitého sterilizačního média se rozeznává:
B.1. Sterilizace formaldehydem - je založena na působení plynné směsi formaldehydu s
vodní párou při teplotě 60 až 80 o
C v podtlaku při parametrech stanovených výrobcem
(ČSN EN 14 180).
B.2. Sterilizace ethylenoxidem - je založena na působení ethylenoxidu v podtlaku nebo
přetlaku při teplotě 37 až 55 o
C při parametrech stanovených výrobcem. Postupuje se podle
ČSN EN 550.
Sterilizační obaly
Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundární kontaminací až
do jejich použití (ČSN EN 868).
 Jednorázové obaly - papírové,
- polyamidové a
- kombinované papír - fólie a jiné vždy opatřené procesovým
testem se zatavují svárem širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-li vzdálenost svárů
od sebe větší než 5 mm nebo lepením originálního spoje na obalu. Materiál do přířezů se
balí standardním způsobem a přelepuje se páskou s procesovým testem.
Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje:
 datem sterilizace,
 datem exspirace vysterilizovaného materiálu a
 kódem pracovníka odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu
procesového testu.
 Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly jsou kazety a kontejnery.
Na každý pevný sterilizační obal je nutno umístit procesový test.
Skladování a transport vysterilizovaného materiálu
Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží v uzavřených přepravkách či skříních, aby
byly chráněny před poškozením a znečištěním. Skladování vysterilizovaných prostředků je
limitováno v závislosti na druhu a počtu vrstev sterilizačních obalů.
4
Exspirace sterilního materiálu
Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a jim odpovídající exspirace
Druh obalu Způsob sterilizace Exspirace pro materiál
PS1) HS2)
PLS3)
FS4)
ES5) Volně
uložený
Chráněný
Kazeta - + - - - 24 hod 48 hod
Kontejner + +*
+**
- - 6 dnů 12 týdnů
Papír /přířez @ + - - + + 6 dnů 12 týdnů
Papír - folie + - - + + 6 dnů 12 týdnů
Polyamid - + - - - 6 dnů 12 týdnů
Polypro-pylen - - + - - 6 dnů 12 týdnů
Tyvek - - + + + 6 dnů 12 týdnů
Netkaná textilie + - - *** ***
6 dnů 12 týdnů
Dvojitý obal @@ 12 týdnů 6 měsíců
Dvojitý obal a
skladovací obal
1 rok 1 rok
* kontejner s filtrem z termostabilního materiálu
** speciální kontejner podle doporučení výrobce sterilizátorů
*** dle doporučení výrobce
@ vždy dvojité balení do přířezů
@@ uzavřít svárem či lepením obě vrstvy
1) = sterilizace vlhkým teplem
2) = sterilizace proudícím horkým vzduchem
) = sterilizace plazmou
4) = sterilizace formaldehydem
5) = sterilizace ethylenoxidem
Kontrola sterilizace
Kontrola sterilizace zahrnuje:
 monitorování sterilizačního cyklu,
 kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a
 kontrolu sterility vysterilizovaného materiálu.
Monitorování sterilizačního cyklu
Osoba zodpovědná za sterilizaci sleduje průběh sterilizace a dosažení požadovaných
parametrů na zabudovaných měřících přístrojích. Je-li sterilizátor vybaven zapisovačem
nebo tiskárnou, kontroluje zaznamenávané hodnoty a vyhodnocuje je po skončení
sterilizačního cyklu.
5
Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů
Za kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů odpovídá provozovatel:
I)Biologickými systémy (ĆSN EN 866). Používá se biologických indikátorů Geobacillus
stearothermophilus pro parní, formaldehydové a plazmové sterilizátory a Bacillus
atrophaeus pro horkovzdušné a ethylenoxidové sterilizátory. Mohou se použít též tzv.
zkušební systémy procesu.
