P6080032 Přehled mikrobů s důrazem na dutinu ústní (část II – viry, houby, paraziti) Orální mikrobiologie – BHOM011s Týden 4 Ondřej Zahradníček Viry, houby a paraziti lVirové nemoci jsou přibližně stejně časté jako bakteriální, rozdíl je ale v tom, že u mnohých z nich se počítá s jejich samoúzdravností. Proto není virologická diagnostika tak častá jako bakteriologická, na druhou stranu je dobré o virech něco vědět lHouby a paraziti jsou oproti bakteriím a virům méně častými původci nemocí (v dutině ústní se paraziti téměř nevyskytují). Je ale dobré uvědomit si určité odlišnosti od infekcí způsobených bakteriemi nebo viry Viry Co jsou to vlastně viry? lViry jsou nebuněčné částečky, vedou se diskuse, zda se vůbec jedná o organismy lVznikly pravděpodobně z buněčných organismů specializací na parasitismus („odhozením“ přebytečných částí) lStejně jako buněčné organismy se snaží o „zachování rodu“, potřebují k tomu ale buňku cizího organismu lKromě lidských virů existují i viry zvířecí, rostlinné a viry baktérií (takzvané bakteriofágy) lMezi viry nepatří priony – chyby v bílkovině Rozdělení a názvy virů I lPodle nukleové kyseliny rozdělujeme viry na DNA viry a RNA viry lPodle počtu vláken DNA/RNA jednovláknové (ss) a dvouvláknové (ds), u jednovláknových se ještě rozlišuje, zda se jedná o "plus" vlákno nebo "mínus" vlákno. lPodle přítomnosti virového obalu se jak DNA, tak i RNA viry dělí na obalené a neobalené. lPodle symetrie nukleokapsidy se také dělí na viry s kubickou, spirální a komplexní symetrií Různé tvary virů lVirus vlevo nahoře má komplexní symetrii. Většina ostatních má symetrii kubickou nebo spirální. C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\24 virus-taille.jpg http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm 1. Obalené DNA viry – poxviry lNejvětší viry, viditelné v optickém mikroskopu lPatřil sem virus pravých neštovic (orthopoxvirus, virus varioly), který byl v roce 1977 vymýcen čili eradikován lPatří sem virus vakcínie – kravských neštovic, kterým se proti pravým neštovicím očkovalo lPatří sem dále řada zvířecích virů lPatří sem také virus molluscum contagiosum (několikamilimetrové perleťové uzlíky, nezanícené, neškodné, přenos kontaktem) lMají složitou symetrii, podobnou briketě Poxviry C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\04 poxvirus3.jpg http://www.ucm.es/info/genetica/grupod/Cromovibac/cromovibac.htm 2. Obalené DNA viry – herpesviry lJsou to poměrně velké viry s kubickou symetrií kapsidy a obalem lČasto mají afinitu ke kožní, nervové a lymfatické tkáni. Některé se „plazí“ po nervech jako hadi (herpetologie = nauka o hadech) lDělí se na tři podčeledi –Alphaherpesvirinae (HSV1, HSV2 a VZV) –Betaherpesvirinae (CMV, HHV6 a HHV7) –Gammaherpesvirinae (EBV a HHV8) lKromě těchto osmi lidských virů existuje ještě spousta zvířecích C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\96 herpesvirus_biographix.jpg Schéma herpesviru http://www.spectrosciences.com/article.php3?id_article=30 P3200109 Viry prostého oparu (herpes simplex; simplex = prostý, jednoduchý) lExistují dva typy – HSV1 a HSV2. První by měl způsobovat hlavně opar (herpes) rtu, druhý opar v oblasti pohlavních orgánů, ve skutečnosti ale nejsou tak vyhraněné, jak by odpovídalo učebnicím lPrvotní infekce se projevuje bolestivými puchýřky na sliznici úst. Po ní virus většinou nezmizí, ale přežívá v nervových uzlinách. Při různých podnětech (jiné infekce, ale i psychický stres) vzniká druhotná infekce – opar rtu lVzácné