Acidobazická rovnováha VL 2017 - 22. 11. 2017 Akutní stavy: základní parametry  Dechová frekvence  Srdeční frekvence  Systolický krevní tlak  Saturace hemoglobinu kyslíkem  Hladina draslíku H+ a pH  Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron.  Proto je vodíkový iont velmi malý a je extrémně reaktivní.  Má proto velmi hluboký vliv na funkci biologických systémů ve velmi nízkých koncentracích.  V okolním prostředí koncentrace H+ kolísá ve velmi širokém rozmezí  pH= -log 10 [H+, kde [H+ je koncentrace vodíkových iontů  Kyseliny vytvářejí v roztoku vodíkové ionty („donory protonů“)  Báze se vážou v roztoku s vodíkovými ionty („ akceptory protonů“)  Silné kyseliny v roztoku kompletně ionizují a vytvářejí H+ a báze  Slabé kyseliny a báze jsou v roztoku jen částečně ionizované  Pufry jsou látky, které omezují změny v koncentraci H+ (pH), pokud jsou H+ přidány k roztoku nebo z něho odebrány.  Jedná se o slabé kyseliny a báze.  Změny v pH mění stupeň ionizace bílkovin, což může měnit jejich funkci.  Při extrémně vysokých koncentracích H+ dochází až k denaturaci proteinů.  Několik enzymů funguje optimálně při nízkém pH (pepsin má optimální pH 1,5- 3) Produkce H+  při oxidaci aminokyselin, při anaerobní glykolýze (laktát, pyruvát)(40-80mmol/24h)  uvolněním CO2 při aerobním metabolismu (15 000 mmol/24 h)  CO2 + H20 <= H2CO3 => HCO3- + H+ Regulace koncentrace H+  Pufrováním v krvi a ve tkáních  Exkrecí CO2 plícemi  Exkrecí H+ ledvinami Koncentrace nárazníků a jejich podíl na celkové nárazníkové kapacitě ECV u zdravé osoby. Koncentrace (mM, mean) Kapacita pufru (mM na jednotku pH) Bikarbonát 24 (67%) 50 (82%) při konstantním PaCO2 Ostatní pufry 12 (33%) 11 (18%) Hemoglobin 7 9 Plasmatické bílkoviny 4 2 Fosfáty 1 0.4 Celkem 36 (100%) 61 (100%)  Regenerace bikarbonátů v buňce proximálního tubulu  Ledviny jsou schopny sekretovat do moči maximálně 0,025 mmol/l (pH=4,6).  Na vyloučení 30-40 mmol/den by bylo potřeba vytvořit 1200 l moči. Proto je potřeba pufrovat H+ i v průběhu tvorby moči (fosfáty, amoniak).  NH3 vzniká v proximální tubulární buňce glutaminázou z glutaminu. Glutamináza optimálně funguje při nižším pH.  je sekretován jako do tubulární tekutiny, ze 70% je reabsorbován v tlustém raménku HK při rovnováze mezi NH3 a H+.  Pokud vznikne NH4+, kationt, musí být exkretován (jednosměrná difúze). Aminokyseliny NH4 + Krev na periportálním pólu NH4 + Krev na perivenózním pólu Urea NH4 + NH4 + Glu Gln GlnUrea Přesmyk mezi tvorbou močoviny a glutaminu v játrech při změnách pH Periportální hepatocyt Perivenózní hepatocyt Favorizováno při alkalóze Favorizováno při acidóze 2H+ Proton-produktivní Proton-neutrální Vylučování H+ v ledvinách NH4 + H2PO4‾ HCO3‾ Na+ H+ H+ CO2 + H2O HCO3‾ NH3NH4 + Glutamin CO2 + H2O ATP H+ H+ Na+ HPO3 2‾ Tubulární epitel Lumen tubulůPlazma Na+ ATP Játra Moč (deacifikace) Alkalizace 4500 mmol/d Elektrolyty  Na+/K+: v důsledku spřažení resorbce Na+ a exkrece H+ způsobují změny v sekreci aldosteronu také změny v exkreci H+, případně K+.  Změny v koncentraci chloridů jsou doprovázeny změnami v koncentraci HCO3- a naopak, vždy v zájmu zachování elektroneutrality. Poruchy acidobazické rovnováhy- typy  Acidóza  respirační  metabolická  jednoduchá  smíšená  kombinovaná  Alkalóza  respirační  metabolická  jednoduchá  smíšená  kombinovaná Poruchy acidobazické rovnováhy podle úrovně kompenzace  Acidóza  kompenzovaná  dekompenzovaná  nekompenzovaná  částečně kompenzovaná  překompenzovaná  Alkalóza  kompenzovaná  dekompenzovaná  nekompenzovaná  částečně kompenzovaná  překompenzovaná Poruchy acidobazické rovnováhy podle úrovně kompenzace  Rychlé změny se pufrují pomocí nárazníků  Respirační poruchy se kompenzují metabolicky  Rychlé změny se pufrují pomocí nárazníků  Metabolické poruchy se kompenzují respiračně a metabolicky Respirační acidóza  paCO2 nad 6kPa  Příčiny:  snížená