Léková forma = konečná podoba léčivého přípravku, v níž je podáván pacientovi (např. mast, tableta,
kapky, zásyp atd.)

Směs léčivých (LL) a pomocných látek (PL), kt. určuje tvar a vlastnosti léčivého přípravku, je
přizpůsobena způsobu aplikace a ovlivňuje chování LL v organismu

Generace lékových forem:

1. generace = klasické lékové formy

2. generace = lékové formy s řízeným uvolňováním (retardety)

3. generace = lékové formy s řízenou biodistribucí

Klasifikace lékových forem

Podle konzistence: tekuté, polotuhé, tuhé, plynné (tuhé: tvarově specifické, tvarově nespecifické)

Podle způsobu užití:           K vnitřnímu užití (Ad usum internum) – Peroralia, Parenteralia

K jinému užití (Ad usum alium) – Ocularia, Nasalia, Inhalanda...

Tekuté lékové formy

·         Pro vnitřní užití:

1.        Perorální = roztoky, suspenze, emulze k perorálnímu použití, tinktury, kapky, sirupy

2.        Parenterální = injekce, infuze

·         Pro zevní užití = oční kapky a vody, ušní kapky, nosní kapky; tekuté přípravky k aplikaci
na kůži; tekuté přípravky k aplikaci na sliznice

Polotuhé lékové formy

·         Aplikace na kůži nebo na sliznice, místní účinek (dermatologika) nebo celkový účinek
(TTS)

·         Masti, krémy, gely, pasty, náplasti s léčivy (TTS, Emplastra)

Tuhé lékové formy

·         Tvarově specifické: tablety, čípky (rektální), vaginální globulky, tobolky

·         Tablety: neobalené, obalené, enterosolventní, šumivé, dispergovatelné v ústech, s řízeným
uvolňováním, žvýkací, vaginální

·         Tobolky: tvrdé, měkké, enterosolventní, s modifikovaným uvolňováním

Plynné lékové formy = aerodisperze

·         Topické = ušní, nosní, orální, sublinvální a kožní spreje

·         Inhalační přípravky = tekuté (rozprašování tekutin), prášky k inhalaci (velikost částic
určuje místo vstřebávání)

·         Pěny = kožní, rektální, vaginální pěny

Aplikační způsoby

Systémová aplikace = léčivo se dostává do krevního oběhu → působí na celý organismus

·         Enterální aplikace: p.o. a p.r.

·         Parenterální aplikace: injekce a infuze

Lokální aplikace = léčivo se nevstřebává do krevního oběhu → působí jen v místě podání

·         Zevní aplikace: na kůži, sliznice, oko, ucho...

·         Vnitřní aplikace: léčivo podáno do GIT, ale z GIT se nevstřebává

Systémová aplikace – enterální                     enteron (řec.) = střevo

1. Perorální (per os, p.o.) – nástup účinku závisí na fyz-chem vlastnostech LL a PL, někdy ↓
biolog. dostupnost: first-pass efekt

2. Perrektální (per rectum) – nevyvolává nauzeu, ↓ biologická dostupnost než p.o. – malá plocha
střevní stěny, kratší nástup účinku než p.o. – plexus venosus rectalis ústí přímo do dolní duté
žíly („obchází játra“)

Systémová aplikace – parenterální                              para enteron (řec.) = mimo střevo

1. Neinjekční aplikace

a) orální – vstřebávání sliznicí úst (bukálně, subligválně), lipofilní látky – rychlá absorpce (2
min), př. nitroglycerin

b) inhalační – plyny, páry těkavých roztoků nebo velmi drobné částice, terapie onem. dýchacích cest
(astma, CHOPN...)

c) transdermální – lékové formy vyšších generací, řízené uvolňování (tzv. TTS), př. Evra (HAK),
nikotinová náplast, opioidní analgetika

d) transnazální – velké prokrvení nosní sliznice, ale lokální dráždivost nebo možnost narušení
funkce cilií, př. kalcitonin, antimigrenika

e) vaginální – př. Nuvaring (HAK)

2. Injekční aplikace = nefyziologická, invazivní

a) injekce – malý objem kapaliny, i.v. aplikace – rychlý nástup účinku, i.m., s.c. – depo ve tkáni,
postupná absorpce do krevního oběhu

b) infuze – větší objemy kapaliny, parenterální výživa, minerály, glukóza, ATB, cytostatika atd.