FYZIOLOGIE KRVE
FUNKCE KRVE
1. HOMEOSTATICKÁ FUNKCE (pufrování, termoregulace)
2. TRANSPORT LÁTEK (plyny, živiny, metabolity, vitamíny, elektrolyty…)
3. HUMORÁLNÍ ŘÍZENÍ ORGANISMU (hormony)
4. TERMOREGULACE (transport tepla)
5. OBRANA ORGANISMU (imunitní funkce)
6. SRÁŽENÍ KRVE (hemostáza)
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KRVE
•Suspenzní charakter
•6 - 8% celkové tělesné hmotnosti
•55% - tekutá fáze (plazma)
•45% - formovaná složka (krvinky a destičky)
•Sérum: vzniká z plazmy při srážení krve (po zkonzumování fibrinogenu)
KOSTNÍ DŘEŇ
Velikost (1600-3000 gramů), aktivita.
Červená kostní dřeň, žlutá kostní dřeň.
Pluripotentní kmenové buňky
Unipotentní (determinované) kmenové buňky – diferencované buňky
Extramedulární hematopoeza (mimodřeňová krvetvorba) – játra,
slezina - DĚTI
Medulární hematopoeza (dřeňová) – DOSPĚLÍ
Vyšetření kostní dřeně – punkce.
Onemocnění kostní dřeně.
Dárcovství kostní dřeně.
Section of yellow bone marrow.
This bone marrow is yellow in its
fresh state because of the
abundance of yellowish adipocytes
present. The hemopoietic (*)
tissue is comparatively less
abundant than in red bone
marrow. The adipocytes, or fat
cells, (Ad) appear as large circular
clear spaces in this field. A
megakaryocyte (M) and venous
sinuses (S) are also labelled.
Source:
http://audilab.bmed.mcgill.ca/HA/ht
ml/blood_7_E.html
This bone marrow is referred to
as red marrow because it
contains few adipocytes, or fat
cells, among an abundance of
hemopoietic cells. It is difficult to
identify the individual precursors
of red and white blood cells
because they are closely packed
and condensed during the fixation
of the tissue (*).
The following elements are
identified: a megakaryocyte (M),
which is a very large polyploid
cell responsible for the production
of blood platelets one adipocyte
(Ad) two blood sinuses (S).
The walls of these vessels are
the sites where newly formed
erythrocytes and leukocytes pass
from the connective tissue into
the blood circulation.
Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated
Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc. 2012.
Morrison SJ, Scadden DT: The bone marrow niche for haematopoietic stem cells.
Nature 2014, 505(7483):327-334.
Zdroj: Wikimedia Commons
Ho MSH, Medcalf RL, Livesey SA, Traianedes K: The dynamics of
adult haematopoiesis in the bone and bone marrow environment. Br
J Haematol 2015, 170(4):472-486.
Kopp HG, Avecilla ST, Hooper AT, Rafii S: The bone marrow
vascular niche: Home of HSC differentiation and
mobilization. Physiology 2005, 20:349-356.
Morrison SJ, Scadden DT: The bone marrow niche for haematopoietic stem cells.
Nature 2014, 505(7483):327-334.
Regulační funkce megakaryocytů (MKs)!
- kontrola homeostázy kostní dřeně
- mesenchymální kmenové buňky (MSCs) regulace
funkce MKs přes produkci cytokinů
a rozpustných faktorů
- role MKs v modulaci replikace a diferenciace
osteoklastů a osteoblastů = regulace růstu
kostí a reorganizace kostní matrix
- MKs představují důležitý rezervoár aktivních
hematopoetických a angiogenních faktorů
- MKs můžou přímo regulovat hematopoetické
kmenové buňky (HSCs) a další
hematopoetické buňky (zejména přes IL-6)
- Mks se podílí na angiogenezy
Malara A, Abbonante V, Di Buduo CA, Tozzi L, Currao
M, Balduini A: The secret life of a megakaryocyte:
emerging roles in bone marrow homeostasis
control. Cellular and Molecular Life Sciences 2015,
72(8):1517-1536.
