P06 Diagnostika některých dalších gramnegativních bakterií VLLM0522c (podzim 2016) Osnova ● G– koky ● „jiné“ G– tyčky ● diagnostika G– koků a „jiných“ G– tyček ● úkoly 2/30 Rod Neisseria ● G– koky až kokobacily, často ve dvojicích, aerobní, mikroaerofilní (či kapnofilní) ● KAT+, OXI+ ● kultivačně poměrně náročné: – ústní neisserie: KA – N. meningitidis: obohacený KA – N. gonorrhoeae: ČA 3/30 Neisseria gonorrhoeae ● G– diplokok, tvar kávového zrna, často intracelulárně (leukocyty) ● původce kapavky, infekce nezanechává trvalou imunitu → není možné očkování ● citlivý na vnější vlivy (přenáší se pouze pohlavně), nutné omezit teplotní šok (předehřáté medium, rychlý transport atp.) ● z důvodu citlivosti se zasílají výtěry: ústí urethry, cervix (nikoli pochva!), rektum (možný rezervoár infekce), v případě podezření výtěr z faryngu ● kredeizace – prevenze novorozenecké keratokonjunktivitidy (Septonex, dříve AgNO3) 4/30 Neisseria meningitidis ● G– diplokok, citlivý na teplotu ● časté bezpříznakové nosičství, může způsobit faryngitidy, pneumonie, až meningitidu a sepsi ● meningitida málo častá, ale vysoce letální (nutná kombinace vysoce virulentního kmenu a oslabené imunity) ● rychlý průběh (z plného zdraví chřipkovité příznaky, vyrážka, petechie, meningeální příznaky, sepse) ● nejčastější seroskupiny: A, B, C, W135, a Y – možné očkování (v ČR nejčastější seroskupiny B a C, jinde častější ostatní typy, viz mapa) – očkování proti seroskupině B pokrývá ¾ kmenů 5/30 Neisseria meningitidis (2) ● „meningitis belt“ v Africe 6/30 „Ústní“ neisserie ● běžná mikroflóra dutiny ústní a faryngu ● obyčejně nepatogenní, při poruše imutiny endokarditidy, meningitidy ● koky, kokobacily (nemusí se jednat o diplokoky) ● kultivace málo náročná, postačí KA 7/30 Srovnání neisserií 8/30 In vivo In vitro gonokok nejchoulostivější, přenos jen sexuální nejchoulostivější, roste jen na čokoládovém agaru meningokok méně choulostivý, přenos na krátké vzdálenosti i kapénkami méně choulostivý, je-li krevní agar obohacen, může na něm růst „ústní“ neisserie nejméně choulostivé roste i na chudém krevním agaru Rod Moraxella ● krátké tyčky, kokobacily, M. catarrhalis diplokok ● KAT+, OXI+, INAC+ (indoxylacetátový test) ● sliznice nasofaryngu, spojivkového vaku, genitální trakt ● Moraxella catarrhalis (dříve rod Branhamella): – záněty HCD u dětí (sinusitis, otitis media) ● Moraxella lacunata – konjunktivitida 9/30 Legionella pneumophila ● kultivačně náročná G− tyčka, více sérotypů, speciální půda BCYE ● nejčastější původce legionářské nemoci (pneumonie) ● pontiacká horečka (lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů, bez postižení plic) ● rezervoár ve vodovodech, klimatizaci, atp. nutné→ pečlivé plánování vodovodní sítě ● přenos inhalací kontaminovaného aerosolu 10/30 Legionella pneumophila (2) 11/30 Rod Bordetella ● G– kokobacily, Bordetova-Gengouova půda ● řasinkový epitel HCD, přenos kapénkově ● B. pertussis a B. parapertussis, původci pertusse (dávivý neboli černý kašel), resp. parapertusse ● B. bronchiseptica (primárně zvířecí patogen, vyvolává respirační onemocnění psů, prasat, atd., ojedinělý přenos na člověka, obtíže podobné pertussi) ● pro diagnostiku se používá pernasální výtěr 12/30 Rod Brucella ● G– kokobacily ● pro člověka patogenní B. abortus, B. melitensis, B. suis a B. canis ● Bangova choroba (neboli brucelóza, undulující horečka či maltská horečka) – místem vstupu nejčastěji poraněná kůže nebo sliznice – intracelulární parazit fagocytujících buněk, v makrofázích jsou roznášeny po celém těle → široká škála příznaků (horečka, zimnice, pocení, únava, myalgie, svalová slabost, nechutenství...) – diagnostika zejména hemokultivace a serologie na specializovaném pracovišti 13/30 Francisella tularensis ● G– kokobacily, intracelulární parazit ● původce tularémie – primárním rezervoárem hlodavci a klíšťata – charakteristické fokálním vředem v místě vniknutí do organizmu a zvětšením místních mízních uzlin – podle brány vstupu různá klinická manifestace (od nejčastější formy ulceroglandulární až po septickou) 14/30 Diagnostika G– koků ● u podezření na kapavku důležité provést správně odběry (vysoce citlivé mikroorganismy) – časté, že patogen nepřežije transport – doporučováno poslat také nátěr na sklíčko z cervixu a urethry (ne z rekta a faryngu) ● purulentní meningitida – odebírá se mozkomíšní mok, případně krev na hemokultivaci – mozkomíšní mok lze vyšetřit biochemicky, cytologicky a mikrobiologicky (mikroskopie, přímý průkaz antigenu) – nejdůležitější co nejrychlejší zahájení léčby pacienta! 