Osobnost sestry, Etický kodex, Práva pacientů a hospitalizovaných dětí Definice pojmů nRole nočekávané chování jedince, které souvisí s jeho určitým postavením ve společnosti nPozice ntj. místo ve společnosti a v sociálním systému, ve kterém působí (prestiž povolání) nImage nje komplex názorů, pocitů a postojů společnosti a jednotlivce k určité profesi Úvod nve společenské skupině → určité role nkaždý je nositelem několika rolí: n- dané n- vývojově vznikající n- dočasné nrole → očekávaní určitých chování Profesionalita nse projevuje ve vztahu: -k šíři a hloubce vědomostní báze -specializovanému vzdělávání -etice -autonomii Povolání versus zaměstnání nPovolání -je práce, která je předmětem osobního zájmu člověka, který ji pravidelně vykonává a má k tomu předpoklady a vzdělání n nZaměstnání n- je činnost, ve které se člověk po určitý čas angažuje 6 charakteristických znaků profese nSystémová teorie nVážnost a úcta nPrestiž nEtický kodex nProfesionální kultura nHlavní zdroj příjmu pro ty, kteří ji vykonávají Cvičení nNapište všechna pravidla společenského chování, které byste si přáli vidět při práci zdravotníka. Profesionální ošetřovatelství nošetřovatelství prošlo ve vyspělých zemích, přirozeným společenským vývojem n nrychlý vývoj zaznamenalo zejména vzdělávání v ošetřovatelství a široká škála nemocničních a komunitních ošetřovatelských služeb Profesionalizace sestry nSkupina pracovníků vykonává trvale relativně stálé činnosti v rámci dělby práce (společensky uznávané), k jejichž výkonu dává společnost skupině kompetence n nČinnosti jsou zdrojem prostředků obživy n nČinnosti vyžadují kvalifikační průpravu Profesionální role nRole nJe očekávané a vyžadované chování, související s určitým postavením člověka ve společnost nSpecifické role každé profese nZakotvena v legislativních normách v každé zemi nJasná představa o povinnostech a kompetencích Zásady profesionálního chování nRespektování práv nemocného nPreferování zájmy a potřeby nemocného nChovat se ke všem stejně nZvládat negativní emoce n Povolání sestry nněkteří odborníci sesterskou profesi považují za poloprofesi npatří mezi regulované profese nhlavním smyslem je péče (ošetřovatelská, preventivní, edukační, psychosociální) o člověka Prestiž nkvalifikovaná zdravotní sestra je uvedena v tabulce v roce 1988 na 13. místě ze 108 povolání nvrchní sestra je na 29. místě a zdravotní sestra na 34. místě nv letech 1990–1992 je zdravotní sestra na 7. až 8. místě ze 39 povolání nv letech 2004 – 2008 provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, je zdravotní sestra na 4. místě z 26 povolání Image sestry nNení pouze jedna n nDělení image nInterní – představuje individuální pohled sestry na sebe samu na ošetřovatelství jako na profesi nExterní – je představa o profesi laickou veřejností, masmédia, politici, lékaři, … Faktory ovlivňující image sestry nKomunikace nPřístup k pacientovi nZpůsob naslouchání a vnímání nReakce nOdbornost nSebezviditelnění Role sestry nJsou určeny: nobjektivními danostmi společnosti nhistorickým podmíněním Vývoj role sestry npatři mezi jednu z mála profesí, které v relativně krátkém údobí, které prodělalo změny nprvotně se formovala na půdě charitativních institucí, středověkých hospitálů (charitativní-dobročinná činnost) nve druhé polovině 19. století proniká do nemocnic racionální medicína a postupně se do nich přesouvá těžiště lékařské činnosti a medicínského poznání → základ novodobé profese sestry nlékař ke své činnosti potřeboval pomocníka schopného odborné komunikace a racionálního jednání při ošetřování nemocných Vývoj role sestry, faktory a události naktivita a činnost F. Nightingalové nvývoj medicíny s úzce přírodovědným pojetím zdraví a nemoci n3 funkční okruhy práce v nemocnicích (medicínský, ošetřovatelský, administrativní) n2 různé formy subordinace (profesionální a personální) nrůst velikostí nemocnic (nové činnosti sestry, přetěžování sester agendou, vzdalování se od nemocného) Role sestry v minulosti n„Anděl milosrdenství“ – v 19.stol. n(vznešená, morální a hluboce věřící bytost, obětavá, bojující za práva pacientů) n„Dívka pro všechno“ – po první světové válce (tichá, oddaná, skromná) n„Hrdinka“ – druhá světová válka n(uznávané a obdivované, odborně