Rychlost pulzové vlny (XII) Definice pulzové vlny •Pulzová vlna vzniká během srdeční revoluce, kdy dochází za systoly k vypuzení krve z levé komory do velkého oběhu. Arteriální systém se s tímto rychle vypuzeným objemem vyrovnává svou elasticitou, tedy schopností krátkodobého zvětšení průřezu artérie. • Jednotlivý pulz bezprostředně po systole prochází celým arteriálním systémem velkou rychlostí, neporovnatelně větší než je vlastní rychlost toku okysličené krve. •Rychlost šíření pulzové vlny (PWV) je měřitelná, pohybuje se v rozmezí od 6-8 m.s-1 v aortě. Vlastní rychlost proudící krve je podstatně nižší, udává se kolem 80-100 cm.s-1. Křivka pulzové vlny Zpětná vlna Dopředná vlna Aortální pulzová vlna Periferní pulzová vlna Pulzová vlna je složena ze dvou komponent, dopředné složky a zpětné složky. Dopředná složka směruje od srdce k periferii a zpětná je tvořena odraženou vlnou (na bifurkacích nebo periferiiích), která se vrací stěnou zpět a ovlivňuje tak výslednou vlnu. Jiné časové intervaly setkání vln vytváří rozdílné tvary centrální a periferní pulzové křivky. Protože rychlost pulzové vlny narůstá směrem k periferii, je i amplituda periferní pulzové vlny vyšší. Srdce Periferie Rychlost pulzové vlny 1. Rychlost centrální pulzové vlny je 6-8 m.s -1 ◦ Centrální pulsová vlna se skládá z anakrotické části, katakrotické části a dikrotické incisury. Anakrotickou část reprezentuje prudký vzestup křivky. Katakrotická část je znázorněna klesající křivkou po nástupu maxima. Dikrotická incisura přerušuje katakrotickou křivku a je známkou uzávěru aortální chlopně (následuje malá dikrotická vlna směrem vzhůru již patří k diastole). ◦ Nejvýraznější je dikrotická incisura v mladém věku, se zvyšujícím věkem incisura postupně mizí 2. Rychlost periferní pulzové je 10-20 m.s- 1 (v závislosti na místě měření) ◦ Periferní pulsová vlna se skládá ze tří vln; dopadající vlny generované prouděním krve a dvou odražených vln, jednou z oblasti rukou a druhou ze spodní části těla. ◦ Tvar periferní křivky závisí na místě, ze kterého je měřena. Nejmenší bude z a. radialis (nejčastější měření), nejvyšší bude z dorsalis pedis. Další možností je a. brachialis nebo a. femoralis. Faktory ovlivňující rychlost pulzové vlny 1. Ovlivnitelné: ◦ Kouření ◦ Obezita ◦ Fyzická aktivita ◦ Diabetes Mellitus ◦ Dyslipidemie 2. Neovlivnitelné: ◦ Věk ◦ Pohlaví ◦ Genetická zátěž Změna pulzové vlny vlivem věku Vzrůstající věk : Důvody zvýšené rychlosti a vymizení typických rysů pulzové vlny: 1. Arteriální rigidita: Rychlý návrat tlakové vlny je způsoben arteriální tuhostí zvyšující rychlost pulsové vlny. • Změny v tunica media: • hyperplázie. Elastická vlákna ztrácejí své uspořádání jako v rané etapě lidského života a vykazují známky zeslabení, rozštěpení, roztřepení a fragmentace. • Nahrazení elastinové složky kolagenní, která je mnohem méně pružná 1. Nárůst tlaku: • Se vzrůstajícím věkem dochází k progresivnímu nárůstu tlaku v druhé systole doprovázeném vymizením druhé diastolické tlakové vlny. Změna pulzové vlny vlivem věku II Dětský věk : Důvody zvýšené rychlosti a vymizení typických rysů pulzové vlny: 1. Délka cévního systému • Krátký systém zkracuje dobu návratu zpětné vlny a pulzová vlna je relativně velmi pomalá. Výsledkem je sumace vln, který „stírá“ vrchol první systoly a postsystolické minimum 2. Doba ejekce • Relativně dlouhá doba ejekce krve z levé komory navzdory malému tělu a relativně rychlému srdečnímu pulsu způsobuje změny sumace křivek Hodnoty pulzové vlny Referenční intervaly RPV pro karotido-femorální index. Na Y ose se nacházejí hodnoty rychlosti pulzové vlny typické pro jednotlivé roky. Na X ose potom percentilového zastoupení. Pokud se naměřené hodnoty pohybují výše než je referenční hodnota 90. percentil v odpovídající věkové kategorii jde o určitý ukazatel na kardiovaskulární patologii. V tabulce pod grafem jsou hodnoty rychlosti pulzové vlny. Metody měření pulzové vlny 1. Přímé ◦ Katetrizace 2. Nepřímé 1. Ultrazvuk 2. Sfygmografie 3. Bioimpedance Sfygmografické měření pulzové vlny •Zlatým standardem v klinické praxi je měření karotido-femorálního indexu pomocí postupného měření (sfygmograficky snímané tlakové křivky) na A. carotis a a. femoralis a kontinuálního záznamu EKG. •Tato metoda je dobře reprodukovatelná (rozdíly mezi dvěma vyšetřujícími jsou do 5 %) a její výhodou je fakt, že je studován určitý arteriální segment jako celek. •Při hodnocení je třeba vzít v úvahu aktuální TK, který je funkční determinantou tepenné tuhosti: vysoký TK zvyšuje rigiditu tepny. Největší význam má sledování rychlosti na aortě, kdy tento parametr charakterizuje nárazníkovou funkci centrálního řečiště A B T1 T2 d PWV= d/ (T2-T1) A B Čas od R kmitu po začátek vzestupné části tlakových křivek na určuje tranzitní čas. Další komponentou je vzdálenost mezi oběma měřenými místy. Rychlost se pak vypočítá z poměru těchto dvou veličin v metrech za sekundu.