akomodace Akomodace 2 například emetrop: • zobrazuje neakomodovaným (relaxovaným) okem vzdálené objekty na sítnici, přitom je vergence svazku dopadajícího na rohovku nulová • pokud pozoruje bližší objekt ve vzdálenosti například 50 cm před okem, je vergence svazku dopadajícího na rohovku –2D • mohutnost oka tedy musí být zvýšena o +2D vzhledem k vrcholu rohovky proces, při němž oko přizpůsobuje svou mohutnost, aby zaostřilo na objekty v různých vzdálenostech Akomodace 3 BA A’ B’ B’ 22 1 možnosti přeostření z A  B 1. změna optické mohutnosti 𝜑 𝑜 ′ zobrazovací soustavy (u lidského oka převládá) 2. změna polohy optické soustavy nebo detektoru (jen v malé míře) Akomodace 4 aR aX X R 𝑎 𝑅 ′ ≈ 𝑎 𝑋 ′ jo’ R’ X’P 𝐴 𝑘 = 0 𝐴 𝑘 > 0 předmětový bod X 𝐴 𝑘𝑋 = 𝜑 𝑜,𝑋 ′ − 𝜑 𝑜,𝑚𝑖𝑛 ′ ≈ 1 𝑎 𝑅 − 1 𝑎 𝑋 = 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑋 akomodace ... rozdíl mohutností oka při pozorování bodu X ležícího v akomodačním intervalu a při minimální akomodaci odpovídající dalekému bodu zanedbáme-li posun hlavních rovin oka při akomodaci: 𝑎 𝑅 ′ ≈ 𝑎 𝑋 ′ , je akomodace přibližně rovna rozdílu vergencí svazků (v místě rohovky) odpovídajících oběma bodům Akomodační interval a šíře 5 𝐴Š = 𝜑 𝑜,𝑚𝑎𝑥 ′ − 𝜑 𝑜,𝑚𝑖𝑛 ′ ≈ 1 𝑎 𝑅 − 1 𝑎 𝑃 = 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑃 akomodační šíře (akomodační amplituda) ... rozdíl mohutností oka při maximální a minimální akomodaci zanedbáme-li posun hlavních rovin oka při akomodaci: 𝑎 𝑅 ′ ≈ 𝑎 𝑃 ′ , je přibližně rovna rozdílu vergencí svazků (v místě rohovky) odpovídajících dalekému a blízkému bodu oka aR aP R P jo’ R’ P’ (aR , aP) … akomodační interval daleký bod blízký bod 𝑎 𝑅 ′ ≈ 𝑎 𝑃 ′ Mechanismus akomodace 6 • Jan Kepler (1571 – 1630): v r. 1611 si uvědomil, že různě vzdálené objekty jsou zobrazovány na sítnici, tudíž je akomodace nezbytná • Christoph Scheiner (1573 – 1650): v r. 1619 demonstroval schopnost oka akomodovat pomocí tzv. Scheinerova disku • René Descartes (1596 - 1650): poprvé navrhl, že by akomodaci mohla působit změna tvaru oční čočky • Thomas Young (1773 – 1829): eliminoval vliv rohovky skleněnou čočkou připevněnou k oku s vodní imerzí a stále byl schopen akomodovat, tj. prokázal, že rohovka neodpovídá za akomodaci; ukázal také, že akomodace nenastává změnou délky oka • Purkyně, Langenbeck, Donders, Cramer: výzkum Purkyňových obrazů • Herman von Helmholtz (1821 – 1894): relaxační teorie: napjatá zonulární vlákna udržují čočku v oploštělém tvaru, při uvolnění (relaxaci) vláken nabývá čočka tvaru s vyšší křivostí ploch • Marius Tscherning (1854 – 1939) • Edgar F. Fincham 1937: modifikovaná Helmholtzova teorie, takřka odpovídající dnešním poznatkům a moderní teorii