Preklinické zubní lékařství I
Přednáška 4 (10. 10. 2016)
Stavba a chemické
složení zubu
- rozdíly mezi stálými
a dočasnými zuby
Petra Bořilová Linhartová
Stavba zubu
• Sklovina (email) – enamelum (substantia adamantina)
• Zubovina (dentin) – dentinum (substantia eburnea)
• Tmel (cement) – cementum (substantia ossea)
• Dřeň (pulpa) – pulpa – řídké vazivo, cévy, nervy
http://www.sci.muni.cz/anthrop/wp-content/uploads/2016/02/Mikrostruktura_nova.pdf
Sklovina
• po svém vzniku už nepodléhá žádnému buněčnému
reparačnímu mechanizmu
• je nejtvrdší tkání lidského těla
• střední hustota je mezi 2,8 a 3
• na povrchu je tvrdší než na dentinosklovinné hranici (DS)
• organická část (1-4 %)
o ameloblasty - ektoderm
o glykoproteiny (58 %, amelogeniny, enameliny)
o lipidy (40 %)
• anorganická část (95-98 %)
o krystalky hydroxyapatitu – uspořádány vertikálně v
prizmata (sloupce) mezi nimiž je interprizmatická substance
Struktura
• na hrbolcích až 2,5 mm tlustá, funguje jako semipermeabilní
membrána
• vzniká během vývoje - ameloblasty vylučují sklovinnou
matrix
o mineralizuje a vyzrává (preeruptivní vyzrávání – krystalizace
vápenato-fosforečných sloučenina a růst krystalů)
o zůstávají však mikroporozity mezi krystaly i iontové defekty
v jejich krystalové mřížce => v dalším vývoji se vyplní
(posteruptivní vyzrávání)
Sklovina
Složení
• je ovlivňováno stravou, věkem atd.
• hlavní složky: Ca2+, P, CO3
2-, Mg2+, Na+, F
• na různých místech rozdíly ve složení - od povrchu se
snižuje koncentrace většiny sklovinných komponent
• při zvýšeném obsahu CO3
2- a Mg2+ je snížená hustota
skloviny (dentinové rohy, pod fisurami,...)
• Ca:P 1:1,2 → (Ca10-x(PO4)6-x . X2 . H2O)
Sklovina
Stavba
Krystaly apatitu
o průřez šestihranný, ze strany jako tyčka,
cca 160 nm dlouhé, 40 nm široké
o amfoterický
o tvar a velikost závisí na stupni vyzrálosti
skloviny a umístění
 může dojít i k tvorbě fluorapatitu
(stabilnější krystalová mřížka), nebo k
zabudování uhličitanů (méně rezistentní
vůči kazu)
 existují také sloučeniny Ca a P, které
nejsou na apatit vázány
Sklovina
https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/g
uides/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf
Stavba
Sklovinná prizmata
o asi 100 spojených krystalů, od
DS hranice až téměř
k povrchu, průběh cirkulárně
k dlouhé ose zubu, jinak
kolmo na povrch, spíše vlnitý
o celkem je jich 5 – 12 mil (dle
zubu)
o krystaly mají hydratační obal
+ vrstva bílkovin a lipidů
o svazky prizmat – uspořádány
do různých tvarů (klíčové
dírky, podkovovité,
cylindrické)
Sklovina
https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/g
uides/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf
• kalcifikovaná pojivová tkáň
• v rozsahu korunky a kořene
• velmi elastický a deformovatelný,
nažloutlý, porézní s vyšší
permeabilitou
• organická část (20 %)
o odontoblasty
o tvořena hlavně kolagenem a jemu
podobnými látkami, proteoglykany,
mukopolysacharidy
• anorganická část (70 %)
o krystalky hydroxyapatitu jako ve
sklovině
Dentin
• strukturou a tvrdostí se podobá kosti vláknitého typu, není však
vaskularizován (krevní ani lymfatické cévy), bez nervových
zakončení (→ neprobíhá fyziologická resorpce jako u kosti)
• součást závěsného aparátu, upínají se do něj periodontální
vlákna
• složení a tloušťka nekonstantní (u apexu tlustší, slabá vrstva na
krčku)
• organická složka
o cementoblasty, cementocyty
o hlavně kolagen
• anorganická složka
o Ca a P ionty ve formě apatitových krystalků či amorfního
fosforečnanu vápenatého
Cement
Cementosklovinná hranice (CSH)
• utvářena nejednotně
• z buněk a mezibuněčné hmoty, na povrchu silně
mineralizovaný cement, směrem k povrchu lamelovité více
či méně mineralizované zóny (výraz periodických klidových
fází)
Cement
Stavba zubu
Anorg. l. Voda Org. matrix
Sklovina 86/95-98 12/4 2/1-4
Zubovina 45/70 36/10 30/20
Cement 33/61 25/12 31/27
Kost 23/45 40/25 37/30
Procentuální zastoupení jednotlivých složek částí zubu
v porovnání s kostí (objemové/váhové %)
• pojivová tkáň – obsahuje více
matrix než buněk
• extracelulární hmota – retikulární
vlákna a amorfní složka
(proteoglykany)
• jsou zde uloženy odontoblasty
• voda (75 %)
• organická složka (25 %)
• řídké kolagenní vazivo
o bipolární fibroblasty (pulpocyty),
hvězdicovité fibrocyty
o buňky IS (histocyty, lym, plazm.