alveolární ventilace  excesivní produkce CO2 při aerobním metabolismu (maligní hypertermie)  vyšší produkce CO2 při snížení alveolární ventilace (pacienti s závažným onemocněním plic a horečkou nebo na dietě s vysokým obsahem bikarbonátů) Respirační alkalóza  paCO2 pod 4,5 kPa  Příčiny:  hyperventilace v důsledku úzkosti  astma, lehčí plicní embolizace Metabolická acidóza 1. Zvýšená produkce H+  velmi často jako zvýšená produkce laktátu a pyruvátu při hypoxických stavech, spojených se zvýšeným podílem anaerobního metabolismu Hypoxie nejčastěji způsobena:  1. Sníženým obsahem kyslíku v arteriální krvi  2. Tkáňovou hypoperfúzí  3. Sníženou schopností využívat kyslík (sepse, otrava kyanidem apod.) Metabolická acidóza 2. Požití kyselin  Otrava jedy jako etylén glykol, NH4Cl 3. Neadekvátní exkrece H+  renální tubulární dysfunkce  chronické renální selhání  hypoaldosteronismus (Addisonova nemoc  diuretika Metabolická acidóza 4. Excesivní ztráta bikarbonátůl  zvracení  průjem  (cholera, Crohnova choroba)  Inhibitory karboanhydrázy Metabolická acidóza Aniontový gap  Na+ (140) + K+(5) = Cl- (105)+HCO3 -(25) + Gap  Gap se zvyšuje u metabolické acidózy, pokud dochází k přesunům iontů v extracelulární tekutině. Metabolická acidóza Aniontový gap < 8 mmol/l  Hypoalbuminémie (pokles neměřených aniontů)  Mnohočetný myelom (nárůst IgG paraproteinů jako neměřených kationtů)  Zvýšení neměřených kationtů (Ca++, Mg++, intoxikace Li+) Metabolická acidóza Aniontový gap >12 mmol/l Přítomnost neměřených metabolických aniontů  Diabetická ketoacidóza  Alkoholická ketoacidóza  Laktátová acidóza  Hladovění  Nedostatečnost ledvin Přítomnost léků nebo chemických aniontů (otrava salicyláty, metanolem a etylén glykolem) Metabolická acidóza Aniontový gap 8-12 mmol/l Ztráta bikarbonátů  Průjem  Ztráta pankreatické šťávy  Ileostomie Retence chloridů  Renální tubulární acidóza  Parenterální výživa (arginin a lysin) pH a koncentrace K+ v plazmě pH Normální hodnoty K+ (mmol/l) 6,8 6,5 – 8,0 7,1 5,5 – 6,5 7,3 5,2 7,4 4,5 7,7 3,5 K+ Hyperkalémie  Plasmatické koncentrace > 5,2 mmol / L (normální hodnoty: 3,7-5,2 mmol / L).  Hyperkalémie nad 7,2 mmol / L může způsobit zástavu srdce v diastole.  Symptomy: slabost, nausea, nepravidelný tep, bez symptomů Hyperkalémie (K+ v séru >5.5 mmol/l) Při zvýšení koncentrace K+ v ECT  klesá negativita klidového membránového potenciálu  akční potenciál dráždivých buněk se zmenšuje - postižena je zejména příčně pruhovaná a hladká svalovina a myokard  na periferii – parestezie, hyporeflexie, obrny a zácpa Účinky acidózy na hospodaření s ionty K+ Buňka K+ Plazma K+ H+ K+ Před acidózou H+ K+ Účinky acidózy na hospodaření s ionty K+ Buňka ↓ K+ Plazma K+ ↑H+ K+ ↑H+ K+ Při acidóze K+ Účinky acidózy na hospodaření s ionty K+ Buňka K+ Plazma ↓ K+ ↓ H+ ↓ H+ K+ Hypokalémie Při terapii K+ Metabolická alkalóza 1. Excesivní ztráta H+  zvracení žaludečního obsahu (pylorická stenóza, bulimie) 2. Excesivní reabsorbce bikarbonátů  při poklesu chloridů (zvracení, diuretika) 3. Požití alkálií  antacida Inzulin  Zvýšené hladiny zvyšují aktivitu K+/Na+ ATPázové pumpy řádově v min.  Chronické zvýšení hladin inzulinu způsobuje upregulaci podjednotky alfa-2. V příčně pruhovaném svalstvu může inzulin povolávat pumpy skladované v cytoplasmě nebo latentní pumpy přítomné v membráně buňky Významné faktory ovlivňující distribuci draslíku mezi ECT A ICT prostorem pH pCO2 Base excess Interpretace  Vysoký ( 6 kPa)  +2,2 Primární metabolická alkalóza s respirační kompenzací  Normální (4,5-6 kPa)  +2,2 Primární metabolická alkalóza  Nízký ( 4,5 kPa)  +2,2 Smíšená respirační a metabolická alkalóza  Nízký ( 4,5 kPa) -2,4- +2,2 Primární respirační alkalóza  Nízký ( 4,5 kPa)  -2,4 Primární respirační alkalóza s renální kompenzací ABR parameters  pH  pCO2  pO2  Base Excess (BE): is defined as the amount of acid (in mmol) required to restore 1 litre of blood to its normal pH, at a PCO2 of 5.3kPa (40mmHg). During the calculation any change in pH due to the PCO2 of the sample is eliminated, therefore, the base excess reflects only the metabolic component of any disturbance of acid base balance. If there is a metabolic alkalosis then acid would have to be added to return the blood pH to normal, therefore, the base excess will be positive. However, if there is a metabolic acidosis, acid would need to be subtracted to return blood pH to normal, therefore, the base excess is negative.  