PNEUMOGRAFIE
- Je metoda registrace dýchacích pohybů.
Fyziologický ústav LF MU, 2015 © Mohamed Al-Kubati
Potřeby:
-2x snímač dýchacích pohybů (respirační pás)
- nosní svorka
- sterilní náustek s filtrem
- Kroghův respirometr
- výukový systém PowerLab
Postup práce:
Zaznamenejte:
- Klidové dýchání
- Dýchání po mírné zátěži
- Dýchání po intenzivní zátěži
- Dýchání po zpětném vdechování vydechovaného vzduchu
Hodnocení záznamu:
- Hodnotit: časy inspiria (Ti), exspiria (Te), čas trvání celého cyklu (BI) a
velikost amplitudy (Ampl)
Statistické hodnocení dat:
- Pro měřené hodnoty dopočítáme aritmetické průměry (x) a jejich
směrodatné odchylky (SD)
- Použijete test Mann-Whitney pro ověření shody úrovně při nezávislých
výběrech
- Testujete tzv. nulovou hypotézu H0
Dýchací svaly
Hlavní inspirační svaly:
- Bránice a zevní mezižeberní svaly
Pomocné dýchací svaly:
- Musculus sternocleidomastoideus a skupina
skalenových svalů
Exspirační (výdechové) svaly:
- Vnitřní mezižeberní svaly a svaly přední břišní stěny
Změny interpleurálního a intrapulmonálního tlaku
vztažené k tlaku atmosférickému při vdechu a výdechu
Vdech (inspirium)
Děj aktivní - kontrakce inspiračních svalů:
- Intrapulmonální tlak klesá
- Interpleurální tlak klesá (z –2,5 na –6 mm Hg)
- Vzduch do plic (negativní tlak v dýchacích cestách)
Výdech (exspirium)
Výdech - pasivní děj:
- Po konci vdechu elasticita plic táhne hrudní stěnu zpět
do výdechové polohy
- Tlak v dýchacích cestách se zvýší – vzduch proudí z
plic
- Při usilovném výdechu (aktivní zapojení dýchacích svalů)
– interpleurální tlak se zvýší na – 30 mm Hg.
Mrtvý prostor
• Objem vzduchu v konduktivní oblasti dýchacích cest,
kde neprobíhá výměna plynů s krví v plicním řečišti
• Anatomický MP: objem respiračního systému mimo
alveoly (150-200 ml)
• Funkční (fyziologický) MP: Objemem vzduchu, který se
neúčastní výměny plynů s krví, neužitečnou ventilací
• U zdravých jedinců jsou oba mrtvé prostory stejné
Parciální tlaky plynů (mm Hg) v různých částech respirační
a oběhové soustavy
Chemické řízení dýchání
Chemoreceptory:
- Periferní (karotické a aortální)
- Centrální (buňky v prodloužené míše
blízko respiračního centra)
- změny v pCO2 nebo pH nebo pO2:
- zvýšená aktivita inspiračních neuronů
Periferní chemoreceptory
Obsahují ostrůvky dvou typů
buněk: typ I a typ II:
Typ I: Naléhají na nervová vlákna
Obsahují katecholaminy
(uvolňovány při nedostatku O2)
Typ II: Mají charakter glie (každá
obklopuje 4-6 buněk I. Typu)
- Průtok krve karotickým
tělískem: 2000 ml/100 g
tkáně/min
Chemoreceptory v mozkovém kmeni
- Zjišťují koncentraci H+ v mozkomíšním moku
- CO2 proniká hematoencefalickou bariérou
do cerebrospinální tekutiny a mezibuněčné
tekutiny mozku
- H+ stimuluje receptory