vzdělané) n„Matka“ po válce n(vysoký statut, obětavá, pasivní, expresivní, ochraňující) n„Sexuální oběť“ mohou za to média n(romantická, frivolní, sebestředná, promiskuitní) nV současnosti by byla nejideálnější sestra, jež by byla brána jako profesionálka. and%C4%9Bl%2520p%C5%99%C3%A1n%C3%AD2 2004-uklizecka 14949458 003700_05_016808 51501~Nurse-Bettie-Posters Role sestry nplatí vzory chování uváděné u role lékaře -funkční specifita, -univerzalismus, -kolektivní orientace, -emocionální neutralita nzákladní orientace jednání se však liší podle odborného obsahu činností Role sestry v současnosti nprofesionalizace nindividuální přístup nzvyšování kvalifikace nodborný růst nposilování spolupráce mezi sestrami a lékařem Péče Léčba Sestra ošetřovatelka Lékař Sekundární role Primární role Primární role Sekundární role Primární a sekundární role sestry a lékaře Role sestry v současnosti nSestra je osoba n nÚspěšně dokončila předepsané studium ošetřovatelství a získala požadovanou kvalifikaci, aby se stala registrovanou sestrou (právoplatná licence k výkonu ošetřovatelské profese) nPomáhá pacientům/ rodinám/ skupinám nHodnotí, plánuje, poskytuje a vyhodnocuje profesionální péči nPracuje samostatně jako člen zdravotnického týmu nPodporuje vhodné aktivní zapojení jedinců,… do všech forem zdravotní péče Znaky role sestry nFunkční specifita – odborné kompetence nKolektivní orientace - sestra vychází z potřeb nemocného a chápe jeho problémy nUniverzalismus – kladné přijetí člověka nEmocionální neutralita (adaptivní chování) Základ povolání sestry nošetřovatelsko-pečovatelská nexpresivní ninstrumentální nporadenství npodpora a výchova ke zdraví norganizace nadministrativa na jiné Profesionální přístup nJe zaměřen: nna klienta/pacienta nna spolupráci s ostatními spolupracovníky a členy zdravotnického týmu n nZáklad tvoří: nProfesionální etika Profesionální přístup je charakterizován nS klientem/pacientem budou: njednat s respektem a úctou nposkytovat správné informace a respekt jeho pohled a názor nmotivovat, aby převzal a nesl odpovědnost za základní sebepéči a léčení npři vstupu do soukromí nebo při tělesném kontaktu budou respektovat jeho důstojnost nv zájmu dodržovat přísnou mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděly nv zájmu zlepšení kvality péče a rozvoje nových poznatků se budou podílet o své profesionální zkušenosti a znalosti Předpoklady pro výkon profese nSenzomotorické nEstetické nIntelektové nSociální nAutoregulační nOdborné znalosti nZájem o povolání nZvládat fyzickou a psychickou zátěž nKladné charakterové vlastnosti Nejčastější role sestry nPoskytovatelka ošetřovatelské péče nManažerka nEdukátorka nAdvokátka nNositelka změn nVýzkumnice nMentorka Předpoklady pro identifikaci s rolí nSociální identifikace n nSociálně zralý jedinec n nSpolečenská prestiž Náplň práce sester nnáplň práce jednotlivých kategorií ošetřovatelských pracovníků vydává MZ ČR n npodrobněji jsou pak rozepsány zaměstnavatelem příslušného ZZ v pracovní smlouvě Sesterské činnosti nse dělí: nzákladní ošetřovatelská péče, ndiagnosticko - terapeutická činnost, npsychosociální činnost, nadministrativní práce, npřípravné a dokončovací práce n Náročnost práce sestry nfyzická n n n n n n npsychická pc Registrovaná sestra nje povinná od 1. 4. 2006 nMinisterstvo zdravotnictví, oddělení Registru nelékařských zdravotnických povolání (NCO NZO) v Brně nvydá osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu na základě: n- písemné žádosti zdravotníka n- splnění podmínek stanovené zákonem Registrovaná sestra nOsvědčení se vydává na dobu 10 let. nPlatnost osvědčení může být zdravotnickému pracovníkovi prodloužena, pokud je odborně a zdravotně způsobilý, bezúhonný a vykonával-li zdravotnické povolání v příslušném oboru minimálně 1 rok z období posledních 10 let a získal-li 40 kreditů z celoživotního vzdělávání nebo složil-li zkoušku k způsobilosti k výkonu příslušného povolání bez odborného dohledu, a pokud požádal o prodloužení osvědčení nejpozději 120 dnů před skončením jeho platnosti. Ministerstvo rozhodne o vydání osvědčení do 30 dnů, v případě konání zkoušky do 90 dnů, po obdržení žádosti. nO zamítnutí nebo odnětí osvědčení ministerstvo rozhodne, jestliže zdravotnický