a závažné jsou infekce oka lLéčí se antivirotiky, která ale neodstraní virus z těla a pomáhají jen při včasném podání Virus prostého oparu C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\17 Schema HSV.jpg opt.pacificu.edu/ce/catalog/14382-AS/Herpes.html Ostatní herpesviry lVZV (varicella zoster virus) – virus planých neštovic a pásového oparu. Neštovice jsou primární infekce, pak virus přežívá v nerovových uzlinách, reaktivace se projevuje jako pásový opar lEBV (virus Epstein-Barrové) – virus infekční mononukleózy. Projevuje se někdy jako angína, často bývají zvětšené uzliny. Často u mladých lCMV (cytomegalovirus) – nemoc podobná mononukleóze, ale spíše lehčí, bývá u dětí lHHV 6 a HHV7 – vyvolávají dětskou nemoc s horečkou a vyrážkou (tzv. šestá dětská nemoc) lHHV 8 – ve spolupráci s HIV se podílí na vzniku jistého typu rakoviny – tzv. Kaposiho sarkomu 3. Neobalené DNA viry – Adenoviry lPoprvé byly izolovány 1953 z vyříznuté adenoidní vegetace (nosní mandle) lMají kubickou symetrii. Je známo 47 serotypů adenovirů, které mohou být patogenní pro člověka. lMohou vyvolávat rýmy, záněty hltanu a často také záněty spojivek (od lehčích až po závažné). Typicky se vyskytuje rýma doprovázená zánětem spojivek lTypy 40 a 41 (lišící se také tím, že se nedají kultivovat) způsobují průjmy malých dětí lJeden typ také může způsobovat zánět močového měchýře s krvácením Adenovirus C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\82 adenovirus-2244.jpg http://www.tulane.edu/~dmsander/Big_Virology/BVDNAadeno.html 4. Neobalené DNA viry – papilomaviry lMají kulovitý tvar s kubickou symetrií. lDůležitý je lidský papilomavirus – (human papillomavirus, HPV). lHPV vyvolává lokální infekce, které zůstávají v bráně vstupu. Mohou to být bradavice na různých částech kůže, nebo stopkaté výrůstky zvané condylomata accuminata (neplést s condylomata lata u syfilis!), které se vyskytují na genitáliích a u řiti lPříznaky se liší podle genotypu – těch je asi 70 lU některých typů (hlavně typ 16 a 18) se útvary na děložním čípku mohou změnit ve zhoubné nádorové bujení – karcinom čípku. Dnes je možné očkování. Papillomavirus C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\86 papillo.gif http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html 5. Neobalené DNA viry – Parvoviry lNejmenší DNA viry, měří jen kolem 20 nm (latinsky parvus = malý) lJsou velice odolné vůči vnějšímu prostředí lParvovirus B19 (erythrovirus) vyvolává pátou dětskou nemoc – megalerythema infectiosum. Dítě vypadá, jako by ho někdo zfackoval. C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\Viry z Kostky\90 parvo.gif http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html 6. Neobalené RNA viry: Reoviridae Rotaviry lČeleď Reoviridae obsahuje více virů, ale nejvýznamnější jsou rotaviry. Ty dostaly název od svého kulatého tvaru. lJsou to nejdůležitější původci závažných průjmů u kojenců a malých dětí, ale i u seniorů. Přenos zřejmě není jen fekálně-orální, ale i vzdušný. 90 % tříletých dětí už má vytvořené protilátky. 