Lékařská mikrobiologie pro ZDRL Týden 4: Metody identifikace bakterií, principy biochemické identifikace Upraveno podle Ondřeje Zahradníčka Postavení v systému metod •Přímé metody (prokazujeme mikroba – jeho část – jeho produkt): –Mikroskopie – průkaz ve vzorku i id. –Kultivace – průkaz ve vzorku i identifikace –Biochemická identifikace – jen identifikace! –Průkaz antigenu – průkaz ve vzorku i id. –Průkaz nukleové kyseliny – zpravidla jen průkaz ve vzorku –Pokus na zvířeti – zpravidla průkaz ve vzorku •Nepřímé metody (protilátky) Biochemická identifikace obecný princip I •bakteriální mají svůj metabolismus. •Průmyslová mikrobiologie využívá bakteriálního metabolismu (zejména fermentativního katabolismu) k výrobě různých látek, včetně řady potravin •Taxonomie využívá vzájemných rozdílů v metabolismu mezi bakteriemi –Zajímají nás přitom mezidruhové rozdíly. Rozdíly mezi kmeny jsou spíše na obtíž 01 Alcohol Fermentation Etanolová fermentace www.kcpc.usyd.edu.au Obecný princip II •I mezi savci jsou rozdíly. Člověk neumí tvořit vitamin C, někteří savci ano •Bakterii předložíme určitý substrát a zkoumáme, zda ho bakterie pomocí svého enzymu změní v produkt. Produkt se musí lišit od substrátu skupenstvím či barvou. Neliší-li se, užijeme indikátor •Existuje přitom velké množství způsobů technického provedení tohoto typu testů. Samozřejmě že… •je velký rozdíl, jestli bakterie provádějí fermentaci nebo aerobní respiraci •je rozdíl, jestli bakterie štěpí spíše bílkoviny a aminokyseliny (například rod Proteus) nebo spíše cukry (například rod Klebsiella) •často je štěpení určitého substrátu znakem adaptace na určité prostředí (dobře adaptované enterobakterie štěpí laktózu, kterou nacházejí v našem střevě) Pro připomenutí… •Jestlipak víte, že jste se s takovým biochemickým testem už vlastně setkali? Že ne? Ale ano, u kultivace. ENDOVA PŮDA Kult9 v sobě zahrnuje biochemický test: rozlišuje bakterie na ty, které umějí štěpit laktózu, a ty, které to neumějí. www.medmicro.info Problémy •Rozdíly jsou i mezi kmeny, nejen mezi druhy •Málokdy pozorujeme, že 100 % či 0 % kmenů určitého druhu tvoří daný enzym •Častěji je to 90 %, 10 %, 70 %, 30 %… •Jak to třeba může vypadat v praxi: –Klebsiella pneumoniae štěpí ureu v 90 % případů –Enterobacter cloacea štěpí ureu v 10 % případů –Maltózu využívající mikrob = ??? •typická Klebsiella pneumoniae??? •atypický Enterobacter cloacea ??? Problémy – řešení •Sledujeme-li jen jeden znak, je velká pravděpodobnost, že narazíme na atypický kmen a identifikace bude chybná •Je však velmi malá pravděpodobnost, že by se kmen choval atypicky např. v deseti různých testech najednou •Proto čím víc testů, tím větší pravděpodobnost, že se nepleteme Pravděpodobnost výsledku •Jak jsme si řekli, čím více testů použijeme, tím máme lepší šanci, že se nepleteme •Přesto tato šance nikdy není celých 100 % •Dá se vždy říci například, že náš hypotetický kmen je –na 99,3 % Klebsiella pneumoniae –na 0,5 % Enterobacter cloacea –na 0,2 % něco úplně jiného •Je pak na zvážení identifikujícího, zda mu taková míra pravděpodobnosti stačí, nebo zda provede další rozlišující testy Nejen procento pravděpodobnosti, ale i index typičnosti kmene •Ve skutečnosti je výsledek biochemické identifikace zpravidla charakterizován dvěma čísly, nikoli jen jedním: –% pravděpodobnosti: např. že je 90% pravděpodobnost, že kmen opravdu je Klebsiella pneumoniae a ne něco jiného –Index typičnosti: míra shody s „ideálním kmenem“ Klebsiella pneumoniae. Pokud je kmen