pracovník nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky pro jeho vydání. Kompetence sester nUpravuje vyhláška č. 424/ 2004 Sb. nKompetence: -vykonává činnosti bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou s lékařem -se podílí bez odborného dohledu na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče -některé činnosti vykonává pod odborným dohledem lékaře Organizace a řízení ošetřovatelské péče na) Činnost prováděna v nepřítomnosti nemocného nvedení záznamu, stavu a potřebách nemocných nvyplňování žádanek o vyšetření, odběr biologických materiálů nzískávání výsledků z laboratoře nzařazení do dokumentace nemocného nzpracování záznamů z lékařských vizit nobjednání diet, stravy nobjednávání léků z ústavní lékárny, uložení léků npříprava pomůcek k vyšetření nb) Činnost prav. u nemocného nshromažďování informací o nemocném núprava lůžek nemocným npříprava nemocného k vyšetření nasistence při vizitě nc) Činnosti, při kterých je sestra, asistent v bezprostředním fyzickém kontaktu nměření FF nodběr materiálu k vyšetření nhygienická péče u ležících nemocných nkrmení, cévkování, klyzma npřevazování ran 1. úseky činnosti Organizace a řízení ošetřovatelské péče n2) Zajišťování péče při směnách na) dopolední směna n- začátek 6" (- 7") hodin končí v 14" hodin nb) odpolední směna n- začátek v 14" končí ve 22" hodin nc) noční směna n- začátek ve 22" končí v 6" hodin n nharmonogram práce je dle směny n3) Hlášení o průběhu služby n- sestry na konci, začátku služby předávají hlášení Regulované povolání nJsou povolání zdravotnické profese, jejichž výkon je spojen s možností ohrožení zdraví a životů jiných lidí n nRegulace je dána povinností splnění stanovených norem Regulace nje řízený zásah n nzachovává stálost, stabilitu funkce a chování řízené soustavy Regulační systém nvytváří určité profesi možnost kontrolovat přípravu na povolání a praxi nuplatňují se především tam, kde se nabízejí služby společnosti nspolečnost i profese se dohodnou na regulaci Kdo se zabývá regulací v oše nICN nEvropská unie, která vypracovává směrnice týkající se vzdělávání, označení profesí a tituly (77/452 EHS, 77/453 EHS). noborové a systémové směrnice a různé dohody, které byly podepsány zástupci zemí řešící problematiku evropského vzdělávání a některých kvalifikací, např. Boloňská deklarace, Pražská deklarace, Mnichovská deklarace. Národní normy pro povolání VS nZákon č. 105/ 2011 Sb. O podmínkách získání a uznávání způsobilosti k výkonu povolání NLZP a činnosti související s poskytováním zdravotní péče nVěstník MZ ČR č. 9/ 2004 nVyhláška č. 4/ 2010, kterou se stanovuje kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu povolání … nVyhláška č. 55/ 2011, kterou se stanovují činnosti zdravotnických pracovníků Národní normy pro povolání VS nVyhláška č. 413/ 2006 Sb., která stanovuje seznam nemocí, stavů nebo vad vylučující zdravotní způsobilost k výkonu povolání nNařízení vlády č. 31/ 2010 Sb. stanovuje obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti nVyhláška č. 39/ 2005 Sb. stanovuje minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu NLZP nCentrální registrace 2001 nNařízení vlády č. 222/ 2010 o katalogu prací ve veřejných službách a správě Komponenty procesu a systému regulace nVláda nSamostatná profese nSestry nZaměstnavatel nregistrace Regulace ošetřovatelské profese nZnamená: nvymezení nějakého rámce do kterého spadá: n- vzdělávání, n- ošetřovatelské praxe, n- etické a pracovní standardy, prostřednictvím kterých se zodpovídáme veřejnosti a sobě navzájem. Účelem regulace nje zajištění: n- správné ošetřovatelské péče (charakter a rozsah všeobecné a specializované praxe) n- ochrana veřejnosti, n- podpora rozvoje profese, n- dosažení odpovědnosti a odpovídajícího statusu sester včetně jejich ekonomického zajištění. Pro vypracování potřebných právních předpisů je nutné ndefinovat profesi a její členy, stanovit kategorie sester nurčit rozsah působnosti (primární, sekundární a terciální péče), nstanovit kompetence (na co má sestra pravomoce a za jaké činnosti nese plnou odpovědnost), nstanovit vzdělávací standardy (požadavky pro přijetí, kvalifikace učitelů, učební osnovy, celoživotní vzdělávání), nstanovit etické standardy a standardy