Latinsko-řecká lékařská terminologie Úvodní hodina I, výslovnost Výslovnost latinských hlásek }latinské dvojhlásky }ae, oe }vyslovují se [é], např. ¨anaemia, vēna portae, vertebrae lumbālēs ¨oedēma, oesophagus, lagoena ¨ }oē na konci slov }! není dvojhláska, tudíž se každá samohláska musí vyslovit zvlášť [oé], např. ¨diploē, apnoē Výslovnost latinských hlásek }latinské souhlásky }c }vyslovuje se jako [k], pokud: ¨za ním následuje a, o, u: scapula, scabiēs ¨za ním následuje souhláska: crānium, vulnus sclopetārium ¨je na konci slova: lac } }vyslovuje se jako [c], pokud: ¨za ním následuje vyslovované [e/é] nebo [i/í], zapsané jako e, ae, oe, i, y ¨cervīx uterī, intestīnum caecum, coeliakia, suspīciō, cystis ¨ ¨ } Výslovnost latinských hlásek }latinské souhlásky }s }vyslovuje se [z], pokud: ¨se vyskytuje uprostřed slova mezi dvěma samohláskami, např. ¨os nāsāle, adhaesiōnēs, mesencephalon ¨tomuto grafému předchází samohláska a za ním následuje m, např. ¨plasma, īnfantīlismus, aneurysma ¨následuje po grafémech l, r, nebo n, např. ¨pulsus, metatarsus, mēnsis } }v ostatních případech se vyslovuje jako [s]: ¨os sacrum, strangulātiō, systēma } }! Pozor na výslovnost zdvojeného -ss-! } ossa [ossa] – intestīnum crassum [krassum] Výslovnost latinských hlásek }skupiny hlásek }i/y + samohláska }[ij] ¨artēria subclāvia, empӯēma, myomētrium }di/ti/ni/ }[dy, ty, ny] ¨digitus, distorsiō, tībia, hēpatītis, senīlitās }ti + samohláska }[ci] ¨prōminentia, circulātiō, īnsufficientia } ! toto neplatí, pokud před -ti- předchází vyslovované [s]: } např. ōstium [óstyjum] Výslovnost latinských hlásek }skupiny hlásek }ex + samohláska }[egz] ¨exitus, exōparasītus, exanthēma ¨ }qu, gu + samohláska }[kv], [gv] ¨mūsculus quadriceps, diameter oblīqua, lingua, hernia inguinālis } Zvláštnosti ve výslovnosti latinizovaných řeckých slov }ph }[f] }hypophysis, phalanx, kyphōsis, atrophia }rh }[r] }rhombencephalon, rhīnītis }th }[t] }epithēlium, glandula thyroīdea, os ēthmoīdāle } }Písmena ch, k, ph, rh, th, y, z svědčí o řeckém původu slova: } cholē, skeleton, raphē, rhīnītis, therapia, cystis, eczema Délka slabik a přízvuk }délka slabik }délka se v latinských slovnících, gramatikách a příručkách vyznačuje vodorovnou čárkou nad příslušnou samohláskou }slabika je dlouhá, pokud obsahuje dlouhou samohlásku nebo dvojhlásku }tonsillītis, oedēma }slabika může být dlouhá i tehdy, pokud za krátkou samohláskou následuje skupina souhlásek }maxilla, dēcubitus profundus } }přízvuk }na 2. slabice od konce }'cervīx, sclē'rōsis }na 3. slabice od konce, je-li slovo tří- a víceslabičné a předposlední slabika krátká }clā'vicula, 'radius