15/30 Kultivace G– koků ● drobné, bezbarvé nebo nažloutlé kolonie, rostoucí (podle druhu) na krevním či čokoládovém agaru ● KA či ČA nezbytný i pro difusní diskový test 16/30 KA KA+ ČA gonokoky NE NE ANO meningokoky NE ANO ANO ústní neisserie a moraxelly ANO ANO ANO Diagnostika „jiných G– tyček“ ● mikroskopie: G – kokotyčky ● kultivace: zpravidla speciální půdy (BG pro bordetely, BCYE pro legionely atd.) ● biochemická identifikace: některé znaky mohou být využity ● antigenní analýza: někdy se využívá ● nepřímé metody: využívají se, např. aglutinace u tularémie ● diferenciální diagnostika neprobíhá algoritmicky (vzorky zasílány na vyšetření přímo s podezřením na legionelózu, dávivý kašel, Bangovu chorobu apod.) 17/30 Úkol 1: Mikroskopie klinického vzorku a mikroskopie kmene ● úkol 1a: Pozorování uretrálního nátěru u kapavky – zakreslete koky, leukocyty a jejich uložení ● úkol 1b: Mikroskopie suspektních kmenů – 4 kmeny G– koky, jeden kmen G+ kok 18/30 Intracelulární uložení gonokoků 19/30 Úkol 2: Kultivace na agarových půdách ● popište kolonie všech kmenů na KA+, jeden kmen, který tam neroste, popište na ČA 20/30 KA KA+ ČA gonokoky NE NE ANO meningokoky NE ANO ANO ústní neisserie a moraxelly ANO ANO ANO Úkol 3: Základní biochemické testy u G– koků ● testy budou prováděny demonstračně na bočním stole ● úkol 3a: Oxidázový test k odlišení neisserií a moraxel od případných jiných G- koků ● úkol 3b: Indoxylacetátový test k odlišení Moraxella catarrhalis od neisserií – proužkový test, pozitivní je modrozelené zbarvení po několika minutách 21/30 Úkol 4: Diagnostika neisserií a moraxel biochemickými testy ● v naších podmínkách NEISSERIAtest ● povšimněte si slabé biochemické aktivity patogenních neisserií ● gonokok štěpí jen glukózu ● meningokok jen glukózu a maltózu 22/30 Úkol 5: Test citlivosti G- koků na antibiotika ● vyhodnoťte diskové difúzní testy meningokoků a gonokoků ● Moraxella catarrhalis vzhledem k hraniční patogenitě odečítat nebudete 23/30 Úkol 6: Přímý průkaz antigenů původců meningitid ● prohlédněte si soupravu a zapište názvy mikrobů, které mohou být touto metodou diagnostikovány: – Neisseria meningitidis A (teenageři, batolata) – Neisseria meningitidis B (teenageři, batolata) – Neisseria meningitidis C (teenageři, batolata) – N. meningitidis Y/W135 (teenageři, batolata) – Haemophilus influenzae b (dříve batolata) – Streptococcus pneumoniae (senioři) – Streptococcus agalactiae (novorozenci) – (nejtypičtější věková skupina uvedena v závorce) ● prohlédněte si videoklip a zapište určený patogen 24/30 Úkol 7: Diagnostika bordetel, brucel, legionel a francisel ● úkol 7a: Kultivační diagnostika bordetel – výtěr je smíchán s kapkou – očkován ve směru spirály – poté jsou očkovány radiální paprsky kličkou 25/30 Úkol 7: Diagnostika bordetel, brucel, legionel a francisel ● úkol 7b: Demonstrace kultivační půdy na legionely (Buffered Charcoal Yeast Extract) 26/30 některé legionely fluoreskují v UV světle Úkol 7: Diagnostika bordetel, brucel, legionel a francisel ● úkol 7c: Průkaz protilátek proti tularémii – aglutinace je mapovitý povláček na dně důlku (buňky jsou provázány protilátkami) – negativní reakce je kompaktní pravidelná tečka (sedimentované bakteriální buňky) 27/30 pozitivní negativní 1:2 1:4 1:8 Úkol 7: Diagnostika bordetel, brucel, legionel a francisel ● úkol 7c: Průkaz protilátek proti tularémii – 1. řada: aglutinát je viditelný v ředění 1:2 a 1:4, nikoli však již 1:8 a vyšším titr je 1:4 – 2. řada: v žádném důlku není aglutinace → žádný titr, negativní reakce 28/30 Úkol 7: Diagnostika bordetel, brucel, legionel a francisel ● úkol 7d: Diagnostika protilátek proti brucelóze – provedena ELISA ve třídách IgG i IgM – pokuste se o závěrečnou interpretaci ● pozitivní IgM akutní infekce→ ● pozitivní igG prodělaná/chronická infekce→ 29/30 Po tomto cvičení byste měli umět: ● popsat nejdůležitější zástupce rodů Neisseria a Moraxella, vč. diagnostických postupů, které vedou k úspěšné identifikaci ● zhodnotit nároky na transport a výživu rodů Neisseria a Moraxella ● jmenovat původce purulentních meningitid, vč. diagnostických postupů, které vedou k úspěšné identifikaci ● popsat „jiné“ G– tyčky, jejich nároky na kultivaci a možné diagnostické metody 30/30