92 rota-sm http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html 7. RNA neobalené viry: Picornaviridae lPatří sem různé zvířecí viry, včetně viru slintavky a kulhavky. Z virů významných pro člověka patří do této čeledi především lenteroviry, (název ukazuje na fekálně-orální přenos většiny z nich) které se dále dělí na –polioviry – viry dětské obrny –coxsackieviry a echoviry –novější enteroviry 68, 69, 70 a 71 lrhinoviry – viry rýmy lvirus hepatitidy A – probereme zvlášť Polioviry lDětská obrna (poliomyelitis) se již u nás a ve většině zemí světa nevyskytuje. Bohužel jsou země, kde se stále ještě občas nějaký případ najde lSkoro 95 % infekcí probíhalo bez příznaků, a jen 1–2 % infekcí se projevovalo skutečnou dětskou obrnou (porucha hlavně motorických nervů, tj. neschopnost ovládat končetiny) lOčkuje se dnes tzv. Salkovou vakcínou (usmrcený virus, injekce), dříve živou Sabinovou vakcínou (na lžičce) Poliomyelitis accuta anterior 113 poliomyel-2 114 Polio2 http://www.henriettesherbal.com/eclectic/thomas/pics/poliomyel-2.jpg www.bimcbali.com/polio-may-2005.asp. Coxsackieviry, echoviry a enteroviry 68, 69, 70 a 71 lJe to celkem 71 typů virů, jejichž infekce mohou probíhat bez příznaků, nebo se mohou projevovat nejrůznějšími příznaky lMohou to být vyrážky, dýchací infekce, záněty spojivek, postižení svalů, mízních uzlin, horečky, ale i záněty mozku, u některých typů třeba i „nemoc úst, rukou a nohou“ 94 entero http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html Rhinoviry lJsou to viry rýmy (rhinitidy). Vyvolávají více než polovinu případů akutní rýmy. lRůzní se názory o úloze prochlazení. Zdá se, že prochlazení nemá vliv na vnímavost k nákaze, může však mít vliv na rychlost pomnožení rhinovirů lDiagnostika ani léčba není nutná lStále platí, že léčená rýma trvá 7 dní a neléčená týden lNa rozdíl od např. adenovirů se u těchto virů nevyskytují záněty spojivek 29 rhinovirus-icosaedre02 Rhinovirus „noso-virus“ http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm Rhinoceros nosorožec http://www.perlgurl.org/archives/2006/02/african_field_n_2.html RNA neobalené viry: 8. Caliciviridae lKaliciviry byly pojmenovány byly podle vkleslin na svém povrchu (kalix = pohárek). Důležité jsou zejména noroviry – jak se ukázalo teprve v poslední době – způsobují asi 90 % epidemií virových průjmů v rámci celého světa. U nás je to ale asi méně. Typické jsou epidemie na zaoceánských lodích. http://healthknowitall.net/health-care/2009/03/01/cruise-ship-returns-to-port-after-norovirus-outbr eak/ http://www.telegraph.co.uk/health/healthnews/8191088/Norovirus-is-spreading-rapidly-experts-warn.ht ml RNA neobalené viry: 9. Astroviridae lAstroviry, tvarem připomínají hvězdičku. Způsobují horečky, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, a také lehký průjem. Ten trvá obvykle 2–3 dny, ale může přetrvávat týden i déle . Postiženy jsou hlavně děti. l l l lMezi RNA neobalené viry patří ještě jedna čeleď, zatím bez názvu, ve které je virus hepatitidy E, probereme ho s jinými žloutenkami http://www.oardc.ohio-state.edu/lsaiflab/web_pages/porcine_astrovirus.htm RNA obalené viry: 10. Togaviridae lJsou to nejjednodušší živočišné obalené viry. Jsou malé (60–70 nm). Plášť (latinsky toga) je z buněčných lipidů a vyčnívají z něj virové glykoproteiny lDo této čeledi patří rod Alphavirus, jehož zástupci se přenášejí členovci a patří tedy mezi arboviry. Jsou to často poměrně exotické viry (chikungunya, o‘nyongnyong) lNejvýznamnější pro člověka je však rod Rubivirus – virus zarděnek Komár tygrovaný je jedním z přenašečů horečky Chikungunya http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aedes-albopictus.jpg RNA obalené viry: 11. Flaviridae lRod Flavivirus zahrnuje virus žluté zimnice, virus horečky dengue a viry různých encefalitid (viz dále) lŽlutá zimnice je tropické onemocnění, nyní již nepříliš časté. Přenáší ji komár Aëdes aegypti lHorečka dengue je naopak velmi běžná v