ideální, je Tin = 1,00; pokud kmen např. netvoří lenkulázu, ačkoli 90 % janičkel ji tvoří, bude Tin nižší než 1,00 Příklady •Kmen má identifikaci 99 %, index typičnosti 0,95. Ideální stav, pravděpodobně „je to ono“. •Kmen má identifikaci 99 %, ale index typičnosti jen 0,63. Může jít o atypický kmen (je dobré zjistit, který test „mluví proti identifikaci), ale také o chybu diagnostiky •Dva kmeny mají index typičnosti oba 1,00, procento pravděpodobnosti každý 49,5 % (jedno procento zbývá na „jiné“). To znamená, že je to určitě jeden z nich, ale bez rozlišujících testů nezjistíme, který to je. Jednotlivé testy, nebo kombinace? •Jednotlivý test lze použít tam, kde potřebujeme vzájemně rozlišit dvě významné skupiny (čeledi, rody…) a kde existuje test, který má jedna skupina téměř ve 100 % pozitivní a druhá téměř ve 100 % negativní •Kombinace jsou vhodné tam, kde testy mají více pravděpodobnostní charakter, a kde potřebujeme rozlišit více než dvě (někdy i desítky) skupin, rodů, druhů apod. •Kombinace využívání substrátů je typická pro určitý bakteriální druh – biochemický profil Pohádka •Byl jednou jeden nemocný student Petr. Měl půjčené nějaké věci od spolužáků, a teď ležel s angínou (způsobenou Streptococcus pyogenes) a nemohl jim je vrátit. Poprosil tedy sestru, aby se stavila před praktikem v šatně na mikrobiologii, a spolužákům věci vrátila. Dal jí k tomu příslušné instrukce Co řekl Petr Šárce •Protokoly vrátíš Honzovi. Honza má zelené oči, blond vlasy a nosí červenou mikinu. •Skripta vrátíš Matějovi. Matěj má taky zelené oči, taky blond vlasy, ale nosí modrou mikinu. •„Flashku“ vrátíš Liborovi. Libor má blond vlasy a nosí modrou mikinu, ale má modré oči. •Fotky z kruhovky vrátíš Frantovi. Má modré oči a modrou mikinu, ale hnědé vlasy Šárka tedy musí sledovat několik znaků •Použít jen jeden znak (třeba oči) by pomohlo při rozlišení dvou studentů, kteří se právě tímto znakem liší. •Pokud je ale potřeba rozeznat studenty v rámci celé skupiny, je nutno většinou kombinovat více znaků •identifikace bakteriíidentifikace bakterií •Aby bylo možno rozlišení provést, je nutno předpokládat stálost výskytu znaků (Libor si nesmí obléct zelenou mikinu, Franta si nesmí obarvit vlasy na blond Identifikační tabulka Zelené oči Blond vlasy Modrá mikina Identifikace + + - Honza + + + Matěj - + + Libor - - + Franta Kdyby Šárka potkala příšeru… •…která by byla napůl Honza a napůl Franta, nemohla by studenta identifikovat. •Stejně je to s bakteriemi. Abychom mohli identifikovat bakterie, musíme mít izolovaný kmen. •Z tohoto praktika existuje výjimka, o které se dozvíte na jaře až budeme probírat G- tyčinky. Klasická identifikace bakterií •K identifikaci mikroorganismů se využívají biochemické testy •Obecně je rozdělit do 3 kategorií: –Přeměny sacharidů –Přeměny dusíkatých látek –Ostatní testy Možnosti praktického provedení •Rychlé testy (vteřiny až minuty) –Katalázový test –Testy s diagnostickými proužky (oxidáza) •Testy s inkubací (hodiny až dny) –Jednoduché zkumavkové testy –Složité zkumavkové testy –Sady jednoduchých zkumavkových testů –Testy v plastové destičce (miniaturizace) –Jiné testy (např. Švejcarova plotna) Katalázový test •Katalázový test: velmi jednoduchý, do substrátu (roztok H2O2) rozmícháme bakterie. Bublinky = pozitivita. Princip: 2 H2O2 à 2 H2O + O2 14 catalase medic.med.uth.tmc.edu/path/oxidase.htm Testy s diagnostickými proužky •Testy s dg. proužky – Reakční ploškou se dotkneme kolonií. V případě pozitivity ploška změní barvu. Nejběžnější