KOSTNÍ DŘEŇ OBSAHUJE PREKURZORY ENDOTELIÁLNÍCH BUNĚK
Schatteman GC, Dunnwald M, Jiao C: Biology of bone marrow-derived endothelial cell
precursors. American Journal of Physiology-Heart and Circulatory Physiology 2007,
292(1):H1-H18.
Buňka Buňky/ml
(průměr)
Normální
rozmezí
Procento z celkového počtu
leukocytů
Leukocyty
(celkem)
9000 3600 - 9600
Granulocyty
Neutrofily
5400 3000 - 6000 42 – 75
Eozinofily 275 150 - 300 1 - 4
Bazofily 35 0 - 100 0,4
Agranulocyty
Lymfocyty
2750 1200 - 3400 20 - 50
Monocyty 540 110 - 590 1,7 – 9,3
Erytrocyty
ženy
4,2 – 5,4 . 106
muži 4,5 - 6,3 . 106
Trombocyty 300 000 140000 – 440000
FORMOVANÉ ELEMENTY KREVNÍ
Diferenciální bílý obraz krevní
ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY)
Muži Ženy
Hematokrit (Hct)
(%)
47 42
Erytrocyty (RBC)
(106/ml)
4,5 - 6,3 x106 4,2–5,4x106
Hemoglobin (Hb)
(g/l)
140 - 180 120 - 160
Průměrný objem
ery (MCV) (fl)
= Hct x 10 / RBC (106/ml) 82 - 97 82 - 97
Průměrný obsah Hb
v ery (MCH) (pg)
= Hb x 10 / RBC (106/ml) 27 - 33 27 - 33
Průměrná
koncentrace Hb
v ery (g/100ml)
= Hb x 100 / Hct 32 - 36 32 - 36
Střední průměr ery
(MCD) (mm)
7,5 7,5
Funkce erytrocytů: přenos kyslíku a oxidu uhličitého
ČERVENÝ OBRAZ KREVNÍ
1. Počet erytrocytů
• normocytémie
• erytrocytopenie (oligocytémie)
• polyglobulie (polycytémie)
– primární/sekundární (EPO)
– ! Perfuze tkání
2. Koncentrace hemoglobinu
• anémie
3. Hematokrit
TVAR A VELIKOST ČERVENÝCH KRVINEK
Tvar: bikonkávní disk
OPTIMÁLNÍ POMĚR POVRCHU K OBJEMU!!!
O 30% větší povrch než stejně velká buňka kulovitého tvaru!!!
Anizocitoza – fyziologická, patologická. Křivka Price-Jones.
Velikost: 7,5 mm v průměru, 2 mm tloušťka – normocyty.
Mikrocyty (-oza): průměr pod 6 mm, objem pod 80 fl
Makrocyty (-oza), megalocyty: průměr nad 8.2 mm, objem nad 95 fl
Barevnost: hypochromie (pod 27 pg Hb/ery), normochromie,
hyperchromie
Deformovatelnost. Fahraeus-Lindqvistův efekt.
perniciózní anémienedostatek železa
Gallagher PG:
Abnormalities of the
Erythrocyte Membrane.
Pediatric Clinics of North
America 2013, 60(6):1349-
+.
