Veřejnoprávní úprava a státní správa ve zdravotnictví Veřejné právo Rozdělení státní moci Zásady správního práva uZákonnost uSprávní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena. uDobrá víra uSprávní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. uMateriální pravda uNevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad s jeho úkony. Zásady správního práva uDobrá správa uVeřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. uSprávní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. uSprávní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu. Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. u Zásady správního práva uZásada ekonomie správního řízení uSprávní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. uSprávní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. uLze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit. Výkonná moc (lidově řečeno úřady) Soudy Soudy u Zdravotní politika – role státu ve zdravotnictví Zdravotní politika jako pojem uPolitika: péče o záležitosti určitého oboru u uZdravotní: péče o zdraví obyvatel u uZdraví: souhrn fyzické, duševní a sociální pohody (well-being), nejen nepřítomnost nemoci u uZdravotní politika jako součást vnitřní sociální politiky u u u Hlavní cíl u u uZlepšení zdravotního stavu obyvatel – dosažení optimálního stavu zdraví u Role státu v péči o zdraví uTvorba koncepcí zdravotní péče u uZajištění přístupu všech občanů k základní kvalifikované zdravotní péči u uSlaďování zájmů jednotlivých účastníků zdravotní péče u uOdpovědnost za efektivní využívání prostředků vynaložených na zdravotní péči Role státu v péči o zdraví ozvýšení motivace obyvatel k ochraně vlastního zdraví ořešení ekologických problémů olegislativní a ekonomickou podporu zdravého způsobu života ozvyšuje úlohu obcí a regionů v péči o zdraví ozajišťuje zvýšenou péči o potřeby rizikových skupin ovytváří soustavu veřejného zdravotnictví opodporuje rozvoj soukromého a nestátního zdravotnictví v osobní péči u Nástroje státu osystém zákonů, norem, normativ a standardů — ofinanční prostředky a způsoby jejich alokace (kolik, odkud a kam) — oinstituce o oinformace — ovyjednávání s účastníky procesu zdravotní péče u Rozhodování ve zdravotní politice uDemografická situace uFinanční možnosti uOhrožení a nebezpečí uZnalosti zdravotnických pracovníků uMezinárodní spolupráce uTyp politických zásad u Orgány veřejné moci ve zdravotnictví Odpovědné instituce s celostátní působností uVláda ČR uMinisterstvo zdravotnictví uSÚKL uStátní ústavy/ ústavy/ centra uFakultní nemocnice uKrajské hygienické stanice uInstitut postgraduálního vzdělávání uÚstav zdravotnických informací a statistiky ČR uZdravotní pojišťovny u Ministerstvo zdravotnictví uústředním orgánem státní správy pro: uzdravotní služby uochranu veřejného zdraví uzdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost uposkytovatele zdravotních služeb v přímé řídící působnosti uzacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami uochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod uléčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí uzdravotní pojištění a zdravotnický informační systém u Ministerstvo zdravotnictví uKompetence řídit státní zařízení: uFakultní nemocnice uPsychiatrické nemocnice uÚstavy, Centra, Instituty uStátní lázeňské léčebny uPravomoci vydávat vyhlášky (veřejné zdraví, léky, krizový plán, vzdělávání , úhradová vyhláška…) uKrizové řízení u IPVZ - Institut postgraduálního vzdělávání udříve Ústav pro doškolování lékařů (ÚDL) a později Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (ILF) u uPedagogická činnost (Akreditované kurzy, celoživotní vzdělávání, specializační vzdělávání) u uAdministrativní činnost u uSouběh činností s fakultami a zdravotnickými zařízeními u SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv ÚZIS - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ÚZIS usběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence společensky závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro hodnocení účelnosti diagnostických a léčebných postupů, usledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických uevidence a sledování pacientů, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi, sledování výskytu, vývoje, příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péče, a evidence a sledování pacientů s úrazy, uevidence poskytovatelů, poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby, a osob poskytujících zdravotní služby, personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a technického a věcného vybavení, uevidence zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání a dosaženého vzdělání, uzískávání potřebných údajů pro statistické účely a poskytování informací. u Další úřady vedle ministerstev - ústřední orgány státní správy SÚJB – Státní ústav jaderné bezpečnosti uStátní správu a dozor v