Epidemiologie obezity
doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc.
1
Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Epidemiologie obezity – čím se zabývá
2
 Prevalence obezity – u nás i ve světě
 Diagnostické metody a kritéria
 Příčiny – souvislost s výskytem rizikových faktorů
Diagnostická kritéria
3
 BMI
 % tělesného tuku
 Obvod břicha
 WHR
Diagnostická kritéria - BMI
4
Diagnostická kritéria - % tuku
5
Oliveros E, Somers V, Sochor O, Goel K, Lopez-Jimenez F: The concept of normal weight obesity. Progress in cardiovascular diseases, 2014, 56, 426-433
Men Women
Normal < 20 < 30
Overweight 20 - 25 30 - 35
Obesity > 25 > 35
Biospace: Standard body fat percent is 15 % (range 10 - 20) for men and 23 % (range 18 - 28) for women
6
Diagnostická kritéria - % tuku
7
8
NWO - Normal Weight Obesity
9
 Normální BMI při zvýšeném množství tuku
 Vysoké kardiovaskulární riziko, včetně
plasmatických ukazatelů
 Tito lidé unikají pozornosti
Oliveros E, Somers V, Sochor O, Goel K, Lopez-Jimenez F:
The concept of normal weight obesity.
Progress in cardiovascular diseases, 2014, 56, 426-433
Diagnostická kritéria – obvod břicha
10
Normální Nadváha Obezita
Muži < 94 94 - 102 > 102
Ženy < 80 80 - 88 > 88
Diagnostická kritéria – obvod břicha
11
Després J P, Lemieux I, Prud'homme D: Treatment of obesity: need to focus on high risk abdominally obese patients. BMJ. 2001 Mar 24;322(7288):716-20.
Diagnostická kritéria – obvod břicha
12
Diagnostická kritéria – WHR
13
Low risk Moderate
risk
High risk
Men < 0.95 0.95 - 1.00 > 1.00
Women < 0.80 0.81 - 0.85 > 0.85
Ideál (zdraví a plodnost): Muži 0.9, Ženy 0.7
Diagnostická kritéria - WHR
14
Després J P, Lemieux I, Prud'homme D: Treatment of obesity: need to focus on high risk abdominally obese patients.
BMJ. 2001 Mar 24;322(7288):716-20.
Diagnostická kritéria - WHR
15
Diagnostická kritéria - WHR
16
Classification of obesity developed by the National Heart, Lung and Blood Institute task force, along with
the associateddisease risk with increasing BMI, waist circumference and waist to hip ratio.
17
Oliveros E, Somers V, Sochor O, Goel K, Lopez-Jimenez F: The concept of normal weight obesity. Progress in cardiovascular diseases, 2014, 56, 426-433
Zdroje dat o obezitě
18
 Životní styl a obezita – longitudinální epidemiologická studie prevalence
obezity v ČR- zpráva - 2006. Kunešová et al., Česká obezitologická
společnost
 WHO – Global Health Observatory (GHO)
 EASO – European Association for the Study of Obesity
 IASO – International Association for the Study of Obesity
 IOTF – International Obesity Task Force (IOTF is the „policy arm“ of IASO)
http://www.obesitas.cz/
19
Zpráva o projektu
ŽIVOTNÍ STYL A OBEZITA – longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR
Příjemce dotace
Česká lékařská společnost ČSL JEP, Česká obezitologická společnost
Praha, leden 2006
Prevalence obezity v ČR
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 21
Východiska projektu
Zadání projektu
Zadavatelem výzkumu je Česká obezitologická
společnost. Projekt byl uskutečněn pod záštitou
Ministerstva zdravotnictví za finančního přispění
Potravinářské komory České republiky.
Primární cíl projektu
 Porozumět vztahům mezi následujícími tématickými
okruhy: obezita, jídelní zvyklosti, přidružená
onemocnění, pohybová aktivita, kvalita života.
 Analýza Baeckeho dotazníku habituální pohybové
aktivity.
 Analýza dotazníku kvality života SF-36.
 Časové srovnání prevalence obezity a jídelních
zvyklostí české populace s předchozími dvěma vlnami
výzkumu.
 Analýza změn prevalence obezity, jídelních zvyklostí,
přidružených onemocnění a aktivit na shodném vzorku
respondentů z panelu vytvořeném ve vlnách 2000-
2001.
Poznámky ke zpracování:
 Při porovnávání jednotlivých skupin respondentů
byly pro testování statistické významnosti
rozdílů použity Pearsonův chi-kvadrát test či
nepárový t-test. Statisticky významné pozitivní
odchylky (p<0.05) jsou v grafech vyznačeny
červeným kroužkem.
