Madeleine Leininger
Teorie kulturně diverzifikované (rozdílné) a univerzální (shodné) péče
Theory of Culture Care Diversity and Universality
PhDr. Natália Beharková Ph.D.
nbehar@med.muni.cz
Katedra ošetřovatelství LF MU Brno
Pojmy
 Univerzalita – podobnost
 Diverzita – rozmanitost, odlišnost
 Emické poznatky – znalosti od těch kdo ji
mají, důležitá je osobná zkušenost
 Teorie kulturně diverzifikované (různorodé)
a univerzální (shodné a všestranné) péče
- východisko pro novou ošetřovatelskou
specializaci
transkulturní ošetřovatelství
(Leininger, M. 2002)
Myslí tím poznání, pochopení a využívání společných a rozdílných znaků kultur
při poskytování ošetřovatelské péče
tato teorie tvoří základ transkulturního ošetřovatelství
50 léta 20. století
Metaparadigma ošetřovatelství podle
M. Leininger
 Ve svých pracích odmítá uvádět široké
metaparadigmatické pojmy
(osoba, prostředí, zdraví a ošetřovatelská péče)
 Navrhuje:
lidské bytosti (human beings) nebo člověk (human),
humánní péče (human care),
kontexty prostředí (environmental contexts)
pohoda a zdraví (well-being or health)
Osoba = lidské bytosti (human beings) nebo člověk (human)
 holistická bytost ovlivněná sociálním pozadím.
 „Společenská struktura, pohled na svět a hodnoty
lidí se transkulturně odlišují.“
 „Klienti z rozdílných kultur vnímají zdraví, chorobu,
péči, léčbu, závislost a nezávislost různě."
Prostředí
 „vzájemně související a vzájemně závislý
systém společnosti, který se skládá
z politického, ekonomického, sociálního
a vzdělávacího, technického, náboženského
a kulturního systému, v rámci kterého jedinec
či lidské společenství žije."
Zdraví
 „stav pohody (well being), který odráží schopnost
jedinců nebo skupin lidí vykonávat jejich denní
činnosti kulturně vyjádřenými, užitečnými a
vzorovými způsoby„
 „vnímání zdraví a choroby je kulturně podmíněné
a proto nemůže být univerzálně definováno.
Světonázor, sociální struktura a víra ovlivňují
vnímání zdraví do takové míry, že je nemožné je od
sebe oddělovat"
Ošetřovatelství
 „transkulturní profese, která se zabývá humánní péčí"
 je to „umění a věda, která se zaměřuje na podporu,
udržování zdravého jednání nebo zotavení se z
nemoci či na pečování o ty, kteří se o sebe nemohou
či nechtějí starat a doprovázení umírajících a jejich
rodin kulturně shodným způsobem"
 Péče a pečování je charakteristickým znakem
ošetřování ve všech ošetřovatelských kulturách
1979 Transkulturní ošetřovatelství
 Odborné odvětví ošetřovatelské péče, které se
soustřeďuje na komparativní studium a analýzu
různých kultur s ohledem na ošetřovatelskou činnost
ve zdraví i nemoci a s respektem k postojům a
hodnotám P/K.
 Cílem této odbornosti je poskytovat účelnou,
smysluplnou a efektivní péči lidem tak, aby byla v
souladu s kulturními hodnotami a situačním
kontextem
Role sestry a porodní asistentky
 poznat laický způsob péče o P/K a jeho
kladné stránky využívat při poskytování
profesionální péče u P/K, který pochází
z jiné kultury
Model „Vycházejícího slunce“
(dopracován 1955-1985)
1. Rozměr kulturní a sociální
struktury (Sociokulturní kontext )
 v schématu znázorněn jednotlivými paprsky slunce, které
reprezentují technologické, náboženské a filozofické, politické a
právní, ekonomické, vzdělávací, rodinné faktory, kulturní
hodnoty a životní styl
 všechny tyto faktory jsou vzájemně propojené a jejich vliv
na jedince nemůžeme chápat odděleně
 jednotlivé paprsky slunce jsou ve vzájemné souvislosti s jádrem
slunce, které je tvořené: znaky, modely, praktikami péče a
zdravím; všechny faktory tak ovlivňují vnímání zdraví a choroby,
jako také způsob péče, které jedinec využívá.
2. Systém péče
Tradiční systém
 V centru stojí člověk jako celostní
bytost.
 Opírá se o praktické zkušenosti
kultury, životní styl, víru, hodnoty
a světonázor příslušníků subkultur.
 Zaměřuje se na prevenci chorob
a smrti a dodržování kulturních rolí,
praktik a tabu.
 Při poskytování péče využívá domácí
prostředí, domácí zdroje, rodinu,
komunitu.
 Využívá domácí léčiva a vlastní
ošetřovatele, kteří jsou finančně
méně nákladní. Profesionální službu
využívají jen v krajním případě.
 Používá způsob komunikace, který je
dané skupině vlastní.
 Limituje používání moderní techniky.
Profesionální systém
 V centru stojí nemocný člověk,
pacient.
 Opírá se o vědecké poznatky,
používá cizí termíny, přístupy,
diagnostické a terapeutické výkony.
