AKTUÁLNÍ EPIDEMIOLOGIE
VYBRANÝCH INFEKČNÍCH
CHOROB, SURVEILLANCE,
LEGISLATIVA
Simona Saibertová
Katedra ošetřovatelství LFMU
2016
SURVEILLANCE
 = epidemiologický dohled, sledování, dozor či
kontrola.
 „…trvale probíhající systematický sběr, analýza, výklad a
šíření zdravotních údajů, včetně epidemiologických studií
týkajících se skupin přenosných onemocnění…,
vztahující se zejména k šíření takových nemocí v čase a
prostoru a k analýze faktorů rizikových z hlediska
nákazy, aby bylo možné přijmout vhodná preventivní
opatření nebo protiopatření…“
(Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady evropské unie, 1998)
HLÁŠENÍ VÝSKYTU INFEKČNÍCH
ONEM. V ČR
 praktiční lékaři pro děti a dorost
 praktiční lékaři pro dospělé
 zdravotnická zařízení
 laboratoře (soukromé, nemocniční, národní
referenční laboratoře)
 územní pracoviště krajské hygienické stanice,
krajské hygienické stanice
SYSTÉMY SURVEILLANCE V ČR
 EPIDAT (náleží pod SZÚ) registr k zajištění
povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu
infekčních chorob v ČR
 Specifické registry (TBC, vybrané pohlavně
přenosné infekce, HIV, akutní respirační
infekce+chřipka, registr nozokomiálních infekcí)
 Speciální registry (Registr nozokomiálních infekcí,
Registr intenzivní péče)
Informace slouží k posouzení vývoje epi. situace
na území ČR a mezinárodní spolupráci (např.
The European Surveillance System)
ÚZIS
= Ústav Zdravotnických Informací a Statistiky
 Zveřejňuje informace ze systému EPIDAT
 V České republice bylo za rok 2013 v rámci
Informačního systému infekční nemocí
(EPIDAT) zaznamenáno 127 280 hlášení.
ALIMENTÁRNÍ INFEKČNÍ
ONEMOCNĚNÍ – 2013
 Alimentárních nákaz 45 548 tj. 433,3/100 tisíc
obyvatel
 Oproti roku 2012 nárůst o 3,5 % (zejm. virové a
bakteriální enteritidy a jiné střevní infekce)
 Nejvíce děti do 5 let věku a senioři
 16 973 hospitalizací
 247 úmrtí – převážně senioři
* Pokles infekcí způsobených salmonelami
* Mírně rostoucí virové infekce
INFEKČNÍ POSTIŽENÍ KŮŽE – 2013
 Nejčastěji virové etiologie
 Převážně plané neštovice a pásový opar
 V roce 2013: 48 481 hlášených případů, z toho
plané neštovice (83 %, pod 400/100000), pásový
opar – 6300 případů (60/100000)
 3926 hospitalizací, 47,2 % kvůli pásovému oparu
 2 úmrtí (pásový opar)
 V roce 2012: 42 500 hlášených případů
INFEKCE S PRAVIDELNÝM
OČKOVÁNÍM - 2013
 Vyhláška č. 299/2010 Sb. o očkování proti infekčním
nemocem:
 dávivý kašel, příušnice, zarděnky, spalničky, příušnice,
onem. vyvolané původcem Haemophilus influenzae b,
akutní VH typu B, tetanus, záškrt, akutní dětské obrny
 Dříve pravidelné očkování proti TBC se provádí pouze
u rizikových skupin obyvatel.
 Na vyžádání a za úhradu se poskytuje očkování proti
klíšťové encefalitidě a pneumokokovým infekcím.
INFEKCE S PRAVIDELNÝM
OČKOVÁNÍM - 2013
 Spalničky – 15 případů celkem
 Příušnice – 1553 případů (14,8/100 000),
proměnlivá incidence
 Dávivý kašel (pertuse) – nárůst na 1233
případů (11,7/100 000)
 Sy dávivého kašle (parapertuse) celkem 63
případů, neočkuje se
 Bez výskytu: zarděnky, tetanus, záškrt, akutní
dětská obrna
INFEKCE VIROVÝMI
HEPATITIDAMI - 2013
 Celkem 1722 – setrvalý stav
 Hep A – mírný nárůst na 348 příp. (3,3/100 000)
 Hep B – setrvalý pokles na 133 příp. (1,3/100 000)
 Hep C – 134 případů celkem (1,3/100 000)
 Hep E – 218 případů celkem
 51,5 % všech hepatitid byla chronické s převahou
hep C
 1243 hospitalizací a 28 úmrtí
 Akutní hepatitida B – kontinuální pokles incidence
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ CNS –
virové a bakteriální etiologie 2013
 1673 případů virové etiologie CNS, nárůst o 45%
oproti roku 2012
 Virová meningitida - dvojnásobný nárůst na 964
případů (9,2/100 000), nejč. děti
 Virová encefalitida přenášená klíšťaty – nárůst,
625 případů (6/100 000)
 Virové infekce CNS: 2052 hospitalizací, 18 úmrtí,
vždy dospělá osoba
 Bakteriální meningitidy: 351 hospitalizací a 22
úmrtí
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ CNS - 2013
OSTATNÍ ČASTÁ INFEKČNÍ
ONEMOCNĚNÍ
 Spála – pokles incidence (38,9/100 000)
 Lymeská nemoc (borelióza)– výrazný nárůst
(44,2/100 000)
 Erysipel – setrvalý výskyt (34,3/100 000), 29
úmrtí za rok 2013
 Svrab – nárůst výskytu (37,7/100 000)
 Infekční mononukleóza – mírný pokles incidence
(19,9/100 000)
SOUHRN HLÁŠENÝCH
INFEKČNÍCH NEMOCÍ – 2013
INFEKČNÍ NEMOCI MIMO
SYSTÉM EPIDAT – 2013
 TBC – 502 případů
 Syfilis – 710 př.