Metoda projektu
 Face-to-face dotazování spojené s měřením výšky, s
vážením a měřením obvodu pasu
Vzorek respondentů (opora výběru)
 Velikost vzorku byla 2096 respondentů
 Terénní šetření proběhlo v listopadu 2005
 Respondenti byli vybíráni z celé ČR v souladu se
sociodemografickým složením obyvatelstva podle
těchto kvót:
 Pohlaví
 Věk
 Vzdělání
 Region
 Velikost místa bydliště
 Pro možnost sledování změn na stejném vzorku
respondentů v čase byli osloveni mimo jiné
respondenti, kteří se zúčastnili stejného výzkumu v
letech 2000 a 2001. Do zpracování bylo zařazeno 330
respondentů.
Kontrola datového souboru
 Data byla pořízena dvakrát různými pracovníky pro
vyloučení chyb přepisu.
 Otevřené otázky byly před samotným pořízením dat
zakódovány zkušenými analytiky.
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 22
Parametry projektu
 Dotazovaný vzorek je reprezentativním obrazem české
populace starší 18 let.
 Dotazník zahrnoval 4 základní moduly:
 Jídelní zvyklosti
 Prevalence obezity a přidružených onemocnění
 Habituální pohybová aktivita
 Kvalita života
 První dva okruhy otázek tvoří propojení dotazníku s
podrobným výzkumem, který proběhl v letech 2000 a
2001. Druhé dva okruhy byly do dotazníku zařazeny
poté, co byly v loňském roce pilotovány za účelem
ověření implementace zahraničních dotazníků a jejich
vyhodnocování do českého prostředí.
 Vzorek 2096 respondentů je bez výhrady dostačující
pro časově-srovnávací analýzy a též pro vyhodnocení
dotazníků habituální pohybové aktivity a kvality
života.
 Výběrová chyba vzorku činí maximálně 2,1% bodu,
což je maximální možná odchylka naměřených
procentuálních hodnot od skutečného stavu v celé
populaci ČR.
 Soubor, se kterým jsou data v této studii srovnávána,
vznikl spojením dvou vln šetření, které proběhly
koncem roku 2000 a 2001. Mezi těmito dvěma
průzkumy nebyly zjištěny žádné významné odchylky,
proto pro další analýzu byla data spojena do souboru s
3053 respondenty, který umožňuje detailní statistické
vyhodnocení odpovědí specifických podskupin
populace.
 Výběrová chyba tohoto souboru činí 1,8% bodu.
 Pro možnost detailního srovnání byli ze vzorku
minulých dvou vln osloveni tíž respondenti. Do
analýzy byla po kontrolách zařazeno 330 respondentů,
47
53
22
27
29
22
10
10
7
4
3
6
5
5
6
6
13
7
12
5
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Muž
Žena
18 - 29 let
30 - 44 let
45 - 59 let
60 a více let
Praha
Středočeský
kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský
kraj
Olomoucký kraj
Moravskoslezský
kraj
Zlínský kraj
PohlavíVěkBydliště
Struktura vzorku
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 23
BMI – Index tělesné hmotnosti
Definice BMI
 BMI – index tělesné hmotnosti, je jedním z
nejpoužívanějších ukazatelů obezity.
 Lze jej vypočítat jako podíl hmotnosti osoby v kg a její
výšky v metrech, umocněné na druhou (kg/m2).
Hodnoty BMI – jejich interpretace
 BMI nižší než 18,5 = podváha.
 BMI v rozmezí 18,5 – 24,9 = tělesná hmotnost v
normě.
 BMI v rozmezí 25,0 – 29,9 = nadváha, tzv.
preobezita.
 BMI vyšší než 30,0 = obezita, dělí se na 3 stupně:
 Obezita I. stupně – BMI = 30,0 – 34,9
 Obezita II. stupně – BMI = 35,0 – 39,9
 Obezita III. stupně – BMI větší než 40
BMI a česká populace
 Přibližně 52 % dospělé populace České republiky se
dle hodnot BMI pohybuje nad hranicí normální
hmotnosti, 35 % populace je přitom v pásmu
nadměrné hmotnosti a zhruba 17 % v pásmu obezity.
V šetření z roku 2000-1 byl podíl respondentů s
nadměrnou hmotností 49 %, což znamená, že během
několika let došlo k nárůstu o 3% b.
Kategorie BMI %
Podváha 1,7
Normální váha 46,3
Nadváha 34,9
Obezita 17,1
3
49
35
11
2 12
46
35
13
3 1
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Podváha Normální Nadváha Obezita I.
stupně
Obezita II.
stupně
Obezita III.
stupně
2000 a 2001 2005
Obezita dle indexu BMI
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 24
BMI – muži versus ženy
 V pásmu normální váhy se pohybuje relativně více žen
než mužů: normální váhu má více než polovina žen (51
%), ale pouze 2/5 mužů (41 %).
 V pásmu nadváhy je výrazně vyšší zastoupení mužů (42
%), mezi ženami se nadváha vyskytuje u 29 %.
 Obezitu I. stupně má 14 % mužů a 11 % žen. Obezita
vyšších stupňů se u obou pohlaví vyskytuje téměř
shodně.
 Ve srovnání s předchozími vlnami počet obézních mužů
i žen roste a naopak klesá počet lidí s normální váhou a
podváhou.