tropických oblastech Asie a Ameriky. Bývá to jen horečka s vyrážkou, někdy je průběh těžší. lRod Hepacivirus je virus hepatitidy C a bude opět probrán zároveň s ostatními hepatitidami Virus dengue 67 virus-sotxuathuyet-dengue-01 68 virus-sotxuathuyet-dengue-02 http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm Virus klíšťové encefalitidy lKlíšťová encefalitida sice postihuje často děti, závažné příznaky má však spíše u dospělých. Přesto se dospělí málokdy nechají očkovat. V první fázi připomíná chřipku, ve druhé příznaky meningeální či mozkové. Smrtnost infekce je 1–5 %. lJde o typický arbovirus (= virus přenášený členovci), zdrojem jsou hlodavci RNA obalené viry: 12. Paramyxoviridae lNázev této čeledi signalizuje, že jsou to jakési „nepravé chřipkové viry“ (ty pravé se jmenují ortomyxoviry). Patří sem především lviry parachřipek (parachřipky jsou podobné chřipce, ale lehčí) lvirus spalniček (dětská nemoc s vyrážkou) lvirus příušnic (dětská nemoc s postižením příušních žláz, díky očkování se stejně jako spalničky dnes už vyskytuje jen vzácně) lpnemovirus neboli RS virus a podobný metapneumovirus – způsobují nemoci dolních i horních dýchacích cest RNA obalené viry: 13. Rhabdoviridae lZ této čeledi je pro člověka významný virus vztekliny (zvané též rabies či lyssa) lViry mají podobu střely, mají spirální symetrii lInkubační doba (od pokousání do prvních příznaků) může trvat od 10 dnů až po 8 i více měsíců. První příznaky jsou nenápadné, později se dostavují neurologické a psychické příznaky, včetně křečí hrtanu při pokusu o napití. Smrtnost bez profylaxe dosahuje téměř 100 % lPři pokousání je nutné vymytí rány a její desinfekce, očkování a případně i podání protilátek 99 rhabdovirus vetinfo.persianblog.com Virus vztekliny 100 bullet rhabdovirus vetinfo.persianblog.com RNA obalené viry: 14. Filoviridae lPatří sem dva velmi vzácné, ale závažné viry: virus marburgské horečky a virus horečky Ebola lV obou případech jde o horečky s vyrážkou a dalšími příznaky. Léčba prakticky neexistuje. 74 virus-ebola-Filoviridae http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm RNA obalené viry: 15. Orthomyxoviridae lPatří sem tři chřipkové viry: virus chřipky A, virus chřipky B a virus chřipky C. lJednotlivé chřipkové viry se od sebe poněkud liší, zvláště virus C je odlišný od prvních dvou. Virus C způsobuje zpravidla jen občasné a lehké infekce. Virus B může způsobit i těžší případy chřipky. lZa světové pandemie je však zodpovědný virus chřipky A a jeho jednotlivé antigenní typy (v poslední době H5N1, H1N1) Virus chřipky 76 influenzafigure1 http://micro.magnet.fsu.edu/cells/viruses/influenzavirus.html RNA obalené viry: 16. Bunyaviridae lBunyaviry jsou viry se spirální symetrií lPatří sem několik virů přenášených členovci (takovým virům říkáme arboviry – z anglického „arthropode borne, členovci přenášený), například virus Rift Valley (na obrázku dole) lPříslušníci rodu Hantavirus, se sice rovněž přenášejí z hlodavců, ale nejsou to arboviry. Výjimečně může způsobovat i těžké horečky s krvácením. 