PUNKCE
CHARAKTERISTIKA VÝKONU
Invazivní výkon, při kterém nástroj nebo přístroj
vniká do organismu za účelem:
• Biopsie – odebrání vzorku na další vyšetření
• Aplikace léčebné nebo diagnostické látky
• Terapie – odlehčení odčerpáním tekutiny nebo masy
Nabodnutí
• 1. přirozené dutiny
• 2. orgánu
• 3. patologického útvaru, nebo dutiny
Rozdělení punkcí
podle místa vpichu
• Hrudní – pleurální/thorakální
• Sternální
• Břišní
• Lumbální
• Kloubní
• Štítné žlázy
• Jaterní , ledvinná biopsie
• Osrdečníku
• Ledvin
• Douglasova prostoru
Postup provedení punkce - obecně
• Připravte pacienta
• Připravte pomůcky
• Zajistěte POLOHU
• Ošetřete pacienta po punkci
• Zajistěte odebraný vzorek a dokumentaci
• Ukliďte pomůcky
PŘÍPRAVA PACIENTA - obecně
Tělesná: oholení místa vpichu, celková hygiena, nejíst nepít nekouřit,
vyjmout zubní protézu, vyprázdnění/
Psychická: uklidnit klienta dostatečným a přiměřeným množstvím
informací o důvodu, přípravě, průběhu, stavu po výkonu a přínosu
vyšetření, s výkonem klient vyjadřuje souhlas (podepsání
informovaného souhlasu), informace dostává pacient ústně i
písemně (v brožuře, letáku nebo na CD)
Medikamentózní: premedikace, aplikace léků s ohledem na celkové
onemocnění (diabetes mellitus, kardiaci, epileptici, astmatici,
alergici, atd.)
Laboratorní: zajištění vyšetření, která umožní zpětnou kontrolu
celkového stavu po punkci, eventuelně předcházejí možným
komplikacím (RTG, hemokoagulační vyš, krevní obraz, …).
Dokumentace: zajistit objednání, výsledky vyšetření s sebou
Psychická příprava
• vysvětli pacientovi princip, podstatu vyšetření
• vysvětli pacientovi význam a nutnost vyšetření, objasni přípravu a průběh vyšetření
• seznam pacienta s chováním po vyšetření
• získej od pacienta informovaný souhlas s výkonem
• zmírňuj obavy pacienta vhodnou komunikací. Zjisti anamnestické údaje týkající se
projevů alergie
• sděl pacientovi, kdy a kde se bude výkon provádět (na lůžku, na vyšetřovně), kdo
bude výkonu přítomen (lékař, sestra). Informuj pacienta, jak dlouho bude výkon
trvat (15-20 minut)
• upozorni pacienta, co může po dobu punkce očekávat
• nepříjemný pocit štípnutí při provádění lokální anestezie
• nepříjemný pocit při pronikání jehly
• bolestivost při nasávání vzorku (punktátu), doporuč pacientovi přidržet se okrajů
lůžka, zabráníme tak nepříjemné obranné reakci
Pomůcky
Obecné pro všechny punkce:
• Pomůcky na holení místa vpichu
• Očištění a dezinfekce - alkohol, benzin, dez. roztok
• Pomůcky k anestezii – jehla, stříkačka, anestetikum
• Zkumavky , nádobky na punktát + žádanky (sběrná nádoba)
• Rukavice, sterilní, roušky, pláště
• Obvazový materiál, náplast, nůžky, emitní misky
Je možnost přípravy sterilního balíčku na centrální sterilizaci.