 Průměrná hodnota BMI je 26,03 a obdobně jako v
předchozích vlnách leží v pásmu nadváhy (v roce 2000-
1 byla průměrná hodnota BMI 25,40).
 U mužů vzrostla průměrná hodnota BMI z 26,04 na
26,47; u žen došlo k posunu z pásma normální váhy
(24,83) do pásma nadváhy (25,65).
1
41 42
14
3 13
51
29
11
4
2
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Podváha Normální Nadváha Obezita I.
stupně
Obezita II.
stupně
Obezita III.
stupně
Muži Ženy
Hodnota BMI 2005 podle pohlaví
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=978 (muži), n=1116 (ženy)
POZNÁMKA: Srovnání podle pohlaví
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
5
54
27
11
3
1
3
51
29
11
4
2
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Podváha
Normální
Nadváha
Obezita I. stupně
Obezita II. stupně
Obezita III. stupně
2000 a 2001
2005
Obezita dle indexu BMI - ženy
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=1624,rok 2005 n=1116
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
1
42
43
11
2
0
1
41
42
14
3
1
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Podváha
Normální
Nadváha
Obezita I. stupně
Obezita II. stupně
Obezita III. stupně
2000 a 2001
2005
Obezita dle indexu BMI - muži
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=1429,rok 2005 n=978
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 25
Obvod pasu - alternativní ukazatel nadváhy
Definice
 Alternativním ukazatelem nadváhy je hodnocení
podle obvodu pasu.
 Obvod pasu, který stanovuje rozložení tuku v těle, se
měří v poloviční vzdáleností mezi dolním okrajem
žeberního oblouku a horním okrajem pánevní kosti.
Hodnocení podle obvodu pasu
 Obvod pasu se jinak hodnotí pro muže a jinak se
hodnotí pro ženy.
 Kategorizaci dle míry rizika rizika poskytuje následující
tabulka:
Obvod pasu české populace
 Normální hodnoty obvodu pasu má polovina mužů (52
%), u žen byly normální hodnoty obvodu pasu zjištěny
u 42 % respondentek.
 Silně rizikové hodnoty obvodu pasu má 25 % mužů a
37 % žen.
 Zjištěné hodnoty obvodu pasu obdobně jako BMI
ukazují posun respondentů do rizikovějších skupin v
čase.
Normální
obvod
Mírněr i z i k o v ý
o b v o d
Silněr i z i k o v ý
o b v o d
Muži
p o d 9 4 c m 9 4 - 1 0 1 c m 1 0 2 + c m
Ženy
p o d 8 0 c m 8 0 - 8 7 c m 8 8 + c m
62
52
19
23
19
25
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
roky 2000 a 2001
rok 2005
Normální délka
Mírné riziko
Silně riziková skupina
Obvod pasu mužů
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=1429, rok 2005 n=978
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
51
42
21
21
29
37
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
roky 2000 a 2001
rok 2005
Normální délka
Mírné riziko
Silně riziková skupina
Obvod pasu žen
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=1624, rok 2005 n=1116
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 26
Obvod pasu – skupiny, průměr
 Z hlediska celkové populace dochází k přesunu
respondentů z nerizikové skupiny do mírně
rizikové skupiny (+2% b.) a rovněž vzrostl počet
lidí spadajících do silně rizikové skupiny (+8%
b.).
 Průměrný obvod pasu české populace je 88,3 cm.
Oproti předchozím vlnám se tato hodnota zvětšila
o 2,5 cm.
 Průměrný obvod pasu u mužů vzrostl o
necelé 2 centimetry na hodnotu 93,1 cm.
Znamená to, že průměrný obvod pasu u
mužské populace zůstal v oblasti
normálního obvodu pasu.
 Průměrný obvod pasu u žen je 84 cm, což
představuje nárůst o necelé 3 cm. Průměr
zůstává podobně jako v předchozích
vlnách šetření v mírně rizikovém pásmu,
ale posunuje se k jeho horní hranici.
56
47
20
22
24
32
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
roky 2000 a 2001
rok 2005
Normální délka Mírné riziko Silně riziková skupina
Obvod pasu
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
85,85
91,26
81,09
88,26
93,07
84,04
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
120
Obvod pasu v cm Obvod pasu mužů Obvod pasu žen
Průměrný obvod pasu v cm
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=3053, rok 2005 n=2096
POZNÁMKA: Srovnání podle pohlaví
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
20052000-1 2000-1 2005
2000-1 2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 27
Genetická a sociální predispozice k obezitě
 Ukazuje se, že výskyt nadváhy u jednotlivce úzce souvisí s
výskytem nadměrné hmotnosti v rodině.
 Grafy zobrazují procento respondentů, kteří mají rodiče trpící
nadměrnou hmotností v třídění podle BMI respondenta.
 Podíl respondentů s nadváhou či obezitou v dospělé populaci je
52 %. Pokud žádný z rodičů netrpí nadváhou, tento podíl se
snižuje na 46 %. Pokud nadváhou trpí jeden z rodičů, zastoupení
nadměrné hmotnosti je 62 % a pokud oba rodiče, tak dokonce
přes 70 %.