profesní způsobilosti (morální principy ve vztahu k pacientům, standardy ošetřovatelské praxe), nvypracovat mechanismus disciplinárního řízení (např. řešení zanedbání péče, poskytnutí nekvalitní péče), Faktory ovlivňující regulaci nvláda prostřednictvím legislativy nstavovská organizace předkládáním a deklarováním zájmů profese a požadavků na ni nakceptování sester příslušní legislativy, norem, standardů, etického kodexu, udržování a rozšiřování vlastních kompetencí nzaměstnavatelé prostřednictvím požadavků na pracovníky a kritérií na kvalitu jejich práce Národní registrační systém je základem účinné regulace a slouží k těmto účelům: nuděluje Osvědčení ke způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na základě splněných daných podmínek, nomezuje určité kompetence v ošetřovatelské praxi – vydáním osvědčení stanovuje, kdo může pracovat bez odborného dohledu, npřispívá ke kontinuálnímu vzdělávání, nvytváří základ pro další rozvoj profese a udržení kvalitní praxe – registr umožňuje mít přehled o počtu sester v regionech, jednotlivých oborech, specializovaných způsobilostech, a může tak předejít nedostatku pracovníků v některých oblastech. Registrace zdravotnických pracovníků nRegistrace nJe proces hodnocení lidí a získávání statutu podle předem stanovených kritérií n nZákon č. 96/ 2004 Sb. Cíl registrace nJe ochrana pacienta nZvyšování kvality poskytované péče nUmožňuje samostatnou práci odborných pracovníků v oblasti uspokojování potřeb a péče o pacienta nMotivace k dalšímu vzdělávání nVolný pohyb pracovních sil v rámci EU n Registr zdravotnických pracovníků nMZ ČR n1.5.2004 v NCO NZO n24 profesí nČasově omezená platnost n Národní centrum ošetřovatelství nVýznamná instituce nStátní příspěvková organizace nPráce na základě smlouvy s MZ ČR nČinnosti: nKonceptuální nPedagogické nMetodické nKoordinační nRegulační nVedení správy registru nPosuzovací nExpertní nEdiční Národní centrum ošetřovatelství nCílem je: nplynulé zvyšování odborné a etické úrovně pracovníků nrealizace rekvalifikačních a vzdělávacích akcí pro veřejnost nPoskytnutí odborných konzultací, analyticko-vědeckovýzkumnou činnost nZabezpečovat výkon odborných činností nPoskytovat a zprostředkovávat veřejné informační služby nSpolupráce se zahraničními institucemi Národní centrum ošetřovatelství nPriorita: n nKvalita vzdělávacích programů nZastoupení všech forem celoživotního vzdělávání nVysoká odborná a pedagogická úroveň školitelů nFlexibilní podpora výuky nKonzultační a poradenský servis nKomplexní služby pro klienta Cvičení nVzpomeňte si na vlastní zážitky ze setkání se zdravotníkem. nCo se vám v jejich chování líbilo a co ne? Role a osobnost nemocného Osobnost nemocného nVlastnosti – premorbidní osobnost -citové reakce -Temperament -Vztah ke společenskému okolí -Znalosti a informovanost -Inteligence -Vzdělání a kulturní rozhled -Interpersonální vlastnosti Osobnost nemocného nFaktory působící na osobnost: -situačně psychologické faktory -Samotný chorobný proces -Sekundární vlastnosti onemocnění nTo vše ovlivňuje: -emociální prožitky jedince -Hodnotová orientace osobnosti -Životní perspektivy nemocného Teorie role nemocného npostavení nemocného člověka se vyvíjelo nz počátku byla medicína v péči o pacienta orientována spíše přírodovědně (biologicky), postupně se měnila k sociologickým tendencím nod počátku 20. stol. vystupuje více otázka role subjektu nemocného, psychických a sociálních podmínek ve vztahu k nemoci nvznikají různé teorie nznačného rozšíření dosáhl směr strukturálně-funkcionalistický (představován T. Parsonsem) Charakteristické rysy role nemocného nnemocný není zodpovědný za vznik svého stavu a není schopen odstranit ho svou vůlí nnemocný je zproštěn svých dosavadních povinností nnemocný by měl dávat najevo obtíže stavu nnemocný by měl vyhledat odborníky a spolupracovat s nimi, nedojde-li ke spontánní úpravě Nemocní, se kterými přijdou zdravotníci do styku n1. nemocní hospitalizovaní, nemocní v domácím ošetření n2. nemocní práce schopní n3. relativně zdraví jedinci – občas potřebují konzultaci s lékařem n4. lidé podílející se na prevenci – jednorázové nebo nepravidelné preventivní prohlídky n5. problematické osoby n nZvláštní skupinu tvoří těhotné, rodičky