IV. DEKLINACE (U-KMENY)



Vzory: p r ō c e s s u s , p r ō c e s s ū s , m. výběžek

            g e n ū , g e n ū s , n. koleno



Jaká asi bude kmenová samohláska?

Jaké bude pravděpodobně rozložení rodů?

Pokus se doplnit koncovky:


sg. nom.     prōcess-us                            pl. prōcess-ūs


gen.            prōcess-ūs          prōcess-___


akuz.          prōcess-___                         prōcess-ūs


abl.             prōcess-___            prōcess-ibus


Podle vzoru prōcessus se skloňují latinská substantiva, která jsou v nom. sg. zakončena

na -us, v gen. sg. na -ūs. Jsou převážně maskulina, jen několik výjimek je rodu ženského (manus, ūs

ruka, acus, ūs jehla).



Vzor:            g e n ū , g e n ū s , n. koleno


sg. nom.     gen-ū pl.                      gen-____

gen.            gen-ūs          gen-____

akuz.          gen-ū           gen-____

abl.             gen-ū           gen-____


Stejně se skloňují všechna neutra zakončená v nom. sg. na -ū, v gen. sg. na -ūs (v lékařské

terminologii se užívají jen substantiva genū, ūs koleno a cornū, ūs roh). V singuláru se vyskytují

pouze dva různé tvary, gen. končí na -ūs, v ostatních pádech je koncovka -ū.









 V. DEKLINACE (___-KMENY)


Vzor: f a c i ē s , f a c i ē ī , f . p l o c h a ; t vá ř , o b l i č e j

sg. nom.     faci-ēs                         pl. faci-ēs


gen.            faci-ēī                          faci-ērum


akuz.          faci-em                       faci-ēs


abl.             faci-ē                           faci-ēbus


Stejné skloňování mají latinská substantiva, která jsou v nom. sg. zakončena na -ēs, v gen. sg.

na -ēī, příp. -eī. Kmenová samohláska -ē- se v gen. sg. zkracuje, předchází-li před ní souhláska:
rēs,reī, f. věc, stav, poměry.

 Všechna substantiva V. deklinace jsou feminina s výjimkou diēs, ēī den, které je maskulinum [!].

Substantiva speciēs, ēī, f. druh se v lékařské terminologii užívá v plurálu ve významu čajová směs:
speciēs pectorālēs prsní čajová směs.