Standard Bicarbonate (SB): this is similar to the base excess. It is defined as the calculated bicarbonate concentration of the sample corrected to a PCO2 of 5.3kPa (40mmHg). Again abnormal values for the standard bicarbonate are only due the metabolic component of an acid base disturbance. A raised standard bicarbonate concentration indicates a metabolic alkalosis whilst a low value indicates a metabolic acidosis. Interpretace výsledků:  Napřed posuď pH (acidémie, alkalémie)  Pak PCO2 a rozhodnise, zda případný posun pCO2 odpovídá pH a klinickým příznakům pacienta. Pokud ano, jedná se o primární respirační poruchu ABR.  Potom zhodnoť BE a SB jako metabolickou komponentu ABR.  Posuď kompenzaci stavu: to poznáš podle toho, že změny pCO2 a BE půjdou v opačném směru, než bys očekával/a podle pH. Příklad: v přítomnosti respirační kompenzace metabolické acidózy pCO2 bude nízké. Nízké pCO2 by ovšem samo o sobě vedlo k alkalóze. Interpretation of Acid Base Disturbances in Blood Gas Results  Blood gas analysis is available in the vast majority of acute hospitals in the developed world. Increasingly blood gas machines are available for use in developing countries. In order to obtain meaningful results from any test it is important that they are interpreted in the light of the patient's condition. This requires knowledge of the patient's history and examination findings.  The simplest blood gas machines measure the pH, PCO2 and PO2 of the sample. More complicated machines will also measure electrolytes and haemoglobin concentration. Most blood gas machines also give a reading for the base excess and/or standard bicarbonate. These values are used to assess the metabolic component of an acid base disturbance and are calculated from the measured values outlined above. They are of particular use when the cause of the acid base disturbance has both metabolic and respiratory components. Examples:  Example 1: A 70 year old man is admitted to the intensive car unit with acute pancreatitis. He is hypotensive, hypoxic and in acute renal failure. He has a respiratory rate of 50 breaths per minute. The following blood gas results are obtained:  pH 7.1  PCO2 3.0 kPa (22mmHg)  BE -21.0 mmol/l  From the flow charts: firstly, he has a severe acidemia (pH 7.1). The PCO2 is low, which does not account for the change in pH (a PCO2 of 3.0 would tend to cause alkalemia). Therefore, this cannot be a primary respiratory acidosis. The base excess of -21 confirms the diagnosis of a severe metabolic acidosis. The low PCO2 indicates that there is a degree of respiratory compensation due to hyperventilation. These results were to be expected given the history. Examples:  Example 2: A 6 week old male child is admitted with a few days history of projectile vomiting. The following blood gases are obtained:  pH 7.50  PCO2 6.5kPa (48mmHg)  BE +11.0 mmol/L  The history points to pyloric stenosis. There is an alkalaemia, which is not explained by the PCO2. The positive base excess confirms the metabolic alkalosis. The raised PCO2 indicates that there is some respiratory compensation. Účinky alkalózy na hospodaření s ionty  Alkalóza způsobuje disociaci H+ iontů z proteinů.  