- Glykoforiny A a B
- Hlavní sialoglykoproteiny
- determinanty MN a Ss
krevních skupin (MNS
systém)
1. Transportní
proteiny
2. Adhezivní
proteiny
3. Strukturní
proteiny
- Spektrin
- Jeden z nejdůležitějších komponentů Ery
(dvě izoformy - α,β; tetramer)
- Interakce s membránou Ery
prostřednictvím ankyrinu
- Ankyrin představuje místo interakce dalších
proteinů (glykoforin C, aktin, band 4.1,
adducin)
- ! Mechanismus udržení tvaru Ery
Transportní proteiny
- Band 3 – proužek 3 (Diego Blood group)
- Výměna chloridu (Cl−) za hydrogenkarbonát (HCO3
−)
- Aquaporin 1 (Colton Blood Group)
- GLUT1
- Jk antigen
- aka human urea transporter 11- HUT11 or UT-B1
- Rh-associated glykoprotein (RHAG) (Rh Blood Group)
- Na+/K+-ATPase
- Ca2+-ATPase
- Na-K-Cl kotransportér
- Na-Cl symportér
- Cl-K symportér
- Potassium intermediate/small conductance calcium-activated channel
(Gardos channel)
Adhezivní proteiny
- ICAM-4 (Landsteiner and Wiener Blood System)
- BCAM = Basal cell adhesion molecule (Lutheran blood group)
Strukturální proteiny
• Vazby s cytoskeletem/proteiny cytoskeletu
• Regulace koheze
– Makromolekulární komplex na bázi ankyrinu
– Makromolekulární komplex na bázi proteinu 4.1R
• Protein 4.1 (Beatty's Protein)
• Glykoforiny C a D (Gerbich Blood Group)
• XK (Kell blood group precursor) (Kell Blood Group)
• RhD/RhCE (Rh Blood Group)
• Duffy antigen/chemokine receptor (DARC)
• Alfa-adducin
• Dematin
Zvláštnosti erytrocytů
Postrádají organely
• Žádná produkce ATP v oxidativní fosforylaci
• Žádná schopnost nahradit poškozené lipidy a proteiny (nízká metabolická
aktivita, nulová schopnost syntetizovat proteiny de novo)
Vystavení volným radikálům
• Autooxidace hemoglobinu (uvolnění O2
•-)
• Buněčná membrána bohatá na polynenasycené mastné kyseliny (lipidová
peroxidace)
• Deformace v tenkých kapilárách; ztráta iontů zapojených v katalytických
reakcích (příčina lipidové peroxidace)
Metabolismus erythrocytů
1. Glukóza = zdroj energie
2. (GLUT1 transporter, insulin-
independent)
2. Glykolýza generuje ATP a 2,3bisfosfoglycerát
(specifická vazba 2,3BPG
na deoxyhemoglobin snižuje afinitu
kyslíku k hemoglobinu = usnadněné
uvolnění kyslíku ve tkáních)
3. Pentózová dráha je zdrojem NADPH
4. Syntéza glutathionu = protektivní
antioxidační systém
Sprague RS, Stephenson AH, Ellsworth ML: Red not dead: signaling in and from
erythrocytes. TRENDS in Endocrinology and Metabolism 2007, 18(9):350-355.
Poikilocyty – hruškovité nebo kapénkovité erytrocyty
Schizocyty – fragmentované erytrocyty
Sférocyty – objem normální, průměr menší, tloušťka větší
Eliptocyty – elipsoidní tvar
Leptocyty – tenké, uprostřed nakupení hemoglobinu
(u thalasémie, po splenektomii)
Akantocyty – ostnaté výběžky
MORFOLOGICKÉ ODCHYLKY ČERVENÝCH KRVINEK
Gallagher PG: Abnormalities
of the Erythrocyte
Membrane. Pediatric Clinics
of North America 2013,
60(6):1349-+.
FRAGILITA ČERVENÝCH KRVINEK
Hemolýza – rozpad membrány červených krvinek.
Druhy hemolýzy:
a) fyzikální
b) chemická
c) osmotická
d) biologická (toxická)
e) imunologická
Sférocytóza
(poruchy cytoskeletu odpovědné za tvar a pružnost erytr. membrány – aktin, ankyrin,
spektrin).
Poruchy glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy.
Délka života erytrocytů: 120 dní, úloha sleziny (dvojí krevní oběh), splenektomie.
Retikulocyty.
Sedimentační rychlost je nepřímo úměrná suspenzní stabilitě krve.
Metoda Fahraeus-Westergren (FW) – penízkovatění Ery, rychlejší
sedimentace, vliv proteinů krevní plasmy (fibrinogen, gama-
globuliny)
Fyziologické hodnoty: muž – žena (2-5 mm/3-8 mm / min)
Vyjádření: mm/10min, 1 hod, 2 hod, 24 hod
Příčiny fyziologicky zvýšené sedimentace.
Příčiny patologicky zvýšené sedimentace.
SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ
Silverthorn, D. U. Human Physiology – an Integrated Approach. 6th. edition. Pearson Education, Inc.
2012.
HEMOGLOBIN
Červený pigment přenášející kyslík.
Protein, 64 450, 4 podjednotky.
