4 Přehled klinicky nejvýznamnějších bakterií

4.0 Úvod

Smyslem této a následující kapitoly je, abyste měli základní přehled systematického rozdělení
bakterií (a virů), a abyste při probírání infekcí jednotlivých orgánových soustav měli alespoň
základní představu o jejich zařazení a rozdělení. Základní znalosti budou vyžadovány i u testu.

4.1 Nejdůležitější grampozitivní koky

4.1.1 Rod Staphylococcus

Grampozitivní koky uspořádané zpravidla do malých či větších shluků

·         Staphylococcus aureus („zlatý stafylokok“) – výrazný patogen, způsobuje hnisavé záněty
kůže, ale i abscesy ve tkáních, případně i další infekce (například záněty plic)

·         koaguláza-negativní stafylokoky, které nacházíme na kůži za fyziologických okolností, ale
mohou způsobovat i močové infekce a infekce krevního řečiště, případně ran.

4.1.1.1 Staphyloccoccus – vztah k oku

·         Zlatý stafylokok bývá původcem akutních i chronických zánětů spojivky, zánětů očního
víčka, ale i hlubších částí oka a očnice

·         Akutní infekce očních mazových (Zeissových) žlázek, způsobená zlatým stafylokokem, se
označuje jako ječné zrno (hordeolum).

·         Koagulázanegativní stafylokoky se při nálezu ve výtěru ze spojivky zpravidla nepovažují
za významné. U pacientů, připravovaných k oční operaci, kde se vyžaduje absolutní sterilita, se
přesto  snažíme očními kapkami stafylokoka ze spojivky odstranit

4.1.2 Rod Streptococcus

Grampozitivní koky uspořádané zpravidla do řetízků, ale někdy (pneumokok) i do dvojic

·         hemolytické (betahemolytické) streptokoky

o    S. pyogenes neboli „streptokok skupiny A“ – způsobuje angínu, spálu, spálovou angínu, flegmóny
ve tkáních, záněty fascií – fasciitidy („masožravý streptokok“)

o    S. agalactiae neboli „streptokok skupiny B“ – způsobuje močové infekce, infekce pohlavních
orgánů a také novorozence (od matky)

o    takzvané „non-A-non-B“ streptokoky – způsobují např. nespecifické záněty hrtanu

·         viridující (alfahemolytické) streptokoky

o    S. pneumoniae = pneumokok – způsobuje záněty středního ucha, dutin (sinusitidy), záněty plic,
mozkových blan, ohrožení jsou lidé, kteří přišli o slezinu

o    takzvané „ústní“ streptokoky – normálně nepatogenní, ale mohou způsobovat endokarditidy;
některé se také podílejí na zubním kazu

·         málo významné streptokoky bez hemolýzy (gamahemolytické)

4.1.4.1 Steptococcus – vztah k oku

Streptococcus pneumoniae (pneumokok) je dalším z původců zánětů spojivek, rohovky apod. Méně časným
původcem očních infekcí je Streptococcus pyogenes, vyvolává však závažné stavy, například flegmony,
kdy se hnis šíří tkání. To se může stát například tehdy, když je oko zasaženo úrazem a vnikne do
něj kontaminované cizí těleso (například špona při obrábění kovů).

4.1.3 Rod Enterococcus

Enterokoky byly dříve považovány za pouhou skupinu streptokoků. Tvoří krátké řetízky.
Nejvýznamnější druhy jsou Enterococcus faecalis a E. faecium – oba dva jsou normálním nálezem ve
střevě, ale způsobují močové infekce, někdy i sepse a další nákazy

Zajímavost: existuje „moravský“ enterokok E. moraviensis, objevený brněnskými badateli.

4.2 Nejdůležitější grampozitivní tyčinky

4.2.1 Rod Listeria

Nejdůležitější druh je Listeria monocytogenes, způsobuje většinou bezpříznakové nákazy, ale
nebezpečná je pro těhotné ženy. Zdrojem jsou sýry, sýrové saláty apod.