A. Tunnacliffe: Introduction to Visual Optics, ABDO, Canterbury 1993. Mechanismus akomodace: Purkyňovy obrazy 7 odraz na přední lámavé ploše čočky (P III) odraz na zadní lámavé ploše čočky (P IV) odraz na přední lámavé ploše rohovky (P I) Jan Evangelista Purkyně (1787 - 1869) v r. 1823 pozoroval nejen reflexi od rohovky, známou dříve, ale také dvě reflexe od oční čočky: Purkyňovy obrazy 8 A. G. Bennett, R. B. Rabbetts: Clinical Visual Optics. Elsevier Health Sciences, 1998. oko: neakomodované (R) – akomodované (A) I, II … lámavé plochy rohovky, III, IV … lámavé plochy čočky I III IV Mechanismus akomodace 9 1. Je-li ciliární sval relaxován (𝐴 𝑘 = 0), udržuje elastická tkáň ciliárního tělíska zonulární vlákna napjata, pouzdro udržuje čočku v oploštělém tvaru (poloměry křivosti vnějších ploch čočky: +10 mm, –6 mm), oko vidí do dálky. 2. Při akomodaci do blízka (𝐴 𝑘 > 0) je ciliární sval stažen, ciliární tělísko se pohybuje vpřed a stahuje se ke středu, a tím je uvolněno napětí zonulárních vláken. 3. Elastický obal (kapsule) stlačuje čočku a za pomoci tlaku sklivce se první plocha čočky vydouvá do tvaru s vyšší křivostí – v místech, kde je kapsule nejtenčí (poloměry křivosti vnějších ploch čočky: +5,33 mm, –5,33 mm) 4. Při návratu k vidění do dálky ciliární sval relaxuje, elastická tkáň ciliárního tělíska napíná zonule a s pomocí elasticity čočky je čočka stažena do ploššího, tenčího tvaru. A. Tunnacliffe: Introduction to Visual Optics, ABDO, Canterbury 1993. 𝐴 𝑘 = 0 𝐴 𝑘 > 0 R - rohovka M - komorová voda Č - čočka Sk - sklivec S - sítnice Z - žlutá skvrna D - duhovka T - ciliární sval C - cévnatka B - bělima P - papila, slepá skvrna N - oční nerv plocha č. 1 2 3 4 5 6 6 5 4 3 2 1 n' 1,376 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,376 1 n 1 1,376 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,376 r 7,7 6,8 10 7,911 -5,76 -6 6 5,76 -7,911 -10 -6,8 -7,7 d 0,5 3,1 0,546 2,419 0,635 0,635 2,419 0,546 3,1 0,5 x1 plochy 0 0,5 3,6 4,146 6,565 7,2 x nekon. 27,6787 27,3808 25,2193 22,0391 19,9691 nekon. 165,685 116,356 94,3094 64,73 92,7424 n/x 0 0,04971 0,04879 0,05496 0,0638 0,06941 0 0,00837 0,01208 0,0147 0,02064 0,01484 j = (n'-n)/r 0,04883 -0,0059 0,005 0,00253 0,00347 0,00833 0,00833 0,00347 0,00253 0,005 -0,0059 0,04883 n'/x' 0,04883 0,04383 0,05379 0,05749 0,06727 0,07774 0,00833 0,01184 0,01461 0,0197 0,01476 0,06367 x' 28,1787 30,4808 25,7653 24,4581 20,6041 17,1854 166,32 118,775 94,8554 67,83 93,2424 15,7065 x'-d 27,6787 27,3808 25,2193 22,0391 19,9691 165,685 116,356 94,3094 64,73 92,7424 x'/(x'-d) 1,01806 1,11322 1,02165 1,10976 1,0318 1,00383 1,02079 1,00579 1,04789 1,00539 f'R = 31,0314 x'(F') = 17,1854mm