Punkční jehly
• Lumbální
• Sternální – s pohyblivým terčíkem
• Hrudní
• Břišní – troakar
• Jaterní
Odebraný materiál (punktát):
• tkáň
• tekutina
Vyšetření punktátu
• Makroskopicky
• Biochemicky
• Mikroskopicky
• Bakteriologicky
• Histologicky
• Cytologicky
• Hematologicky
Rivaltova zkouška
určí zda se jedná o tekutinu zánětlivou nebo nezánětlivou: exsudát x
transudát
• do 100ml chladného punktátu vkápneme 2-3 kapky kyseliny ledové
octové
• v exsudátu klesá bílý obláček ke dnu
• v transudátu se bílý obláček rozplyne
Fluidothorax – tekutina v dutině pohrudniční
Ascites – tekutina v dutině břišní
Možné komplikace punkci:
• krvácení
• nabodnutí jiného orgánu
• neodebrání vzorku
• výrazná bolestivost
Zvláštnosti jednotlivých punkcí
Hrudní
Nabodnutí pohrudniční dutiny-odčerpání výpotku
Účel:
– diagnostický/ složení a příměsi punktátu
– terapeutický/odstranění výpotku-uvolnění stlačené plíce
Příprava nemocného:
• Důvod (informovanost), poloha, provedení
• nemluvit, nekašlat,
• sledování po výkonu
Psychická + souhlas
Somatická -vyšetření poslechem, poklepem, RTG, SONO-hranice výpotku
• tlumení kašle –antitusikum
• hygiena, oholení místa vpichu
Pomůcky
Sterilní stolek:
• Tampóny , čtverce
• Sterilní rukavice
• Peán, podávkové kleště
• Injekční stříkačka a jehla
k znecitlivění místa
vpichu
• Punkční jehla s
hadičkou
• 20 ml stříkačka k
odčerpání výpotku
• Rouška
Pomocný stolek:
• Benzin
• Dezinfekční prostředek
• Mesocain v ampulce
• Označené zkumavky
• Leukoplast, nůžky
• Emitní miska
• RTG snímek
• Urometr
Poloha
• určí lékař
– na boku (zdravá strana)-ruku přes hlavu
– v sedě (na židli čelem k opěradlu,paže složené na
opěradle)
– na židli bokem k opěradlu
– u dětí sestra drží horní končetiny (v sedě na
lůžku,lehátku )
Při výkonu
• odmaštění + dezinfekce místa vpichu
• Místo vpichu: řídí se výší lokalizace výpotku –snímek RTG
• napichuje se prostor mezi žebry
– Zarouškování
– Lokální anestezie
– Opětná dezinfekce
– Zavedení punkční jehly se spojovací hadičkou uzavřenou peánem
– Nasazení 20ml stříkačky odstranit peán a odsátí punktátu-pozor na vniknutí vzduchu do
pohrudniční dutiny
– Před odejmutím stříkačky uzavřít peánem ,odčerpání punktátu může pokračovat
nasazením sterilního nástavce odsávačky
– odstranění punkční jehly
– přiložení tlakového obvazu s tamponem a čtvercem-přelepit
Po výkonu
• Hodnocení punktátu:
– Urometrem: zjistit zda je zánětlivý (exsudát), nezánětlivý (transsudátdo
1016), do laboratoře: zkumavka na mikrobiologii-na bacil Kochůvbiochemii
–cytologii
– Záznam do dekurzu: provede lékař
– Ošetření po punkci: RTG kontrola, 3 hodiny v klidu na lůžku, poloha
aktivně zvolená nemocným, sledujeme FF: D, TK, P, sputum
– Farmakoterapiedle ordinace: analgetika, antitusika, event. kyslík
Břišní
• provádí se, když se v dutině břišní vytváří volná tekutina
(ascités) a hromadí se tam (např. při onemocnění jater,
množství až několik litrů).
Účel:
– léčebný(evakuační)
– diagnostický (vyš. biochem., mikrobiolog., cytolog.)
Místo vpichu: 3 cm pod pupkem (doprava nebo doleva mezi
pupkem a kyčelní kostí)
Poloha:
– vpolosedě, zvýšená poloha na lůžku, židli, pod záda polštářek
– pac. vysvlečen do 1/2 těla, přes nohy gumovku s podložkou
– řádná hygiena, místo vpichu vyholeno, vyprázdněná střeva,
vymočený
Pomůcky
Sterilní :
• tampony,
• čtverce,
• sterilní punkční jehla ,
• infuzní set,
• sterilní rukavice,
• peán,
• podávkové kleště,
• injekční stříkačky,
• jehly,
• rouška
Nesterilní:
• benzín a dezinfekční prostředek
• Mesocain
• zkumavky-označené
• nádoba na ascites –kbelík
• graduovaný válec, urometr
• leukoplast, nůžky
• plátěná podložka –břišní pás
• emitní miska
Postup
• zvážení, změření obvodu břicha
• pac. přikryjeme nohy igelitem a podložkou
• odmaštění, dez., anestezie (opíchnutí místa vpichu)
• převod. souprava (zataž. tlačka)-růžová jehla, nasadíme-lékař provede
vpich
• dáme džbánek (do něj odsajeme obsah)
• po skončení přiložíme tampón a přelepíme
• přiložíme břišní pás
• někdy po břišní punkci lékař naordinuje i .v. podání albuminu nebo infuzi
Reodextranu, aby se doplnilo celkové množství tekutiny
Po výkonu
Hodnocení punktátu
– Množství, zákal,
specifická váha
– vzorky punktátu se
zasílají :
• na biochemické
• mikrobiologické
• cytologické vyšetření
Ošetření po punkci :
• Zvýšená poloha, vstávat s
dohledem – ortostatický kolaps!