 Zaměřuje se na nápravu tělesného
a duševního stavu.
 Péče se poskytuje v zdravotnických
zařízeních, nemocnicích,
ne v domácím prostředí.
 Cena za profesionální služby je
značně vysoká a pro některé
skupiny finančně neúnosná.
 Vyjadřuje se způsobem, který je
pro danou subkulturu méně známý.
 Používá moderní techniku.
3. Typy péče
 péče /care/
„naučené a přenesené kulturní způsoby asistence,
podpory a pomoci lidem nemocným, zdravím nebo
umírajícím",
 starání se - ošetřování /caring/
představuje vlastní „ošetřovatelské akce a aktivity",
které jsou konkrétním vyjádřením fenoménu péče.
„znak, který dělá ošetřovatelství profesí", který ho
odlišuje od jiných disciplín a který tvoří „duši a srdce
ošetřovatelství".
3. Typy péče
 Kulturně shodnou můžeme realizovat třemi
způsoby v závislosti od toho, v jakém stavu
se klient nachází, které jsou jeho hlavní
problémy a potřeby.
3. Typy péče
1. Kulturní péče pomáhající uchovávat nebo získávat zdraví
 Tento typ péče zahrnuje „takovou asistenci, podporu, která
prostřednictvím profesionální činnosti pomáhá lidem
jednotlivých kultur uchovávat jejich pohodu, zotavit se z těžkostí
nebo čelit postižení nebo smrti".
 Péče je zaměřená jak na zdravé, tak na nemocné lidi. Zdravým
pomáhají sestry pomocí podpůrných aktivit, nemocným
pomáhají se zotavit z jejich těžkostí.
3. Typy péče
2. Kulturní péče umožňující adaptaci
 intervence, které pomáhají P/K adaptovat se na nové
kulturní způsoby péče.
 sestry asistují P/K při jeho přizpůsobování se novým životním
rolím /například roli matky/, nepříznivé události /úmrtí člena
rodiny/ a nebo nejčastěji – adaptování se na roli pacienta.
 úloha sestry - dohodnout se s P/K na takových aktivitách a
na takové péči, která bude respektovat jeho potřeby, ale
také požadavky nemocničního systému (sestra pak
vystupuje jako vyjednavatel mezi tradičním a profesionálním
systémem péče)
3. Typy péče
3. Kulturní péče pomáhající uskutečnit změnu
 tento typ péče se dostává do popředí tehdy, když je potřeba
modifikovat, či úplně změnit způsob, jakým se klient stará
o svoje zdraví.
(Sestry často apelují na klienty, aby změnili svůj stravovací
režim. Ve smyslu kulturně zhodnocené péče bude sestra spolu
s klientem hledat taková jídla, která by vyhovovala nejen dietě,
ale která také respektují jeho kulturní, náboženské normy či
finanční možnosti.)
Sběr dat
 Pro sběr údajů k etnoošetřovatelskému odhadu
vypracovala Leiningerová metodu, kterou nazvala
etnoošetřovatelství.
 Etnoošetřovatelství - výzkumná metoda sestavená
k systematickému studiu ošetřovatelských
fenoménů. Při její tvorbě se Leiningerová opírala o
metody terénního výzkumu tak, jak je známe
z etnografické antropologie. Poznatky, které sestry
získávají při dlouhodobém studiu etnik, potom
aplikují ve své práci v komunitách či zdravotnických
zařízeních.
Etnoošetřovatelský odhad
Etnoošetřovatelský odhad dlouhý (Typ A)
 jazyk, komunikace, gesta
 způsob oblékání, tělesný vzhled
 všeobecná souvislost života s prostředím
 způsob života, názory na techniku v souvislosti s diagnosticko- terapeutickými výkony
 způsob života v rodině
 denní aktivity
 stravovací zvyky, tabu
 světový názor
 náboženství a duchovní víra, hodnoty
 sociální vztahy k vlastní kultuře, k majoritě
 hodnota vzdělání
 ekonomické faktory, odhad hrubých nákladů a příjmů, vliv na zdraví
 politické a právní vlivy
 laická péče o zdraví
 znaky péče
 způsoby informování jak: předcházet chorobám, udržovat – získat zdraví a starat se o
sebe
 další ukazatele upozorňující na tradiční nebo netradiční způsob života
Etnoošetřovatelský odhad
Etnoošetřovatelský odhad krátký (Typ B)
- sběr informací rychlý a orientační, je méně holistický
- vhodný pro pohotovostní oddělení, kde je potřebný rychlý sběr informací
5 fází:
 zaznamenáváme vše, čeho jsme si všimli, co jsme viděli, slyšeli, zažili
při kontaktu s P/K a jeho rodinou (komunitou)
 získáváme informace o P/K kulturních hodnotách, víře, aktivitách, které
souvisejí se zdravím, tradičním systémem péče a profesionální péčí
 identifikujeme a dokumentujeme názory na to, co P/K viděl, slyšel a zažil
ve zdravotnickém zařízení
 hodnotíme předcházející kroky a hledáme, co je společné a co je rozdílné
 sestavujeme společně s P/K plán péče, který bude respektovat jeho kulturu