f' = 22,7846mm x(F) = -15,706mm f = -17,054mm x'(H') = -5,5992mm j'c = 58,6361D x(H) = 1,34786mm j'c = 58,6361D x'(N') = 0,13106mm x(N) = 7,07811mm x1(F') = 24,3854mm x1(F) = -15,706mm x1(H') = 1,6008mm x1(H) = 1,34786mm x1(N') = 7,33106mm x1(N) = 7,07811mm H H’N N’ F’ Gullstrandovo oko – akomodační klid plocha č. 1 2 3 4 5 6 6 5 4 3 2 1 n' 1,376 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,376 1 n 1 1,376 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,386 1,406 1,386 1,336 1,376 r 7,7 6,8 5,33 2,655 -2,655 -5,33 5,33 2,655 -2,655 -5,33 -6,8 -7,7 d 0,5 2,7 0,6725 1,655 1,6725 1,6725 1,655 0,6725 2,7 0,5 x1 plochy 0 0,5 3,2 3,8725 5,5275 7,2 x nekon. 27,6787 27,7808 23,4437 19,4392 15,6827 nekon. 146,075 80,9477 54,9853 35,9265 43,4551 n/x 0 0,04971 0,04809 0,05912 0,07233 0,08838 0 0,00949 0,01737 0,02521 0,03719 0,03166 j = (n'-n)/r 0,04883 -0,0059 0,00938 0,00753 0,00753 0,00938 0,00938 0,00753 0,00753 0,00938 -0,0059 0,04883 n'/x' 0,04883 0,04383 0,05747 0,06665 0,07986 0,09776 0,00938 0,01702 0,0249 0,03459 0,0313 0,0805 x' 28,1787 30,4808 24,1162 21,0942 17,3552 13,6663 147,748 82,6027 55,6578 38,6265 43,9551 12,423 x'-d 27,6787 27,7808 23,4437 19,4392 15,6827 146,075 80,9477 54,9853 35,9265 43,4551 x'/(x'-d) 1,01806 1,09719 1,02869 1,08514 1,10665 1,01145 1,02045 1,01223 1,07515 1,01151 f'R = 31,0314 x'(F') = 13,6663mm f' = 18,8575mm x(F) = -12,423mm f = -14,115mm x'(H') = -5,1912mm j'c = 70,8471D x(H) = 1,69193mm j'c = 70,8471D x'(N') = -0,4486mm x(N) = 6,43454mm x1(F') = 20,8663mm x1(F) = -12,423mm x1(H') = 2,0088mm x1(H) = 1,69193mm x1(N') = 6,75141mm x1(N) = 6,43454mm H H’N N’ F’ Gullstrandovo oko – akomodační maximum R - rohovka M - komorová voda Č - čočka Sk - sklivec S - sítnice Z - žlutá skvrna D - duhovka T - ciliární sval C - cévnatka B - bělima P - papila, slepá skvrna N - oční nerv H H’N N’ F’ Změna parametrů Gullstrandova oka při akomodaci x1(F') = 20,8663 mm x1(H') = 2,0088 mm x1(N') = 6,75141 mm x1(F) = -12,423 mm x1(H) = 1,69193 mm x1(N) = 6,43454 mm f’ = 18,8575 mm j'O = 70,8471 D x1(F') = 24,3854 mm x1(H') = 1,6008 mm x1(N') = 7,33106 mm x1(F) = -15,706 mm x1(H) = 1,34786 mm x1(N) = 7,07811 mm f' = 22,7846 mm j'O =58,6361 D H H’N N’ F’ akomodační klid: akomodační maximum: j'C = 19,1109 D čočka: čočka: j'C = 33,1060 D • mohutnost čočky se zvýší asi o +14,0 D • mohutnost oka se zvýší asi o +12,2 D (21 %) • ohniskové vzdálenosti se zkrátí asi o 17 % • hlavní roviny se posunou směrem od rohovky asi o 0,35-0,40 mm • uzlové body se posunou směrem k rohovce asi o 0,6 mm Blízký a daleký bod Gullstrandova oka aR aP R P jo’ R’ P’ daleký bod blízký bod 𝑎 𝑅 ′ ≈ 𝑎 𝑃 ′ 𝐴 𝑃 = −10,095 D 𝑎 𝑃 = −9,9 cm 