• Sledujeme celkový stav,
kontrolujeme FF, obvaz místa
vpichu
• Připravíme ordinovaný infuzní
roztok –sledujeme jeho aplikaci
• Doplníme žádanky a odešleme
punktát do laboratoře
• Lékař provede zápis do
chorobopisu
Lumbální punkce
• Lumbální punkce je napíchnutí páteřního kanálu ve výši
bederních obratlů a odebrání mozkomíšního moku.
• Místo vpichu u lumbální punkce je mezi trny 4. a 5. bederního
obratle (L4-L5) nebo mezi trny 3. a 4. obratle (L3-L4). Je to
přibližně pod místem, kde protíná bederní páteř pomyslná
spojnice mezi hřebeny kostí kyčelních. Páteřní mícha končí
obvykle na úrovni obratlů L 1-2, u žen poněkud níže.Vak
mozkomíšních plen, v němž je mícha uložena, končí u 2.
křížového obratle (S2), proto je možno mezi L3-L5 provést
vpich bez nebezpečí, že bude mícha nabodnuta.
• U novorozenců a malých dětí je místo vpichu obvykle co
nejníže, protože mícha sahá téměř až do sakrální oblasti
Účel
Diagnostický
1. získání mozkomíšního moku na vyšetření
mikrobiologické, sérologické, biochemické nebo
cytologické. U dospělého člověka odebíráme asi 10-15
ml likvoru dle účelu, kterým je diagnostika zánětlivých
procesů CNS, roztroušené mozkomíšní
sklerózy, podezření na krvácení do subarachnoidálního
prostoru, poranění cév mozkové kůry, maligních procesů
CNS, lues, atd.
2. podání kontrastní látky při RTG vyšetřovacích metodách
CNS (PMG)
3. měření tlaku mozkomíšního moku (hydrocefalus)
Terapeutický
1. evakuace mozkomíšního moku při jeho
nadprodukci, porušené cirkulaci nebo
překážkách v likvorových cestách
(hydrocefalus)
2. podání léčebné látky do míšního kanálu
3. podání anestetika při svodné anestezii;
aplikuje se epidurálně, tzn. nikoliv do
likvorového prostoru uvnitř durálního vaku
Poloha pacienta
• vleže na boku s hlavou hluboce sehnutou
k přitaženým kolenům (poloha embrya)
• vsedě na lůžku (napříč lůžka s krajním
nahrbením a přitaženými koleny)
• vsedě na židli (obkročmo, čelem
k podloženému opěradlu, nahrbená záda)
• poloha vsedě nebo spíše vleže na
vyšetřovacím stole s fixací
Zkoušky…
Během lumbální punkce se provádí
Queckenstedtova a Stookeyho zkouška.
1. Queckenstedtova zkouška – vyvineme tlak na jednu
nebo obě dvě vnitřní jugulární žíly zatlačením prstů,
pokud je páteřní kanál průchodný, zvýší se tlak na
manometru. Při neprůchodnosti kanálu se tlak zvýší
jen mírně nebo vůbec.
2. Stookeyho zkouška – provádí se tak, že zatlačíme
prsty na břicho, zkouška má stejný význam jako
předcházející.