95 rift valley rvf3 http://web.uct.ac.za/depts/mmi/stannard/emimages.html RNA obalené viry: 17. Arenaviridae lInfekci vzácným virem LCM (lymfocytární choriomeningitidy) lze dostat od myší. Onemocnění může proběhnout pod obrazem chřipky, atypické záněty plic, obvykle jde ale o zánět mozku lHorečka Lassa se jmenuje podle místa v Nigérii. Je to celkové onemocnění a když onemocníte, máte pravděpodobnost 35–65 % že zemřete. RNA obalené viry: 18. Retroviridae lNejvýznamnější je virus HIV, který existuje ve dvou typech s tím, že většinu infekcí způsobuje první typ lVirus postihuje především buněčnou imunitu lPo nespecifické primární infekci nastává dlouhé období, kdy se „nic neděje“. lPoté se vyvíjí PGL, ARC (předstádia AIDS) a nakonec vlastní AIDS lAIDS má jen málo vlastních příznaků. Příznakem nemoci je především přítomnost oportunních infekcí (toxoplasmóza, pneumocystóza, různé mykózy aj.) a určitých typů nádorů lPřenos krví, pohlavní a z matky na dítě 69 virus-HIV-01 70 virus-HIV-02 http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm Viry různých skupin: 19. Viry hepatitid (virových žloutenek) lExistuje pět hlavních typů virových hepatitid VHA až VHE, které způsobují viry HAV až HEV. Každý patří do jiné skupiny, většina jsou RNA viry, ale virus hepatitidy B je DNA virus lVHA a VHE (pomůcka: samohlásky) se přenášejí fekálně orální cestou (ruce), nepřecházejí do chronicity lVHB, VHC a VHD – přenos krví, popř. sexuální (u VHC spíše nevýznamný), přecházejí do chronicity Přehled hepatitid Hepatitida Virus Přenos HAV Picornavirus fekálně-orální HBV Zvláštní skupina DNA virů sexuální, krví HCV (a HGV) Flavivirus krví HDV Delta agens – viroid sexuální, krví HEV Příbuzný kalicivirům fekálně-orální 20. Prionová onemocnění lPriony jsou přenosné bílkovinné částice (proteinaceous infectious particles). Za prionovou hypotézu obdržel Stanley Prusiner Nobelovu cenu za rok 1997 lZpůsobují nemoci zvané přenosné spongiformní encefalopatie. Patří sem choroba scrapie u ovcí, dále „nemoc šílených krav“ čili bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) u krav a Creutzfeldova-Jakobova choroba (CJD) a nemoc kuru u člověka. lJedna z variant BSE možná vede ke vzniku CJD, ale není to dodnes potvrzeno. Houby 67 Muchomurka_cervena_i Místo úvodu bdadafoto.webzdarma.cz/rostliny_houby.htm Obecná charakteristika hub lHouby jsou eukaryotní organismy, na rozdíl od prokaryotních bakterií lJejich buněčná stěna je tvořena chitinem, chitosanem, mannany a glukany – tedy polysacharidy, má jinou stavbu a složení než buněčná stěna bakterií. Barví se ale fialově („grampozitivně“) lVětšinou mají pomalejší buněčný cyklus než bakterie à infekce bývají zdlouhavější lNepůsobí na ně většina antibakteriálních látek a musíme používat zvláštní skupinu látek – antimykotika, která zase nejsou účinná při léčbě bakteriálních infekcí Morfologie a rozmnožování hub lBlastokonidie je oválná nebo kulatá buňka, charakteristická pro kvasinky. Často vidíme pučící blastokonidie (blastospory) lHyfa je vlákno. Může být větvené, může být septované či bez přepážek. Soubor hyf se nazývá mycelium. lMikroskopicky patrné bývají rozmnožovací útvary: –sexuální – používáme termín spora (neplést s endosporami bakterií!!!) –asexuální, vegetativní – používáme termín konidie Houby a zdraví lKromě mikroskopických hub, nesmíme zapomenout ani na houby, které mají makroskopické plodnice lOtravy plodnicemi velkých hub (muchomůrka zelená, vláknice Patouillardova, závojenka olovová, muchomůrka panterová, lysohlávky) každoročně znamenají zdravotní obtíže desítek lidí. V případě muchomůrky zelené jde často o smrtelné případy. Některé jedovaté velké houby 72 Amanita_pantherina_001 1 3 4 70 art_inocybeerubescens vláknice 2 1 Muchomůrka zelená 2 Vláknice Patouillardova 3 Muchomůrka panterová (tygrovaná) 4 Závojenka olovová Poznáte je? 68 430px-Amanita_phalloides cs.wikipedia.org/wiki/Otrava_houbami http://www.micologia.net/g3/Amanita-panterina/Amanita_pantherina_001 