 Gonokokové infekce – 1421 př.
 HIV + - 255 př.
 Sepse – 56 039 hospitalizací a 1 539 úmrtí z
důvodu sepse různé infekční etiologie
SURVEILLANCE HIV
 Novelizace vyhlášky č. 473/2008 Sb. - Vyhláška č.
275/2010 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro
vybrané infekce
 Upravuje rozsah infekcí, pro které je zaveden systém
epidemiologické bdělosti (surveillance)
SURVEILLANCE HIV
Národní referenční laboratoř pro AIDS v případě potvrzení HIV pozitivity hlásí neprodleně výsledek testu:
 1. laboratoři, která prováděla vyhledávací vyšetření
 2. ošetřujícímu lékaři, který vyšetření ordinoval
 3. lékaři příslušného AIDS centra
 4. klientovi, který se nechal v Národní referenční laboratoři pro AIDS vyšetřit na vlastní žádost.
 5. místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
Lékař AIDS centra odesílá do Národní referenční laboratoře pro AIDS
 1 . při prvním kontaktu s HIV pozitivní osobou vyplněný formulář: Hlášení nového případu HIV pozitivity
(současně oznamuje také určenému epidemiologovi příslušného KHS)
 2. při změně klinického stavu a v případě úmrtí vyplněný formulář: Hlášení klinického případu AIDS Hlášení
úmrtí na HIV/AIDS.
Laboratoře provádějící screeningové vyšetření HIV zasílají na příslušném formuláři do Národní referenční
laboratoře pro AIDS měsíční hlášení o počtu provedených vyšetření včetně údajů o vyšetřované populaci a
použitých testech.
Národní referenční laboratoř pro AIDS údaje analyzuje a předává jako měsíční hlášení o výskytu HIV/AIDS ve
formě tabulek a grafu Ministerstvu zdravotnictví, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a dvakrát ročně na
webových stránkách Státního zdravotního ústavu. Národní referenční laboratoř pro AIDS údaje o výskytu
HIV/AIDS v ČR hlásí do Evropského monitorovacího centra
NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ NA
INFEKČNÍCH JIP
 Purulentní meningitidy
 Chřipka
 TBC
 Těžká sepse až septický šok
 Syndrom toxického šoku
 Rozvinutý AIDS syndrom
LEGISLATIVNÍ RÁMEC
 Vyhláška č. 275/2010 o systému
epidemiologické bdělosti pro vybrané
infekce
 Vyhláška č. 299/2010, kterou se mění
vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti
infekčním nemocem ve znění pozdějších
předpisů
 Národní akční plán ČR pro případ vzniku
události podléhající mezinárodním
zdravotnickým předpisům (2005)
 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a
šíření infekčních onemocnění a o hygienických
požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a
ústavů sociální péče
 Věstník MZ ČR částka 5/2012 str.15 METODICKÝ
NÁVOD - HYGIENA RUKOU PŘI POSKYTOVÁNÍ
ZDRAVOTNÍ PÉČE
 http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik-
c5/2012_6452_2510_11.ht
 Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
Odkazy, organizace péče v oboru
infekční lékařství, použitá literatura
 http://infekce.cz/
 http://www.infekce.cz/oddeleni1.htm
 http://www.uzis.cz/publikace/infekcni-nemoci-
2012
 http://www.szu.cz/publikace/data/kumulativni-
nemocnost-vybranych-hlasenych-infekci-v-ceske
OBECNÉ MOŽNOSTI IMUNOPROFYLAXE
INFEKČNÍCH CHOROB
 ZVYŠOVÁNÍ CELKOVÉ ODOLNOSTI
posilování imunitního systému neimunologickou cestou,
navození resistence k onemocnění
 NESPECIFICKÁ IMUNOSTIMULACE
aktivace imunitního systému bez vztahu ke konkrétnímu
antigenu
 NAVOZENÍ PASIVNÍ IMUNITY
specifická imunita vzniklá podáním protilátek - preexpoziční,
postexpoziční
 NAVOZENÍ AKTIVNÍ IMUNITY
proděláním infekčního onemocnění nebo imunizací
Očkování
 ČR má jedno z nejlépe vypracovaných
očkovacích schémat a jedno z nejvyšších
procent proočkovanosti na světě.
 Velmi nadějný je vývoj dalších nových vakcín.
 Cílem očkování je zabránit šíření některých
přenosných chorob.
 Principem je podnítit tvorbu specifických
protilátek - aktivní imunizace.
 Zabránit rozvoji přenosné choroby podáním
hotových protilátek - pasivní imunizace.
Základní typy očkovacích látek pro
aktivní imunizaci:
 1. Živé atenuované vakcíny - bakteriální nebo
virové kmeny, které opakovaným
pasážováním na kultivačních médiích ztratily
patogenitu, ale mají zachovánu imunogenicitu
- např. vakcína proti spalničkám, příušnicím,
tbc, žluté zimnici a živá vakcína proti
poliomyelitidě.
Očkovací látky pro aktivní
imunizaci:
2.Usmrcené vakcíny - suspenze usmrcených
bakterií tzv. bakteriny - např. vakcína proti
poliomyelitidě, proti virové hepatitidě typu A.
Očkovací látky pro aktivní
imunizaci.
 3.Toxoidy - anatoxiny, bakteriální exotoxiny
jejichž toxicita byla potlačena fyzikálně nebo
chemicky, ale zůstala jim zachována
antigenicita tudíž mohou podnítit tvorbu
specifických protilátek -např. vakcína proti
tetanu a záškrtu.