a novorozenci. Role nemocného nPasivní konzument ošetřovatelské péče n nAktivní účastník týmového úsilí zdravotníků o udržení nebo návrat vlastního zdraví a soběstačnosti 3 aspekty nOtázky zavinění změněného stavu n nOtázky odpovědnosti n nOčekávání Vliv hospitalizace na pacientův život Pasivita Pacient je předmětem péče mnohých lidí - lékařů, všeobecných sester, dalšího odborného personálu,pomocného personálu atp. Ti jsou hlavními aktéry v jeho životě - ne on. Závislost na druhých lidech Pacient nemůže dělat, co by sám chtěl, ale musí dělat, co mu druzí určí - a musí to dělat tak, jak u to určují. Životní rytmus Pacient je postaven do odlišné situace, než na kterou je zvyklý. Není zvyklý na životní rytmus v nemocnici, nemá ho zažitý. Zdá se mu nepřirozený. Sebedůvěra Pacient musí dělat činnosti, jež neumí a neovládá. To snižuje jeho sebevědomí a jeho sebehodnocení. Sociální interakce Pacient je v relativní sociální interakci v nemocničním prostředí. Stýká se zde s poměrně neznámými lidmi, zatímco kontakt se známými lidmi je mu značně omezen. Životní prostředí Pacient je v nemocnici uzavřen do poměrně neznámého prostředí, kde je vše cizí, nové, ne tak běžné jako bylo doma. Zájmy Okruh zájmů člověka v nemocnici se podstatně zužuje - především s ohledem na zdravotní stav a jeho změny. Vliv hospitalizace na pacientův život Zvládání problémů Pacient svému psychickému a fyzickému stavu moc nerozumí, ztrácí nad ním vládu a neví si s ním často rady (neví, co se s ním děje). Emoce Emocionální stav pacienta charakterizuje v první řadě řada negativních emocí - strach, obavy, bolest, nejistota atp. Časový prostor Pacient žije převážně jen v přítomnosti. Kontakt s minulostí je omezen a budoucnost je nejistá -problematická. Postavení hospitalizovaného pacienta nje vyřazen ze společnosti zdravých nocitá se v postavení člověka psychicky a společensky podřízeného nse vstupem do nemocnice si musí nemocný osvojit novou roli npacient stále více přemýšlí a je informovanější nnestojí o to být pasivním objektem zdravotní péče nv posledních letech je stále více posilována role nemocného (léčba a její kvalita) Negativní stránky pacientova života v nemocnici Depersonalizace Pacient ztrácí v nemocnici svou sociální identitu. Neosobní jednání S pacientem je jednáno do určité míry neosobně - pro řadu lidí je „případem“. Rozhovory Zde se mu moc nenaslouchá, je v postavení, kdy je na mnohé dotazován a komu se přikazuje. Potřeby V nemocnici se zdravotníci zajímají jen o jeho zdravotní potřeby, zatímco jeho ostatní potřeby jsou zasunuty do pozadí. Aktivita Dobrý pacient je “pasivní“ a to se od něj i očekává. Bolest Existuje nízká korelace mezi tím, jak pacient bolest cítí a jak je lékařem popisována. Informovanost V nemocnici řada vyšetření spolu přináší mnoho otázek. Oddalování jejich odpovědí ze strany zdravotnického personálu prohlubuje v pacientovi strach a obavy. Sebekontrola Ukazuje se, že tam, kde nemá pacient možnost něco řídit, jeho psychický stav se zhoršuje. Složení pacientů v dnešní době nstále přibývá věkově starší populace nstále přibývá vzdělanějším pacientů odmítající pasivní roli ve vztahu pacient-lékař opica Očekávání pacienta nPochopení svých problémů i své situace nZajištění pocitu jistoty nPozornost a emocionální podporu nFyzickou a psychickou stimulaci nProfesionální přístup, který se promítá do jednání a chování sestry Potřeba pacienta nPředvídavost komplikací a včasný zásah nAnticipace možných budoucích problémů (potencionální dg.) nPoskytování aktivní vstřícné péče Osobnost sestry Osobnost nNáleží: nAutenticita nAkceptace nEmpatie nNezbytné: nOsobnostní zralost nVnitřní stabilita nSpíše vyšší frustrační tolerance Osobnost nPředpoklady pro výkon povolání: nSenzomotorické nEstetické nIntelektové nSociální nAutoregulační nkomunikační Osobnosti neodpovídající předpokladům nOsoby náladové -osoby hyperthymní -Osoby hypothymní -Osoby labilní nOsoby psychastenické nOsoby podezřívavé nOsoby hysterické Vztah sestra-pacient nsestra je ochránkyní zájmů pacienta nsestra má s pacientem častější a užší kontakt než lékař npomáhá pacientovi při plnění jeho potřeb, supluje společenské vztahy nkomunikace a identifikace potřeb nposkytování oš. péče naktivní účast pacienta