Před výkonem
• seznam pacienta s postupem výkonu včetně požadavků, které na něj
budou kladeny v průběhu výkonu i po něm
• získej od pacienta informovaný souhlas s výkonem
• zmírňuj obavy pacienta vysvětlováním, komunikací
• informuj pacienta o tom, kdo bude vyšetření přítomen a kde se bude
provádět (lůžko, vyšetřovna)
• sděl, jak dlouho bude výkon trvat (asi 15 minut)
• sděl pacientovi, co může během vyšetření očekávat (nepříjemný pocit
tlaku při zavádění punkční jehly, může pocítit někdy i prudkou bolest do
dolní končetiny, pokud se jehla dotkne spinálního nervového kořene, nejde
ale o pro pacienta nebezpečnou příhodu)
• pacienta informuj, že se během výkonu nesmí pohybovat, o možnosti tlaku
na břicho nebo krční žíly sestrou při provádění zkoušek
• informuj pacienta, aby se vymočil. Sleduj fyziologické funkce (TK, P, D, TT,
stav vědomí)
• ulož klienta do požadované polohy, chraň stud pacienta , sleduj celkový
stav pacienta, komunikuj a vysvětluj mu činnosti
Pomůcky
Na sterilní ploše:
• 2 jednorázové lumbální
jehly (dle věku a velikosti
pacienta),
• stříkačka 10ml,
• 5 kusů sterilních tampónů,
• dětský set,
• peán,
• sterilní rukavice, rouška,
• sterilní čtverce (longeta),
• jehla a stříkačka k lokální
anestezii
Na nesterilní ploše:
• operační čepice, 2 ústenky,
• nesterilní rukavice, jednorázová
podložka,
• benzín, dezinfekční roztok,
• podávkové kleště,
• lokální anestetikum (Mesocain 1%),
• Claudův manometr,
• sterilní zkumavky označené štítkem,
průvodky,
• dokumentace,
• sterilní krytí,
• 2 emitní misky,
• kontejner na použité jehly
← nesterilní
→ sterilní
Při výkonu
• navlékni si rukavice
• proveď odmaštění kůže a širokou dezinfekci kůže
• zkontroluj požadovanou polohu pacienta
• proveď asistenci při lokální anestezii (neprovádí se vždy)
• zabezpeč polohu pacienta. Sleduj celkový stav pacienta
• komunikuj s pacientem během výkonu (aby se maximálně uvolnil,
pravidelně dýchal; kašel, svalové napětí, změny frekvence dechu
mohou zvýšit tlak likvidu a způsobit nesprávný výsledek)
• znovu dezinfikuj místo vpichu. Asistuj při zavádění punkční jehly,
vyjmutí mandrénu, kterým se lékař přesvědčí, že je hrot kanyly
správně umístěn a začne odkapávat mozkomíšní mok
• zachyť odkapávající mok do předem připravených zkumavek
• připoj trojcestný kohoutek (měří se co nejdříve, po odtoku moku
jeho tlak rychle klesá). Připoj Claudův manometr a změř iniciální
tlak moku (normální hodnota je 60-180 mm vodního sloupce.
• proveď s lékařem Queckenstedtovu zkoušku. Vyviň tlak na jednu
nebo obě dvě vnitřní jugulární žíly zatlačením prstů; pokud je
páteřní kanál průchodný, zvýší se tlak na manometru. Při
neprůchodnosti páteřního kanálu se tlak zvýší jen mírně nebo
vůbec.
• proveď s lékařem Stookeyho zkoušku zatlačením prstů na břicho;
zkouška má stejný význam jako předchozí. Před ukončením punkce
lékař zasune mandrén zpět do kynyly.
• přilož na místo vpichu sterilní krytí
Po výkonu
• ulož pacienta po výkonu do vodorovné polohy na záda (je možné
dát pod hlavu pouze malý polštář)
• vysvětli pacientovi, že je možné se obracet z boku na bok, na záda i
na břicho, pouze není dobré zvedat hlavu 24 hodin po výkonu
(postpunkční cefalea!) (přesný čas určí lékař). Důležité je pro
pacienta předčasně nevertikalizovat, výskyt postpunkčních potíží
záleží na použité jehle. Při použití traumatické punkční jehly je
doporučena vodorovná poloha na lůžku 24 hodin, přesný čas určuje
lékař. Při použití atraumatické punkční jehly je doporučena
vodorovná poloha na lůžku po dobu 6-8 hodin, přesný čas určí lékař
podle stavu pacienta.
• umísti signalizační zařízení v dosahu pacienta
• zajisti odeslání odebraného materiálu
• doporuč zvýšený příjem tekutin pro rychlejší tvorbu mozkomíšního
moku a jeho doplnění v organizmu
• pravidelně sleduj celkový stav pacienta, zajisti mu teplo, klid a ticho.