b.)
• cévy
• nervová vlákna
o nocirecepce
Dřeň
https://www.lfp.cuni.cz/histologie/education/gui
des/hardtissues/atlas_zub_kost_lowres.pdf
• DD se po celý život zmenšuje
• závěsná vlákna
• dáseň
• cement
• alveolární kost
Parodont (periodontium)
•Parodont (závěsný aparát zubu): par= vedle, okolo;
odontos=zub
• Paradontitida též parodontitis (něm.), periodontitis (angl.),
parodontose (něm.)
• Periodont (-ium): ozubice, vazivová tkáň upevňující zub v
zubním lůžku (periosteum alveolare)
• Periodontitida: zánět ozubice, zánět podpůrných tkání
zubu
• Para: první část složených slov mající význam 1. vedle, spolu, při, skrze; 2. v lékařských názvech význam odlišný, nenormální
• Periodontitida: ř. peri kolem, ř. odus-odontos zub, ř. pathos choroba
Parodont (periodontium)
Gingiva
• Volná (marginální)
• Připojená (alveolární)
• Interdentální (papila)
• Mukogingivální linie (linea girlandiformis)
• Paramarginální rýha (linea gingivae)
Gingivodentální uzávěr
- liquor gingivalis
• fixace gingivy k zubu
• obrana proti infekci pojiva
kolem krčku a kořene zubu
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
• dočasné zuby jsou menší než
stálé zuby a mají konzistentnější
tvar
• korunky dočasných zubů jsou
menší v poměru ku kořeni a
plošší (MD rozměr je větší než
výška korunky)
• okraj skloviny v krčkové oblasti
je u dočasných zubů ztluštělý,
• krček je užší
• dočasné moláry (m1+m2) mají
M-D rozměr delší než premoláry
(P1+P2)
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
• tvar horního oblouku u dočasné
dentice je polokruhový
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
• H i D oblouk končí v jedné rovině ( při výměně za stálé zuby
dochází k meziálnímu posunu D zubního oblouku = meziální
schůdek)
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
Sklovina
• na povrchu je tenčí (1 mm vs. 2-3 mm) a nápadně
zesílená v krčkové oblasti, stejně jako vrstva cementu
• u dočasných zubů je zpravidla zabarvena do mléčného
až modravého tónu
oje to způsobeno nižším obsahem minerálních látek (50 %
vs. 95 %), a tím nižší translucencí
• barva stálých zubů se mění i během života jedince a to
do žlutohnědého (dentin) až šedavého odstínu
otato změna souvisí se zvyšující se mineralizací skloviny a
dentinu, zabarvení potravinami, léky a kouřením
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
Sklovina
na povrchu korunky nově prořezaných dočasných zubů bývá
20 – 100 µm silná vrstva skloviny bez prizmat, zatímco u nově
prořezaných stálých zubů je tato vrstva silná asi 20 –70 µm
Dentin
• mamelony (tubercula marginalia, výběžky dentinového těla
v oblasti korunky) – jen u stálých zubů
• uspořádání tubulů je méně pravidelné u dočasných zubů
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
Cement
• sekundární - chybí u
dočasných zubů
Dřeňová dutina
• C) v porovnání s velikostí
korunky je větší u
dočasných než u stálých
zubů
• u dočasných zubů je
periodontální prostor širší
než u jejich trvalých
nástupců
• inervace je nižší u
dočasných zubů, ale
prokrvení je větší
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
Kořen a KK
• u dočasných zubů jsou vyvinuty krátké kořenové kanálky a
samotný kořen je kratší, užší a tvarovaný do oblouku; ustupuje
tak zubu stálému, který je pod ním uložen
• kořen dočasného zubu se začíná postupně vstřebávat asi dva
roky před vypadnutím (exfoliací, příp. před extrakcí)