 Znamená to, že pravděpodobnost výskytu nadváhy je zhruba
1,4x vyšší v rodinách s alespoň jedním rodičem s nadměrnou
tělesnou hmotností.
54
59
34
32
13
9
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Rok 2005 Roky 2000 a 2001
Normální váha Nadváha Obezita
Nadváha v rodině - oba rodiče s normální hmotností
ZÁKLAD: Respondenti, kteří mají oba rodiče s normální hmotností, n=1923 (2000-1), n=1430 (2005)
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
38
41
39 39
23
20
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Rok 2005 Roky 2000 a 2001
Normální váha Nadváha Obezita
Nadváha v rodině - právě jeden rodič s nadváhou
ZÁKLAD: Respondenti mající právě jednoho rodiče s nadváhou, n=816 (2000-1), n=480 (2005)
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
29
31
33
3838
31
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Rok 2005 Roky 2000 a 2001
Normální váha Nadváha Obezita
Nadváha v rodině - oba rodiče s nadváhou
ZÁKLAD: Respondenti mající oba rodiče s nadváhou, n=274 (2000-1), n=154 (2005)
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 28
Hodnocení vlastní váhy
Subjektivně-objektivní pohled
 Při porovnání subjektivně vnímané váhy s objektivním
ukazatelem (BMI) se ukazuje, že zhruba 3/4 populace
vnímají svou váhu správně.
 21 % populace podhodnocuje svoji váhu, tzn. že podle
indexu BMI trpí nadváhou či obezitou, ačkoliv
subjektivně vnímají svou váhu jako normální.
 5 % populace nadhodnocují svou váhu, tzn. že podle
indexu BMI spadají do nižší váhové kategorie než
podle subjektivního hodnocení.
 Muži svou váhu podhodnocují výrazně častěji než ženy
(29 % mužů x 13 % žen). Nadhodnocení váhy muži
nebylo téměř zaznamenáno.
 Ženy jsou v hodnocení své váhy značně realistické, 81
%
z nich svou váhu zařadilo správně. 13 % žen svou
váhu podhodnotilo, 6 % naopak nadhodnotilo.
36 35
64 65
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
roky 2000 a 2001 rok 2005
Ne
Ano
"Myslíte, že máte nadměrnou hmotnost?"
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001 n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
5
18
4
21
0%
10%
20%
30%
40%
Nadhodnocuje svojí váhu Podhodnocuje svojí váhu
roky 2000 a 2001 rok 2005
Hodnocení vlastní váhy
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001 n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
1
28
1
29
0%
10%
20%
30%
40%
Nadhodnocuje svojí váhu Podhodnocuje svojí váhu
Muži - roky 2000 a 2001 rok 2005
Hodnocení vlastní váhy
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=1429, rok 2005 n=978
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
8 10
6
13
0%
10%
20%
30%
40%
Nadhodnocuje svojí váhu Podhodnocuje svojí váhu
Ženy - roky 2000 a 2001 rok 2005
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=1624, rok 2005 n=1116
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 29
Fyzická zátěž populace, pokusy o zhubnutí
Fyzická zátěž populace
 Lidé se v průměru věnují náročné fyzické aktivitě
méně, než tomu bylo v předchozích letech.
 Týdně věnuje populace náročné fyzické aktivitě v
průměru necelé 4 hodiny, přičemž oproti minulé vlně v
letech 2000/2001 došlo k poklesu o 1 hodinu.
 Střední počet hodin (tzv. medián), kdy se česká
populace věnuje namáhavější fyzické aktivitě je 2,00
hodiny týdně. Tato hodnota více vypovídá o „typickém
Čechovi“, neboť hodnota průměru je ovlivněna
menším počtem respondentů, kteří jsou velice fyzicky
aktivní.
 Minimální doba doporučovaná odborníky pro prevenci
civilizačních chorob je přitom 3,5 hodiny.
Pokusy o zhubnutí
 Více než polovina populace (52 %) se někdy v životě
snažila zhubnout a 36 % populace se o to pokoušelo
dokonce opakovaně.
 48 % populace se nikdy nepokoušelo zhubnout,
nadváhou či obezitou podle BMI hodnot přitom trpí 52
% populace (tj. o 4% b. více).
4,97
3,92
3,00
2,00
0hod
5hod
10hod
roky 2000 a 2001 rok 2005 Median (2000 a
2001)
Median (2005)
Průměrný počet hodin za týden věnovaný náročné fyzické
aktivitě
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
43
17
23
17
48
16
21
15
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Ne, nikdy Ano, asi jednou Ano, asi 2-5 krát Ano, více než 5 krát
roky 2000 a
2001
rok 2005
"Snažil(a) jste se již někdy zhubnout?"