Monitoruj fyziologické funkce v intervalech dle ordinace lékaře a
zapisuj je do dokumentace. Sleduj změny neurologického stavu
pacienta a informuj neprodleně lékaře
• sleduj místo vpichu (otok, krvácení)
• sleduj projevy komplikací: necitlivost, mravenčení, brnění dolní
končetiny, otok, zduření místa vpichu, krvácení z místa vpichu,
vytékání likvoru z místa vpichu, bolesti hlavy, nauzea, zvracení,
poruchy vědomí
• plň ordinace lékaře při projevech komplikací. Prováděj celkovou
hygienickou ošetřovatelskou péči na lůžku po celých 24 hodin.
Sleduj a zabezpeč vyprazdňování pacienta na lůžku po celých 24
hodin. Zajisti příjem tekutin a potravy. Zaznamenávej veškeré
výkony a změny do dokumentace pacienta.
Postpunkční syndrom - PDPH
• je pro pacienta nepříjemný stav spojený s bolestí hlavy (cefalea), případně dalšími
obtížemi (jako jsou poruchy zraku a sluchu nebo nevolnost), ke kterému může dojít
po lumbální punkci (příčina není zcela jasná, snad následkem perforace meningů a
nitrolební hypotenze). Dochází k němu zpravidla 24–48 hodin po provedení
punkce. Výskyt postpunkčního syndromu je výrazně nižší při použití tzv.
atraumatické jehly, tzn. tenké nebo supertenké jehly, kterou ale v Česku nehradí
zdravotní pojišťovna (jehla stojí kolem 300 Kč). Při použití jehly o průměru 24 G se
uvádí výskyt postpunkčního syndromu jen u 2 % pacientů.
• Bolesti se vyskytují zpravidla po zaujmutí vertikální polohy, po uložení páteře do
horizotální polohy (lehnutí si) zpravidla mizí. Při vztyčené poloze je totiž v páteřním
kanálu několikanásobně vyšší tlak než při poloze horizontální. Potíže trvají typicky
dny (nejčastěji 4 dny), mohou ale přetrvávat i měsíce.
• Potíže zpravidla samy vymizí, doporučuje se klidový režim – ležet, dostatek tekutin,
analgetika, kofein (způsobuje vazokonstrikci).
• Případně je možná terapie, která se ale neprovádí na všech pracovištích:
– tzv. krevní zátka (blood patch) – vpich autologní (tzn. pacientovy) krve do epidurálního prostoru
– kompenzace odebraného likvoru fyziologickým roztokem
Sternální
Definice
• Sternální punkce je nabodnutí hrudní kosti. Místem vpichu je
nejčastěji hrudní kost ve výši 2. až 3. žebra nebo, zejména u dětí,
rukojeť kosti hrudní.
Účel
• Je většinou pouze diagnostický – zjišťuje se struktura a množství
krevních elementů v kostní dřeni (nemoci červené a bílé krevní
složky – makrocytární anemie, leukemie, pancytopenie, leukopenie,
plazmocytom, dlouhodobá leukocytóza, polékový útlum kostní
dřeně, útlum kostní dřeně po radioterapii nebo léčbě cytostatiky).
Poloha nemocného
• pacient při sternální punkci zaujímá polohu vleže, rovně na zádech
na rovné podložce, svlečený do poloviny těla
• Výkon se provádí ambulantně nebo v rámci vyšetřovacího programu
v průběhu hospitalizace.