oblasti radiační ochrany, a to v celé škále pracovišť se zdroji ionizujícího záření: od jaderných zařízení přes pracoviště s otevřenými radionuklidovými zdroji až po zubní rentgeny, včetně typového schvalování zdrojů ionizujícího záření… uSledování, posuzování a usměrňování ozáření osob, včetně ozáření z radonu a dalších přírodních zdrojů ionizujícího záření a ozáření za havarijních situací, uCelostátní evidenci zdrojů ionizujícího záření a celostátní evidenci profesního ozáření, tedy ozáření, kterému jsou pracovníci vystaveni v souvislosti s výkonem svého povolání, uProsazování předpisů radiační ochrany, včetně ukládání opatření k nápravě a pokut. Krajské hygienické stanice uvydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru uKontrola dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek uprojednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví urozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení - usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji unařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků uProvádí kontroly kvality pitné vody u Hlavní hygienik České republiky uOd 15. 7. 2017 Mgr. Eva Gottvaldová uPostavení náměstka Ministerstva zdravotnictví - ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví ujmenuje vláda uřídí a kontroluje krajské hygienické stanice urozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic ustanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění, a rozhoduje o jejich ukončení… uŠiroká škála kompetencí v oblasti ochrany veřejného zdraví u Zdravotní pojišťovny uSamostatné právní subjekty uSpecializovaná zdravotní a finanční instituce, jejímž hlavním úkolem je provádět všeobecné zdravotní pojištění uVýběr pojistného od plátců uÚhrady zdravotních služeb poskytovatelům zdravotních služeb uPovinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům včetně jejich místní a časové dostupnosti uProstřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavírají smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uPovinnost vytvořit takovou síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb, aby byly hrazené služby poskytovány efektivně a v dostatečné kvalitě u u Zdravotní pojišťovny - místní a časová dostupnost ZS uMístní dostupnost je pro jednotlivé obory zdravotních služeb stanovena dojezdovými dobami nařízením vlády uNapř. k praktickému lékaři by se efektivním způsobem (běžným dopravním prostředkem) měl pojištěnec dostat nejpozději za 35 minut uČasovou dostupností se rozumí zajištění poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb ve lhůtě odpovídající jejich naléhavosti uNapř. na provedení endoskopie je nepřekročitelná doba od indikace ošetřujícím lékařem 4 týdny, na magnetickou rezonanci 5 týdnů u Zdravotní pojišťovny - Revizní činnosti uKontrola využívání a poskytování zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě uKontrolní ukontroly správnosti a oprávněnosti vykázané a vyúčtované zdravotní péče urevize, kdy revizní lékaři kontrolují, zda vykázaná zdravotní péče odpovídá záznamům v příslušné zdravotnické dokumentaci uRegulační urevizní lékaři předem, dle delegace a podmínek vyplývajících z platných právních předpisů, rozhodují o úhradě zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění uExpertní urevizní lékaři zpracovávají odborná medicínská posouzení u u u Zdravotní pojišťovny - Revizní činnosti uSchvalování úhrady léčiv, zdravotnických prostředků nebo výkonů zdravotní péče je určeno pro situace, kdy je úhrada vázána dle platných právních předpisů, při splnění event. dalších podmínek, na předchozí souhlas revizního lékaře. uPovolování úhrady je určeno pro situace, kdy revizní lékař ve výjimečných případech povolí úhradu léčiva, zdravotnického prostředku či zdravotního výkonu jinak z prostředků veřejného zdravotního pojištění nehrazeného, pokud se prokazatelně jedná o jedinou možnost zdravotní péče. uPotvrzování je určeno pro posuzování nároků na úhradu lázeňské péče, ozdravenské péče a péče v dětských léčebnách. Seznam ZP Zaměstnanecké pojišťovny Kraje http://www.esfcr.cz/mapa/mapa_cr.jpg Kompetence krajů upřímé kompetence obligatorní uzákonné kompetence a povinnosti vyplývající z právního řádu ČR v oblasti zdravotnictví (veřejného zdraví a zdravotních služeb) upřímé kompetence fakultativní ukompetence vyplývající z postavení kraje jako veřejnoprávní korporace (oblast poskytování zdravotních služeb zřizovanými příspěvkovými organizacemi nebo zakládanými obchodními společnostmi, oblast dotací a případné přímé finanční spoluúčasti) unepřímé kompetence upostavení kraje jako veřejnoprávní korporace ke všem subjektům v oblasti veřejného zdraví a poskytování zdravotních služeb; uveřejný zájem uoblast závislá pouze na úspěších či neúspěších vyjednávání se subjekty mající přímé kompetence na poskytování zdravotních služeb u Kompetence krajů – přímé obligatorní uV samostatné