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001 n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 30
Frekvence spotřeby potravin a nápojů
3,29
2,73
2,44
2,19
2,05
1,95
1,74
3,32
2,55
2,40
2,12
2,03
1,90
1,69
1 2 3 4
Voda, sodovka,
neslazené
minerálky
Slazené
minerálky, mošty,
limonády
Pivo
Džusy
Víno
Nápoje typu light
Tvrdý alkohol
roky 2000 a 2001
rok 2005
Průměrná frekvence spotřeby nápojů
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000-1n=3053, rok 2005 n=2096
POZNÁMKA: 1=Nikdy, 2=1 až 3x měsíčně, 3=1 až 2x týdně, 4=3x týdně a častěji
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
3,51
3,48
3,42
3,30
3,27
3,12
2,88
2,72
2,75
2,84
2,56
2,54
2,49
2,36
2,15
2,26
1,94
1,92
1,91
3,47
3,45
3,38
3,33
3,22
3,04
2,94
2,81
2,75
2,61
2,60
2,56
2,42
2,33
2,16
2,15
1,89
1,88
1,87
1 2 3 4
Ovoce
Zeleninu
Pečivo světlé, včetně chleba
Maso libové
Brambory
Pečivo tmavé, včetně chleba
Drůbež
Těstoviny
Rýži
Mléko a mléčné výrobky odtučněné
Knedlíky
Mléko a mléčné výrobky plnotučné
Sladkosti např. plněné oplatky
Ryby
Maso prorostlé
Slané sušenky nebo brambůrky
Nízkoenergetické sladkosti
Dorty
Zmrzlinu
roky 2000 a
2001
rok 2005
Průměrná frekvence spotřeby potravin
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000-1 n=3053, rok 2005 n=2096
POZNÁMKA: 1=Nikdy, 2=1 až 3x měsíčně, 3=1 až 2x týdně, 4=3x týdně a častěji
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 31
Frekvence spotřeby potravin a nápojů – časové řady
Tvrdý alkohol
Nápoje typu light
Víno
Džusy
Pivo
Slazené
minerálky, mošty,
limonády
Voda, sodovka,
neslazené
minerálky
1 2 3 4
rok 2005
roky 2000 a 2001
Průměrná frekvence spotřeby nápojů
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001 n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
3x týdně a častěji1 až 2 týdně1 až 3 měsíčněNikdy
Zmrzlinu
Dorty
Nízkoenergetické sladkosti
Slané sušenky nebo brambůrky
Maso prorostlé
Ryby
Sladkosti např. plněné oplatky
Mléko a mléčné výrobky plnotučné
Knedlíky
Mléko a mléčné výrobky odtučněné
Rýži
Těstoviny
Drůbež
Pečivo tmavé, včetně chleba
Brambory
Maso libové
Pečivo světlé, včetně chleba
Zeleninu
Ovoce
1 2 3 4
rok 2005
roky 2000 a 2001
Průměrná frekvence spotřeby potravin
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001 n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
3x týdně a častěji1 až 2 týdně1 až 3 měsíčněNikdy
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 32
Průměrný čas strávený činnostmi podle váhy (BMI)
 Lidé s nadváhou resp. obezitou věnují podstatně více
času:
 Sledování TV (+30 minut denně resp. +59
minut denně)
 Práce v domácnosti (+17 minut denně resp.
+34 minut denně).
 Lidé s nadváhou resp. obezitou věnují podstatně méně
času:
 Sport a pohybové aktivity (-15 minut denně
resp. –31 minut denně)
 Zaměstnání (-34 minut denně resp. 78
minut denně)
 Škola (-36 minut denně resp. –39 minut
denně)
 Samostatné studium (-14 minut denně resp. -
16 minut denně).
7,52
6,13
2,50
2,35
0,91
0,89
0,72
0,44
0,24
0,23
0,17
7,53
5,57
3,00
2,64
0,69
0,64
0,12
0,20
0,17
0,15
0,17
7,63
4,83
3,48
2,91
0,54
0,37
0,07
0,17
0,12
0,13
0,13
0hod 2hod 4hod 6hod 8hod 10hod
Spánek
Zaměstnání
Sledování TV
Práce v domácnosti
Práce nebo hry na počítači
Sport, pohybové aktivity
Škola
Samostatné studium
Cesta do zaměstnání veřejnou
dopravou
Cesta do zaměstnání pěšky
Cesta do zaměstnání autem
Normální váha
Nadváha
Obezita
Čas stráveny činnostmi podle váhy
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n = 2096 (2005)
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 33
Působení stresu
 Oproti předchozím šetřením mají lidé pocit, že jsou
stresu vystaveni méně. Procento lidí, kteří jsou
vystaveni stresu denně, kleslo o 8% b. a naopak se
zvýšil podíl respondentů, kteří jsou vystaveni stresu
zcela výjimečně. Podíl populace alespoň jednou týdně
vystavené stresu činí 50 %.
 Mezi tělesnou hmotností a mírou stresu, které jsou
respondenti vystaveni, nebyla zjištěna žádná závislost.
Při třídění podle pohlaví bylo zjištěno, že muži jsou
stresu vystaveni zhruba stejně často jako ženy.