Očkovací látky pro aktivní
imunizaci:
 4.Subjednotkové a splitové vakcíny připravené
rozštěpením virových partikulí a
jejich purifikací, jsou to např. některé vakcíny
proti chřipce.
Očkovací látky pro aktivní
imunizaci:
 5.Chemovakcíny - očkovací látky připravené
purifikací jednotlivých antigenních komponent
mikroorganismů odpovědných za
imunogenicitu např. polysacharidové vakcíny
proti meningokokovým nebo
pneumokokovým infekcím.
Očkovací látky pro aktivní
imunizaci:
 6.Rekombinované vakcíny - připravené
rekombinací DNA např.Engerix vakcína proti
virové hepatitidě typu B.
Očkovací látky pro pasivní
imunizaci,hotové protilátky:
 Dle původu dělíme na:
 Heterologní globuliny(séra) - získané ze
zvířecích sér po hyperimunizaci.
 Homologní séra - získané z lidské plasmy
dárců po prodělaném onemocnění nebo po
očkování.
Očkovací látky pro pasivní
imunizaci:
 Dle množství protilátek:
 Normální (větš.lidský) gamaglobulin -
např.Norga.
 Hyperimunní globuliny(lidské i zvířecí) vyšší
obsah protilátek např.Hepatec,FSME -
Bulin.
Dvě základní skupiny očkování:
 A.Povinná očkování - je stanoveno předpisy
ministerstva zdravotnictví a obecně
závaznými vyhláškami.
 B.Nepovinná očkování - prováděna na
vyžádání za úhradu.
A.Povinná očkování:
 1.Pravidelné - očkování osob,které dosáhly
stanoveného věku.
 2.Zvláštní - očkování osob,které jsou při své
pracovní činnosti vystaveny zvýšenému
nebezpečí infekce - např.zdravotníci proti
virové hepatitidě typu B.
Povinná očkování:
 3.Mimořádné očkování - vyžaduje-li to
epidemiologická situace,např. při povodních
proti VHA, vyhlašuje hlavní hygienik ČR.
Povinná očkování:
 4.Očkování při úrazech a nehojících se
ranách, např.proti tetanu nebo antirabická
profylaxe - při pokousání či poraněním
zvířetem podezřelým ze vztekliny.
B.Nepovinná očkování:
 1.Očkování v tuzemsku - např. proti chřipce,
proti hepatitidě A event. B,proti
meningokokové meningitidě,proti klíšťové
meningoencefalitidě.
Nepovinná očkování:
 2.Očkování do zahraničí :
 a/požadované - proti žluté zimnici.
 b/doporučované - např. proti břišnímu tyfu,
choleře atd.Dle příslušné lokality.
Způsoby aplikace očkovacích
látek:
 1.Intramuskulární - nitrosvalově, u dětí do
dvou let do stehna,u starších do
ramene(m.deltoideus),event.do
hýždi(m.glueus) - většina vakcín.
Způsoby aplikace:
 2.Subkutánní - pod kůži, anterolat. strana
ramene nebo stehna - vakcína proti
spalničkám,příušnicím, zarděnkám,žluté
zimnici nebo vzteklině.
Způsoby aplikace:
 3.Intradermální - do kůže, pouze očkování
proti tuberkulose.
 4.Perorální podání - živá vakcína proti dětské
obrně polio, některé vakcíny proti choleře a
břišnímu tyfu.
Vlastní provedení očkování,
zásady:
 Individuální ověření zdravotního stavu, a
event. stanovení zdravotní překážky
očkování, dočasné či trvalé kontraindikace.
 Zhodnocení event. lékových
interakcí(imunomodulace,antikoaguační
léčba atd.).
Vlastní provedení:
 Provedení očkování za aseptických
podmínek,metodou suché jehly.
 Zajištění dohledu nad očkovanou osobou po
dobu 30 minut od aplikace.
 Vyvarování se zvýšené fyzické aktivity po
určitou dobu - 2 dny u neživé a cca 2 týdny u
živé vakcíny.
Vlastní provedení:
 Záznam o provedeném očkování do
očkovacího průkazu a zdravotní
dokumentace pacienta.
Současné podávání vakcín, časové
odstupy:
 Po inaktivované vakcíně 2 týdny.
 Po živé vakcíně 4 týdny (výjimkou je
současné podání živé poliovakcíny OPV a
inaktivovaných monovakcín nebo smíšených
vakcín Di - Te - Pe).
 Revakcinace proti BCG min.8 týdnů.
 Podání imunostim.léků (Biostim) 7-10 d.
Kontraindinkace očkování:
 Dočasné - většinou horečnaté onemocnění,
doporučuje se cca po 1-2 týdnech od
vymizení příznaků.
 Trvalé - osoby jsou jednou provždy
vyloučeny z očkování.
Trvalé kontraindikace očkování:
 Pro všechny typy vakcín:
anafylaktický typ alergie vůči některé složce
vakcíny, např. vaječné bílkovině (vakcína
proti chřipce).
těžké reakce po předchozím očkování typu
kolapsu, křečí, horečky vyšší než 40 st.C.
Trvalé kontraindikace:
 Pro podání živých vakcín
- veškeré kongenitální imunodeficitní stavy a
imunodeficience provázející maligní
onemocnění.
Další kontraindikace:
 Vyžadují individuální posouzení zdravotního
stavu
- dlouhodobá léčba kortikoidy(možná
imunosuprese).
- neurologická onemocnění v aktivním stadiu.
Neopodstatněné kontraindikace:
 Projevy atopie(atopický ekzém,asthma
bronchiale).