𝐴 𝑅 = 1,009 D 𝑎 𝑅 = 99,1 cm 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑃 = 11,104 D 𝜑 𝑜,𝑚𝑎𝑥 ′ − 𝜑 𝑜,𝑚𝑖𝑛 ′ = 12,211 D změna parametrů Gullstrandova oka při akomodaci M. Rutrle: Brýlová optika, IDVPZ, Brno 1993. A .. accommodation in diopters • nutný je (pseudo)emetropický stav oka • testovací obrazec (Duaneův test, Glaserův test, zmenšená Snellenova tabule) se přibližuje k oku až do rozmazání, nebo vzdaluje od oka až do zaostření • akomodační šíře je pak dána vergencí vzdálenosti blízkého bodu P od předmětové hlavní roviny oka Orientační měření akomodace 𝐴Š ≈ 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑃 = 1 𝑎 𝑅 − 1 𝑎 𝑃 = 1 𝑎 𝑃 Relativní akomodace • měříme schopnost oka kompenzovat vliv (dodatečné) brýlové čočky • pozitivní relativní akomodace (PRA) je absolutní hodnota nejnižší (záporné) vrcholové lámavosti rozptylné brýlové čočky, při níž je ještě předmět vnímán ostře • negativní relativní akomodace (NRA) je absolutní hodnota nejvyšší vrcholové lámavosti spojné brýlové čočky, při níž je ještě předmět vnímán ostře • při korekci presbyopie by korekční čočka měla zaručit PRA = NRA při pohledu do standardní pracovní vzdálenosti – pak je interval ostrého vidění dioptricky centrován kolem bodu pozorování • akomodační šíře je v (pseudo)emetropickém stavu oka dána vergencí vzdálenosti blízkého bodu P od předmětové hlavní roviny oka • Fyzikální – manifestní blízký bod = skutečně dosažitelný blízký bod (jak jej chápeme my) • odpovídá mu manifestní akomodační šíře (akomodační šíře, jak ji chápeme my) • Fyziologický – latentní blízký bod = bod, který by oko zobrazilo ostře při maximální kontrakci ciliárního svalu, pokud by to připustila elastická schopnost čočky • odpovídá mu totální akomodační šíře Definice blízkého bodu Klidová (zbytková) akomodace • při prázdném zorném poli nebo ve tmě je mohutnost emetropického oka o 1,0 D – 1,5 D větší, než minimální, což odpovídá ostrému zobrazení ze vzdálenosti 1 m – 2/3 m, tj. oko je efektivně myopické • noční myopie je posun k myopii při nízkém osvětlení (cca o 1,5 D, ale i více) vlivem otvorové vady při zvětšené pupile, osové barevné vady, posuvu maximální spektrální citlivosti k 500 nm (Purkyňův posuv) a nadměrné akomodace • přístrojová myopie je nadměrná akomodace po použití přístrojů s okuláry S. H. Schwartz : Geometrical and Visual Optics – A Clinical Introduction. McGraw Hill, New York 2002, str. 97. Závislost akomodační šíře na věku 𝐴Š 𝐴Š J. Schwiegerling: Field Guide to Visual and Opthalmic Optics. SPIE, Bellingham 2004, str. 25. • výsledky měření značně záleží na použité metodě • akomodační šíře se zmenšuje asi o 0,25 D ročně od 20 let věku • příčinou je zejména: • ztráta elasticity kapsule • růst čočky s věkem • redukce prostoru mezi ciliárním tělískem a okrajem čočky (růst čočky, hypertrofie ciliárního svalu), která vede ke snížení napětí zonulí • asi od 30. roku věku začíná jádro čočky tuhnout (Tunnacliffe) Přesný optický rozbor 19 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑋 = 𝐴 𝑘𝑋 − 0,1𝐴 𝑘𝑋 = 0,9𝐴 𝑘𝑋 (nezanedbáváme posun hlavních rovin oka při akomodaci: 𝑎 𝑋 ′ ≠ konst) 𝑎 𝑅 R X 𝜑 𝑜𝑅 ′ R’ X’ χHR’ ≡ χHR χHX’ ≡ χHX 𝜑 𝑜𝑋 ′𝑎 𝑋 𝑎 𝑅 ′ 𝑎 𝑋 ′𝐴 𝑅 ′ = 𝐴 𝑅 + 𝜑 𝑜𝑅 ′ 𝐴 𝑋 ′ = 𝐴 𝑋 + 𝜑 𝑜𝑋 ′ Gaussova rovnice: 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑋 = 𝜑 𝑜𝑋 ′ − 𝜑 𝑜𝑅 ′ − 𝐴 𝑋 ′ − 𝐴 𝑅 ′ = 𝐴 𝑘𝑋 − ∆𝐴 𝑋 ′ ∆𝐴 𝑋 ′ ≈ 𝑘𝑜𝑛𝑠𝑡 ∙ 𝐴 𝑘𝑋 předpokládejme: Gullstr. oko, X .. blízký bod: 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑃 ≈ 11 D 𝜑 𝑜𝑃 ′ − 𝜑 𝑜𝑅 ′ ≈ 12,2 D ∆𝐴 𝑃 ′ ≈ 1,2 D 𝑘𝑜𝑛𝑠𝑡 ≈ 0,1 Graeffův faktor Akomodace s korekcí do dálky 20 𝑎 𝑃𝐷 = 𝑎 𝑃 𝐸 1 + 𝐴 𝑅 𝑑 2 − 𝑑 𝑎 𝑃 ≈ 𝑎 𝑃 𝐸 1 + 2𝐴 𝑅 𝑑 Myop (hypermetrop) má s korekcí do dálky blízký bod blíže k oku (dále od oka) ve srovnání s emetropem téže akomodační šíře. Pro 𝑑 = 12 mm platí 𝑎 𝑃𝐷 ≈ 𝑎 𝑃 𝐸 1 + 0,024 𝐴 𝑅 . Vzdálenost blízkého bodu s korekcí do dálky (PD ) se tedy liší od případu emetropického oka se stejnou akomodační šíří o 2,4 % na každou dioptrii axiální refrakce. 1 𝑎 𝑃 + 𝑑 ≈ 1 𝑎 𝑃𝐷 + 𝑑 + 𝑆 𝐷 ′ Gaussova rovnice pro BČ: a současně platí: 𝑆 𝐷 ′ = 𝐴 𝑅 1 + 𝐴 𝑅 𝑑 𝑎 𝑅 R PD 𝜑 𝑜𝑅 ′ R’ P’ χH’ ≡ χH 𝜑 𝑜𝑃 ′ 𝑎 𝑃 𝑎 𝑅 ′ 𝑎 𝑃 ′ 𝑎 𝑃𝐷 P 𝑑𝑆 𝐷 ′ 𝑎 𝑃 𝐸 ≈ − 1 𝐴Š Emetrop téže akomodační šíře: Akomodační šíře: 𝐴Š ≈ 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑃 = 1 𝑎 𝑅 − 1 𝑎 𝑃 𝑑 ≪ 𝑎 𝑃 Presbyopie • pokles akomodační šíře pod cca 3 dioptrie (Tunnacliffe) • blízký bod je pak vzdálen o více než 33 cm od oka • koriguje se tzv. přídavkem do blízka (adicí) Add, o nějž se zvyšuje přirozená akomodace oka, tj. platí 𝐴 𝑘 ′ ≈ 𝐴 𝑘 + 𝐴𝑑𝑑 • v tomto případě postačuje přibližný výpočet, tj. nepřepočítáváme lámavost podle vzdálenosti brýlové čočky 𝐴Š J. Schwiegerling: Field Guide to Visual and Opthalmic Optics. SPIE, Bellingham 2004, str. 25. Korekce presbyopie Technické možnosti korekce presbyopie: • spojná (pozitivní) brýlová čočka • bifokální brýlové čočky (pro ametropa, dolní část obsahuje přídavek do blízka) • trifokální brýlové čočky (s mezidílem, nepříliš rozšířené, nahrazovány progresivními) • progresivní brýlové čočky (čočky s progresivní adicí, brýlové čočky s mohutností proměnnou ve vertikálním směru) • kontaktní čočky, případně v kombinaci s brýlovými (monofokální, bifokální, monovision – jedna čočka koriguje do dálky, druhá do blízka, simultánní design – v oblasti pupily je zóna pro vidění do blízka i do dálky, translační design – posouvá se vůči