Filozofická antropologie v širokém pojetí
Cestou Immanuela Kanta


Immanuel Kant (1724-1804)
immanuel-kant.jpg


Filozofická antropologie
•anthropos = řec. člověk
•filozofická antropologie = filozofické uvažování o člověku
•Centrální otázka filozofické antropologie:
•Co je člověk?

Filozofie v základních otázkách
•Celá filozofie se dá shrnout ve třech hlavních otázkách:
•Co mohu vědět?
•Co mám dělat?
•V co mohu doufat?
•
•A tyto otázky lze zase shrnout do jediné:
•Co je člověk?
•
àFilozofická antropologie se tak stává centrální filozofickou disciplínou.
•Každá filozofie nějak odpovídá na otázku:
•V jaké situaci se to vlastně (jakožto lidé) nacházíme?
•To je pochopitelné takto: člověk filozofuje (snaží se porozumět světu a životu) proto, aby se sám
v životě zorientoval, to znamená, aby si ujasnil, v jaké je vlastně situaci.
•

Co mohu vědět?
•Kant: Vím něco jen tehdy, pokud si tím mohu být absolutně jist, pokud se to nemůže změnit. Lze
někde nalézt takto jisté poznání? Ano - v matematice a přírodních vědách (příkladem vědění jsou
například Newtonovy zákony). Problém je však to, že vždy, a to se týká i věd, poznáváme jen to, jak
se nám věci jeví, jak je vnímáme, a nikoliv jaké jsou ve skutečnosti. To také znamená, že o
metafyzických problémech, mezi které patří třeba otázka existence Boha, nesmrtelnosti duše, nebo
existence svobodné vůle, nemůžeme vědět prakticky nic.
•

Co mohu vědět?
•Můžeme vědět o světě něco nad rámec toho, co nám říká věda? (Neboli můžeme vědět něco o
metafyzických otázkách?)
•Příklady metafyzických otázek:
•Je svět k lidem lhostejný, je jen nahodilým výtvorem přírodních zákonů a život jen nahodilým
výtvorem evoluce? (naturalismus, materialismus)
•Nebo existuje ještě něco víc, nějaký princip, který bere nějakým způsobem ohled na lidi a jejich
osudy? (duchovní pojetí světa)
•Jsou překážky a nesnáze předem připravené? (Například jsou jen určitou zkouškou či nástrojem
výchovy?)
•Existuje něco, co nakonec určitým způsobem zajišťuje spravedlnost? (Například karma?)
•Podle Kanta jsou základní metafyzické otázky tyto: Existuje Bůh, nesmrtelnost, svobodná vůle,
duše?
•Kant: O tomto nelze nic vědět, v těchto věcech je náš rozum zcela bezmocný, protože jde o věci
mimo naši zkušenost a náš rozum je schopen fungovat jen v kombinaci se zkušeností.

Co mohu vědět?
•Lze něco vědět zcela jistě?
•Podle Kanta ano: zcela jisté může být poznání v matematice a přírodních vědách
•Dnes:
•o přírodních vědách si to již nemyslíme
•snaha o hledání úplné jistoty byla v podstatě opuštěna
•mluvíme spíše o určité míře jistoty, o pravděpodobnosti
•od ano/ne k otázce míry
•
•0 % - určitě ne
•50 % - obě možnosti stejně pravděpodobné
•100 % - určitě ano

Co mohu vědět?
•Odhaluje nám věda svět, tak jak skutečně existuje?
•
•Kant:
•Ne, poznáváme jen to, jak se nám svět jeví.
•Věci o sobě nepoznáváme = o tom, jak svět vypadá sám o sobě (nezávisle na našem poznání) nemáme
potuchy.
•Vědecké poznatky nám jen říkají, jaké zákony a souvislosti lze nalézat mezi našimi jednotlivými
vjemy.

Co mám dělat?
•Kant: Na otázku, co mám dělat, nám odpovídá morálka. Jaká zásada však morálku nejlépe vystihuje?
Musí to být nějaká zásada, která platí nutně a vždy a jejíž platnost je absolutní. Takovou zásadu
musíme odhalit jen samotným rozumem, nezávisle na zkušenosti. Já takovou zásadu odhalil, a nazval
ji kategorickým imperativem. V jednoduché formulaci zní asi takto: Správné je jen takové jednání,
se kterým bychom souhlasili, i kdybychom věděli, že tak budou jednat všichni.
•

Co mám dělat?
•Kantovo řešení: Kategorický imperativ, různá znění:
•„Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé vůle stát obecným přírodním
zákonem.“ Neboli:
•Jednej podle zásad, o kterých bys chtěl, aby se staly obecně platnými zákony.
•Představ si, že by se tak chovali všichni. Pokud by to bylo OK, pak tak můžeš jednat i ty.
•„Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň
jako účel a nikdy pouze jako prostředek.“ Neboli:
•Nemanipuluj s lidmi jen ke svému prospěchu.
•Tvoje chování vůči ostatním musí prospívat nejen tobě, ale i jim.
•

Co mám dělat?
•Výhoda kategorické imperativu:
•Na rozdíl od zlatého pravidla je imunní vůči námitce soudce a obžalovaného
•Je kategorický imperativ funkční?
•Lze pomocí něj ukázat špatnost sebevraždy? (Tento příklad si volí jako první z příkladů aplikace
kategorického imperativu sám Kant)
•Pokud by člověk chystající se na sebevraždu nechtěl, aby jej následovali ostatní, pak by KI
fungoval…

Co mám dělat?
•Kantova etika je etikou zásad – etikou deontologickou.
•= Zásady správného jednání je třeba následovat za každou cenu, odhadování důsledků není
rozhodující.
•To kritizuje např. politolog Max Weber. V politice kantovská etika smýšlení podle něj rozhodně
není použitelná, je třeba etika odpovědnosti.

V co mohu doufat?
•Kant: Nemůžeme dokázat a vědět, zda má náboženství pravdu, ale můžeme v něj doufat, věřit. Já v
něj věřím a doufám. Když říkám náboženství, mám tím na mysli protestantské křesťanství zahrnující
víru v Boha, v nesmrtelnou duši, ve věčný život odměňující morální jednání, ve svobodnou vůli.

•
•Která z otázek je nejdůležitější a která nejméně?
•
•Jaké by byly vaše odpovědi?

•
•návaznost:
•prezentace Aristotelova úvaha ohledně jednání