v týmové práci zdravotníků nsestra je prostředník mezi pacientem a lékařem Nedostatky v jednání sestry nChladné nepřístupné chování nNevzbuzení jistoty nNedostatek empatie nNerespektování individuality jedince nPacienta považuje za objekt k provedení výkonu nNepříjemné projevy pacienta interpretuje jako útok proti sobě nNedokáže pacienta vyslechnout nNeposkytuje informace nPacientovi dává najevo, že ji obtěžuje nJe verbálně i fyzicky agresivní Zásady navození kladného vztahu nNic nepředpokládat nPorozumění nenahrazovat hodnocením nNeužívat diagnostických nálepek nNeradit a neuklidit před zjištěním skutečné povahy daného problému nNaslouchat Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů Etický kodex nje veřejná deklarace přesvědčení a hodnot určité profese a jejich vykonavatelů nzavazuje profesionály dané profese k určitému chování njedná se především o lékaře, v ošetřovatelství o sestry a porodní asistentky, další vysokoškoláky nelékaře i pacienty/klienty Etický kodex nkodexy uveřejňují cíle, hodnoty a měřítka těch, kdož se hlásí k dané profesi. njsou veřejným prohlášením toho, co se mezi vykonavateli profese chápe jako etické chování Etický kodex nse uplatňuje jako specifický sjednocující prvek uvnitř dané profesní skupiny, ale také z vnějšího pohledu na profesi, již reprezentuje n npotřeba vyjádřit etický kodex se stala v uplynulých letech ještě naléhavější vlivem rychlého tempa společenských a technologických změn, kde se zvýšil počet situací vyžadujících zodpovědné etické posouzení Nejdůležitější etické kodexy uplatňující se v péči o klienta nHippokratova přísaha nEtický kodex České lékařské komory nStavovský řád – etický kodex České stomatologické komory nEtický kodex lékárníka nEtické kodexy VS a PA nICN – kodex pro zdravotní sestry n Nejdůležitější etické kodexy uplatňující se v péči o klienta nKodex sester nEtické normy v ošetřovatelském povolání nICM – etický kodex porodních asistentek nEtický kodex vysokoškoláků nelékařů nCharta pracovníků ve zdravotnictví nCharta práv hospitalizovaných dětí nPráva umírajících a onkocharta nPrávo ženy a dítěte nEtický kodex práva pacientů n n Etický kodex nMezinárodní etický kodex pro sestry byl poprvé přijat Mezinárodní radou sester (ICN) v roce 1953. nOd té doby byl několikrát revidován a znovu schvalován, tato zatím poslední revize byla provedena v roce 2000. Etický kodex zdravotnického pracovníka nelékařských oborů nVěstník ministerstva zdravotnictví ČR, nvydáno červenec 2004, nčástka 7 Etické zásady zdravotnického pracovníka nelékařských oborů üZdravotnický pracovník nelékařských oborů (dále jen „zdravotnický pracovník“) při své práci zachovává úctu k životu, respektuje lidská práva a důstojnost každého jednotlivce bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, národnost, víru, politické přesvědčení a sociální postavení. üZdravotnický pracovník dbá na dodržování Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, na dodržování práv pacientů, tak jak jsou vyjádřena v Chartě práv pacientů a v Chartě práv hospitalizovaných dětí. üZdravotnický pracovník je povinen přistupovat ke své práci s veškerou odbornou schopností, kterou má, s vědomím profesionální odpovědnosti za podporu zdraví, prevenci nemoci, za obnovu zdraví a zmírňování utrpení, za přispění ke klidnému umírání a důstojné smrti. üZdravotnický pracovník poskytuje zdravotní péči jednotlivcům, rodinám, skupinám a spolupracuje s oborníky jiných oborů. Při poskytování zdravotní péče vždy nadřazuje zájmy těch, kterým poskytuje péči, nad zájmy své. Etické zásady zdravotnického pracovníka nelékařských oborů üZdravotnická pracovník je povinen chránit informace o těch, kterým poskytuje své služby, bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto informace získávány, shromažďovány a uchovávány. Povinnou zdravotnickou dokumentaci vede pečlivě a pravdivě, chrání ji před zneužitím a znehodnocení. üZdravotnický pracovník aktivně prohlubuje znalosti o pracovních předpisech pro jeho profesi a dodržuje je. üZdravotnický pracovník nesmí podřizovat poskytování zdravotní péče komerčním zájmům subjektů, působících v oblasti zdravotnictví. Etické zásady zdravotnického pracovníka nelékařských oborů Zdravotnický pracovník a spoluobčané