ŠTĚRBINOVÁ LAMPA – PODKLADY PRO CVIČENÍ Difúzní osvětlení Používáme pro začátek vyšetření, při malém zvětšení biomikroskopu (10 – 16x), pro přehledné zobrazení předního očního segmentu. · Nastavení: Předřadíme matný filtr před světelný svazek, úhel paprsku s mikroskopem je 10° – 70°, intenzitu regulujeme šířkou štěrbiny či reostatem. · Pozorujeme: Umožňuje přehledné prohlédnutí všech struktur předního očního segmentu, především potom oční víčka, spojivku a slzné cesty. Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... Přímé osvětlení - je charakterizováno společným soustředěním osvětlovací i pozorovací soustavy do stejného místa. Toto osvětlení nám dává další možnosti vyšetření a. Optický řez Jeho podstatou je velmi tenký paprsek světla s maximální intenzitou. · Nastavení: šířku paprsku nastavíme na 0,02 – 0,1 mm, s osou pozorování svírá 30°- 60°. Intenzitu nastavíme na maximum. · Pozorujeme: především objekty v rohovce, cizí tělesa ve stromatu, zákaly, změny endotelu, kvalitu epitelu rohovky Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... b. Paralelní řezy - Metoda je založena na optickém řezu, pouze vyzařovaný paprsek má větší tloušťku, tím dosáhneme trojrozměrného zobrazení. Používá se nejčastěji. · Nastavení: tloušťku řezu nastavíme na přibližnou tloušťku rohovky (0,1 – 0,7mm), dle velikosti objektu měníme zvětšení. · Pozorujeme: rohovkový endotel, eroze epitelu, vaskularizace, nařasení rohovky Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... c. Široký svazek - Paprsek má ještě větší šíři, než u paralelních řezů · Nastavení: vychází z nastavení paralelního paprsku, šířka paprsku je větší než je tloušťka rohovky 1 – 5mm. Reostatem snížíme intenzitu osvětlení. · Pozorujeme: Spojivkové anomálie, pterygium, duhovku a prostory přední komory Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... d. Kuželovitý paprsek - využití ke sledování kvality obsahu přední komory. · Nastavení: šířka paprsku je stejná jako u optického řezu, jeho výška je však oproti optickému řezu snížena na 1 – 2mm, intenzitu nastavíme na max. · Pozorujeme: obsah přední komory Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... e. Zrcadlový reflex - Speciální využití paralelních řezů · Nastavení: paralelní řezy nastavíme na nejmenší zvětšení, pohybujeme ramenem a štěrbinovou lampou směrem od ramene do cca 20°, zrcadlového reflexu je dosaženo, když v jednom okuláru je oslnivý reflex, druhým největší zvětšení. · Pozorujeme: kvalitu slzného filmu, mozaiku endotelu Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... f. Šikmé osvětlení - Tato metoda je vhodná pro pozorování objektů a situací, které jinak nejdou dobře zobrazit. · Nastavení: Vychází z paralelních řezů, avšak světelné rameno dosahuje polohy až k 90°, až je světelný paprsek téměř tangenciálně ke sledovanému objektu. Odhalí nám hru světel a stínů a jemné nerovnosti ve změně struktury. · Pozorujeme: nerovnosti ve struktuře spojivky a duhovky, změny ve struktuře rohovky. Vyhodnocujeme cysty na spojivce, pterygium. Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. g. Oscilační osvětlení – vychází z neustálého pohybování osvětlovacím ramenem, avšak kvůli této nestabilitě není využívána. · Pozorujeme: detaily defektů. Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Nepřímé osvětlení – vychází z principu, kdy pozorovací i osvětlovací soustava míří na odlišná místa, čímž dojde k rozptýlenému záření. a. Osvětlení blízkého okolí - slouží pro pozorování charakteru rohovky v nejbližším přilehlém okolí rohovkových onemocnění, jako je například hlavička pterygia. • Nastavení: Metoda je založena na paralelních řezech, poté otočíme prizma štěrbinové lampy a světelný paprsek zaměříme na stranu pozorovaného objektu. • Pozorujeme: blízké okolí poškození na rohovce Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... b. Sklerální rozptyl - využívá šíření světla rohovkou, díky čemuž je možné pozorovat onemocnění rohovky, které nepostihují celou rohovku. · Nastavení: Vycházíme z paralelních řezů, světelný paprsek nastavený v širokém úhlu (45° – 60°), prizmatem poté natočen na temporální (nazální) oblast limbu. Správné nastavení signalizuje zář na protilehlé straně od osvitu. · Pozorujeme: centrální zákaly, edémy, jizvy, cizí tělesa, těsná aplikace kontaktních čoček. Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………... c. Zpětný osvit – využívá osvětlení sledovaných objektů v odraženém světle od jiných struktur. Dělíme jej na: · Přímé – pozorování proti osvětlenému pozadí · Nepřímé – pozorování proti tmavému pozadí Poznámky:………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………...