 Metabolické poruchy včetně diabetu mellitu.
 Stabilizovaná neurologická onemocnění , s
výjimkou očkování proti dávivému
kašli(p.neurotropní vakcína).
Reakce po očkování:
 Převážně mírné a klinicky nevýznamné,
někdy patří i k normálnímu průběhu
vakcinace.
- přechodně zvýšená teplota( cca 15%)
- lehký exanthem (do 5%) morbili (spalničky)
- bolesti ve svalech (5-10%) Di-Te-Pe
Reakce po očkování:
 Velmi zřídka bývají celkové příznaky s
projevy hypotenze,kolapsu,šoku nebo
neurologickými symptomy jako jsou křeče
několik hodin přetrvávající křik,postvakcinační
encefalopatie a encefalitida.
Selhání očkování:
 Výskyt klinicky typického onemocnění u
očkované osoby.
 Častější u živých vakcín cca 5-10%.
 Minimalizace selhání očkování se provádí
metodou dvojího očkování.
 Dále event. podáním tzv.boosterové dávky
po ukončení základního očkování.
Příčiny selhání očkování 1.
 Ztráta účinnosti při jejím transportu a
uchování(porušení chladového řetězce).
 Přítomnost pasivně získaných protilátek v
době očkování (mateřské protilátky či
předchozí aplikace imunoglobulinu).
 Očkování v průběhu akutního infekčního
onemocnění, v inkubační době nebo časné
rekonvalescence.
Očkování proti tuberkulose.
 Živá lyofilizovaná vakcína obsahující zárodky
kmene BCG.
 Podání přísně intradermálně.
 Základní očkování od 4.dne věku po
dosažení 2500 g hmotnosti nejpozději do
6.týdne.
 Kontrola úspěšnosti očkování po 3- 4 m.
hodnocením lokální reakce.
Očkování proti tuberkulose
 Normální a žádoucí známka - malá jizvička v
místě vpichu cca do 5 mm.
 Pokud chybí provádí se znova přeočkování
(nutnost negativity tuberkulinového testu) po
skončení ostatatního zákl.očkování.
 Další kontrola v 11.letech.
Očkování proti tuberkulose
 Pokud po přeočkování nedojde k vytvoření
lokální reakce a tuberkulinová zkouška je
negativní.
 Výsledkem očkování je imunita nebo alespoň
ochrana před závažnějším průběhem
onemocnění.
Očkování proti tuberkulose
 Vyhláškou č.299/2010 Sb s účinností od
1.11.2010 bylo zrušeno celoplošné
očkování proti tuberkulóze,na novorozeneckých
odděleních již očkování neprobíhá. Očkují se
pouze děti zařazené do některé rizikové skupiny:
 jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec, nebo člen domácnosti, v níž
dítě žije,měl/má aktivní tuberkulózu
 dítě, jeden nebo oba z rodičů nebo sourozenec nebo člen domácnosti, v níž
dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě
s vyšším výskytem tuberkulózy. Ministerstvo zdravotnictví každoročně
uveřejní seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy do 30 dnů od
aktualizace provedené Světovou zdravotnickou organizací
 dítě bylo v kontaktu s nemocným tuberkulózou
Záškrt, tetanus, černý kašel a Hem.influenzae
sk.b, žloutenka typu B a dětské přenosné
obrně 
Zahájení u dětí od 9.týdne po narození, vždy
po vyhojení postvakcinační reakce proti tbc.
 Následující 2 dávky v odstupu jednoho a
dvou měsíců.
 Další 4.dávka základního očkování se
podává v 18. a 20.měsíci věku.
Přeočkování:
 5. dávka booster(přeočkování)již jen proti
záškrtu,tetanu a černému kašli ve věku 5 - 6
let.
 Aplikace vakcíny intramuskulárně.
 Ve 14 letech a dále každých dalších 10 -15
let přeočkování proti tetanu.
Vakcína Hexacima
 injekční suspenze v přeplněné injekční
stříkačce
 bělavá, zakalená suspenze
 intramusculární podání
Imunita po očkování Hexacima:
 Nejdéle proti záškrtu cca do věku 50 let.
 Proti tetanu 10-15 a patrně i více let.
 Imunita vůči infekcím vyvolaným invazívním
H.infuenzae sk.b přetrvává nejméně 5 let čili
stačí k pokrytí období,kdy jsou děti touto
nákazou skutečně ohrožovány,nechrání proti
nákazám jiných skupin H.influenzae.
Imunita po očkování vůči černému
kašli:
 Přetrvává relativně kratší dobu (cca 3-5 let)
sérokonverze v 80%.
 Očkování bylo v minulosti spojováno s
obavami z nežádoucích reakcí - proto některé
děti zůstaly neočkovány.
 Neočkované event.neúspěšně očkované
osoby mohou být určitým rezervoárem
infekce v populaci.
Očkování proti virové hepatitidě
typu B.
 Od r.2001 pravidelné očkování dětí v 1.roce
života prvé 2 dávky.
 Děti HBsAg pozitivních matek očkovány co
nejdříve do 24 hod po narození přednostně
před ostatními očkováními.
 3.dávka ve 12 letech života.
Další skupiny osob zařazených
do vakcinace proti VHB:
 Zdravotníci, studenti lékařských fakult a
zdravotních škol.
 Pacienti jenž mají být zařazeni do
dlouhodobého dialyzačního programu.
 Osoby přijaté do ústavů sociální péče.
 Sexuální kontakty s nosiči HBsAg a pac. s
chronickou hepatitidou B.
 Osoby náhodně poraněné o inj. jehlu.
Vakcína proti virové hepatitidě
B, Engerix:
 Rekominantní DNA vakcína - Engerix.
