LÉKAŘSKÁ FAKULTA MU V BRNĚ KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE A ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANÁŘŮ FINANCOVÁNÍ PÉČE V ČR Základní principy ¨Mnohokrát se měnily. ¨Hledá se vhodné řešení. ¨„Každý má neomezená přání, ale omezené zdroje.“ ¨Každá oblast zdravotnictví financována jinak. ¨Nejpodstatnější změny v 90. letech 20. století. Související legislativa ¨v souvislosti se zdravotním systémem a zdravotní péčí vydáno několik desítek zákonů ¨Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod a další ústavní zákony ¨článek č. 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Financování v ČR ¨Ze státního rozpočtu – v roce 2015 to bylo 7,2 % HDP. (ø EU 9,9%) ¨ ¨Ze zdravotního pojištění. ¨ ¨Z přímých plateb. ¨ ¨Princip solidarity. ¨ ¨ Hrubý domácí produkt ¨Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Vývoj HDP v ČR •https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-v-cislech Financování péče v roce 2017 ¨Celkem vynaloženo 293,7 mld. Kč ¨Zdravotní pojišťovny 275,3 mld. Kč cca 79% ¨Státní a územní rozpočty 18,4 mld. Kč cca 5% ¨Soukromé výdaje 16,3% ¨ Vývoj výdajů na zdravotnictví Celkové výdaje na zdravotnictví Srovnání podílu HDP do 2016 • Výdaje zdravotnictví na 1 obyvatele Výdaje na zdravotnictví dle zdrojů Výdaje ve vybraných zemích OECD •https://vskp.vse.cz/52397_system_financovani_zdravotni_pece_v_cr_od_roku_1989_do_roku_2015 Využití zdravotnických služeb Financování ambulantní péče ¨Praktičtí lékaři pro dospělé ¨Praktičtí lékaři pro děti a dorost ¨Ambulantní specialisté ¨Komplementy ¨Stomatologická péče ¨Domácí péče ¨LSPP ¨Zdravotnická záchranná služba Praktičtí lékaři • Lékař uzavírá smlouvy se ZP a pravidelně každý měsíc pak účtuje úhradu za poskytnutou péči ¤ • Kombinovaná kapitačně výkonová platba n n1. část fixní – za registrovaného pacienta v závislosti na jeho věku, tzv. jednicový pojištěnec neboli kapitační jednotka (KJ), není důležitý počet pojištěnců, ale jejich věková struktura. Cca 50 Kč. n n2. část – platby za úkony (soupis hrazených úkonů oznamuje ZP, ohodnocení výkonů v bodech) Stomatologická péče ¨Od roku 1997 samostatný sazebník výkonů ¨Ne v bodech, ale v korunách ¨Seznam nadstandardních materiálů a výrobků, které jsou hrazeny přímo nebo částečně. ¨Přímé plateb pacientů za nadstandardní výkony, od zdravotních pojišťoven a z části také z ostatních provozních aktivit, jako je například prodej stomatologických pomůcek. ¨Pozitiva: vysoká transparentnost a absence složitých výpočtů, které zatěžují lékaře i zdravotní pojišťovny při bodovém ohodnocení výkonů. Ostatní ¨Komplementy – paušální sazba ¨Homecare – smlouva dle příslušné vyhlášky, nadstandard hrazen přímo. ¨LSPP – paušálem nebo hodnotou bodu ¨Ambulantní specialisté – podle vyhlášky MZ ČR za hodnotu bodu. Nemocnice ¨Paušální platba – dle předchozího roku. ¨75% nákladů je fixních. ¨Navíc – platbou za provedené výkony. ¨Státní nemocnice – příspěvkové organizace, financování ze státního nebo krajského rozpočtu. Náklady nemocnic Nemocnice ¨Systém DRG: ¨Srovnatelnost nákladů na léčbu. ¨V ČR asi 636 skupin, v USA 467. ¨Další diferenciace dle prim. dg., věku, sek. dg., komorbidity, komplikací – Case mix. ¨Cca 25 hlavních dg. tříd ¨Není povinný, ale zapojeny všechny nemocnice. ¨Projet MZ ČR – DGR restart – od roku 2019 povinné. DRG str.124 Zdroje financování nemocnic •https://vskp.vse.cz/52397_system_financovani_zdravotni_pece_v_cr_od_roku_1989_do_roku_2015 Lékárny ¨Samostatný ekonomický subjekt. ¨Vlastní nebo úvěrové finanční zdroje. ¨Běžný fakturační systém. ¨Léky vydávány zdarma, s doplatkem, ¨ s plnou úhradou. Silné stránky systému ¨Poměrně vysoká odborná úroveň zdravotnických pracovníků. ¨Relativně dobrá vybavenost zdravotnických zařízení lůžkových i ambulantních, lékáren. ¨Rozvoj nových léčebných technologických postupů (diagnostických, terapeutických). ¨Pozitivní výsledky transformace ambulantní péče (primární, specializované, zvláštní). Silné stránky systému ¨Realizace vybraných programů v oblasti podpory zdraví. ¨Velmi nízká novorozenecká a kojenecká úmrtnost. ¨Pokles celkové úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. ¨Vysoké procento proočkování občanů proti přenosným nemocem. ¨Snižující se počet umělých přerušení těhotenství. •Zdroj: http://www.zdn.cz (Střednědobá koncepce resortní politiky MZ ČR v letech 2002 – 2006) Slabé stránky systému ¨Nedostatečné ekonomické řízení a kontrola zdravotnických zařízení i plátců zdravotnických služeb. ¨Vysoká zadluženost zdravotnických zařízení. ¨Nedostatek účinné kontroly kvality a hospodárnosti poskytované zdravotní péče. ¨ Slabé stránky systému ¨Nedostatečná participace všech subjektů ve zdravotnickém systému na ochraně a podpoře zdraví. ¨Nerovnost v úhradách zdravotní péče. ¨Problémy transformace zdravotní péče poskytované v lůžkových zařízeních spojené s optimalizací počtu akutních lůžek následné péče na regionální úrovni. •Zdroj: http://www.zdn.cz (Střednědobá koncepce resortní politiky MZ ČR v letech 2002 – 2006) Zdroje ¨Gladkij, I., a kol.: Management ve zdravotnictví, ¨Malý, I.: Problém optimální alokace zdrojů ve zdravotnictví, ¨http://www.mzcr.cz ¨http://www.zdn.cz (Střednědobá koncepce resortní politiky MZ ČR v letech 2002 – 2006) ¨ÚZIS – Zdravotnictví ČR ve statistických údajích ¨ÚZIS – Zdravotnická ročenka ČR 2012 ¨ÚZIS - Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2013 ¨UZIS, Výdaje na zdravotnictví 2000 – 2014, citace: 30. 3. 2016, dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/vydaje-na-zdravotnictvi-2010-2014 ¨https://vskp.vse.cz/52397_system_financovani_zdravotni_pece_v_cr_od_roku_1989_do_roku_2015 ¨ ¨ „ZDRAVÍ NELZE PENĚZI ZAPLATIT, ALE NĚKTERÉMU DOKTOROVI TO NEVYSVĚTLÍTE.“ V. Dušek