RESPIRAČNÍ NÁKAZY I Úvod Infekcevirovéhopůvodu MUDr. Bohdana Rezková, Ph.D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Význam  Jsou nejčastějším lidským onemocněním (v ČR 5 – 6 mil./rok, 50 – 60% všech onemocnění)  postihujícím všechny věkové skupiny obyvatelstva, častěji onemocní děti,  jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a absence ve škole,  představují velmi závažný zdravotní i ekonomický problém,  výskyt chřipky a akutních respiračních infekcí (ARI) je v ČR sledován systémem týdenních hlášení spolupracujících praktických lékařů (již od roku 1968) viz dále. Sledování výskytu chřipky vČR (dostupné na www.szu.cz) Sledování výskytu ARI vČR (dostupné na www.szu.cz) Charakteristika  Bránou vstupu patogena do těla je dýchací systém.  Přenos je především přímý – kapénkami, u některých infekcí se uplatňuje i přenos nepřímý – vzduchem (TBC) nebo kontaminovanými předměty, rukami (chřipka,)…  Zdrojem nákazy je většinou člověk.  Původcem mohou být viry, bakterie, plísně. Převažují nákazy virové (80 – 85%)! Přehled nejčastějších (dle původců) VIRY chřipky parachřipky rhinoviry (rýma) a dalších 200 (adenovirózy, SARS, MERS,….) BAKTERIE tuberkulóza černý kašel (pertuse) streptokokové infekce a další ( stafylokokové infekce, mykoplazmata,… PLÍSNĚ Pneumocystová pneumonie Aspergilózy (pneumonie) RESPIRAČNÍ NÁKAZY VIROVÉ Charakteristika  Převážně vyvolané obalenými RNA viry – obal umožňuje proniknout hlenovou vrstvou k respiračnímu epitelu.  Neobalené pouze rhinoviry – napadají zejména nosní sliznici, kde není hlenová vrstva.  Většinou napadají pouze respirační epitel, viry se běžně nedostávají do krve a nepostihují jiné orgány (kromě chřipky).  Mají většinou akutní průběh s krátkou inkubační dobou.  Pokud se vytvoří imunita, je jen vůči danému typu viru a krátkodobá. CHŘIPKA Původce  Ortomyxovirus – typ A, B, C.  Vysoká nakažlivost! K vyvolání infekce stačí 2 – 3 viriony! (v jedné kapénce je jich 106)  Viry mají na povrchu antigeny (hemaglutinin- H, neuraminidáza N), které mají hodně variant (H1 – H16, N1 – N9), vznikají tak různé kombinace ( u člověka nejčastější – H1N1, H3N2)  Antigeny jsou hodně proměnlivé (při množení virů vznikají mutace), zejména u viru chřipky typu A.  Viry chřipky typu A vyvolávají onemocnění i u zvířat, zejména u vodního ptactva, ale také prasat, koně, velryby,…  Prase může onemocnět i lidským virem chřipky typu A. Pokud onemocní zároveň zvířecím a lidským virem, může vzniknout nový subtyp viru, který je vysoce nakažlivý! Viry chřipky typu A pak mohou vyvolat pandemii. CHŘIPKA Pandemie 20. a 21. století  1918 – 1919 tzv. Španělská chřipka: - zasaženo 30% celosvětové populace - považována za nejzávažnější – více než 50 miliónů osob zemřelo • 1957 – 1958 tzv. Asijská chřipka - považována za středě závažnou – zemřelo asi 1,5 miliónu osob • 1968 – 1969 tzv. Hongkongská chřipka - považována za středně závažnou – zemřel asi 1 milión osob • 2009 tzv. Mexická (pandemická) chřipka - onemocněly zejména mladší věkové skupiny, kde byla i většina úmrtí! • ????? …..... Pandemické plány! CHŘIPKA Epidemiologické rozdělení Chřipka Sezónní Pandemická Ptačí SEZÓNNÍ CHŘIPKA Epidemiologie I  Původce: v posledních letech zejména typ A H1N1, A H3N2  Inkubační doba: 18 – 24 hodin (i kratší)  Období nakažlivosti: 12 – 24 hod. před začátkem onemocnění a asi 5 dní po začátku • Zdroj nákazy: většinou člověk, i s asymptomatickým průběhem! (děti jsou nakažlivější!), vzácně prase, ptáci • Přenos: - přímý kapénkami - nepřímý kontaminovanými předměty SEZÓNNÍ CHŘIPKA Epidemiologie II  Vnímavé jsou zejména děti (0 – 5 let) a staří dospělí (nad 60 let).  