Hem – derivát porfyrinu obsahující železo, konjugovaný
s polypeptidem (globinem).
Embryonální hemoglobin: Gower I a Gower II (t2e2, a2e2),
Portland
Fetální hemoglobin: Hb F, b2g2, nižší vazba 2,3-DPG = větší
vazebná kapacita pro O2
Adultní hemoglobin: Hb A, a2b2 (141/146)/Hb A2 (5 %, a2d2)
Formy hemoglobinu:
oxyhemoglobin - kyslík
karbaminohemoglobin – oxid uhličitý
methemoglobin – trojmocné železo v hemu
karboxyhemoglobin – oxid uhelnatý
Silverthorn, D. U.
Human Physiology –
an Integrated
Approach. 6th.
edition. Pearson
Education, Inc. 2012.
Abnormality tvorby hemoglobinu
•hemoglobinopatie (abnormální struktura řetězců)
•thalasemie (menší produkce normálních řetězců)
•srpkovitá anémie (Hb J)
Syntéza a odbourávání hemoglobinu
Hem: glycin a succinyl-CoA
Globin: AMK
Hem - globin: biliverdin, bilirubin (lumirubin – fototerapie), žluč.
Klinické aspekty - glykosylovaný hemoglobin (HbA1)
• Vzniká při vysokých hladinách glukózy v krevní plasmě
• Neenzymová glykosylace (glykace)
• Fyziologická hladina HbA1- 5%
• Koncentrace HbA1 je proporcionální glykémii v předchozím období; význam
– diabetici
Sugar CHO + NH2 CH2 Protein
Sugar CH N CH2 Protein
Sugar CH2 NH CH2 Protein
Schiff base
Glycosylated protein
Amadori reaction
METABOLISMUS ŽELEZA
Celkem: 45 – 60 mmol (3,5-5 gramů)
Železo funkční (hemové ) a železo transportní a zásobní.
60 – 70% v Hb
10 – 12% funkční železo
16 – 29% zásobní železo (feritin, hemosiderin).
Resorpce železa z potravy:
• difúzí - železo v hemu aj. lipofilních látkách
• aktivně - sliznicí tenkého střeva (volné Fe2+)
Předpoklady pro resorpci:
- Kyselina chlorovodíková žaludeční šťávy (uvolňuje Fe
z komplexů, podporuje resorpci Fe3+ na začátku duodena)
- nabídka Fe2+ (při neutrálním pH lépe rozpustné než Fe3+)
- Význam askorbátu!, Fe3+ reduktáza
- gastroferin (glykoprotein žaludeční šťávy, váže Fe3+)
- Přebytek se skladuje ve vazbě na feritin enterocytů.
Transport železa v plazmě: apotransferin – transferin
(=apotransferin + Fe), max. 0,2mmol. Nebezpečí
předávkování Fe!!!
Receptory pro transferin: erytroidní buňky dřeně,
syncitiotrofoblast
Skladování železa v organismu
Feritin (střevo, slezina, játra, myokard, kosterní svalstvo,
kostní dřeň…). Laufberger, 1936. Stanovení sérového
feritinu.
Hemosiderin – pomalu využitelná rezerva
Ztráty železa: denní vnitřní výměna asi 35 – 38 mg, ztráty
0,5-1,5 mg
Reutilizace. Deskvamace enterocytů, menstruace,
těhotenství, porod, traumatická a jiná krvácení.
Potřeba železa:
Odpovídá ztrátám – 18mmol/den. Menstruace, těhotenství,
porod.
- Zánět
- Vysoká koncentrace Fe
- Anémie
- Hypoxie
- Nízká koncentrace Fe
Hem oxygenáza-1
Glykoprotein, 39 000, a2-globulin.
Rekombinantní erytropoetin.
Malé množství v plazmě, moči, lymfě, fetální krvi.