Podobnou situaci ukázala i analýza podle BMI.
33
25
32
25
17
21
17
28
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
roky 2000 a 2001
rok 2005
Téměř denně Zhruba jednou týdně
Přibližně jednou měsíčně Téměř vůbec
"Jak často býváte vystaveni stresu?"
ZÁKLAD: Všichni respondenti, roky 2000 a 2001 n=3053, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
24 25
22
29
26 26
21
27
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Téměř denně Zhruba jednou
týdně
Přibližně jednou
měsíčně
Teměř vůbec
Muž Žena
Působení stresu podle pohlaví
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=978 (muži), n=1116 (ženy)
POZNÁMKA: Srovnání podle pohlaví
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
26 27
21
2625 25
21
29
25
22 22
31
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Téměř denně Zhruba jednou
týdně
Přibližně jednou
měsíčně
Teměř vůbec
Normální váha Nadváha Obezita
Působení stresu podle váhy
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1002 (normální váha), n=728 (nadváha), n=357 (obezita)
POZNÁMKA: Srovnání podle váhy
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 34
Přidružená onemocnění
 V rámci šetření bylo od respondentů zjišťováno, zda trpí
(resp. jsou si vědomi, že trpí) některým z předem
definovaných onemocnění.
 Lidé s nadváhou resp. obezitou trpí všemi uvedenými typy
chorob více než lidé s normální váhou. Největší rozdíl je u
těchto chorob (nadváha/obezita):
 Zvýšený krevní tlak (+22% b. /+41% b. )
 Onemocnění kloubů a páteře (+17% b. /+29% b.)
 Zvýšená hladina cholesterolu a tuků (+16% b.
/+22% b.)
 Při porovnání s předchozími vlnami uvedlo více respondentů
zvýšený krevní tlak (+2% b.).
 Onemocněním žlučníku a onemocněním klubů a páteře trpí
statisticky významně více ženy.
31
24
14
12
8
5
2
34
22
19
12
11
5
2
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Onemocnění kloubů a páteře
Zvýšený krevní tlak
Zvýšená hladina cholersterolu nebo tuků
Onemocnění srdce a cév
Onemocnění žlučníku
Cukrovka
DNA
2005
2000 a 2001
Choroby
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=2096 (2005), n=3053 (2000 a 2001)
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
9
2
5
5
1
20
5
31
5
14
21
2
37
8
50
14
24
27
5
49
14
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Zvýšení krevní tlak
Cukrovka
Onemocnění srdce a cév
Zvýšená hladina cholesterolu nebo tuků
DNA
Onemocnění kloubů a páteře
Onemocnění žlučníku
Normální váha
Nadváha
Obezita
Choroby podle váhy
ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=1002 (normální váha), n=728 (nadváha), n=357 (obezita)
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
2,03
2,04
3,26
4,14
4,63
5,25
6,20
1x 2x 3x 4x 5x 6x 7x 8x 9x 10x
Onemocnění kloubů a páteře
Onemocnění žlučníku
Onemocnění srdce a cév
Zvýšený krevní tlak
Zvýšená hladina cholesterolu nebo tuků
Cukrovka
DNA
Kolikrát trpí lidé s nadměrnou hmotností sledovanými
chorobami častěji než lidé s normální hmotností
ZÁKLAD: Všichni respondenti, rok 2005 n=2096
ZDROJ: STEM/MARK, Životní styl a obezita 12/2005
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 35
Hlavní zjištění
Prevalence nadváhy a obezity
 Přibližně 52 % dospělé populace České republiky se
dle hodnot BMI pohybuje nad hranicí normální
hmotnosti, přičemž 35 % spadá do kategorie nadváhy
a 17 % spadá do kategorie obezity.
 Oproti minulým vlnám (2000-2001) vzrostl podíl
populace s nadměrnou hmotností o 3% b.
 K tak vysokému podílu populace s nadměrnou
hmotností přispívají větší měrou muži a starší lidé. V
populaci je totiž téměř 60 % mužů s nadměrnou
hmotností, zatímco mezi ženami jde o 46 %. Mezi
lidmi ve věku 18 – 44 let je podíl populace s normální
hmotností 67 %, mezi lidmi ve věku
45 let a více jde o 30 %.
 35 % respondentů se domnívá, že trpí nadměrnou
hmotností. Ve skutečnosti je v populaci téměř 1,5
násobek lidí s nadměrnou hmotností.
 3/4 osob vnímají svou váhu správně. Pětina populace
svou váhu podhodnocuje, tzn. že podle indexu BMI
trpí nadváhou či obezitou, ačkoliv svou váhu vnímá
jako normální. Tohoto omylu v subjektivním vnímání
vlastní váhy se častěji dopouštějí muži.