4.2.2 Rod Corynebacterium

·         Corynebacterium diphtheriae – původce záškrtu

·         kožní druhy korynebakterií – prakticky nepatogenní, vzácně ale způsobují sepse

·         tzv. koryneformní tyčinky (difteroidy) – širší pojem než Corynebacterium sp., patří sem i
některé další podobné nebo příbuzné rody

4.2.3 Rod Bacillus

Tato grampozitivní tyčinka je sporulující, tj. tvoří endospory. Významný je

·         Bacillus anthracis – původce anthraxu (uhláku), možný nástroj bioterorismu

·         Bacillus cereus – způsobuje enterotoxikózy hlavně z potravin vyrobených z mouky,
nejčastěji jde o špatně tepelně upravené těstoviny

·         Ostatní bacily se v klinickém materiálu zpravidla najdou jako kontaminace z okolí

Zajímavost: některé bacily se (právě kvůli tvorbě endospor) používají jako bioindikátory při
kontrole sterilizátorů. Pokud sterilizační cyklus nepřežije Bacillus, nepřežije ani nic jiného.

4.2.4 Rod Lactobacillus

Je to silná grampozitivní tyčinka, která je normálně přítomna ve střevě a v ženské pochvě a podílí
se na udržování normálních podmínek v těchto místech. V případě chybění je snaha ji dodávat uměle.
Patogenní působený by bylo možné jen zcela vzácně, kdyby se laktobacily dostaly nedopatřením
například do nějaké normálně sterilní tkáně. Mnohé laktobacily vyžadují výrazně snížené množství
kyslíku, a často rostou lépe na půdách pro anaeroby než na běžných půdách

4.2.5 Rod Nocardia

Je to větvená tyčinka způsobující nokardiózu (podobné aktinomykóze, viz dále)

4.2.6 Grampozitivní tyčinky a oko

Listeria monocytogenes a Corynebacterium diphtheriae patří mezi ty vzácné bakterie, které jsou
schopné proniknout skrz neporušenou rohovku, dochází k tomu ale spíše vzácně.

Výjimečně, u oslabených osob, mohou infekce rohovky způsobit i zástupci rodu Bacillus.

4.3 Nejdůležitější gramnegativní koky:

4.4.1 Rod Neisseria

·         N. gonorrhoeae – „gonokok“ – původce kapavky

·         N. meningitidis – „meningokok“ – i zdraví ho mohou mít v krku, ale způsobuje zápaly
mozkových blan s velice rychlým průběhem, často končící smrtí po několika hodinách. Gonokok i
meningokok jsou uspořádány ve dvojicích.

·         Takzvané „ústní“ neisserie – normálně přítomny v krku, výjimečně patogenní jinde

4.4.2 Rod  Moraxella a jeho podrody Branhamella a Moraxella

·         Moraxella (Branhamella) catarrhalis – infekce HCD (ale i bezpříznakově v krku

·         Moraxella (Moraxella) lacunata a podobné – oční infekce

4.4.3 Vztah neisserií a moraxel k oku

Neisseria meningitidis a Neisseria gonorrhoeae jsou také jedny z bakterií, které dokážou proniknout
i do neporušené rohovky a spojivek. Záněty nejsou běžné, pokud k nim však dojde, mají charakter
akutního zánětu s velkým množstvím hnisu.

Kvůli přenosu kapavky se v porodnicích provádí tzv. crédéizace (kapání septonexu, dříve dusičnanu
stříbrného, do oka).

Moraxella lacunata a příbuzné druhy způsobují zejména záněty očního koutku. Tato bakterie se
jmenuje podle švýcarského očního lékaře Victora Moraxe.

4.4 Nejdůležitější gramnegativní tyčinky

4.4.1 Enterobakterie

Jde o bakterie, které mají vztah ke střevu člověka a jiných obratlovců. Patří mezi nejvýznamnější
klinicky významné bakterie, zároveň jsou ale významné i pro jiné oblasti mikrobiologie než je ta
klinická. Lze je rozdělit například podle patogenity (viz kapitola 1.4.2):

·         Obligátně patogenní enterobakterie (způsobující nemoci běžně)

o    Salmonella – antropopatogenní (lidské) typy způsobují tyfus a paratyfy (sepse)

o    Salmonella – zoopatogenní (zvířecí) způsobují průjmové nemoci – salmonelózy

o    Shigella – způsobuje jinou průjmovou nemoc, tzv. bacilární úplavici

o    Yersinia pestis – původce moru

o    Yersinia enterocolitica, Y. pseudotuberculosis – původci průjmových nemocí

·         Podmíněně patogenní enterobakterie (za normálních okolností jsou přítomny ve střevě
zdravých osob, mohou se ale chovat jako patogeny mimo střevo a někdy i ve střevě)

o    Escherichia coli – nejběžnější, přítomná ve střevě, ale patogen v močových cestách i jinde,
některé serovary nebezpečné i ve střevě

o    Klebsiella, Enterobacter, Citrobacter, Proteus, Providencia, Morganella, Serratia – podobná
charakteristika jako E. coli, některé (Klebsiella, Serratia) často způsobují nozokomiální
(nemocniční) infekce

