Drény, drenážní systémy Mgr. Vladimíra Pekaříková, DiS. pekarikova@med.muni.cz LFMU KATEDRA OŠETŘOVATELSVÍ Drény, drenážní systémy - funkce  Odvádí z operačních ran, somatických dutin  Cílem zamezit hromadění tekutin ve vymezeném okrsku  Krev, sekrety (hnis), vzduch, výměšky (žluč)  Dělíme je na Profylaktické – prevence – žluč, krev, výpotek Terapeutické – evakuace nahromaděných sekretů Drén musí být  Stále průchodný  Dostatečně dlouhý  Dostatečně fixovaný – nesmí být volný  Toho dosáhneme zvolíme-li Správnou délku Šířku Tvar Materiál Drény dle užitého materiálu  Mulové – před zavedením se napustí sterilním léčebnými látkami (mast, roztok) Sekret se odvádí do sací vrstvy obvazu  Rukavicové – sterilní rukavice proužek U mělce uložených ložisek, samospádem do sací vrstvy obvazu Před zavedením se zvlhčí sterilní vodou Drény dle užitého materiálu  Gumové – dnes se již moc neužívají  Silikonové, plastové – rourky, trubice Různé velikosti, průsvity Zavádí se již při operaci do hluboko uložených dutin, orgánů Dlouhé odvádějí sekret spádově či pod tlakem Krátké – fixace zavíracím špendlíkem, aby nevklouzly do rány, odvádí sekret do sací vrstvy obvazu, či sáčku Drény dle tvaru  Trubicový  Hadicový (T drén, u velkých břišních op.)  Žlábkový (podkožní incize, rány per secundam)  Proužky gázy  Proužky rukavic  Penrose drén (pryžová hadička vyplnění svitkem gázy pro odvádění kapaliny z rány) Typy drenáží a systémů  Zastřižený Zajištěný sterilním spínacím špendlíkem či stehem Odvádí odpad do obvazu či urostomického sáčku  Nezastřižený Ústí do sběrného sáčku pod hladinu sterilní vody v lahvi Spádová či podtlaková drenáž Pasivní drenáž  Volná drenáž – odvádí sekret do krycí vrstvy, výměna krytí dle potřeby  Spádová drenáž – gravitací do sběrného sáčku Množství i charakter denně zapisujeme Výměny sáčku à 24 hod či dle potřeby Spádová drenáž  Subhepatální drén Pod hladinou sterilní vody 300 – 500ml Pod úroveň břišní dutiny Odvádí sekret a krev  T – drén Odvádí žluč Zaveden ve žlučových cestách Aktivní drenáže  Podtlaková Sekret z rány odváděn aktivně pomocí podtlaku  Redonova drenáž Hadička + nádoba s negativním tlakem Indikátor podtlaku Odvádí tělní tekutiny z operační rány Oš. proces u Redonova drénu  Kontrola krytí v okolí drénu  Ošetření okolí a krytí drénu  Kontrola sběrné nádoby  Kontrola negativního tlaku v nádobě  Případná výměna nádoby při naplnění (zaklemování drénu 2 peány)  Asistence lékaři při zastřižení drénu případně vytažení Büllauova drenáž – hrudní sání  Pro odstranění vzduchu (PNO)  Jednolahvový systém Pasivní spádová drenáž Láhev slouží jako sběrná nádoba + vodní uzávěr Hrudní drén musí být veden minimálně 2cm pod hladinu sterilní vody Užití: léčba nekomplikovaného PNO Büllauova drenáž – hrudní sání  Heimlichova chlopeň Alternativa jednolahvového systému Jednocestný ventil – chlopeň Umožní pasivní odvod tekutiny či vzduchu z těla Zabraňuje zpětnému nasátí vzduchu hrudním drénem Büllauova drenáž – hrudní sání  Dvoulahvový systém Na pasivní či aktivní sání 1. lahev jako sběrná nádoba na sekret 2. láhev jako vodní zámek Propojené jsou spojkou Büllauova drenáž – hrudní sání  Třílahvový systém Pro komplexní reexpanzi zkolabované plíce Pomocí aktivního sání 1. láhev sběrná 2. Vodní zámek 3. regulátor intenzity sání Büllauova drenáž – hrudní sání  Krabicový jednorázový drenážní systém Splňuje požadavky na vyšší hygienickoepidemiologické standardy Komerčně vyráběné Nahrazují třílahvový systém Samostatný, mobilní jednorázový uzavřený systém Aktivní i pasivní systém Tradiční systém sání Suchý systém sání s vodním zámkem s vodním uzávěrem Oš. péče u pacienta s hrudním drénem  Fowlerova poloha  Monitoring FF  Vhodné uložení drenážního systému (komora 100cm pod úroveň pac. Hrudníku)  Prevence zalomení hadic  Kontrola rozpojení systému!!!  Kontrola sběrné komory (sekret, množství)  Výměna při naplnění  Kontrola hladiny tekutiny v komoře Oš. péče u pacienta s hrudním drénem  Hladina Nedostatečná = riziko nasátí vzduchu Nadměrná = překážka pro evakuaci vzduchu z pleurální dutiny  Kontrola netěsnosti drenážního systému  Kontrola indikátoru negativního tlaku I nadměrný tlak může traumatizovat tkáň  Doplňovat dle potřeby sterilní vodu  Ošetření drénu + okolí  Asistence lékaři Děkuji za pozornost