•
•
•
•
•Pojetí sociálněvědního výzkumu
•
•

•V medicínských oborech se můžeme setkat s dvojím pojetím výzkumu, které se významně liší:
•
•např:
•- Měření účinnosti léků
•- Experimenty na zvířatech
•- Biotechnologie (ochrana gonád při radioterapii)
•Uplatňuje se experimentální metoda
• -> Přístup přírodních věd
•
•např:
•- Postoje pacientů k léčbě
•- Výzkum komunikace s pacienty
•- Kritická reflexe medicínských postupů
•Uplatňují se neexperimentální i kvalitativní metody
• -> Přístup sociálních věd
•Proč nás zajímá sociálněvědní výzkum?

•1.Problém kauzality
•Jádrem vědy je hledání příčin a důsledků –
•snaha o manipulaci s předpovědí
•
•Dva aspekty problému v sociálních vědách
- Těžko definovatelné přirozené systémy – problém epistemologický
•  (jak můžeme svět poznat, když je tak různorodý, variabilní?)
-
- Zkoumané jednotky jsou nadány vůlí – problém ontologický
•  (co je to realita) Př.: Stylizace – vědomé měnění reality
•
•vztah sociálních a přírodních věd

•2. Problém sociálního jednání
•
•Zkoumané jednotky samy interpretují své chování
•Vedle příčin a důsledků lze hovořit o důvodech a účelech – jednání je vědomé. Jednáme podle
sociálních vzorců, očekávání.
•
•-> srovnej: různé pohledy na stejný problém:
•Např. výběr partnera
- feromony, fyzická atraktivita, ovulace = pohled přírodních věd
- výběrové párování, kulturní podobnost = pohled sociálních věd
•
•vztah sociálních a přírodních věd

•
•
•3. Problém interference
•Jednotky zkoumání vnímají výzkum, jsou náchylné k ovlivnění
•Srov. Rozhovor, dotazník, pozorování, experiment
•
•
•vztah sociálních a přírodních věd

vztah sociálních a přírodních věd
•4. Problém jazyka
•Jazyk vědy se prolíná a vychází často z jazyka každodennosti.
•Pojmy vědy mají význam také v diskursu každodennosti, jsou užity a reinterpretovány
•Srov. Krevní plazma, estrogen, ovaria, teplota, svítivost…- jazyk přírodních věd
•vs. stereotyp, postoj, hodnoty, jednání, kultura, racionalita – jazyk sociálních věd
•
•(Postoj má tři složky: kognitivní, emocionální a konativní!!!)
•