 Podání intramuskulárně ve 3.dávkách.
 Navozená imunita je dlouhodobá.
 Hodnotit můžeme stanovením antiHBs
protilátek (protektivní vyšší než 10mIU/ml).
 Přeočkování pouze za podmínek
mimořádného rizika nákazy.
Spalničky,příušnice a zarděnky:
 Živá atenuovaná lyofilizovaná kombinovaná
vakcína Priorix
 Oslabené viry morbilili, parotitis a rubeoly.
 Podání subkutánně v 15.měsíci.
 2.dávka v 21. - 25.měsíci věku.
 Navozuje celoživotní imunitu, n.ú.-mírné.
TERMÍN
VĚK DÍTĚTE
POVINNÉ OČKOVÁNÍ NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ
NEMOC OČKOVACÍ LÁTKA NEMOC OČKOVACÍ LÁTKA
od 4. dne – 6. týdne Tuberkulóza (pouze u rizikových dětí
s indikací)
BCG vaccine SSI
od 6. týdne Rotavirové nákazy Rotarix, Rotateq (1. dávka)
od 9. týdne (2. měsíc) Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna,
žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná
Haemophilus influenzae typu B
Infanrix hexa
Hexacima (1. dávka)
Pneumokoková onemocnění* Synflorix, Prevenar 13 (1. dávka)
Rotavirové nákazy Rotarix, Rotateq (2. dávka-za měsíc po
1. dávce)
3. měsíc Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna,
žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná
Haemophilus influenzae typu B
Infanrix hexa
Hexacima (2. dávka-za měsíc
po 1. dávce)
Pneumokoková onemocnění* Synflorix, Prevenar 13 (2. dávka-za
měsíc po 1. dávce)
Rotavirové nákazy Rotateq (3. dávka-za měsíc po
2. dávce)
4. měsíc Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna,
žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná
Haemophilus influenzae typu B
Infanrix hexa
Hexacima (3. dávka-za měsíc
po 2. dávce)
Pneumokoková onemocnění* Synflorix, Prevenar 13 (3. dávka-za
měsíc po 2. dávce)
11. - 15. měsíc Pneumokoková onemocnění* Synflorix, Prevenar 13 (přeočkování)
15. měsíc Spalničky, zarděnky, příušnice Priorix (1. dávka) Plané neštovice, spalničky,
zarděnky, příušnice
Priorix-Tetra (1. dávka)
do 18. měsíce Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna,
žloutenka typu B, onemocnění vyvolaná
Haemophilus influenzae typu B
Infanrix hexa
Hexacima (4. dávka)
21. až 25. měsíc Spalničky, zarděnky, příušnice Priorix (2. dávka-za 6-10
měsíců po 1. dávce)
Plané neštovice, spalničky,
zarděnky, příušnice
Priorix-Tetra (2. dávka)
5. - 6. rok Záškrt, tetanus, černý kašel Infanrix (přeočkování)
10. - 11. rok Záškrt, tetanus, černý kašel, dětská obrna Boostrix polio (přeočkování)
13. rok (jen dívky) Onemocnění lidským
papilomavirem (karcinom
děložního čípku)*
Cervarix, Silgard (celkem 3 dávky)
14. rok (u
neočkovaných v 10-11
letech)
Tetanus Tetavax, Tetanol Pur
(přeočkování)
Záškrt, tetanus, černý kašel Boostrix, Adacel (přeočkování)
Očkování proti chřipce.
 Provádí se každoročně u rizikových osob.
 Na vyžádání.
 Vhodná doba pro vakcinaci v ČR stanovena
od poloviny září do poloviny prosince nebo
ještě před začátkem epidemie.
Vakcíny proti chřipce:
 Dle doporučení WHO jsou ve vakcínách
obsaženy kmeny, které se snadno
předpovídají a ty jenž vyvolají onemocnění
populace od prosince příslušného roku do
dubna roku následujícího.
 Doporučují se vakcíny s obsahem 2 kmenů
viru A a 1 kmene viru B.
Vakcíny proti chřipce:
 1.Vakcíny s inaktivovanými viry, vysoce
imunonogenní,bezpečné s minimálními
nežádoucími účinky. a/v.připravené zónovou
centrifugací b/v.připravené chromatografickou
separací c/splitové
vakcíny - rozštěpený obal viru
d/subjedotkové v.ze dvou antigenů
Vakcíny proti chřipce:
 2.Vakcíny z živými oslabenými
(atenuovanými) viry. Prozatím ve vývoji
nejsou na trhu. Způsob podání nasálně
nosním sprejem. Prozatím však není
zhodnocena účinnost a genetická stabilita.
 V 70 letech přechodně používány v Rusku.
Účinnost vakcín proti chřipce:
 Závisí na:
 Na imunokompetenci očkovaného.
 Stupni podobnosti vakcinačního viru s virem
chřipkové epidemie, při shodě je ochrana 70-
90%.
 Relativně krátká imunita 3-5 měsíců.
 Nutno každoročně opakovat.
Nežádoucí účinky vakcinace proti
chřipce.
 Celkové - častější u dětí do 12 let a při
použití celovirových vakcín a u osob jenž
nebyly očkovány. Většinou je to pouze
zvýšená teplota(1-2%).Další jsou stav
malátnosti, bolesti svalů a kloubů.
 Objeví se za 6-12 h.po vakcinaci.
 Odezní za 1-2 dny.
 CAVE alergické reakce(vaječ. proteiny).
Nežádoucí reakce vakcinace proti
chřipce:
 Lokální - bolest, zarudnutí, otok a induraci v
místě vpichu cca u 5% očkovaných.
Spontánně odezní do 2 dnů.