Nadměrná hmotnost a rodina
 Zhruba každý osmý respondent uvedl, že v dětství
trpěl nadváhou. Analýza ukázala, že výskyt nadměrné
hmotnosti v dětském věku ovlivňuje výskyt nadměrné
hmotnosti v dospělosti. 3/4 z těch, kteří uvedli, že byli
v dětství obézní, trpí v současné době nadměrnou
hmotností. Mezi lidmi, kteří v dětství obezitou netrpěli,
je to necelých 50 %.
 Rovněž je patrné, že výskyt nadváhy u jednotlivce
úzce souvisí s nadměrnou hmotností v rodině.
Nadměrnou hmotností trpí 46 % osob s negativní
anamnézou obezity u rodičů; 62 %, jež mají právě
jednoho rodiče s nadměrnou hmotností a při výskytu
nadměrné hmotnosti u obou rodičů jde o více než 70
%.
Spotřeba vybraných druhů potravin a nápojů
 Při porovnání s předchozími vlnami se většina
sledovaných potravin konzumuje s nižší frekvencí.
Častěji než v předchozích vlnách konzumují
respondenti libové maso, drůbež, těstoviny, knedlíky a
plnotučné mléko a mléčné výrobky. Ostatní sledované
skupiny jsou konzumovány méně často. Vůbec nejvíce
poklesla frekvence spotřeby odtučněného mléka a
mléčných výrobků.
• 52 % dospělé populace České republiky trpí nadváhou či obezitou, 21 % populace přitom svou váhu
podhodnocuje.
• Riziko výskytu nadváhy v dospělém věku stoupá s výskytem nadměrné hmotnosti v dětském věku a v
rodině. Čím více rodinných příslušníků trpí nadměrnou hmotností, tím vyšší je riziko nadváhy.
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 36
Hlavní zjištění
 Mezi nejčastěji konzumované potraviny patří: ovoce,
zelenina, světlé pečivo, libové maso a brambory.
 Mezi potraviny konzumované méně často patří:
zmrzlina, dorty a nízkoenergetické sladkosti.
 Oproti předchozím vlnám došlo k poklesu frekvence
konzumace většiny sledovaných kategorií nápojů s
výjimkou vody, sodovek a neslazených minerálek.
Právě tato kategorie je respondenty konzumována s
nejčastější frekvencí.
 K statisticky významnému poklesu ve frekvenci
konzumace nápojů došlo u kategorie slazených
minerálek, moštů a limonád.
Fyzická aktivita
 Čas, který populace věnuje fyzické aktivitě, se obecně
zkracuje.
 Ve všední den se populace věnuje zhruba 1,5 hodiny
chůzi pomalejším tempem; 1 hodinu a 5 minut
domácím a zahrádkářským pracím a 41 minut cvičení
nebo pohybu.
 O víkendu se populace věnuje chůzi pomalejším
tempem 2 hodiny; domácím a zahrádkářským pracím
1 a tři čtvrtě hodiny a cvičení nebo pohybu necelou
hodinu.
 Oproti minulým vlnám pokleslo nejvíce množství času
věnovanému chůzi pomalejším tempem, a to v
průměru o 2,5 hodiny týdně.
 Týdně věnuje populace náročné fyzické aktivitě v
průměru necelé 4 hodiny, přičemž oproti minulým
vlnám došlo k poklesu o více než 1 hodinu. Minimální
doba doporučovaná odborníky pro prevenci
civilizačních chorob je 3,5 hodiny. Alespoň 3,5 hodiny
týdně se náročné fyzické aktivitě věnuje pouze větší
třetina populace.
 Oproti minulým vlnám věnují respondenti většině ze
sledovaných činností podstatně méně času. Výjimkou
je spánek a sledování televize.
 Lidé s nadměrnou hmotností tráví podstatně více času
sledováním televize a práci v domácnosti, naopak
podstatně méně času sportem a pohybovými
aktivitami, zaměstnáním, školou a samostatným
studiem.
Stres
 Oproti předchozím vlnám mají lidé pocit, že jsou
stresu vystaveni méně. Mezi tělesnou hmotností a
mírou stresu, kterému jsou respondenti vystaveni,
nebyla zjištěna žádná významná závislost.
• Frekvence konzumace sledovaných kategorií potravin a nápojů se celkově snížila.
• Čas, který populace věnuje fyzické aktivitě, se zkracuje, minimální doporučené době se věnuje pouze větší
třetina populace.
• Stresovým situacím jsou lidé oproti minulé vlně vystaveni významně méně.
STEM/MARK, a.s. Životní styl a obezita v ČR, leden
2006
strana 37
Hlavní zjištění
Přidružená onemocnění
 V rámci šetření bylo od respondentů zjišťováno, zda
trpí některými z předem definovaných onemocnění.
 Lidé s nadměrnou hmotností trpí všemi sledovanými
onemocněními významně častěji, přičemž největší
rozdíl je u hypertenze, onemocnění pohybového
aparátu a dislipidémie. Např. hypertenzí trpí lidé s
nadváhou 3,4krát častěji, lidé s obezitou dokonce
5,6krát častěji než lidé s normální váhou.
 Při porovnání s předchozími vlnami uvedlo více
respondentů zvýšený krevní tlak (+2% b.).