jsou tyto: –oxidáza – proužek zmodrá –INAC – proužek po několika minutách zmodrozelená –PYR – proužek po několika minutách, přikápnutí činidla a další minutě čekání zčervená –betalaktamázový strip – týká se testování některých faktorů rezistence (viz příště) 08 oxidase3 Oxidázový test medic.med.uth.tmc.edu/path/oxidase.htm Jednoduché zkumavkové testy •Mohou probíhat v tekuté fázi, nebo v agaru. •V obou případech je ve zkumavce substrát, případně také indikátor změny pH. Substrát se může přidat i tak, že je substrátem napuštěna reakční ploška proužku, např. ONPG-test - (β-galaktosidáza) . •Pozitivita testu = změna zbarvení (v celém objemu, nebo jako prstenec u hladiny) Příklady jednoduchých zkumavkových testů •Arabinóza – tekutá. Zežloutnutí = pozitivní, zůstane zelená = negativní (pro enterokoky) •Simmons citrát – agarová. Zmodrání = pozitivní, zelená = negativní – využívání citrátu •ONPG a VPT – s přidáním proužku. U ONPG (β-galaktosidáza) tekutina zežloutne, u VPT se vytvoří červený prstenec u hladiny •VTP (Voges – Proskauerův test) -tvorba acetoinu 13 citrate medic.med.uth.tmc.edu Složité zkumavkové testy •V jedné zkumavce probíhá více reakcí •Např. test MIU. –M = motility – pohyb (zákal se rozlézá polotekutým agarem, nezůstává jen v místě vpichu) –I = indol (pozitivita = červený prstenec) –U = urea (štěpení močoviny indikuje zrůžovění celé půdy) •Nebo Hajnova půda, která detekuje štěpení glukózy, tvorbu plynu z glukózy, štěpení laktózy a tvorbu sirovodíku MIU •Motility – pohyb. Pohyblivé bakterie rostou nejen kolem vpichu, ale v celém objemu zkumavky. •Indol (tvorba). U bakterií tvořících indol se po přidání Kovácsova činidla vytvoří červený prstenec na styku činidla a půdy •Urea (močovina). Štěpení močoviny – celý objem půdy zrůžoví MIU 16 motility MIU by samozřejmě šlo dělat i jako tři jednotlivé testy: pohyb… www.arches.uga.edu 11 indole …indol a ureu 15 urease2 medic.med.uth.tmc.edu 07a image013 Hajnova půda •Červený vršek – laktóza negativní •Žlutý vršek – laktóza pozitivní •Červený spodek – glukóza negativní •Žlutý spodek – glukóza pozitivní •Černý spodek – bakterie tvoří sirovodík •Potrhání půdy či odsunutí nahoru – bakterie tvoří plyny při fermentaci glukózy •Podobný účel půda TSI 06 velký Kligler_r%C3%A9sultats www2.ac-lyon.fr/ Sady zkumavek •Složité zkumavkové testy mají své nevýhody. Často při pozitivitě jednoho testu není vidět, zda je pozitivní test jiný. Špatně se automatizují a vyžadují dobře zaškoleného pracovníka •Jednodušší, i když někdy dražší řešení, je sada několika jednoduchých zkumavkových testů •Lze ovšem i zkombinovat testy složité a jednoduché (např. Hajna + MIU + Simmons citrát + ornithin dekarboxyláza + ureáza – používáno v naší laboratoři) Miniaturizace: testy v plastových panelech •Miniaturizace sady jednoduchých zkumavkových testů à testy v důlcích plastových mikrotitračních destiček. Místo každé zkumavky je jeden důlek •Počet testů v sadách kolísá od sedmi (NEISSERIAtest) po víc než padesát •Liší se v technických detailech. Vždy je však substrát vysušený, bakterie se nejprve rozmíchá ve fyziologickém roztoku nebo suspenzním médiu a pak se kape či lije do důlků Provedení testů od firmy Erba Lachema (u nás nejběžnější) •Výrobce dodává destičky s vysušenými substráty, umístěnými na dně důlků v destičce •Pracovník připraví suspenzi bakterie ve FR nebo v.suspensním médiu •Do každého důlku se napipetuje 100 µl suspenze •Zbytek suspenze se u některých testů ještě využije jako zkumavkový test