üZdravotnický pracovník při poskytování zdravotní péče respektuje životní hodnoty občanů, jejich životní zvyky, duchovní potřeby a náboženské přesvědčení a snaží se vytvářet podmínky zohledňující individuální potřeby jednotlivců. üZdravotnický pracovník v rozsahu své odbornosti a pravomocí poskytuje občanům informace, které jim pomáhají převzít spoluzodpovědnost za jejich zdravotní stav a případnou léčbu. üZdrav. pracovník považuje informace o pacientech za důvěrné a je si vědom povinnosti zachovat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl s souvislosti s výkonem svého povolání. üZdrav. pracovník při poskytování zdravotní péče dbá v maximální možné míře o zajištění intimity. üZdrav. pracovník nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkoliv způsobem. Zdravotnický pracovník a spoluobčané üZdravotnický pracovník se snaží při poskytování zdravotní péče docílit vztahu založeného na důvěře, která ctí práva pacienta, reaguje na aktuální rozpoložení pacienta, současně jsou respektována práva a povinnosti zdravotnického pracovníka jako poskytovatele zdravotní péče. n Zdravotnický pracovník a spoluobčané Zdravotnický pracovník a praxe üZdrav. pracovník poskytuje zdravotní péči v rozsahu své odbornosti a pravomocí, s potřebou mírou autoregulace a empatie. üZdrav. pracovník aktivně usiluje o vlastní odborný, osobní a intelektuální růst po celou dobu svého profesionálního života a své nové znalosti a dovednosti se snaží využít v praxi. üZdrav. pracovník usiluje o co nejvyšší kvalitu a úroveň poskytované zdravotní péče. üZdrav. pracovník poskytne nezbytně nutnou zdravotní péči i nad rámec svých pravomocí, pokud ji nemůže poskytnout způsobilý zdravotnický pracovník a pokud nebezpečí, které plyne z prodlení, je větší než možné nebezpečí plynoucí z nedostatečných znalostí a dovedností zdravotnického pracovníka. üZdravotnický pracovník jedná a vystupuje tak, aby jeho chování přispělo k udržení prestiže a zvyšování společenského uznání zdravotnického povolání. üZdravotnický pracovník při přebírání úkolu i při pověřování úkolem zodpovědně zvažuje kvalifikaci svou i ostatních zdravotnických pracovníků. Zdravotnický pracovník a praxe Zdravotnický pracovník a společnost üZdravotnický pracovník působí na zdravotní uvědomění jednotlivců při poskytování zdravotní péče. Podle svých odborných schopností se podílí na podporování a šíření zásad zdravého života, zásad ochrany životního prostředí, objasňování problémů spojených s péčí o poškození zdraví lidí. üZdravotnický pracovník spolupracuje při těch aktivitách, které směřují ke zlepšení zdravotního a sociálního prostředí v životě lidí. Zdravotnický prac. a spolupracovníci üZdravotnický pracovník spolupracuje v rámci mezioborového týmu s ostatními odborníky tak, aby byly splněny všechny cíle plánu komplexní zdravotní péče o pacienta. üZdravotnický pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů i spolupracovníků jiných odborností. üZdravotničtí pracovníci se navzájem podporují ve svých odborných rolích a aktivně rozvíjejí úctu ksobě i druhým. üZdravotnický pracovník vystupuje, podle aktuální situace, jako ochránce pacienta, zejména pokud je péče o něho ohrožena nevhodným chováním nebo jednáním jiného zdravotníka či osoby. Zdravotnický pracovník a profese üZdravotnický pracovník je odpovědný za kvalitu jim poskytované zdravotní péče a za co nejvyšší odbornou úroveň svého vzdělání. üZdravotnický pracovník dbá na udržování a zvyšování prestiže své profese. üZdravotnický pracovník se neustále snaží o rozvoj své profese, o rozvoj svého profesního zaměření a zvýšení své odborné úrovně. Práva pacientů Práva pacientů n Úvodní pasáž jednoho z prvních n nkodexů Práv nemocných, n n který formuloval David Anderson, farmakolog z Virginie……. „ Chci být léčen jako jedinec. Nejsem číslo, nejsem kus papíru, nejsem zboží na prodej, nejsem někdo, s kým se smlouvá. Nejsem stroj na získávání náročných informací, ani ten,kdo se řadí do soukolí naprogramovaných dat. Jsem opravdu žijící jedinec,obdařen pocity, obavami, tužbami, ale i zábranami. Neznám vás dobře a odmítám vaše úsilí proniknout do mého těla,do mé duševní rovnováhy a do mého soukromí, když jsem nemocen. Chci s vámi spolupracovat, ale jen do té míry, pokud já a mně podobní pacienti mohou očekávat z vašeho počínání opravdu prospěch“. Práva pacientů nv roce 1972 přijímá Asociace amerických nemocnic vlastní práva nemocných nv současné době řada vyspělých zemí práva pacientů ntvorba specifických kodexů nV lednu roku 1991 byla v naší republice schválena a potvrzena Listina základních práv a svobod. nV návaznosti na ni vznikl etický kodex práv a pacientů, který byl prohlášen za platný 25. 