 Onemocněním žlučníku a onemocněním klubů a páteře
trpí statisticky významně více ženy.
Kvalita života – hodnocení pomocí dotazníku SF-36
 Z hodnocení dotazníku SF-36 vyplývá, že lidé jsou na
tom po fyzické stránce velmi podobně jako po stránce
psychické.
 Lidé s normální hmotností dosahují ve všech
dimenzích kvality života a v agregovaných výstupech
dotazníku kvality života významně lepších hodnot,
přičemž největší rozdíl byl zaznamenán u Celkového
fyzického zdraví.
 Index kvality života klesá stejně jako jeho 2
komponenty s věkem respondenta.
Fyzická aktivita – Baeckeho dotazník
 Při vyhodnocování Baeckeho dotazníku bylo zjištěno,
že lidé s normální hmotností mají více fyzické aktivity
ve volném čase a při sportu.
 U lidí s nadměrnou hmotností byla naopak zjištěna
vyšší fyzická zátěž v zaměstnání.
 Nejvíce fyzické aktivity při výkonu práce mají lidé ve
věku 18 – 59 let, po této věkové hranici začíná fyzická
aktivita lidí v zaměstnání klesat.
 U lidí s nadměrnou hmotností je vrchol fyzické aktivity
ve věku 18 – 29 let a po dosažení této věkové hranice
začíná klesat.
Analýza změn na shodném vzorku respondentů
 Od minulé vlny vzrostla průměrná hmotnost o 1,4 kg,
obvod pasu se signifikantně zvýšil o 2 cm a index BMI
signifikantně vzrostl o 0,5 bodu.
 Od minulé vlny se významně nezměnila struktura a
frekvence konzumovaných skupin potravin a nápojů.
 Od minulé vlny se lidé obecně méně pohybují a to jak
ve všední den, tak i o víkendu. Rovněž významně
méně času tráví náročnou fyzickou aktivitou.
• Všemi sledovými druhy onemocnění trpí významně častěji lidé s nadměrnou hmotností.
• Lidé s normální hmotností dosahují celkově vyšší průměrné kvality života, a to jak z hlediska fyzického
zdraví, tak i z hlediska zdraví psychického.
• Z analýzy Baeckeho dotazníku vyplývá, že lidé s normální hmotností mají více fyzické aktivity ve volném
čase a při sportu, lidé s nadměrnou hmotností mají vyšší fyzickou zátěž v zaměstnání.
EASO
38
European Association for the Study of Obesity
www.easo.org
39
EASO – obezita u dospělých (údaje IASO)
40
EASO – obezita u dospělých (údaje IASO)
41
EASO – obezita u dětí
42
EASO – obezita u dětí
43
EASO – obezita u dětí
44
EASO – obezita u dětí
45
EASO – obezita u dětí
46
EASO – obezita u dětí
47
EASO – obezita u dětí
48
IASO
49
International Association for the Study of Obesity
IASO + International obesity Taskforce
50
International obesity Taskforce
51
International obesity Taskforce
52
IASO + International obesity Taskforce
53
http://www.iaso.org/publications/trackingobesity/
54
International obesity Taskforce
55
WHO
56
57
WHO
58
59
60
61
62
63
http://gamapserver.who.int/gho/interactive_charts/ncd/risk_factors/overweight_obesity/atlas.html
64
65
WHO
Global database on BMI
66
http://apps.who.int/bmi/index.jsp
67
68
69
70
71
72
73
Kardiovize Brno
74
Kardiovize Brno
75
1.6 2.0
0.0 0.0
48.4
37.4
36.0
27.6
36.1
42.9 42.7
45.9
13.9
17.7
21.3
26.5
0.0
10.0
20.0
30.0
40.0
50.0
60.0
25-35 35-45 45-55 55-65
%ofpersons
Age
< 18.5 - Underweight
18.5-25 - Normal
weight
25-30 - Overweight
6.5
1.9 1.7 1.3
78.2
63.0
47.5
32.6
13.7
24.0
27.6
37.4
1.6
11.0
23.2
28.7
0.0
10.0
20.0
30.0
40.0
50.0
60.0
70.0
80.0
90.0
25-35 35-45 45-55 55-65
%ofpersons
Age
< 18.5 - Underweight
18.5-25 - Normal
weight
25-30 - Overweight
>30 - Obese
Kardiovize Brno
76
Kardiovize Brno
77
Kardiovize Brno
78
Kardiovize Brno
79
Kardiovize Brno
80
Kardiovize Brno
81
Kardiovize Brno
82
Kardiovize Brno
83
Kardiovize Brno
84
Kardiovize Brno
85
Kardiovize Brno
86
Kardiovize Brno
87
Kardiovize Brno
88
Kardiovize Brno
89
Kardiovize Brno
90
Kardiovize Brno
91
Kardiovize Brno
92
Kardiovize Brno
93
Kardiovize Brno
94
Kardiovize Brno
95
Kardiovize Brno
96
Kardiovize Brno
97