s diagnostickým proužkem (ONPG, VPT) •Destička i zkumavka se inkubuje v termostatu při 37 °C NEFERMtest 24 Erba Lachema: do jednoho rámečku lze vložit čtyři trojřádky (čtyři testy, určení čtyř různých kmenů) P1010002upr Foto: O. Z. Zahraniční soupravy 03 api50 05 PR020505 04 api-strip Bioch2 http://www.oxoid.com/bluePress/uk/en/images/PR020505.jpg www.ilexmedical.com/products_engl/api.htm. www.ilexmedical.com/products_engl/api.htm. Foto: O. Z. 02 API systémy www.ucd.ie/kyr/Images/jpgs/Photo16.htm Vyhodnocení destičkových testů •Z takového testu dostaneme řadu výsledků – většinou ve tvaru „+“ (test pozitivní, substrát štěpen, došlo ke změně) nebo „-“ (test negativní, substrát nebyl štěpen, zbarvení zůstalo původní). •Příklad: + - + + + - - - - - - - - + + + + •Je několik způsobů, jak takovou řadu převést na „čitelný výsledek“ Možné způsoby hodnocení •Porovnání s tabulkou je možné jen u jednoduchých testů a jasných výsledků. •Přepočet na oktalové kódy plus vyhledání výsledku v seznamu kódů. Nejběžněji používáno •Výsledek se zadá do počítače, který „vyplivne“ vyhodnocení. Ne vždy praktické •Počítačové hodnocení se používá hlavně tehdy, pokud už „čtení“ výsledku probíhá automaticky, např. na spektrofotometru. Oktalové kódy – co to je a proč •Matematicky vzato je to vlastně převedení dvojkové soustavy (zápis + + – – + + – – –, respektive 110011000) do osmičkové soustavy (zápis 630) •Z praktických důvodů se zpravidla uvnitř trojice sčítá opačně – normálně by při převodu z dvojkové do osmičkové či desítkové soustavy 1 1 0 měla být šestka a 0 1 1 trojka, v praxi to však počítáme většinou naopak Oktalové kódy – II •V praxi se tedy každé trojici výsledků přiřadí číslice od nuly po sedmičku – viz následující obrazovka •Pokud má test např. 17 reakcí (třeba velmi běžný ENTEROtest 16 k určování enterobakterií má 16 důlků + ONPG ve zbytku suspenze), je na konci místo trojice jen dvojice, v tom případě číslice na konci může být jen 0, 1, 2, 3. Pokud by reakcí bylo 16 (19, 22…) bude na konci nula nebo jednička. Praktický příklad •Zaznamenají se pozitivní a negativní výsledky reakcí •Pod každou trojici se napíše 1 – 2 – 4 •Sečtou se pro každou trojici pouze číslice u „+“, nikoli u „ –“ (ty se přeškrtnou) Test JAN LEN MAG TOM PET KAR FRA HAN Výsl. + – + + + – – – 1 2 4 1 2 4 1 2 Kód 5 3 0 Přepočítávání trojic – – – 1 2 4 0 + – – 1 2 4 1 1 – + – 1 2 4 2 2 + + – 1 2 4 1 + 2 3 – – + 1 2 4 4 4 + – + 1 2 4 1 + 4 5 – + + 1 2 4 2 + 4 6 + + + 1 2 4 1 + 2 + 4 7 Konkrétně u ENTEROtestu16 (17 testů) (530 063 = E. coli, 99,89 %, Tin=1,00) 1 2 H 3G 4 F 5 E 6 D 7 C 8 B 9 A 10 H 11 G 12 F 13 E 14 D 15 C 16 B 17 A První řádek panelu Druhý řádek panelu + S l l l l l l l l l l l l l l l l – S l l l l l l l l l l l l l l l l ? S l l l l l l l l l l l l l l l l ? + – + + + – – – – – – – – + + + + 1 2 4 1 2 4 1 2 4 1 2 4 1 2 4 1 2 5 3 0 0 6 3 Jiné identifikační testy •Kromě testů založených přímo na štěpení substrátu, existují i jiné podobné testy, které zkoumají vybavení bakterií určitými enzymy či faktory virulence. Například: –Test schopnosti koagulovat králičí plasmu –Test schopnosti aglutinovat králičí plasmu –Test schopnosti „odpouzdřit“ opouzdřený kmen (hyaluronidázový test) –Hemolytické interakce – CAMP test Jiné identifikační testy P1020006a P1020006ax 41 koaguláza www.hardydiagnostics.com Foto O. Z. Foto O. Z. what hemolysis has e.faecalis http://www.bacteriainphotos.com Diagnostické použití antibiotik •Jednou z možností je také testování in vitro citlivosti