2. 1992 (navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise MZ ČR). nOd tohoto data jej lze považovat za závazný. nZávaznost je morální, nikoliv právní. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. -Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. -Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického a terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. -Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. -Pokud existuje více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, která se na nich účastní. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. -Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musejí být prováděny diskrétně. -Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n6. Pacient má právo očekávat, že veškeré správy a záznamy týkající se jeho léčby, jsou považovány za důvěrné. -Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytováni péče v míře odpovídající povaze onemocnění. -Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. -Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. -Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. -Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. -Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájeni neterapeutického i terapeutického výzkumu. -Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních následcích takového rozhodnutí. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony. Plné znění Etického kodexu práva pacientů n11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). -Pacient bude mít právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen. nNa obecně koncipovaný seznam práv pacientů navazují práva konkrétně vymezených skupin klientů: -práva plodu a těhotné ženy, -práva dětí, -pacientů ve vnitřním lékařství, duševně nemocných -a další ... Charta práv dětí v nemocnici n1. Děti mají být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení. Charta práv dětí v nemocnici n2. Děti v nemocnici mají právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. Tam, kde je to možné, by se mělo rodičům dostat pomoci a povzbuzení k tomu, aby s dítětem v nemocnici zůstali. Aby se na péči o své dítě mohli podílet, měli by rodiče být plně informováni o chodu oddělení a povzbuzováni k aktivní účasti na něm. Charta práv dětí v nemocnici n3. Děti a/nebo jejich rodiče mají právo na informace v takové podobě, jaká odpovídá jejich věku a chápání. Mají mít zároveň možnost otevřeně hovořit o svých potřebách s personálem. Charta práv dětí v nemocnici n4. Děti a/nebo jejich rodiče mají mít právo poučeně se podílet na veškerém rozhodování ohledně zdravotní péče, která je jim poskytována. Každé dítě má být chráněno před všemi zákroky, které pro jeho léčbu nejsou nezbytné, a před zbytečnými úkony, podniknutými pro zmírnění jeho fyzického nebo emocionálního rozrušení. n n5. S dětmi se má zacházet s taktem a pochopením a neustále musí být respektováno jejich soukromí. Charta práv dětí v nemocnici n6. Dětem se má dostávat péče náležitě školeným personálem, který si je plně vědom fyzických i emocionálních potřeb dětí každé věkové skupiny. n7. Děti mají mít možnost nosit své vlastní oblečení a mít s sebou v nemocnici své věci. n8. O děti má být pečováno společně s jinými dětmi téže věkové skupiny. Charta práv dětí v nemocnici n9. Děti mají být v prostředí, které je zařízeno a vybaveno tak, aby odpovídalo jejich vývojovým potřebám a požadavkům a aby zároveň vyhovovalo bezpečnostním pravidlům a zásadám péče o děti. n10. Děti mají mít plnou příležitost ke hře, odpočinku a vzdělání, přizbůsobené jejich věku a zdravotnímu stavu. nMimo těchto etických práv pacientů, existují též právo pacienta zakotvená v zákoně – podle zákonů: -č. 20/66 Sb., -č. 48/97 Sb., -č. 256/92 Sb. DĚKUJI ZA POZORNOST