Inaktivace: játra
Vznik: ledviny (85-90%) – endotelové buňky peritubulárních kapilár
ledvinné kůry, játra (10-15%)
Stimulace vyplavení: tkáňová hypoxie libovolného původu (ledviny),
alkaloza, soli kobaltu, androgeny, katecholaminy (b-receptory)
Účinky:
Kmenová buňka citlivá na erytropoetin (erythropoetin responsive cell)
– diferenciace do erytroidní řady:
•zvýšení syntézy nukleových kyselin
•zvýšení resorpce železa v erytroidních buňkách
•stimulace uvolňování buněk z dřeně do oběhu
Aklimatizace – adaptace na vysokou nadmořskou výšku
ERYTROPOETIN
Signalizace HIF (hypoxia-inducible factor) v osteoblastech reguluje
produkci EPO v kostech za fyziologických i patofyziologických
podmínek.
Osteoblasty – další buněčný
zdroj erytropoetinu (EPO)
Zdá se, že EPO má popři regulaci erytropoézy taky regulační úlohu
při růstu a reparaci kostní tkáně.
Wu C, Giaccia AJ, Rankin EB:
Osteoblasts: a Novel Source of
Erythropoietin. Current Osteoporosis
Reports 2014, 12(4):428-432.
Lamon S, Russell AP: The role and regulation of erythropoietin (EPO) and its
receptor in skeletal muscle: how much do we really know? Frontiers in Physiology
2013, 4.
EPO A MOZEK
Rabie T, Marti HH: Brain Protection by Erythropoietin: A Manifold Task. Physiology 2008, 23(5):263-274.
Lundby C, Olsen NV: Effects of
recombinant human
erythropoietin in normal
humans. Journal of
Physiology-London 2011,
589(6):1265-1271.
ERYTROPOEZA
Látky ovlivňující erytropoezu
Potřeba mědi
Ceruloplazmin – vazebný protein (a2-globulin) s ferroxidázovou aktivitou.
Oxidace Fe2+ na Fe3+ je nutná pro vazbu železa na transferin.
Potřeba kobaltu
Součást molekuly vitamínu B12.
Vitamín B12 (cyankobalamin)
Produkován bakteriemi GIT.
Zdroj: játra, ledviny, maso, mléčné výrobky…
Resorpce: nutný tzv. vnitřní faktor (intrinsic factor) secernovaný parietálními buňkami
fundu a těla žaludku.
V krvi vázán na transkobalaminy.
Uložen v játrech, pankreatu, ledvinách, mozku, myokardu.
Funkce: syntéza nukleových kyselin, kofaktor při konverzi ribonukleotidů na
deoxyribonukleotidy, tvorba metabolicky aktivní formy kyseliny listové
POTŘEBA PRO NORMÁLNÍ DĚLENÍ A ZRÁNÍ ELEMENTŮ ČERVENÉ KREVNÍ ŘADY.
Projevy anémie až po letech!!!
Perniciozní anemie.
Kyselina listová (pteroylglutamová)
Produkována vyššími rostlinami a mikroorganismy.
Zdroj: listová zelenina, droždí, játra, ledviny…
Funkce: součást koenzymů při syntéze DNA, účast při buněčném
dělení a diferenciaci
Karence: nevhodná strava, léčba cytostatiky (metotrexát)
Projevy anémie již po několika měsících!!!
Makrocytární hyperchromní anémie.
Ostatní vitamíny
Vitamín B6 (pyridoxin) – metabolismus aminokyselin, syntéza
hemu
Vitamín B2 (riboflavin) – součást flavoproteinových enzymů –
erytrocytární reduktázy (normální funkce a přežití erytrocytů).
Normocytární anémie se sníženým počtem retikulocytů.
Vitamín C (kyselina askorbová) – nespecifická funkce
v erytropoéze.
Hormonální vlivy
Androgeny, estrogeny, hormony štítné žlázy, glukokortikoidy,
růstový hormon.
ANÉMIE
chorobný stav, pro který je základním a charakteristickým rysem
snížené množství hemoglobinu a zpravidla i hematokritu a počtu
červených krvinek v 1 litru krve pod dolní fyziologickou hodnotu
KLASIFIKACE ANÉMIÍ
MORFOLOGICKÉ TŘÍDĚNÍ
Hodnocení objemu erytrocytů a koncentrace Hb v erytrocytech.