Každoročně celosvětově umírá 250 – 500 tis. lidí!  V ČR v souvislosti s chřipkou umírá 2000 osob ročně! SEZÓNNÍ CHŘIPKA Příznaky Náhlý začátek z plného zdraví! zimnice a nástup horečky na 38 – 39 °C, Vyčerpanost, bolesti svalů, kloubů, zad, velké bolesti hlavy, nejprve mírné příznaky postižení horních dýchacích cest (ucpaný nos,…), později výraznější (dráždivý kašel s vykašláváním sputa, zarudnutí patrových oblouků), u dětí i nauzea a zvracení. Onemocnění trvá většinou 3 – 7 dní. Slabost, únava, pocení mohou přetrvávat i týdny. SEZÓNNÍ CHŘIPKA Komplikace  Onemocnění má výrazně závažnější průběh u dětí (horečky), starších lidí (riziko komplikací) a zejména těhotných žen (úmrtí)!  Komplikace způsobuje samotný virus chřipky (virová pneumonie) nebo bakterie, které napadnou oslabeného jedince (superinfekce – stafylokoky, streptokoky,…) SEZÓNNÍ CHŘIPKA Terapie 1. Nespecifická (dle symptomů) – analgetika, antipyretika, vit.C, antitusika, klid na lůžku,… 2. Specifická – antivirotika (u závažného průběhu, i profylakticky a preventivně, není-li možné očkovat) SEZÓNNÍ CHŘIPKA Prevence  Každoroční očkování (proti aktuálním kmenům chřipky (A, B).  U mladých osob zabrání onemocnění, u satrších sníží riziko komplikací a úmrtí.  Doporučené očkování u osob v riziku (chronická onemocnění, věk nad 50 let, v domovech důchodců,…) u vybraných skupin hrazeno pojišťovnou.  Doporučeno je také ženám při plánování těhotenství v chřipkové sezóně! dostupné na www.gihsn.org PTAČÍ CHŘIPKA  Divoké ptactvo (zejména kachny) - rezervoár chřipkyA v přírodě.  Dva typy ptačí chřipky: 1. vysoce patogenní (H5N1) – u člověka způsobuje typické příznaky chřipky, často těžký průběh, nauzea, zvracení, průjem, 2. nízko patogenní.  Přenos: - na člověka ojediněle (nutný dlouhodobý a blízký kontakt), - vzduchem, výkaly, tepelně neošetřené maso, játra, - mezilidský přenos nebyl prokázán.  Riziko: přeměna zvířecího viru na lidský patogen!  Prevence: vybití napadaných chovů. OSTATNÍ AKUTNÍ RESPIRAČNÍ INFEKCE –ARI (virové)  Původce: minimálně 200 virů (adenoviry, rhinoviry, parachřipka,…)  Přenos: především přímý - kapénkami, vzácně nepřímý kontaminovanými předměty, rukama,…  Příznaky: - nejčastěji jako onemocnění horních cest dýchacích (rýma, faryngitidy, tonzilitida) - někdy i záněty dolních cest dýchacích (laryngitidy, bronchitidy, pneumonie). • Komplikace: u oslabených jedinců těžší příznaky, superinfekce • Vnímavost nejvyšší u malých dětí a starších lidí. • Léčba: symptomatická, příp. antivirotika (ribavirin). SARS  Onemocnění probíhalo od roku 2002 do roku 2003.  Původně zvířecí virus (z cibetky?) se adaptoval na člověka.  Nákaza byla vysoce nakažlivá a vyvolala epidemii, která se z Číny rozšířila do dalších zemí.  Přenos byl nejčastěji kapénkami, ale i předměty kontaminovanými fekáliemi (virus byl prokázán ve stolici).  Příznaky: horečka, kašel, malátnost, průjem, bolesti hlavy, svalů, dochází k rozvoji atypické pneumonie, případně až k dechovému selhání.  U dětí do 12 let onemocnění probíhá mírně.  Úmrtnost 10%  Virus je vylučován ještě 10 dní po ústupu příznaků! MERS  Původně zvířecí virus (rezervoárové zvíře – velbloud)  V přenosu se uplatňují netopýři, byl popsán i přenos z člověka na člověka.  Příznaky podobné SARS, přidává se také akutní selhání ledvin.  Úmrtnost – 40%