• extrémně dlouhý a útlý je kořen m2
• orientace prizmat v cervikální části – důležité při preparaci
Rozdíly ve stavbě ve stálé a dočasné
dentici
Preklinické zubní lékařství I
Přednáška 4 (10. 10. 2016)
Vývoj zubů, vzájemné
vztahy mezi stálým a
dočasných chrupem,
prořezávání zubů
Petra Bořilová Linhartová
Zárodečné listy
Vývoj zubů
• A) sklovina - z ektodermu
zubovina a zubní dřeň - ektomezenchymu
cement - z mezenchymu
• B) 6. týden: proliferace orálního ektodermu do okolního
ektomezenchymu => zubní ploténka, ze které buňky
expandují hlouběji, a tím je vytvořena zubní lišta (lamina
dentalis, rovnoběžná z Laging lištou) – 2x (HČ a DČ)
• C) následně se ektodermové buňky dělí směrem k
mezenchymu a vytváří stádium pupenu
mezoderm
b. neurální lišty
Vývoj zubů
• stadium zubního váčku
• D) a E) stadium zubního pohárku (zvonku)
Vývoj zubů
• F) stadium apozice – 5. měsíc IU
• G) stadium prořezávání /erupce/
6. – 8. týden IU - základy dočasných
6. – 20. týden IU - základy stálých zubů
Vývoj trvalé dentice
• trvá déle než u dočasné cca od 5. měsíce IU vývoje a
končí prořezáním 7. - 17. (40). rokem věku
• vývoj probíhá obdobně jako vývoj dentice dočasné
(včetně rozdělení na stadia)
Vývoj zubů
Prořezávání zubů
• zubní korunky vystupují v určitém časovém sledu
z gingiválního valu do dutiny ústní
• v době před prořezáním dojde k intenzivnímu růstu
kořene zubu, kořen se opře o tenký kostěný alveol a
dalším vzrůstem kořene se zub tlačí korunkou k povrchu
gingiválního valu
Prořezávání zubů
• u dočasných zubů dochází od určitého období
k resorpci kořenů současně s růstem korunek zubů
definitivních
• když je kořen resorbován, dočasný zub se uvolní i
nepatrnou silou
• pořezávání trvalých zubů
o u molárů probíhá stejně jako u zubů dočasných
o u ostatních zubů je prořezávání složitější
• u molárů dočasní předchůdci chybí, M3 nemusí být
vůbec založen, nebo se nemusí prořezat, nebo se může
vyvinout v atypické poloze - ztížené prořezání (dentitio
difficilis)
Prořezávání zubů
• základy dočasného a definitivního zubu jsou původně
ve stejné úrovni
Prořezávání zubů
• frontální úsek: v dalším vývoji základ definitivního zubu
sestupuje apikálně a podsouvá se pod kořen
dočasného předchůdce
• distální úsek: P jsou mezi kořeny m – resorpce začíná z
interdentálního prostoru, kořeny dočasných zubů se
ztenčují i zkracují
• mezi oběma základy je kostní přepážka
Prořezávání zubů
Prořezávání zubů
• vývoj zubu není izolovaný děj, souvisí s celkovým
vývojem organizmu (u chlapců později než u dívek)
• současně se uplatňuje několik faktorů, působících i na
vývoj kostí, tvorbu kolagenu a mukopolysacharidů
o podstatný je hlavně Ca a P, vitamín C, hypofyzární
hormony, hormony štítné žlázy a příštítných tělísek, kůry
nadledvin a hormony pohlavních žláz
o souvislosti ve vývoji vysvětlují i některé možné průvodní
jevy, doprovázející prořezávání zubů – zvýšené slinění,
zvýšená teplota, nechutenství, nespavost, průjem a
dokonce i zvracení
Prořezávání zubů
• Dočasná dentice
HČ DČ
i1 8.-12. m 6.-10. m
i2 9.-13. m 10.-16. m
m1 13.-19. m 14.-18. m
c 16.-22. m 17.-23. m
m2 25.-33. m 23.-31. m
Prořezávání zubů
• Stálá dentice HČ DČ
M1 6.-7. r 6.-7. r
I1 7.-8. r 6.-7. r
I2 8.-9. r 7.-8. r
P1 9.-11. r
C 11.-13. r
P2 11.-15. r
M2 13.-16. r
M3 17.-40. r
http://portal.med.muni.cz/clanek-569-vyukovy-atlas-zubu-cloveka.html