Na obnažené negativní skupiny nasedají ionty Ca2+. Dochází k akutnímu kritickému poklesu hladiny ionizovaného kalcia  Pokles ionizovaného kalcia se projevuje tetanií až křečemi, které mohou být smrtící. Elektrolyty  Na+/K+: v důsledku spřažení resorbce Na+ a exkrece H+ způsobují změny v sekreci aldosteronu také změny v exkreci H+, případně K+.  Změny v koncentraci chloridů jsou doprovázeny změnami v koncentraci HCO3- a naopak, vždy v zájmu zachování elektroneutrality. Hyperkalémie  Plasmatické koncentrace > 5,2 mmol / L (normální hodnoty: 3,7-5,2 mmol / L).  Hyperkalémie nad 7,2 mmol / L může způsobit zástavu srdce v diastole.  Symptomy: slabost, nausea, nepravidelný tep, bez symptomů Hyperkalémie (K+ v séru >5.5 mmol/l) Při zvýšení koncentrace K+ v ECT  klesá negativita klidového membránového potenciálu  akční potenciál dráždivých buněk se zmenšuje - postižena je zejména příčně pruhovaná a hladká svalovina a myokard  na periferii – parestezie, hyporeflexie, obrny a zácpa Účinky alkalózy na hospodaření s ionty  Alkalóza způsobuje disociaci H+ iontů z proteinů.  Na obnažené negativní skupiny nasedají ionty Ca2+. Dochází k akutnímu kritickému poklesu hladiny ionizovaného kalcia  Pokles ionizovaného kalcia se projevuje tetanií až křečemi, které mohou být smrtící. Účinky alkalózy na hospodaření s ionty  Alkalóza, zejména chronická, rovněž bývá spojena s deplecí zásob K+ iontů v těle.  Zvracení nebo alkalizující (thiazidová) diuretika mohou vyvolat hypochlorémickou (chloropenickou) alkalózu, která vede k závažné depleci iontů K+.  Při depleci K+ se v moči objeví „paradoxní acidurie“, kdy ledvina nahrazuje vylučování K+ kationtů kationty H+. Účinky alkalózy na hospodaření s ionty  Alkalóza, zejména chronická, rovněž bývá spojena s deplecí zásob K+ iontů v těle.  Zvracení nebo alkalizující (thiazidová) diuretika mohou vyvolat hypochlorémickou (chloropenickou) alkalózu, která vede k závažné depleci iontů K+.  Při depleci K+ se v moči objeví „paradoxní acidurie“, kdy ledvina nahrazuje vylučování K+ kationtů kationty H+. Mg Plasmatické hladiny determinovány příjmem, absorbcí ze střeva, exkrecí ledvinami (narušeno např. u osmotické diuréze při DM – hypermagnezemie), a redistribucí Mg++ do tělních kompartmentů Změněny mutacemi nebo dysregulacemi transportních proteinů (např. TRPM) – hypomagnezémie. Pokud u DM metabolická acidóza, obvykle hypomagnezémie Účinek magnézia na cévní stěnu Magnesium je potentní vazodilatátor uterinních a mezenterických arterií a aorty, ale má minimální vliv na arterie cerebrální. V hladké svalovině cév kompetuje s Ca2+ o vazná místa na „voltage-operated calcium channels“ (VOCC). Snížená aktivita VOCC snižuje intracelulární kalcium, což vede k relaxaci a vazodilataci. V endotelu magnézium zvyšuje produkci prostaglandin I2 (nevíme, jakým mechanismem), což přispívá ke snížení destičkové agregace. Magnézium také zvyšuje produkci NO, což vede k vazodilataci. Účinek magnézia na hematoencefalickou bariéru a mozkový edém Antagonistický efekt magnézia vůči kalciu může ovlivnit také cerebrální endotel, který spoluvytváří hematoencefalickou bariéru. Snížené buněčné kalcium inhibuje endoteliální kontrakci a otevírá „tight junctions“, které jsou spojeny s aktinem cytoskeletu. Snížená permeabilita tight junction omezuje paraceluární transport obsahu cév, iontů a proteinů, což může vést k vazogennímu edému a křečím. Magnézium také snižuje expresi aquaporinu 4 (AQP4), vodního kanálu na výběžcích astroglií a možná cerebrálního endotelu, což může vést k edému mozku (zatím neznámým mechanismem). Protikřečová aktivita magnézia Křeče jsou způsobeny excesivním uvolněním excitotoxických neurotrasmiterů, např. glutamátu. Excesivní glutamát je schopen aktivovat N-methyl-d-aspartátový receptor (NMDA), což vede k masivní depolarizaci neuronální sítě a salvám akčních potenciálů. Magnézium může zvyšovat práh pro vznik křečí inhibicí NMDA receptorů, čímž omezí efekt glutamátu. Děkuji vám za pozornost