Na základě zjištěných edukačních potřeb stanovíme edukační cíle. Edukační cíl můžeme definovat jako „pozitivní kvalitativní, kvantitativní ZMĚNU v edukantových vědomostech, dovednostech, postojích, návycích a hodnotové orientaci“ (Juřeníková, 2011).
Cíle můžeme rozdělit na hlavní a dílčí. Hlavní cíl je nadřazený cílům dílčím. Cíle dílčí jsou zpravidla cíle jednotlivých edukačních lekcí a vycházejí z hlavního cíle a podporujího. Naplnění hlavního cíle dosahujeme prostřednictvím dílčích cílů. Cíle můžeme také dále dělit na cíle krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé cíle se omezují na jednotlivé lekce, hodiny, dny. Dlouhodobé cíle a jejich splnění může trvat měsíce, roky.
Každý cíl musí splňovat následující požadavky:

• Přiměřenosti schopnostem a možnostem edukanta
• Konzistentnosti
• Komplexnosti
• Jednoznačnosti
• Kontrolovatelnosti
   

V praxi při formulací cílů největší problémy dělá naplnění požadavku jednoznačnosti a kontrolovatelnosti. Ve většině případů jsou cíle formulovány příliš obecně a je možný dvojí výklad jeho kontroly.  Pokud chceme cíle správně formulovat musíme vždy použít:
Cíle formulujeme pro vědomosti (kognitivní cíle), motorické dovednosti (psychomotorické cíle), postoje a hodnotový žebříček (afektivní cíle). Pro kategorizaci cílů používáme taxonomie. Pro naše účely uvedeme pouze základní kategorie v jednotlivých taxonomiích, ale je nutno vědět, že jednotlivé kategorie mají spoustu dalších podkategorií.
Nejčastější uváděnou kategorií kognitivních cílů je taxonomie dle B. S. Blouma. V této taxonomii je základních šest kategorií.

1. Zapamatování/znalost
Edukant je schopen na této úrovni si zapamatovat, identifikovat, vybavit např. pracovní postup, pojem, teorii.

2. Porozumění
Edukant chápe obsah sdělení v různé formě (symbolické, verbální, …), dokáže je sumarizovat, vyjádřit vlastními slovy.

3. Aplikace
V této kategorií je edukant schopen nabité vědomosti použít v nové sitaci odlišné od té, kde se to učil poprvé. Tato kategorie je nejčasteji užívanou kategorií.

4. Analýza
Edukant je schopen rozdělit získané vědomosti do menších celků a chápe vztahy mezi nimi.

5. Syntéza
Edukant je schopen jednotlivé části, prvky sloučit do celku, který pro něho před tím neexistoval.

6. Hodnotící posouzení
Edukant je schopen ohodnotit dokumenty, výtvory, způsoby řešení apod.
Pro jednotlivé kategorie si uvedeme PŘÍKLADY vhodných sloves pro formulaci kognitivních cílů:

1. ZNALOST
Definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, popsat, přiřadit, reprodukovat, seřadit, vybrat, vysvětlit, určit…

2. POROZUMĚNÍ
Dokázat, jinak formulovat, ilustrovat, interpretovat, objasnit, odhadnout, opravit, předložit, převést, vyjádřit vlastními slovy, vypočítat, zkontrolovat, změřit,…

3. APLIKACE
Aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat údaje, načrtnout, navrhnout, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit, uvést vztah, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet,…

4. ANALÝZA
Analyzovat, najít principy uspořádání, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozčlenit, specifikovat,…

5. SYNTÉZA
Kategorizovat, klasifikovat, kombinovat, modifikovat, napsat sdělení, navrhnout, organizovat, shrnout, vyvodit obecné závěry,…

6. HODNOTÍCÍ POSOUZENÍ
Argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, podpořit (názory), porovnat, vyvrátit, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit,…

PŘÍKLADY nevhodných sloves:

• Seznámit, vědět, ví, zná,…

 
Další velmi častou taxonomií pro psychotorické (výcvikové) cíle je taxonomie dle R. H. Davea. Taxonomie má 5 základních kategorií.

1. Imitace
Imitace neboli nápodoba. Edukant je schopent napodobit určitou předvedenou činnost. Edukant se dopouští chyb a nepřesností. Pohyby jsou pomalé a nepřesné.

2. Manipulace
Edukant procvičuje psychomotorickou činnost. Je schopen postupovat na základě slovních nebo písemných pokynů.

3. Zpřesňování
Pohyby u edukanta jsou více koordinovanější než v předchozích kategoriích. Edukant se dopouští při činnosti již minimálně chyb. Vykonává činnost skoro samostatně.

4. Koordinace
Pohyby jsou koordinované, přesné a rychlé. Edukant je schopen činnost vykonávat zcela samostatně bez vedení edukátora.

5. Automatizace
Edukant vykonává činnosti zcela samostatně a automaticky.
 
Pro afektivní cíle si uvedeme taxonomii dle B. Krathwohla. Tato taxonomie obsahuje 5 základních kategorií.

1. Přijímání
Edukant preferuje určité podněty, které mu poskytujeme nad ostatními.

2. Reagování
Edukant projevuje zvýšený zájem o daný podmět, hodnotu a přináší mu to uspokojení.

3. Oceňování hodnot
Hodnota, podnět se pro edukanta stává motivační silou. Edukant hodnotu oceňuje. Postupně dochází ke zvnitřňování hodnoty do systému hodnot edukanta.

4. Integrování hodnot
U edukanta dochází k postupnému zvitřňování hodnot do hodnotového systému. Hodnota se stává pro edukanta prioritou.

5. Začlenění systému hodnot do charakterové struktury
Hodnota má pevné místo v hodnotovém žebříčku edukanta, v jeho postojích, názorech. Pro vyvolání požadovaného chování není potřeba žádného podnětu.
 Příklad

Téma edukace: Samovyšetření prsu
Cílová skupina: zdravá dospělá žena
Místo: ambulance
Cíl:
1. Kognitivní
Edukant umí vysvětlit a popsat zásady samovyšetření prsu. Edukant umí vysvětlit význam samovyšetření prsu.
2. Afektivní
Edukant projevuje zvýšený zájem o problematiku samovyšetření prsu a verbalizuje ochotu si samovyšetření prsu pravidelně provádět.
3. Psychomotorický
Edukant předvede správnou techniku samovyšetření prsu na modelu. Dokáže na modelu
identifikovat patologie.
 
 
 Pamatujte, že vždy je nutno formulovat cíle ze strany edukanta – u něho má nastat změna v jeho vědomostech, dovednostech, postojích a názorech. Dále při formulaci cílů pamatujte na to že, aby cíle byly hodnotitelné a jednozačné musíme být schopni je při hodnocení vidět, slyšet, pozorovat, testovat nebo měřit.