1.Anémie normocytové
2.Mikrocytové
3.Makrocytové
1.Anémie normochromní
2.Hypochromní
TŘÍDĚNÍ DLE MECHANIZMU VZNIKU
Anémie z nedostatečné krvetvorby
•anémie sideropenické – z nedostatku železa
•a. megaloblastové – z nedostatku vitamínu B12 nebo kyseliny listové
•anémie z útlumu krvetvorby
•anémie u chronických onemocnění a symptomatické anémie
•talasémie
Anémie ze zvýšených ztrát
•anémie hemolytické – ze zvýšené destrukce erytrocytů
•chronická posthemoragická anémie
•akutní posthemoragická anémie
ANTIGENNÍ VÝBAVA KREVNÍCH ELEMENTŮ
1) Historie krevních transfůzí.
2) Potransfuzní reakce: aglutinace, hemolýza (okamžitá nebo opožděná), život ohrožující
komplikace (žloutenka, poškození ledvin, anurie, smrt – při podání plné krve nebo erytrocytární
masy, u podání plazmy – naředění aglutininů!!!)
Autoimunitní onemocnění. Testy paternity, příp. dárcovství orgánů.
3) Antigenní výbava krevních elementů:
a) 30 hojně rozšířených antigenních systémů (ABO, Rh, MNSs, Lutheran, Kell, Kidd, Lewis,
Diego, P, Duffy…)
b) stovky dalších – „slabých“ – antigenů (význam: určování otcovství, transplantace orgánů)
4) Aglutinogen: antigen povrchové membrány buněk
- komplexní oligosacharid
- erytrocyty, slinné žlázy, pankreas, játra, ledviny, plíce, varlata
- sliny, sperma, amniová tekutina, mléko, moč
5) Aglutinin: protilátka proti aglutinogenu, g-globulin (IgM – systém AB0, IgG – systém Rh),
produkován stejným způsobem jako ostatní protilátky
- po narození téměř nulový titr
- začátek produkce aglutininů (2-8 měsíců po narození): antigenní stimulace - antigeny
podobné aglutinogenům - v potravě, u střevních bakterií
- maximální titr protilátek dosažen v 8-10 letech, s věkem postupně klesá
SYSTÉMY KREVNÍCH SKUPIN
SYSTÉM A-B-O
Genotyp Krevní skupina Aglutinogen Aglutinin
00 0 (H) anti-A a
anti-B
0A nebo
AA
A A anti-B
0B nebo
BB
B B anti-A
AB AB A a B Objeven
počátkem 20. století Landsteinerem (1901, 1930 – Nobelova cena).
Janský (1906).
Četnost výskytu jednotlivých skupin v systému ABO:
O 47% (38%)
A 41% (42%)
B 9% (14%)
AB 3% (6,5%)
Podskupiny v krevní skupině A a B.
A1 (1 milion kopií antigenu na 1 ery), A2 (250 tisíc kopií).
Dědičnost: A i B se dědí dominantně, mendelovsky (heterozygot, homozygot)
Rh SYSTÉM
Opice Maccacus rhesus.
40. léta 20. století, Wiener a Landsteiner.
Četnost výskytu: 85% - Rh+, 15% - Rh-.
Antigeny D, C, E, d, c, e. Přítomny pouze na erytrocytech.
D – nejsilnější antigen: Rh – pozitivní, Rh – negativní jedinec (tvoří
anti-D aglutinin při kontaktu s D-erytrocyty).
Tvorba aglutininů: pouze po kontaktu s D-erytrocyty (transfůze,
fetální erytroblastóza).
Vysoký titr anti-D protilátek přetrvává i po létech!!!
HEMOLYTICKÁ ŽLOUTENKA NOVOROZENCŮ
Rh-negativní matka x Rh-pozitivní plod.
První těhotenství – imunizace matky během porodu (nebo interrupce či potratu!!!).
Další těhotenství – přechod anti-D aglutininů (IgG) do plodu přes placentární oběh.
Poškození plodu: asi u 17% druhých a dalších těhotenství
Hemolýza krvinek plodu – hemolytická nemoc novorozence (erythroblastosis fetalis):
•anémie
•žloutenka
•otoky – až hydrops fetalis
•poškození CNS (jádrový ikterus) – přechod žlučových barviv do mozku (není hematoencefalická
bariéra!)