http://www.houbar.cz/default.aspx?show=3&text=3 71 450px-Entoloma_Sinuatum_1 cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vojenka_olovov%C3%A Klinický význam hub lMikroskopické houby v těle působí lMykózy – houbové záněty lMykotoxikózy – toxické působení (aflatoxiny, ochratoxiny a řada dalších jevů) lMykoalergózy – alergie na houby (a také na produkty hub, včetně např. antibiotik) lMycetismy – houba přítomna v těle, působí jen útlakem okolních tkání lNejdůležitější jsou mykózy, které dělíme na povrchové (kožní a slizniční), které se léčí lokálně, případě celkově, ale stačí slabší antimykotika, a systémové, léčené vždy silnými antimykotiky Kožní a slizniční mykózy lPovažují se za relativně méně závažné, vyskytují se i u jinak zdravých osob, i když např. diabetici nebo nedonošení novorozenci jsou k nim náchylnější lKožní mykózy bývají způsobeny dermatofyty (viz dále) nebo kvasinkami, slizniční většinou kvasinkami, případně aspergily a dalšími houbami lDiagnostika: u dermatofytů nutné šupiny kůže, odstřižené nehty apod., u kvasinek stačí výtěry lLéčba bývá lokální, celková léčba se používá u komplikovaných infekcí Systémové mykózy lZasahují více orgánů, často celé tělo lJsou téměř vždy důsledkem nějakého základního onemocnění: lDiabetes mellitus (cukrovka) lPoruchy imunity, nádory bílých krvinek aj. lTransplantovaní pacienti lPůvodci: Candida, Penicillium, Aspergillus, Histoplasma, Pneumocystis a další lKromě vlastní diagnostiky mykózy je třeba vždy vypátrat (pokud to není známo), co je primární příčinou (imunodeficit, diabetes, nádor apod.) Přehled mykologické diagnostiky lMikroskopie – zásadní, hlavně u vláknitých hub (nativní preparát, Gramovo barvení) lKultivace – důležitá (Sabouraudův agar) lBiochemická identifikace – zásadní u kvasinek, u vláknitých hub se nepoužívá lPrůkaz antigenu se občas používá lPrůkaz protilátek – má význam u tkáňových mykóz, kde nemáme k dispozici vzorek pro přímý průkaz lTestování citlivosti na antimykotika je možné u kvasinek, u vláknitých hub nikoli Gramem barvené kvasinky C.albicans - mikrofotografie. Klikni! foto prof. MVDr. Boris Skalka, DrSc. Speciální mykologie 1. Vláknité mikromycety lV podstatě jde o synonymum toho, čemu se mezi lidmi říká „plísně“. asnig18 www.medmicro.info 1.1 Dermatofyty lJsou to specializované, tzv. keratinofilní houby, vůbec nejčastější původci infekcí kůže, nehtů, vlasů a chlupů. lNe za všemi těmito infekce jsou ovšem dermatofyty, kožní infekce způsobují i kandidy lPatří sem rody Trichophyton, Epidermophyton a Microsporum lNěkteré druhy se přenášejí mezi lidmi, jiné ze zvířat či z prostředí lRostou velmi pomalu in vivo i in vitro. Kultivace trvá několik týdnů. Také průběh a léčba je zdlouhavá Dermatomykózy různých částí těla 04 23-1_tinea_capitis_Ttonsurans 06 23-3_Epidermophyton_or_Trichophyton 08 23-5_Trichophyton_hand 09 23-6_Trichophyton_foot 10 23-7_onychomycosis_EorT www.mycolog.com/chapter23.htm 1.2 Rod Aspergillus (česky kropidlák) lExistuje několik stovek druhů, asi dvacet z.nich může vyvolávat infekce u člověka lMůže způsobovat plicní infekce, infekce oka a CNS, ale také infekce nehtů či zevního zvukovodu a různé další lPouhá přítomnost konidií může být příčinou alergické reakce u disponovaných osob lAspergily také hojně tvoří mykotoxiny (například aflatoxiny – podle Aspergillus flavus) 31 aspergillus09 fumigatus Aspergillus fumigatus http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 61 aspergillus