pupile) • multifokální či akomodující nitrooční čočky (změna tvaru) P  R X Y PB RB Add Korekce presbyopie pro emetropické oko přídavek 𝐴𝑑𝑑 působí jako permanentní akomodace; relaxované oko pozoruje ostře bod odpovídající této umělé akomodaci, vzniká umělý daleký bod RB, pro nějž platí 𝐴𝑑𝑑 = −𝐴 𝑅𝐵 = − 1 𝑎 𝑅𝐵 a také blízký bod se přesouvá blíže oku do pozice PB odpovídající maximální akomodaci 𝐴Š zvětšené o přídavek 𝐴𝑑𝑑 𝐴Š + 𝐴𝑑𝑑 = − 1 𝑎PB interval ostrého vidění je pak 𝑎RB , 𝑎PB = − 1 𝐴𝑑𝑑 , − 1 𝐴𝑑𝑑 + 𝐴š daleký bod R pozorujeme bez akomodace (emetrop) 𝐴 𝑘𝑅 = 𝐴 𝑅 − 𝐴 𝑅 = 0 při pozorování bodu X v konečné vzdálenosti je nutná akomodace (𝐴 𝑅 = 0) 𝐴 𝑘𝑋 = −𝐴 𝑋 = − 1 𝑎 𝑋 pro blízký bod P je nutná maximální akomodace 𝐴 𝑘𝑃 = −𝐴 𝑃 = − 1 𝑎 𝑃 = 𝐴Š chceme-li pozorovat ještě bližší bod Y, potřebovali bychom akomodaci 𝐴 𝑘Y > 𝐴Š; musíme tedy určitou reálnou akomodaci 𝐴 𝑘 ≤ 𝐴Š uměle zvětšit o přídavek do blízka 𝐴𝑑𝑑 𝐴 𝑘 + 𝐴𝑑𝑑 = 𝐴 𝑘𝑌 = −𝐴 𝑌 = − 1 𝑎 𝑌 > 𝐴Š aRB = − 1/Add aPB= − 1/(Add + AŠ) HPB PBRB HPB PBRB HPB PBRB HPB PB RB Add = − 1/h (extrém) Add = − 1/h − AŠ /2 Add = − 1/h − 2AŠ /3 Add = − 1/h − AŠ (extrém) (h = − 20 cm AŠ = 3,0 D) Vhodná volba adice rozhoduje poloha hlavního pracovního bodu HPB, jeho vzdálenost h od oka Add (D) ≈ age/8 − 5,00 ± 0,25 (pro zajímavost, za předpokladu pracovní vzdálenosti 40 cm podle W. F. Longa 1992) Korekce presbyopie pro ametropické oko Myopické oko K záporné vrcholové lámavosti 𝑆 𝐷 ′ korekční čočky do dálky přičítáme adici 𝐴𝑑𝑑, tím dostáváme celkovou vrcholovou lámavost 𝑆 𝐵 ′ brýlové čočky pro korekci do blízka 𝑆 𝐵 ′ = 𝑆 𝐷 ′ + 𝐴𝑑𝑑. Mohou nastat tři situace: 1. 𝐴𝑑𝑑 < |𝑆 𝐷 ′ |, pak 𝑆 𝐵 ′ < 0 (korekce do blízka slabší rozptylkou) 2. 𝐴𝑑𝑑 = |𝑆 𝐷 ′ |, pak 𝑆 𝐵 ′ = 0 (do blízka bez korekce) 3. 𝐴𝑑𝑑 > |𝑆 𝐷 ′ |, pak 𝑆 𝐵 ′ > 0 (korekce do blízka spojkou) Hypermetropické oko Ke kladné vrcholové lámavosti 𝑆 𝐷 ′ korekční čočky do dálky přičítáme adici 𝐴𝑑𝑑, tím dostáváme celkovou vrcholovou lámavost 𝑆 𝐵 ′ brýlové čočky pro korekci do blízka, pro níž vždy platí 𝑆 𝐵 ′ = 𝑆 𝐷 ′ + 𝐴𝑑𝑑 > 𝑆 𝐷 ′ . Intervaly ostrého vidění Bez korekce Interval ostrého vidění je vymezen (přirozeným) dalekým a blízkým bodem oka R a P: 𝑎 𝑅 = 1 𝐴 𝑅 𝑎 𝑃 = 1 𝐴 𝑅−𝐴š S korekcí do dálky Interval ostrého vidění je vymezen umělým dalekým a blízkým bodem oka RD a PD, jejichž polohu udávají předchozí vztahy pro 𝐴 𝑅 → 0 (pseudoemetropie): 𝑎 𝑅𝐷 → ∞ 𝑎 𝑃𝐷 = − 1 𝐴š S korekcí do blízka Interval ostrého vidění je vymezen umělým dalekým a blízkým bodem oka RB a PB, jejichž polohu udává vztah, který lze odvodit ze vztahu pro 𝑎 𝑃𝐷 tak, že uvažujeme nulovou či plnou akomodaci zvýšenou o adici 𝐴𝑑𝑑 (korekce do blízka při pseudoemetropii): 𝑎 𝑅𝐵 = − 1 𝐴𝑑𝑑 𝑎 𝑃𝐵 = − 1 𝐴𝑑𝑑+𝐴š