Rizikové skupiny indikované k
vakcinaci proti chřipce:
 Osoby umístěné v LDN,domovech důchodců
a ÚSP.
 Pacienti s chronickým onemocněním
dýchacím, kardiovaskulárním,respiračním,
urologickým,hematologickým a diabetem
mell.,osoby starší 65 let.
 Pacienti s malignitami.
Rizikové skupiny:
 Pacienti na imunosupresivní
léčbě(transplantovaní,autoimunní
onemocnění).
 Osoby HIV pozitivní.
 Osoby vyžadující častou hospitalizaci.
 Pacienti(od 6m. do 18.let) dlouhodobě
léčených acetylsalicylovými preparáty - riziko
Reyova syndromu.
Další osoby indikované k
vakcinaci proti chřipce:
 Zdravotníci a učitelé.
 Osoby, jejichž rodinní příslušníci náleží k
rizikové skupině pacientů.
Kontraindikace očkování proti
chřipce:
 Alergie na vaječné proteiny (virus je
kultivován na kuřecích embryích), zvlášť
anafylaktického typu.
 Dočasně akutní horečnaté onemocnění.
Preparáty určené k vakcinaci proti
chřipce:
 IDFlu
 Influvac - subjednotková vakcína.
 Vaxigrip
 Optaflu
Všechny se aplikují intramuskulárně.
 Budoucnost - perorální nebo nasální vakcíny
prozatím ve vývoji.
Očkování proti onemocnění
vyvolaným pneumokokem.
 Indikace jako u vakcinace proti chřipce.
 Dále po splenectomii či vroz.asplenii.
 Imunodeficience, malignity,Talasemie.
 HIV pozitivita.
 Nefrotický syndrom.
 Chronický zápal plic.
 Chronická likvorea.
Provedení očkování proti
pneumokokovi:
 Aplikace intramuskulárně, jednorázově.
 Revakcinace za 3-5 let se provádí pouze u
dětí do 10 let.
 Reavakc. u dospělých se nedoporučuje pro
event.závažné celkové reakce.
 Vakcína se není dop.u dětí do 2 let pro malou
nebo žádnou protilátkou odpověď.
Vakcína proti pneumokokovi
(Streptococus pneumoniae):
 Polysacharidová a polyvaletní vakcína
pokrývající široké spektrum pneumokoků Pneumo
23.
 88% případů bakteriémie a meningitidy u
dospělých.
 Téměř 100% bakteriémie a meningitidy u
dětí.
 85% akutních zánětů středouší u obou.
Účinnost vakcíny:
 Zejména u dětí starších 17 měsíců
náchylných k pneumokok.onem.
 Snížení pneumok.sepsí u dětí s f-ční asplenií.
 Účinná při prevenci invazivních
onem.(meningitis,lobární pneumonie,sepse) u
osob s imunitním rizikem.
Reakce a komplikace:
 Relativně časté lokální reakce v místě vpichu
vakcíny - zarudnutí,otok,bolest.
 Celkové reakce velmi vzácné - teplota a
myalgie.
 U dospělých bývá však další podání
dávky(revakcinace) provázena dosti záv.
reakcemi a proto se nedoporučuje.
Budoucnost vakcíny proti
pneumokokovi:
 Vývoj konjugované vakcíny, která je více
imunogenní pro děti mladších 2 let.
Zvláštní očkování:
 Povinné u osob, které jsou při své pracovní
činnosti vystaveny zvýšenému riziku nákazy
určitou infekcí.
 Proti virové hepatitidě B zdravotníci,studenti
lékařských a fakult a
zdravotníckých škol,personál domovů
důchodců a ÚSP.Podrobnosti již byly
zmíněny.
Zvláštní očkování:
 Očkování proti chřipce a pneumokokovi - u
personálu domovů důchodců,atd.
 Očkování proti vzteklině u pracovníků činných
v laboratořích kde jsou virulentní kmeny virů
vztekliny.
Mimořádné očkování.
 Provádí se vznikne-li nebezpečí epidemie
nebo vyžadují-li to jiné zdravotní zájmy.
 Vyhlašuje hlavní nebo krajský hygienik.
 Např.očkování proti virové hepatitidě A při
záplavách v roce 1997.
Očkování na žádost osob.
 Poskytované za úplatu osobám, které si přejí
být chráněny proti některé z infekcí, jenž
nejsou součástí širšího očkovacího
programu.
Očkování proti klíšťové
meningoencefalitidě.
 Doporučováno osobám exponovaným
nákazou v přírodních ohniscích.
 Základní očkování inaktivovanou vakcínou
(FSME Immun,Encepur) ve 3
dávkách,intramuskulárně(vyjím.s.c.)
 1.dávka v zimních měsících roku.
 2.dávka za 1 - 3 měsíce.
 3.dávka za 9 - 12 měsíců.
Očkování proti KME.
 V letních měsících roku je mezi 1. a 2.dávkou
odstup pouze 2 týdny.
 Je nutno se min. 4 - 7.dní po 1.dávce
vyvarovat přisátí klíštěte - pokud ano tak je
indikováno podání pasivní imunizace FSME -
Bulinem.
 Přeočkování je u obou schémat každé 3 roky
v jedné dávce.
Účinnost vakcinace proti KME.
 Ochrana nastupuje již o 14 dnech po
2.dávce.
 Po 2.dávce protektivita až 85%.
 Po 3.dávce až v 95% cca na 3 roky.
Reakce a komplikace při vakcinaci
proti KME:
 Lokálně zarudnutí v místě vpichu přechodné
zarudnutí, bolestivost někdy i se zvětšením
regionálních uzlin.
 Velmi vzácně zatvrdnutí, výjimečně s tvorbou
exudátu.
