Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace Úvodní lekce II, lekce 1 Latinské názvosloví gramatických kategorií Slovní druhy substantiva podstatná jména adjektiva přídavná jména numeralia číslovky verba slovesa prepozice předložky adverbia příslovce Gramatický rod (genus) maskulinum (m.) mužský femininum (f.) ženský neutrum (n.) střední Gramatické číslo singulár jednotné plurál množné Latinské názvosloví gramatických kategorií Pády nominativ 1. pád genitiv 2. pád akuzativ 4. pád ablativ 6. pád Rozsah latinské gramatiky v lékařské terminologii  anatomické termíny  skloňování substantiv a adjektiv  převaha nominativu a genitivu (shodný, neshodný přívlastek)  Musculus biceps brachii (dvojhlavý sval paže)  Vena cordis magna (velká žíla srdce)  předložkové vazby s akuzativem a ablativem jsou ojedinělé  Ramus anastomoticus cum arteria meningea media  (tepenná) větev, která je spojkou se střední plenovou tepnou Rozsah latinské gramatiky v lékařské terminologii  klinické a patologické termíny  skloňování substantiv a adjektiv  základem nominativ, genitiv  Obesitas permagna  Ulcus cruris  uplatňování předložkových vazeb, zejména pro vyjádření:  a) časové návaznosti/souvislosti  Status post sectionem caesaream ante annos XI factam  b) umístění, směru  Metastases ad pulmones  c) způsobu (charakteru, míry, účinku)  Fractura claviculae lateris dextri cum dislocatione ad latus  d) důvodu  Chemotherapia propter carcinoma  e) příčiny  Mors subita e perforatione aortae Rozsah latinské gramatiky v lékařské terminologii  klinické a patologické termíny  číslovky – základní a řadové  Fractura unius phalangis digiti tertii manus lateris dextri  příslovce  Commotio cerebri, verisimiliter  termíny z oblasti farmakologie, receptury  gramatický rozsah obdobný jako v případě klinické terminologie  navíc - slovesa (slovesné způsoby pro vyjádření výzvy)  v receptech (slouží ke komunikaci lékaře s lékárníkem)  uplatňují se v ustálených frázích, které se často vypisují ve formě zkratek:  M. f. ung. = Misce fiat unguentum. Úvod do latinského deklinačního systému  skloňování substantiv  v latině existuje celkem 5 způsobů skloňování (5 deklinací)  pro správné přiřazení substantiva do jedné z těchto pěti deklinací je třeba znát slovníkový tvar a význam i funkci jednotlivých údajů, např. artēria, ae, f. artēria ae f. základní tvar nom. sg. koncovka gen.sg. gramatický rod Úvod do latinského deklinačního systému  koncovka genitivu singuláru  podle ní se pozná, do které z pěti deklinací dané substantivum patří  cvičení: určete deklinaci u následujících substantiv  ductus, ūs, m.  nervus, ī, m.  faciēs, ēī, f.  melanōma, tis, n.  mamma, ae, f. 1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace 4. deklinace 5. deklinace Koncovka gen. sg. -ae -ī -is -ūs -ēī/-eī Úvod do latinského deklinačního systému  rod substantiva  ovlivňuje tvar a způsob skloňování adjektiva, se kterým dané substantivum vytváří spojení (shodný přívlastek), např.  dexter, dextra, dextrum (pravý, pravá, pravé = ležící na pravé straně) Ductus (m.) lymphaticus dexter (pravý mízovod) Arteria (f.) coronaria dextra (pravá věnčitá tepna) Genu (n.) dextrum (pravé koleno)  rod latinského substantiva nemusí odpovídat rodu jeho českého ekvivalentu, např.  os (n.) = kost (f.)  cerebrum (n.) = mozek (m.) 1. deklinace – anatomické termíny  skloňování adjektiv  adjektiva 1. a 2. deklinace  trojvýchodná s typickým zakončením nominativu na -us/er, -a, -um  medius, media, medium  dexter, dextra, dextrum  adjektiva 3. deklinace  nejčastěji dvojvýchodná s typickým zakončením nominativu -is, -e  lumbalis, lumbale  superior, superius  jednovýchodná  biceps  abducens 1. deklinace – anatomické termíny  charakteristické rysy 1. deklinace:  koncovka -ae v genitivu singuláru  substantiva převážně ženského rodu  aorta, ae, f. srdečnice  āreola, ae, f. dvorec  bursa, ae, f. váček  clāvicula, ae, f. klíční kost  maskulina výjimečně (antagonista, ae, m.), neutrum žádné  do 1. deklinace patří i adjektiva, a to tvar adjektiv 1. a 2. deklinace určený pro feminina  palatinus, palatina, palatinum  dexter, dextra, dextrum 1. deklinace – anatomické termíny  skloňování vzoru vēna, ae, f. sg. pl. nom. vēn-a vēn-ae gen. vēn-ae vēn-ārum akuz. vēn-am vēn-ās abl. vēn-ā vēn-īs 1. deklinace – anatomické termíny  nominativ a genitiv singuláru 1. deklinace  genitivem se v anatomických termínech nejčastěji vyjadřuje příslušnost, vztah, resp. lokalizace, např.  Spina scapulae = trn lopatky  koncovky nominativu a genitivu substantiv a adjektiv 1. deklinace ! Koncovka gen.sg. = koncovce nom.pl. ! sg. pl. nom. -a -ae gen. -ae -ārum 1. deklinace – anatomické termíny  příklad skloňování substantiva 1. deklinace  příklad skloňování spojení substantiva 1. deklinace (f.) + tvar adjektiva 1. a 2. deklinace pro feminina sg. pl. nom. tōnsilla tōnsillae gen. tōnsillae tōnsillārum sg. pl. nom. tōnsilla palātīna tōnsillae palātīnae gen. tōnsillae palātīnae tōnsillārum palātīnārum 1. deklinace – anatomické termíny  substantiva 1. deklinace řeckého původu:  nom. sg. zakončený na -a, gen. sg. -ae, např. artēria, ae, f.; skloňují se podle vzoru vēna  nom. sg. zakončený na -ē, gen. sg. -ēs, např. systolē, ēs, f.; v singuláru si uchovávají původní řecké koncovky, v plurálu se skloňují podle vzoru vēna  nom. sg. zakončený na -ēs, gen. sg. na -ae, např. diabētēs, ae, m.; skloňují se podle vzoru vēna, v některých pádech v singuláru mohou mít i původní řecké koncovky Skloňování řeckých substantiv 1. deklinace artēria, ae, f. systolē, ēs, f diabētēs, ae, m. nom. sg. artēri-a systol-ē diabēt-ēs gen. sg. artēri-ae systol-ēs diabēt-ae akuz. sg. artēri-am systol-ēn diabēt-ēn/-am abl. sg. artēri-ā systol-ē diabēt-ē/-ā Quaestiones  Q1: Jak poznám, do které deklinace patří latinské substantivum?  Q2: Ke které deklinaci byste přiřadili substantiva oculus, ī, m., costa, ae, f. a manus, ūs, f.?  Q3: Proč je důležité znát gramatický rod latinského substantiva?  Q4: Jak bude vypadat plurál spojení vertebra thoracica?  Q5: Jak bude vypadat genitiv singuláru od stejného spojení?