·         Nepatogenní enterobakterie existují, ale nemají význam pro člověka

4.4.1.1 Enterobakterie – vztah k oku

Enterobakterie nemají specifický vztah k oku. Mohou ale občas způsobovat infekce některých částí
oka, zejména jako komplikaci infekcí okolních tkání a orgánů.

4.4.2 Gramnegativní nefermentující tyčinky

·         Pseudomonas aeruginosa – způsobuje popáleninové infekce, nozokomiální infekce, zápaly
plic u dětí s cystickou fibrózou, ale nález může být i kontaminace z prostředí

·         Acinetobacter, Burkholderia, Stenotrophomonas – podobná charakteristika jako u
Pseudomonas aeruginosa

Poznámka: Acinetobacter je spíš kokotyčinka až kok, ne tyčinka, ale z praktických důvodů bývá řazen
sem.

4.4.2.1 Gramnegativní nefermentující tyčinky – vztah k oku:

Pseudomonády mohou způsobovat záněty rohovky. Častěji ovšem v nemocničním prostředí u oslabených
osob. Pseudomonády totiž většinou nenapadají zdravého člověka, ale jen takového, který je oslabený
nějakou základní chorobou, nebo je například popálený, má proleženiny a podobně.

Výjimečně by podobným způsobem mohly způsobit infekci částí oka i jiné bakterie z této skupiny.

4.4.3 Ostatní gramnegativní tyčinky:

·         Haemophilus (H. influenzae, H. parainfluenzae) – přítomen v dýchacích cestách i u
zdravých, může ale působit infekce dýchacích cest. Haemophilus influenzae serovar b způsobuje
vzácně zánět příklopky hrtanové a může způsobovat záněty mozkových blan, hlavně u batolat;
v poslední době toho všeho ubylo, díky očkování

·         Pasteurella – nachází se v psích tlamách a infikuje rány po pokousání psem

·         Campylobacter – původce průjmových onemocnění (podobné jako salmonelóza, ale zdrojem je
spíš kuřecí maso než vajíčka)

·         Helicobacter – podílí se na vzniku žaludečních vředů

·         Vibrio – nejvýznamnější je Vibrio cholerae, původce těžkého průjmu – cholery, dnes spíše
mimo Evropu; další druhy vibrií a příbuzných aeromonád způsobují také průjmy, nebo také infekce ran
např. při kuchání ryb

·         Legionella – původce legionářské nemoci (dýchací infekce u seniorů)

·         Bordetella – především Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis, původci dávivého
kašle

·         Francisella – především Francisella tularensis, původce tularémie neboli zaječího moru

4.4.4.1 Vztah hemofilů k oku

Haemophilus influenzae, stejně jako další bakterie se vztahem k dýchacím cestám, je poměrně častým
původcem zánětů spojivky, rohovky, ale může také kontaminovat kontaktní čočky. Přenos je především
kontaminovanýma rukama, kterýma si nemocný mne oči

4.5 Nejdůležitější anaeroby

V předchozích částech byly záměrně vynechány striktně anaerobní bakterie, tedy takové, které sice
mají příslušný tvar a barvitelnost podle Grama, ale rostou pouze v podmínkách bez kyslíku. Budou
nyní probrány v této zvláštní kapitole. Může jít o tyčinky i koky, grampozitivní i gramnegativní.
V případě rodu Clostridium jde navíc o tyčinky sporulující.

4.5.1 Rod Clostridium

Jsou to grampozitivní sporulující tyčinky. Ve stádiu spory vydrží i v prostředí s kyslíkem.

·         C. tetani – původce tetanu (produkuje tetanické toxiny)

·         C. botulinum – původce botulismu (produkuje botulotoxin – „klobásový jed“)

·         C. difficile – jeho toxin způsobuje takzvanou pseudomembranózní enterotoxikózu, především
po léčbě širokospektrými (hlavně linkosamidovými) antibiotiky. Jde o těžký průjem, v některých
případech může dojít i k úmrtí pacienta

·         C. perfringens a jiná tzv. „klostridia plynatých snětí – působí plynatou sněť a
enterotoxikózy. Vzácně mohou způsobovat i těžké invazivní infekce oka

4.5.2 Rod Actinomyces

Jsou to grampozitivní dlouhé tyčinky až větvená vlákna – způsobuje aktinomykózu (pozor, neplést
s houbovou infekcí – mykózou). I u zdravých osob mohou být přítomny v ústní dutině, infekce jsou
časté v oblasti krku a hrudníku.