 Celkově po 1.dávce T nad 38 st.C.,bolesti
hlavy,nevolnost a zvracení, odezní do 72
hodin.
Kontraindikace vakcinace proti
KME:
 Akutní horečnaté onemocnění.
 Alergie na složky vakcíny(vaječné
proteiny,atd.).
 Zvážit riziko a přínos u těhotných a kojících
žen.
 Cave u dětí se sklonem ke křečím.
 Nejistý efekt očkování u imunodeficitů.
Očkování proti meningokokové
infekci:
 Doporučováno u osob, které bydlí v
oblastech kde je hyperendemie(zvýšený
výskyt), zejména muži ve věku 15-19 let.
 Dříve branci při nástupu základní vojenské
služby.
 Osoby s f-ční nebo anat. asplenií či poruchou
komplementu.
Očkování proti meningokokové
infekci:
 Osoby jenž cestují do oblastí se zvýšeným
výskytem meningokokového
onemocnění(Mekka).
 Osoby, které byly vystaveny kontaktu s
pacienty s meningokokovým
onemocněním(dětské kolektivy ve školách).
Vakcíny proti meningokokovým
infekcím:
 1.Polysacharidová - bivalentní proti
N.meningitis typu A + C tetravalentní
proti typu A,C,Y a W
135.(Meningococcal polysacharide
vaccine).
 2.Konjugovaná - monovalentní proti
N.meningitis typu C (NeisVac -C ).
Polysacharidové vakcíny proti
N.meniningitis:
 Podání subkutánně.
 Imunogenní jen u osob starších 2 let.
 Protekce před invazivním meningokokovým
onemocněním za 1-2 týdny po podání.
 Doba trvání ochrany je závislá na věku u dětí
kolem 2 let - jeden rok,pro 2-3 roky dva roky,
pro starší děti čtyři roky.
Reakce,komplikace a
kontraindikace n.m:
 Většinou pouze lokální a nezávažné,
zarudnutí, malý otok a mírná bolest v místě
vpichu.
 Celkové velmi zřídka, subfebrilie.
 KI alergie na složky vakcíny,gravidita.
 Vakcína může být aplikována během laktace.
Budoucnost vakcín proti
meningokokům:
 Dosud se nepodařilo připravit účinnou
vakcínu proti nákazám meningokokem
skupiny B z důvodů komplexní povahy
kapsulárního polysacharidu,který podobá
tomu jenž byl nalezen v mnoho tkáních savců
během jejich vývoje.
 Přesto výzkumy a vývoj prototypů vakcín
dávají naději na účinnou a bezpečnou
vakcínu.
Očkování proti virové hepatitidě
A.
 Indikováno jako očkování:
 cestovatelů nebo vojáků cestujících do oblastí
s vysokou prevalencí
VHA(Afrika,Asie,Středomoří,Střední
východ,Střední a Jižní Amerika).
 Osob pro které může být VHA profesionální
nákazou(zdravotníci, pracovníci na čističkách
odpadních vod).
Další rizikové skupiny VHA:
 Hemofilici,narkomani,promiskuitní osoby.
 Osoby, které jsou nebo byly v kontaktu s
infikovaným jedincem.
 Osoby ze zaplavených oblastí jako
mimořádné očkování vyhlášené hlavním
hygienikem.
Vakcína proti virové hepatitidě
typu A.
 Havrix - tvořená inaktivovaným virem HA.
 Podávání intramuskulárně ve 2-3
dávkách(3.dávka je booster).
 Ochrana je po 2 dávkách 12-18 měsíců po 3
dávkách až 5 - 10(20) let.
 Nežádoucí účinky minimální, KI obecné jako
u ostatních vakcín.
Očkování pro pobyt v zahraničí.
 1.Požadované - povinná pouze žlutá
zimnice(yellow fewer) - Afrika, Jižní a Střední
Amerika.
 Vakcína Stamaril - tvořená živým oslabeným
virem, ochrana nastává 10 dní po očkování,
přetrvává cca 10 let.
 Záznam do mezinárodního očkovacího
průkazu, potvr. předepsaným razítkem.
Další očkování do zahraničí 1.:
 Virová hepatitida A,B.
 Meningokoková onemocnění
(rov.Afrika,Asie).
 Poliomyelitida (Asie,Afrika).
 Záškrt (tropy a subtropy).
 Chřipka (celosvětově).
 Klíšť.meningoencefalitida(Evropa,Asie).
Další očkování do zahraničí 2.:
 Břišní tyfus - typy vakcín.
 1.Inaktivovaná perorální vakcína - málo
imugenní, nepoužívá se.
 2.Živá atenuovaná perorální vakcína schopná
vyvolat střevní infekci bez poškození
hostitelských orgánů,nepřenosnou - Vivotif
Berna 0.,2.,4. den,ochrana na 3 roky.
Další typy vakcín proti břišnímu
tyfu.
 3.Inaktivovaná parenterální - ve 2 dávkách v
měsíčním intervalu, i.m. nebo s.c.podání,
serokonverze 90% po 2.dávce, přeočkování
za 3 roky.
 4.Kapsulární polysacharidová vakcína Vi
Typhim Vi - i.m.,serokonverze v 95%,booster
za 2 roky.
Reakce a komplikace u vakcín
proti břišnímu tyfu.
 Živá atenuovaná perorální vakcína výjimečně
vznikají sy z postižení GIT nausea,zvracení,bolesti
břicha,vyrážka.
 Inaktivovaná v. - převážně lokální reakce (6-
40%) otok,zarudnutí a bolest v místě
vpichu.Celkové r. nevolnost,teploty (15-
30%),bolesti hlavy (9-30%).