http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html Aspergilové infekce 62 aspergillus_bone 63 aspergillus_lung 64 aspergillus_eye http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html 1.4 Rod Penicillium – Plíseň štětičková lPatogenita pro člověka je nízká. Závažnější je jihoasijský druh Penicillium marneffei, jehož rezervoárem jsou bambusové krysy, a zřejmě i několik dalších. Hlavně jde o oslabené (HIV +) lNěkteré druhy mohou rovněž tvořit toxiny lZ druhu Penicillium notatum bylo izolováno první antibiotikum – penicilin lDruhy Penicillium camemberti, Penicillium candidum či Penicillium roqueforti jsou používány při výrobě plísňových sýrů. lDiagnostika a léčba: podobná jako u aspergilů Penicillium 58 Penicillium 57 penmic1 http://webs.wichita.edu/mschneegurt/biol103/lecture21/lecture21.html http://www.uoguelph.ca/~gbarron/MISCELLANEOUS/penmic1.jpg 1.4 Rhizopus a Mucor (plíseň hlavičková) lKromě závažných systémových mykóz mohou způsobovat i např. infekce zevního zvukovodu či popálenin lTvoří vlákna bez přepážek. To jim umožňuje rychlé šíření. Napadají jen oslabené osoby, ale u těch mohou například během několika hodin prorůst do mozku lVzdorují mnoha antimykotikům Mucor sp. 50 mucor1 http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery 2. Kvasinkovité mikromycety lRozdíly oproti vláknitým houbám jsou patrné v mnoha ohledech. Například i pro diagnostiku – např. lepší biochemická rozlišitelnost je velice dobře patrná 22 candida1 www.pferdemedizin.com/candida 2.1 Rod Candida lNejběžnější houbový patogen lZpůsobuje lokální (kožní i slizniční) mykózy. Nejčastější z nich jsou mykózy poševní lU oslabených způsobuje i systémové mykózy lČastý výskyt ve střevě, většinou bez příznaků lAkutní i chronické záněty pochvy a vulvy lNejběžnější je Candida albicans lDále C. tropicalis, C. glabrata, C. krusei, C. parapsillosis a mnohé další lU některých typické přirozené rezistence (např. C. krusei na flukonazol) 27 candida Candida http://www.bmb.leeds.ac.uk/mbiology/ug/ugteach/icu8/std/candidgram.html Kandidóza úst (soor) 02 ústní kandidóza 03 ústní kandidóza chronická ww.asnanak.net/ar/article.php?sid=62. 2.2 Další kvasinky lCryptococcus neoformans se nachází v půdě, je typický tím, že tvoří mohutná pouzdra. U oslabených lidí může vyvolávat pneumonie, meningitidy a sepse lPneumocystis jiroveci je velmi zvláštní houba, která byla do nedávné doby považována za prvoka. Způsobuje tzv. pneumocystovou pneumonii zejména u nedonošených dětí, u dospělých vzácně, opět zejména u HIV + osob. lVýznam mohou mít i další kvasinky, dokonce i běžné kvasinky Saccharomyces (potravinářské a pivovarské kvasinky) Cryptococcus neoformans 37 kryktokokóza http://www.higiene.edu.uy/ciclipa/parasito/Cryptococcus.jpg 73 Cryptococcus http://www.mycology.adelaide.edu.au/gallery l17 Pneumocystis jiroveci www.medmicro.info Paraziti Parazitární onemocnění lParazité jsou nesourodá skupina, v podstatě jde o živočišné patogeny s parazitickým způsobem života. lParazité mají obvykle složité životní cykly, přičemž mohou mít jednoho či více hostitelů a hostitelé mohou či nemusí být přesně daní lV těle pacienta lze najít různé životní formy (cysty a trofozoity prvoků, vajíčka, larvy a dospělce červů apod.) Co patří mezi „parazity“ lJednobuněční parazité –Měňavky čili améby (taxonomicky blízké houbám a živočichům) –Bičíkovci a další jednobuněční parazité (zvláště v případě apicomplexa/sporozoa příbuzné spíše rostlinám) lMnohobuněční parazité –Ploštěnci (Platyhelminthes, „ploší