V předposlední lekci se seznámíte s problematikou měření kvality časopisů a publikační činnosti autora podle citovanosti článků a oblastí Open Access. Sice jde o téma, které se vás teď na vysoké škole příliš netýká, ale jakmile přijdete do praxe (zvláště budete-li směřovat k výzkumným aktivitám), velmi brzy zjistíte, že se jedná o problematiku, ve které se musíte bezpodmínečně orientovat.

Z hlediska publikování je cílem každého vědce vydat článek v časopise, který je hojně citován a tedy logicky i čten ostatními vědci a jenž je zároveň dostupný co nejvíce čtenářům, kteří mohou autorův článek citovat. Tento jejich cíl vyplývá z toho, že autoři citovaností svých publikací

• dokládají přínos svého výzkumu pro vědu,
• prokazují svou vědeckou kvalitu,
• dokládají oprávněnost vstoupit do procesu habilitačního nebo profesorského řízení za účelem získání akademické hodnosti docent, následně profesor.

Na Lékařské fakultě MU pak citovanost svých prací musejí vykazovat i studenti doktorských studijních programů, mezi které se po dokončení magisterského studia přihlašují mnozí absolveni lékařské fakulty.

V souvislosti s výše uvedeným se výzkumní pracovníci tedy zajímají o to, jak je časopis, do něhož zvažují svůj článek zaslat, je citován i dostupný čtenárům. V prvé řadě si zjišťují, jak vysoké hodnoty pro jednotlivé časopisy vykazuje zejména indikátor impakt faktor dostupný v databázi Web of Science, případně i indikátory SNIP a SJR v databázi Scopus. Jestliže by se autorům podařilo publikovat v časopise s vysokými hodnotami zmíněných indikátorů, mají velkou šanci být hojně citování.

Dalším vhodným krokem - a nutno popravdě uvést, že ne všichni jej ke své vlastní škodě učiní - je ověření, není-li některý z časopisů, u nichž je ve Web of Science a Scopusu sledována citovanost, v režimu Open Access, tj. neumožňuje-li vydavatel časopisu nějakým způsobem zveřejnit plný text zdarma. Totiž při publikování článku v časopise, který je v režimu Open Access a jehož citovanost je sledována ve Web of Science a Scopusu, zvyšuje autor své šance, že jeho text bude ostatními autory citován.

Závěrem: v současnosti existují různé sociální sítě, na nichž mohou autoři zveřejnit výsledky svého výzkumu, ať již formou bibliografických údajů o svých publikacích, nebo i jejich plných textů, pokud to dovolují autorsko-právní podmínky vydavatele, u něhož text publikovali (na to skutečně pozor!!!). Mezi takové sítě patří např. ResearcherGate, Academia.edu, ale i ResearcherID, k níž máte vytvořen i tutoriál a která umožňuje díky provázání s databází Web of Science evidovat záznamy publikací a u těch uložených ve Web of Science zobrazit i jejich aktuální citovanost.


Vzhledem k výše uvedenému jsem vám na tento týden připravil úkol, v rámci něhož budete k zadaným časopisům zjišťovat výši jejich impakt faktoru, SNIP a SJR a ověřovat, jsou-li v režimu Open Access.

Vypracujte úkol "Hodnocení časopisů" podle zadání a tohoto seznamu časopisů do této tabulky, kterou vložte do příslušné odevzdávárny. Termín odevzdání: do 22. listopadu 2015 (úkol bude zkontrolován do 10 pracovních dnů ode dne odevzdání) Impact factor/SNIP/SJR/H-index - o indikátorech na hodnocení kvality časopisů a publikační činnosti autora Open Access (rychlost spuštění videozáznamu závisí na rychlosti vašeho připojení k internetu) Evidence publikací na Internetu ResearcherID - správce vašich publikací v impaktovaných časopisech