na určité antibiotikum v případě, že víme, že kmen X je ve 100 % citlivý a kmen Y je ve 100 % rezistentní. Ovšem ani tady těch „sto procent“ nebývá stoprocentních… •Příkladem je třeba optochinový test •Praktické provedení je stejné jako u testů citlivosti na antibiotika, které si probereme příště Optochinový test pozitivní a negativní 10 opto4a http://www.mc.maricopa.edu Jiné metody identifikace bakterií •Hmotnostní spektrometr –Hmotnostní spektrometr (MS) je analytický nástroj pro stanovení hmotností atomů, molekul a molekulových fragmentů. Princip MS spočívá v převedení pevné fáze do fáze plynné ionizací –Vzniklé ionty jsou elektricky (nebo magneticky) separovány v hmotnostním analyzátoru na základě poměru hmotnosti k náboji –Detektor zachycuje signály iontů uvolněných z analyzátoru Jiné metody identifikace bakterií •MALDI-TOF MS –Nejmodernější metoda identifikace –MALDI je ionizační metoda, založená na aplikaci krystalizující a světlo-absorbující matricové složky ke vzorku. –Matrice zajistí ochranu integrity molekul během analýzy. •Krystaly matrice absorbují energii fotonů z laseru a dochází „šetrné“ ionizace velkých molekul. –Molekuly během procesu nejsou fragmentovány –Kombinací MALDI metody s hmotnostním spektrometrem vznikla široce využívaná technika pro charakterizaci biopolymerů, biomolekul a makromolekulových komplexů, tedy proteinů a proteinových komplexů, DNA a RNA, polysacharidů, glykoproteinů a glykolipidů –Pro rozdělení iontů lze využít různé analyzátory, např. iontová past –MALDI MS jsou konstruovány s průletovým analyzátorem time-of-flight (TOF) Jiné metody identifikace bakterií •Celá analýza spočívá v nanesení nakultivovaného mikrobiálního vzorku a matrice na čip. •Po zaschnutí jsou čipy s bakteriálními vzorky umístěny do přístroje a automaticky zpracovány. •MS analýza na základě detekce proteinů vytvoří charakteristická proteinová spektra (jednotlivé vrcholy odpovídají svou velikostí a intenzitou proteinům uvolňovaným během analýzy) •Zpracování vzorku odebraného z narostlé kultury trvá přibližně 6 minut • automated-maldi-tof-mass-spectrometer-30029-3241753 • maldi-tof • MALDI_linear Jiné metody identifikace bakterií - průkaz antigenu •Imunologické metody •Využití vazby specifické protilátky •Rychlý průkaz ve vzorku bez skultivace •Clostridium difficile ve stolici Jiné metody identifikace bakterií - molekulární techniky •Analýza DNA –Hybridizace nukleových kyselin –Určení přítomnosti (specifické) sekvence nukleové kyseliny –Komplementární próba hybridizuje s DNA sekvencemi studovaného organismu •Porovnání štěpení DNA (plasmidů) restrikčními enzymy –Určení příbuznosti organismů –Užitečné v případě nesnadno kultivovatelných organismů a organismů produkujících toxin (produkt genu kódujícího Jiné metody identifikace bakterií - molekulární techniky •Metoda FISH –Fluorescenční hybridizace in situ –Próby značené fluorescenční značkou –Próby komplementární k 16S nebo 18S rRNA –Specifita závislá na sekvenci próby –Skupina organismů, určitý organismus –Využití různých fluorescenčních barviv pro současnou analýzu více organismů –Využití i pro detekci patogenů v potravinách a klinických vzorcích • Jiné metody identifikace bakterií - molekulární techniky •Metoda PCR –využití genů specifických pro daný organismus –identifikace neznámého organismu –využití pro identifikaci obtížně kultivovatelných mikroorganismů Nashledanou •Příště budeme pokračovat povídáním o antibiotikách Amoclen obrázek z intranetu FN u sv. Anny v Brně