•odumření plodu in utero
Prevence poškození plodu:
1) podávání malých množství anti-D protilátek matce během těhotenství
2) podání jedné dávky anti-D protilátek v poporodním období
Úspěch terapie: až 90%.
TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY
1. Celá krev: plná krev smíšená s antikoagulačním přípravkem
2) „Silikonovaná“ krev: odebraná do nádob s vnitřním povrchem upraveným do nesmáčivé
podoby pomocí vrstvy silikonu. Doba expirace: max. 2 dny
3) Erytrocytová masa („erymasa“): hematokrit 0,7-0,75. Nejvhodnější pro aplikaci u většiny
diagnóz.
4) Proprané erytrocyty: zbavené proteinů (3 x promyté fyziologickým roztokem). Doba
expirace: do 24 hodin.
5) Heparinizovaná krev: pro použití v mimotělním oběhu. Doba expirace: do 24 hodin.
6) Konvertovaná krev: odebraná do ACD roztoku, do heparinu a do calcium chloratum 10%
7) Trombocytová suspenze a koncentrát: získává se pomalou a postupnou centrifugací
čerstvě odebrané plné krve, nejméně 4-5 konzerv. Doba expirace: 24-48 hodin
8) Leukocytová suspenze: příprava pomocí separátoru, aplikuje se alespoň 4 dny po sobě
9) Tekutá plazma: získává se separací krve nebo plazmaferesou. Slouží k náhradě ztraceného
objemu krve. Doba expirace: 1 rok.
10) Čerstvě zmrazená plazma: do 4 hodin po odběru se zmrazí, užití pro substituci faktorů
srážení krve (f. VIII u hemofilie A). Doba expirace: 6 měsíců
11) Sušená plazma: doba expirace je 5 let
12) Albumin
13) Imunoglobuliny
14) Fibrinogen
Výpočet množství erytrocytární masy k úpravě hodnoty hemoglobinu:
požadovaná hodnota Hb (g/l) – skutečná hodnota Hb (g/l) x tělesná hmotnost (kg) x 0,3
Výpočet množství erytrocytární masy k úpravě hodnoty hematokritu:
požadovaný hematokrit (%) – skutečná hodnota hematokritu (%) x tělesná hmotnost (kg) x 10
Při použití celé krve musíme konečný výsledek násobit dvěma.
BEZPEČNOST TRANSFÚZE
1) Správná diagnóza
2) Správný výběr přípravku
3) Správné určení krevních skupin
4) Zkouška slučitelnosti (křížový pokus)
5) Biologická zkouška (rychlý převod asi 20 ml, 3 x opakovat)
Kontrola pacienta před transfúzí, během ní i po skončení.
Vzorky po transfúzi se uchovávají po dobu 7 dní.
Urgentní případy: buď stejnoskupinová transfúze nebo transfúze konzervy od tzv. univerzálního dárce
(0 Rh-) – jen ve vitálních indikacích.
Autotransfúze: transfúze autologní krve, odběr 1-1,5 litru během 2-3 týdnů, doba uskladnění max. 3
týdny (nelze mrazit erytrocyty!).
Výhody: žádná imunizace příjemce, nulové riziko potransfúzních komplikací, nulové riziko přenosu
infekcí
Nevýhody: nelze použít u akutních stavů, u pacientů s hypotenzí a nízkými hodnotami hemoglobinu
nelze krev odebírat (muž: pod 130g/l, žena: pod 110 g/l)
KOMPLIKACE A REAKCE PŘI LÉČBĚ KRVÍ
1) Hemolytická reakce: při inkompatibilním převodu
2) Reakce vyvolané protilátkami proti leukocytům a trombocytům: při opakovaných
transfúzích, opakovaných těhotenstvích
3) Alergické reakce: protilátky anti-IgA, vzácné
4) Aloimunizace: protilátky proti antigenům jiných skupin
5) Reakce z přetížení oběhu
6) Vzduchová embolie
7) Přenos infekčních onemocnění transfúzí: nejčastěji hepatitidy (A, B, non-A, non-B),
cytomegalovirosa, toxoplasmosa, infekční mononukleosa, herpes, pohlavní choroby, AIDS)