působnosti uzajištění dostupnosti zdravotnické záchranné služby uzajištění služby protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice uV přenesené působnosti uorganizaci a zajištění lékařské pohotovostní služby ulékárenské pohotovostní služby upohotovostní služby v oboru zubní lékařství uorganizace a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení Kompetence krajů – přímé obligatorní uV přenesené působnosti dále krajský úřad urozhoduje o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb; uvyhlašuje a organizuje výběrová řízení před uzavřením smlouvy se zdravotní pojišťovnou u ambulantní péče; uvyřizuje stížnosti na poskytovatele zdravotních služeb v případě, kdy osoba, která podala poskytovateli stížnost, s jejím vyřízením poskytovatelem nesouhlasí (viz dále); upřezkoumává zdravotní posudky vydávané poskytovateli zdravotních služeb na svém území; uzajišťuje na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek do odvodních komisí (v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu). Kompetence krajů – přímé fakultativní uvýkon zřizovatelských a zakladatelských funkcí ve vztahu k právnickým osobám – k organizacím a společnostem v oblasti zdravotnictví (které poskytují zdravotní služby) uposkytování dotací spolkům, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti zdravotnictví ustěžejní pro podporu zdraví (zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva kraje) a rozvoje zdravotních služeb na území kraje. u Kompetence krajů – nepřímé upravomoci kraje (zastupitelstva) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně upředkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů urozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci uSchvalovat rozpočet, závěrečný účet a účetní závěrku kraje uukládání úkolů krajskému úřadu v oblasti samostatné působnosti upřezkum opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti uvyřizování návrhů, připomínek a podnětů obcí a právnických osob z územního obvodu kraje u Kompetence krajů – veřejný zájem uvyjednávání o tvorbě sítě poskytovatelů zdravotních služeb na území kraje (přímá obligatorní kompetence daná zdravotním pojišťovnám) uvyjednávací pozice kraje jako člena Asociace krajů České Republiky uvyjednávací pozice kraje při spolupráci s pacientskými organizacemi při prosazování práv pacientů (garance časové a místní dostupnosti, zákaz diskriminace atp.) uvyužití spolupráce s poslanci, senátory a dalšími veřejnými činiteli z regionu uvyužití vyjednávací pozice kraje v evropských strukturách (např. čerpání evropských dotačních titulů pro rozvoj zdravotnické infrastruktury) Stížnosti řešené krajem uProti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost ua) pacient, ub) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, uc) osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo ud) osoba zmocněná pacientem. uStížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu. uPovinnost vyřídit do 30 dnů u Stížnosti řešené krajem Obce uzabezpečují všechny úkoly spojené s funkcí zřizovatele svých zdravotnických zařízení u uve svých územních obvodech řídí v samostatné působnosti ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi u uUplatňování zdravotní politiky v rámci hospodaření obce u u Podmínky poskytování zdravotních služeb v ČR Dva úhly pohledu na poskytování služeb Práva a povinnosti Poskytovatel upouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. u u uVydává: ua) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, ub) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených ministerstvy Oprávnění k poskytování ZS Podmínky udělení oprávnění k poskytování ZS – Fyzická osoba Podmínky udělení oprávnění k poskytování ZS – Právnická osoba Shrnutí Překážky udělení a odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb Povinnosti poskytovatele dle ZOZS uposkytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, uvytvořit podmínky k uplatňování práv a povinností pacientů uvytvořit podmínky k uplatňování práv a povinností zdravotnických pracovníků u Poskytovatel je dále povinen uinformovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, ub) zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacientům; to neplatí pro poskytovatele lékárenské péče, uc) vymezit provozní a ordinační dobu a údaj o ní umístit tak, aby tato informace byla přístupná pacientům, ud) opatřit zdravotnické zařízení viditelným označením, které musí obsahovat obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a příjmení poskytovatele, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, ue) v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientům informaci o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby, uf) předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento poskytovatel znám, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické záchranné služby nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost předat zprávu jen v případě, kdy poskytnutí zdravotních služeb indikoval registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, ug) předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi, uh) zpracovat seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas; to neplatí pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientů neodkladné péče a lékárenské péče, ui) informovat pacienta o tom, že se na poskytování zdravotních služeb mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a že pacient může přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb a nahlížení do zdravotnické dokumentace zakázat, uj) přijmout pacienta k u1. izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu stanovenému podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud je oprávněn požadované zdravotní služby zajišťovat, u2. ochrannému léčení nařízenému soudem, jde-li o poskytovatele zajišťujícího tuto službu podle zákona o specifických zdravotních službách, uk) poskytnout zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské služby osobě obviněné nebo odsouzené nebo umístěné v ústavu pro výkon zabezpečovací detence v termínu předem dohodnutém s Vězeňskou službou; to neplatí v případě poskytnutí neodkladné péče, ul) podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu udělil oprávnění, na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby zubních lékařů; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu, um) předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému, un) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; toto pojištění musí trvat po celou dobu poskytování zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb, uo) poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost podle zákona o veřejném zdravotním pojištění50). u A dále povinen u(1) Poskytovatel je povinen zajistit ua) aby byl pacient seznámen se svými právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů, ub) sestavení, koordinaci a realizaci individuálního léčebného postupu a komplexnost, návaznost a koordinovanost poskytovaných zdravotních služeb, uc) aby byl pacient informován o dalších zdravotních službách a dalších možných sociálních službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav, zejména o možnostech sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace, ud) aby jinému poskytovateli nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby, byly zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné, ue) na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby bezodkladně spolupráci při poskytování zdravotních služeb při mimořádných událostech, hromadných nehodách nebo otravách, průmyslových haváriích nebo přírodních katastrofách, včetně zajištění bezprostředně navazující lůžkové péče; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu, uf) na výzvu nebo na základě opatření nařízeného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví bezodkladně účast zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb při epidemiích nebo při nebezpečí jejich vzniku; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu, ug) aby zdravotní služby byly osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence poskytovány za přítomnosti příslušníka Vězeňské služby, a to pouze na dohled, mimo jeho doslech, s výjimkou případů ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo majetku, kdy je příslušník oprávněn být přítomen výkonu zdravotní služby též na doslech. u(2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce, praktickém vyučování a odborné praxi, která se uskutečňuje na jeho pracovištích, jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky nebo praxe, a to pod přímým vedením zdravotnického pracovníka, který má způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k tomuto poskytovateli. Uskutečňují-li se klinická a praktická výuka nebo praktické vyučování a odborná praxe za přítomnosti zdravotnického pracovníka, který není v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli uvedenému ve větě první a který je ua) učitelem praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělávání27), nebo ub) akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru28), uje poskytovatel povinen zajistit, aby tento zdravotnický pracovník neposkytoval na jeho pracovišti zdravotní služby a postupoval v součinnosti se zdravotnickým pracovníkem uvedeným ve větě první. u§ 47 u(1) Poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen ua) zajistit hospitalizaci u1. nezletilých pacientů odděleně od dospělých pacientů, alespoň v samostatných pokojích, a to do dne, kdy dovrší 15 let věku, u2. žen odděleně od mužů v samostatných pokojích, ua to s výjimkou poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, ub) umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka, nebo osoby jimi pověřené společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen, uc) včas informovat zákonného zástupce pacienta o propuštění z jednodenní nebo lůžkové péče, u a dále povinen u) zpracovat traumatologický plán, v němž upraví soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích, a nejméně jednou za 2 roky ho aktualizovat; jedno vyhotovení plánu předat příslušnému správnímu orgánu do 30 dnů ode dne jeho zpracování nebo aktualizace; při jeho zpracování vychází z místních podmínek a možností a z výsledků jeho projednání podle písmene e), ue) návrh traumatologického plánu podle písmene d) a návrh jeho aktualizace projednat s příslušným správním orgánem, jde-li o fakultní nemocnici, s ministerstvem; podrobnosti o obsahu traumatologického plánu a postup při jeho zpracování a projednání s příslušným správním orgánem nebo ministerstvem stanoví prováděcí právní předpis, uf) pacienta vybavit při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu. u(2) Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo lůžkové péče až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Má-li být propuštěn pacient, u něhož není zajištěna další péče, poskytovatel o tom včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle adresy místa trvalého pobytu pacienta, a má-li pacient trvalý pobyt na území hlavního města Prahy, informuje Magistrát hlavního města Prahy; obdobně postupuje u nezletilých pacientů se závažnou sociální problematikou v rodině. u(3) Poskytovatel je rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb ua) odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci případy, kdy se při poskytování zdravotních služeb odchýlí od uznávaného medicínského postupu, ub) zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb; minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení uveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách, uc) dbát na takové používání antibiotik u konkrétního pacienta, aby došlo k omezování rizika vzestupu antibiotické rezistence. u(4) Poskytovatel lůžkové péče je povinen v rámci prevence a kontroly infekcí zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí odpovídat charakteru poskytované zdravotní péče a musí vycházet z průběhu hodnocení rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí v konkrétních podmínkách daného poskytovatele. u(5) Registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel, který pacienta přijal do péče, je povinen, vyžaduje-li to zdravotní stav pacienta, předat mu písemné doporučení k poskytnutí příslušné specializované ambulantní péče, jednodenní péče nebo lůžkové péče. Součástí doporučení je písemné odůvodnění a důležité informace týkající se zdravotního stavu pacienta, včetně výsledků provedených vyšetření a informace o dosud provedené léčbě. u§ 48 u(1) Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud ua) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým, ub) by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo uc) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči. u(2) Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že ua) prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele, ub) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele; ustanovení § 47 odst. 2 není dotčeno, dále povinen ….. uc) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb, ud) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, ue) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta; uukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. u(3) Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončit péči o něj podle odstavce 2 písm. d) nebo e), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. u(4) Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1, jde-li o pacienta ua) u kterého bylo poskytování zdravotní péče Vězeňskou službou přerušeno z důvodu ukončení nebo přerušení výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud se jedná o zajištění návaznosti při poskytování zdravotních služeb započaté v průběhu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence; Vězeňská služba, v jejímž zdravotnickém zařízení byly pacientovi poskytovány zdravotní služby, jestliže ji není znám poskytovatel, který převezme pacienta do péče, vybaví tohoto pacienta informací podle § 45 odst. 2 písm. g), ub) ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěného v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o zdravotní služby, které Vězeňská služba neposkytuje, a to po předchozí domluvě s Vězeňskou službou; to neplatí, jde-li o důvody poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3. u(5) Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončení péče podle odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče podle odstavce 1 nebo o ukončení péče podle odstavce 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb podle § 50 odst. 2 vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí nebo ukončení. u u u