II) Nebiologickými systémy (ČSN EN 867)
Tyto testy reagují změnou barvy na podmínky ve sterilizační komoře a odečítají
se ihned po skončení sterilizačního cyklu. Používají se:
a) Bowie-Dick test - je testem správného odvzdušnění a pronikavosti páry.
b) Chemické testy procesové - barevnou změnou reagují již jen na přítomnost sterilizačního
média. Slouží k rozlišení materiálu připraveného ke sterilizaci a již vysterilizovaného. Tímto
testem se označuje každý jednotkový obal.
c) Chemické testy sterilizace - jsou určeny k průkazu splnění všech parametrů sterilizačního
cyklu.
III) Fyzikálními systémy
1. Vakuový test je testem těsnosti přístroje a je zabudován v programu.
2. Aparatury ukazovací nebo zapisovací k měření teploty mají čidla s odporovými teploměry,
termistory či termočlánky a (nebo) čidla tlaku a slouží k průběžnému měření těchto veličin
během sterilizačního cyklu, popř. ke kontrole vestavěných měřicích přístrojů.
Kontrola sterility
Kontrola sterility materiálu se provádí schválenými mikrobiologickými metodami za
aseptických podmínek.
Manipulace se sterilním zdravotnickým materiálem
Postupy při manipulaci se sterilním zdravotnickým materiálem musí v maximální možné míře
zajistit nejkratší cestu materiálu z obalu k parenterálnímu užití u pacienta bez rizika
kontaminace tohoto materiálu. Naplnění tohoto požadavku je dosahováno:
 bezpodávkovým systémem,
 jednorázovým použitím vysterilizovaných pinzet a podávek nebo sterilních rukavic,
 nelze-li jinak, tak prostřednictvím podávek denně vysterilizovaných a uložených v denně
vysterilizovaných toulcích do 2/3 naplněných některým z uchovávacích roztoků pro
nástroje.
2. ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY DO FYZIOLOGICKY STERILNÍCH DUTIN
Endoskopické přístroje mají citlivý flexibilní povrch a jsou vybaveny jemnou vláknovou
optikou, proto mohou být dostupnými sterilizačními metodami poškozovány.
Jsou-li používány do fyziologicky sterilních dutin (např. bronchoskopy), musí být k jejich
ošetření mezi užitím u jednotlivých pacientů zajištěn vyšší stupeň dezinfekce (VSD).
Postup zaručuje usmrcení baktérií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór,
nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganizmů (např. vysoce rezistentních spór).
Vyšší stupeň dezinfekce je určen především pro zdravotnické prostředky, které nemohou být
dostupnými metodami sterilizovány. Před vyšším stupněm dezinfekce se předměty očistí
(strojně nebo ručně) a osuší. Pokud jsou kontaminovány biologickým materiálem, zařadí se
před etapu čištění dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem. Do roztoků určených k
vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté
části. Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění
reziduí dezinfekčních prostředků.
Dezinfekční roztoky se musí ukládat do uzavřených nádob.
Pomůcky podrobené VSD jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují
kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách nebo skříních.
6
Úspěšnost VSD se dokládá deníkem VSD pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže
být klasickou cestou sterilizován. V deníku je uvedeno:
 datum přípravy dezinfekčního roztoku
 jméno pacienta
 název použitého dezinfekčního přípravku
 koncentrace
 expozice
 podpis provádějícího zdravotnického pracovníka
3. ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY DO FYZIOLOGICKY NESTERILNÍCH OBLASTÍ
Flexibilní digestivní endoskopy nebo jejich části k vyšetřování fyziologicky nesterilních oblastí
lidského těla, které nelze sterilizovat - lze ošetřovat metodou dvoustupňové dezinfekce
(DD) – první stupeň je dezinfekce přístroje ihned po použití přípravkem s virucidním
účinkem, pak následuje mechanická očista a poté se provádí druhý stupeň dezinfekce.
Závěrečný oplach se provádí upravenou vodou.
O dezinfekčních přípravcích se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku,
koncentrací a expozici.
4. ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY PRO ZEVNÍ KONTAKT S KŮŽÍ A SLIZNICÍ
S NEPORUŠNOU INTEGRITOU.
 Všechny pomůcky pro osobní hygienu, dále dudlíky-šidítka, teploměry, mísy a další
pomůcky používané zevně (pokud nelze zvolit pomůcky pro jednorázové použití) musí být
přednostně individualizovány. Pomůcky stačí průběžně podle potřeby udržovat čisté a
dekontaminovat, dále bezpečně mechanicky očistit a dezinfikovat pouze po ukončení
hospitalizace.
 Jsou-li pomůcky opakovaně používané u různých pacientů, je nutné pomůcky
dekontaminovat v dezinfekčním roztoku, bezpečně mechanicky očistit bez vzniku
infekčních aerosolů (pod hladinou čistícího roztoku) a infekčního prachu a dezinfikovat
vždy po každém použití.
Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů přenosu infekce a z
možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory vnějšího prostředí a odolnosti
mikroorganizmů.
DEZINFEKCE - je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganizmů pomocí fyzikálních,
chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke
vnímavé fyzické osobě.
Způsoby dezinfekce:
Fyzikální dezinfekce:
a) Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut
b) Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut
c) Dezinfekce v přístrojích při teplotě vyšší než 90 o
C a vyšší po dobu 10 min
d) Ultrafialové záření o vlnové délce 253,7 nm - 264 nm
e) Filtrace, žíhání, spalování.
Chemická dezinfekce:
Při použití chemických přípravků se postupuje podle návodu výrobce.
7
Při provádění chemické dezinfekce se dodržují tyto zásady:
a) dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného (odváženého) dezinfekčního prostředku
ve vodě. Připravují se pro každou směnu čerstvé, podle stupně zatížení biologickým materiálem i
častěji,
b) zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením teploty (např. u
fenolových přípravků a kvartérních amoniových sloučenin na 50 až 60 oC, u jodových přípravků na 35
oC). Aldehydové a chlorové přípravky a peroxisloučeniny se ředí studenou vodou,
c) při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou slovní známky a přípravky
se považují za 100 %,
d) dezinfekce se provádí omýváním, otíráním, ponořením, postřikem, formou pěny nebo aerosolem.
Důležité je dodržet koncentraci a dobu působení dezinfekčního přípravku předepsané v návodu
výrobce,
e) předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním
účinkem. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čisticími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a
dezinfekce,
f) předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou
vodou,
g) k dezinfekci se volí takové dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný
materiál,
h) k zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku dlouhodobě používanému
se střídají dezinfekční přípravky s různými aktivními látkami,
i) při práci s dezinfekčními prostředky se dodržují zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a
používají se osobní ochranné pomůcky. Pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci,
Fyzikálně-chemická dezinfekce
a) paroformaldehydová komora - slouží k dezinfekci textilu, výrobků z umělých hmot, vlny,
kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 o
C,
b) prací, mycí a čisticí stroje - dezinfekce probíhá při teplotě do 60 o
C s přísadou
chemických dezinfekčních přípravků.
Kontrola dezinfekce
Používají se metody:
a) chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních látek a jejich obsahu v
dezinfekčních roztocích,
b) mikrobiologické - ke zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků nebo mikrobiální
kontaminace vydezinfikovaných povrchů (stěry, otisky, oplachy aj.).
MECHANICKÁ OČISTA
1. Mechanická očista je soubor postupů, které odstraňují nečistoty a snižují počet
mikroorganismů. Pokud došlo ke kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před
mechanickou očistu proces dezinfekce.
2. Čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem se aplikují buď
ručně nebo pomocí mycích a čisticích strojů, tlakových pistolí, ultrazvukových přístrojů apod.
Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě. Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují
a usuší.
3. Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce.
4. Pokožka se čistí teplou vodou, mýdlem a osušením a ošetří se ochranným krémem.