Další očkování do ciziny:
 Cholera - doporučována pro indický
subkontinent,Jižní Ameriku a Afriku.
 Živá oslabená perorální vakcína v 1 dávce,
účinná 6 měsíců,Orochol.
 Inaktivovaná vakcína, 2 dávky s.c.,i.m. ,
účinná od 8.dne, chrání 6 měsíců.Omezená
účinnost závislá na počtu dávek. Lokální
reakce nezávažné.
Další očkování - japonská
encefalitida:
 Doporučováno cestujícím do jiho a
severovýchodní Asie při pobytu na venkově a
ve volné přírodě.
 Inaktivovaná vakcína B encefalitidy.
 Japanese Encefalitis vaccine.
 základní očkování ve 2 dávkách,po 1-2
týdnech. booster za 2 - 4 roky, s.c.
Očkování při poraněních - tetanus.
 Vakcinace proti tetanu je součástí povinného
očkování spolu s vakcinací proti pertussi a
difterii , dále dop.při cestách do zahraničí a
při poraněních.
 4.dávky do 20.měsíce věku
 přeočkování(booster) ve 14 letech
 dále po 10 - 15 letech 1 dávka.
Vakcinace proti tetanu.
 Podání vakcíny intramuskulárně
 Tetanický anatoxin - Alteana.
 Protilátková odpověď až 95%.
 Reakce a komplikace lokální jako
zarudnutí,otok,celkové
teplota,ospalost,zvracení,nechutenství.
 Kontraindikace v podstatě neexistují, možno
podat i v těhotenství.
Doporučené postupy při
poraněních,dle věku.
 Řádně očkovaní do 15 let věku - žádná
revakcinace.
 Nad 15 let do 5 let po očkování - žádná.
 Nad 15 let nad 5 let po očkování - Alteana
1x.
 Neúplně očkovaní 1 - 2 dávkami 3 t. -10m.
před poraněním Alteana 1x.
Další kriteria.
 Neočkovaní nebo neúplně očkovaní s delšími
intervaly než bylo uvedeno - 1x Alteana
a navíc Hyperimunní globulin.
 Osoby nad 60 let s dokladem o očkování v
posl.10 letech 1x Alteana
 Bez dokladu Alteana +Hyperglobulin
Antirabická profylaxe,očkování
proti vzteklině.
 Indikována při poranění potencionálně
rabickým zvířetem(postexpoziční).
 nebo jako očkování cestovatelů či
pracovníků ve spec. laboratořích, veterinářů,
chovatelů zvířat (preexpoziční profylaxe).

Postexpoziční antirabická
profylaxe.
 Vždy nutné individuální zhodnocení
rizika,pokud je možno tak vyšetření zvířete
veterinářem,kontrola očkování.
 Vakcína se podává i.m. v 5 dávkách
(0.,3.,7.,14.,30.den).Nad 50 let 90.den.
 V indikovaných případech podáno i
hyperimunní sérum 20 IU/kg část do okolí
rány a část i.m.
Preexpoziční antirabická profylaxe
 Cestovatelé,veterináři,laboranti.
 Podání 0.,7.,21. a event.28.den i.m.
 Ochrana na 2-3, potom revakcinace 1
dávkou.
 Vakcína Rabipur inaktivovaný vzteklinový
virus.
Reakce,komplikace a
kontraindikace antirabické p.
 Reakce (nezávažné):
 Lokální - otok, zarudnutí, bolestivost a
vyrážka v okolí vpichu(30-75%).
 Celkové (5- 40%) lehké bolesti hlavy,
nauzea,bolesti břicha,svalová bolest a
závratě,u 3 případů sy Guillain-Barré.
 KI alergie na vaj.proteiny,thiomersal, cave
imunosuprimovaní.
Současné trendy, vakcíny pro
21.století
 Tendence co nejvíce směšovat vakcíny např.
Tetravakcíny až Pentavakcíny
(záškrt,tetanus,pertusse,VHB a H.infl.)
 snížení počtu vakcín a očkovacích úkonů
 zvýšení počtu očkovaných osob
 zlepšení imunologické odpovědi (efekt
adjuvans jednoho antigenu vůči druhému).
Vakcíny pro 21.století
 Ve vývoji je několik desítek vakcín.
 Proti virové hepatitidě C - ve vývoji několik
DNA rekombinantních vakcín prozatím ve
stadiu klinických zkoušek na labor.zvířatech.
 V.proti Lymeské borreliose rekomb.sujedn.zkoušena
již na
dobrovolnících,dobrá odpověď.
Další vakcíny pro 21.století
 V.proti malárii - již uvedena do praxe klinicky
odzkoušená - snížení incidence o 38%.
 V.proti AIDS od r. 87 testováno více než 21
vakcín, klinicky testovány subjednotkové
prozatím výsledky nejednoznačné.
Další vakcíny
 V.proti zhoubným nádorům - zkoušena
vakcína proti melanoblastomu 4 typu
subjednotkových vakcín.Výsledky studií
dávají naději na zavedení vakcíny pro
imunoterapii.
 V.proti meningokokovi typu B - největší
pokroky jediná kubánská v. nízká
reaktogenicita a vys.účinnost závislá na věku.
Další vakcíny
 Vakcína proti zubnímu kazu - Streptokokus
mutans - inaktivované perorální vakcíny, klin.
Zkoušena - došlo ke snížení zubního kazu o
42%.
 Zavedení vakcíny za několik let.
Závěr
 ČR má jedno z nejlépe vypracovaných
očkovacích schémat a jedno z nejvyšších
procent proočkovanosti na světě.
 Velmi nadějný je vývoj dalších nových vakcín.
DĚKUJI ZA POZORNOST