4.5.3 Ostatní anaeroby

Většinou působí ve směsi. Jejich názvy nejsou zvlášť důležité. Mohou to být grampozitivní tyčinky
(Propionibacterium) či koky (Peptococcus), nebo také tyčinky (Bacteroides, Prevotella,
Fusobacterium) či koky (Veillonella) gramnegativní.

4.6 Nejdůležitější spirochety:

4.6.1 Rod Treponema

Hlavní je druh T. pallidum – původce syfilis (pohlavně přenosná celková nemoc). Syfilis může mít i
oční příznaky, o kterých je řeč především v kapitole 9.

4.6.2 Rod Borrelia

Patří sem druh B. burgdorferi sensu lato, který se rozpadá na několik druhů „v užším slova smyslu“,
u nás se vyskytuje hlavně B. afzelii a B. garinii. Všechny tyto druhy jsou původci lymeské
boreliózy (klíšťaty přenášená infekce, projevující se v počátečních stádiích červenými skvrnami a
postihující hlavně nervovou soustavu, případně klouby)

4.6.3 Rod Leptospira

Je to původce leptospirózy (infekce ran či dýchacích cest, zpravidla od potkanů a jiných hlodavců,
člověk se nakazí přímým kontaktem nebo konzumací potřísněných potravin)

4.7 Nejdůležitější z ostatních bakterií:

4.7.1 Mykobakteria

Tyto bakterie mají atypickou buněčnou stěnu, obsahující vosky; špatně na ně proto působí všechno,
co je rozpuštěno ve vodě (kyseliny, louhy, barviva, běžná antibiotika, mnohé desinfekční
prostředky). Takovým bakteriím říkáme acidorezistentní. Částečně acidorezistentní jsou i
aktinomycety a nokardie.

·          M. tuberculosis – původce tuberkulózy (TBC mohou vzácně způsobovat i jiné druhy)

·         M. leprae – původce lepry (nemoc, která stále ohrožuje obyvatelstvo tropů)

·         Atypická mykobakteria mohou způsobovat různé typy infekcí, především infekce ran
například u akvaristů, plavců a podobně

·         Nepatogenní mykobakteria se nacházejí na různých místech těla (například M. smegmatis
v předkožkovém vaku muže)

4.7.2 Mykoplasmata (a ureaplasmata)

Tyto bakterie vůbec nemají buněčnou stěnu. Jejich diagnostika je obtížná, také léčbu je nutno
přizpůsobit nepřítomnosti buněčné stěny

·          M. pneumoniae způsobuje atypické záněty plic

·          M. hominis a U. urealyticum jsou přítomny na pohlavních orgánech, jejich vztah
k onemocnění je však nejistý, protože jsou často přítomny i u zdravých

4.7.3 Rickettsie a chlamydie

Potřebují k životu cizí buňku. To znamená, že i diagnostika je podobná diagnostice virů.

·          Chlamydophila pneumoniae – další původce atypického zápalu plic

·          Chlamydophila psittaci – způsobuje ptačí nebo papouščí nemoc

·          Chlamydia trachomatis – patogenita se liší podle serovarů. Některé způsobují tropickou
slepotu (trachom), jiné tropickou pohlavní nemoc (lymphogranuloma venereum) a další pohlavní
infekce ve vyspělých zemích

·          Rickettsia prowazeki je původcem skvrnitého tyfu

·          Rochalimea, Ehrlichia jsou příbuzné rickettsiím. Způsobují rozličné nemoci, často
přenášené členovci. Totéž platí pro rody Bartonella a Coxiella,o kterých dnes již víme, že
rickettsiím příbuzné nejsou (ale některými vlastnostmi se jim podobají)

4.7.4.1 Chlamydiové infekce oka

Chlamydie patří mezi velmi časté původce očních infekcí, zejména konjunktivitid. Zvláštním případem
je trachom – častá příčina slepoty v tropech. O chlamydiových konjunktivitidách najdete více
v kapitole o očních infekcích.