červi“) lMotolice (motolice jaterní, schistosoma) lTasemnice (tasemnice bezbranná a dlouhočlenná, škulovec, tasemnice dětská a rybí) –Oblovci („oblí červi“) (roup, škrkavka dětská, tenkohlavec, škrkavka psí a kočičí) –Členovci (hmyz a roztoči) Jiná možnost rozdělení: podle toho, kde parazitují lEndoparazité – vnější parazité lStřevní parazité – nejběžnější. Řada prvoků (giardie/lamblie, Entamoeba coli), tasemnic (tasemnice dlouhočlenná a bezbranná) i hlístic (škrkavka, roup) lKrevní parazité – častí v tropech a subtropech. Z prvoků malarická plasmodia, dále tzv. mikrofilárie a řada dalších lTkáňoví parazité – u nás hlavně Toxoplasma gondii, původce toxoplasmózy lUrogenitální parazité – nejčastější bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) lEktoparazité – vnější parazité (vesměs členovci) Nejdůležitější endoparazité Prvoci lamblie, měňavka úplavičná, plasmodia (původci malárie), bičenka poševní, toxoplasma Motolice schistosomy dříve známé jako bilharzie, dále např. motolice jaterní Tasemnice tasemnice dlouhočlenná a bezbranná, škulovec široký, tasemnice dětská Hlístice škrkavka dětská, roup dětský, psí a kočičí škrkavka a další Nejdůležitější ektoparazité Vši veš hlavová (dětská), veš šatní, veš muňka (v ochlupení v okolí pohlavních orgánů) Blechy blecha obecná a morová Štěnice štěnice obecná Zákožka zákožka svrabová Mimo to existuje spousta dalších lékařsky významných členovců, kteří se však nepřichycují na delší dobu (klíšťata, komáři); i přesto jsou velmi významní jako přenašeči C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\56 GiardiaTrofozAM.jpg Lamblie ve dvanáctníku http://www.smittskyddsinstitutet.se/presstjanst/pressbilder/parasiter/ C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\112taenia_sagitata.jpg Tasemnice http://www.infovek.sk/predmety/biologia/metodicke/ploskavce/index.php Roup s vajíčky accroup superroup Obrázky: Milada Dvořáčková a Ondřej Zahradníček Škrkavky C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Medici\Paraziti\28 ascaris.jpg www.sp01.com/micro/worms/imagepages/image1.htm. O. Zahradníček: V menze lŠel jsem oběd naraziti lV menze byli paraziti lŠkrkavky a lamblie lSpolužačka tam… Zákožka svrabová C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\138 Sarcoptes2a.gif http://www.kcom.edu/faculty/chamberlain/Website/lectures/lecture/jens.htm C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\01 pubic-louse.jpg Muňka http://www.ento.okstate.edu/ddd/insects/pubiclice.htm Veš hlavová s hnidou C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\07 Pediculus capitis a hnida.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\03 hnida.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\08 34663240.Pediculuscapitis.jpg www.museum.vic.gov.au/bugs/image.aspx?ID=96. www.pbase.com/image/34663240. http://www.stanford.edu/class/humbio103/ParaSites2002/pediculosis/biology.html Veš šatní C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\13 Pediculus corporis.jpg http://www.sciencenews.org/articles/20030823/a3929_2615.jpg C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T23 paraziti\32 pediculosis_1_020403.jpg http://www.stanford.edu/class/humbio103/ParaSites2005/Pediculosis/Stacy%20-%20Pediculosis.htm Víte, jak drží veš na pleši? lNo přece: vší silou J C:\Uživatel\Ondra\Obrázky a fotky\Odborné\Z internetu\Labouši\T20 21 viry\27 virus-herpes-simplex.jpg http://alandroal.weblog.com.pt/arquivo/virus-herpes-simplex.jpg Herpesvirus Děkuji za pozornost