Příprava
Fyzická příprava pacienta
• zhodnoť celkový stav pacienta
• změř pacientovi fyziologické funkce (TK, P)
• zabezpeč hygienu místa vpichu
• informuj pacienta, aby měl vyprázdněný
močový měchýř
• zajisti oholení místa vpichu u mužů, pokud je
třeba
• zajisti pevný základ lůžka a polohu pacienta
Pomůcky k výkonu
• Na sterilní stolek: perforovaná rouška
nebo dvě neperforované, sterilní operační
plášť, sterilní rukavice pro lékaře a sestru,
tampóny, jehla příslušné velikosti k lokální
anestezii, 2 kusy 10ml stříkaček, punkční
sterilní jehla (skládá se ze tří částí – kanyly,
mandrénu a posunovatelného jezdce,
který slouží k nastavení požadované délky
kanyly)
• na nesterilní stolek: operační čepice,
ústenka, dezinfekční roztok, podávkové
kleště, lokální anestetikum (Mesocain 1%),
2 emitní misky, kontejner na použité jehly,
náplast, odmaštěná podložní sklíčka (4-5
kusů), roztírací sklíčko se zabroušenými
hranami, nůžky, sterilní fyziologický
roztok, dokumentace, průvodky
Při vyšetření
• zkontroluj připravené pomůcky
• zhodnoť současný stav pacienta, zmírni jeho případné obavy
• zajisti vyšetřovací polohu pacienta (vleže na zádech, tvrdá podložka)
• dokonale očisti místo vpichu, proveď odmaštění (u mužů vyholení)
• proveď dezinfekci kůže (místa vpichu)
• zajisti podmínky pro omytí rukou lékaře a oblečení sterilních rukavic
• asistuj při provádění lokální anestezie, nasaj anestetikum
• asistuj při manipulaci s punkční jehlou (nastavení délky kanyly). Po dosažení vrcholu účinku anestetika (10
minut), redezinfikuj místo vpichu
• asistuj při zavádění punkční jehly (jehla se zavádí buď kolmo, nebo pod úhlem 45 stupňů, po odstranění
mandrénu se na konus kanyly nasadí 10ml stříkačka)
• komunikuj s pacientem a uklidňuj ho při nasávání kostní dřeně (bolestivost)
• všímej si celkového stavu (bolest, pocení, slabost)
• někdy lékař chce po prvním nasátí kostní dřeně sterilní fyziologický roztok na zředění a znovu pak ještě
nasává dřeň
• po sundání stříkačky lékař zasune zpět mandrén a vyjme punkční jehlu
• přelep místo vpichu sterilním krytím (tampón a leukopor)
• zajisti provedení nátěru dřeně na podložní sklíčka
• zajisti odeslání materiálu na vyšetření
Po vyšetření
• ulož pacienta po vyšetření do polohy vleže a doporuč asi 1-2 hodiny odpočívat v klidu na
lůžku
• zaznamenávej nepříjemné pocity a stavy pacienta po vyšetření
• sleduj fyziologické funkce. Sleduj celkový stav pacienta
• pravidelně kontroluj a zaznamenávej jakékoliv změny místa vpichu (krvácení z místa vpichu,
tvorba hematomu, citlivost místa vpichu), a to několik dnů po vyšetření
• zajisti dezinfekci použitých pomůcek
• sleduj bolestivost, dle ordinace aplikuj analgetika
Komplikace
• alergie na lokální anestetikum
• alergie na kožní antiseptikum
• krvácení
• hematom
• zanesení infekce
• nabodnutí aortálního oblouku
Punkce VDN
• Provádí se na ORL oddělení , nebo na ambulanci, předem RTG
či prosvícení, v lokální anestezii, u dětí do tří let v anestezii
celkové.
• Př.: Punkce čelistní dutiny
• Punkční jehla je zasunuta asi 1 cm za kostěný okraj apertura
piriformis, konec je nasměrován k zevnímu očnímu koutku,
následuje perforace kostěnou stěnou tlakem. Punkční jehlou
je prováděn výplach fyziologickým roztokem ohřátým na 37 °C
a následuje vyprázdnění obsahu
čelistní dutiny.
Pomůcky
• Punkční jehla-sterilní
• 20ml injekční stříkačka
• Vatové smotky
• Lokální anestetikum
• Emitní miska
• Buničina
• F1/1roztok ohřátý na teplotu lidského těla k výplachu
• ATB-naředěná dle ordinace lékaře
Poloha pacienta:
• Sedí opřen o hlavovou podložku na
vyšetřovacím křesle
• Jedna sestra asistuje lékaři
• Druhá sestra přidržuje hlavu pacienta
Po výkonu:
• Poučit o správném smrkání (z jednoho a
druhého nosního průduchu samostatně)
Během výkonu
• Nejprve lékař do nosu nastříká či vloží na vatových
tampóncích roztok, který nos znecitliví.
• Poté pronikne nástrojem, který připomíná tlustou jehlu, přes
tenkou kostěnou stěnu mezi dutinou nosní a čelistní dutinou.
• Čelistní dutinu vypláchne.
• Do dutiny někdy vstříkne rovnou i roztok antibiotik.
• V některých případech je nutné punkci jednou za dva dny
opakovat.
Kloubní punkce
• Je to zpravidla ambulantní výkon, při kterém
za sterilních podmínek zavádí lékař punkční
jehlu přes kůži, podkoží a kloubní pouzdro do
dutiny kloubní a pomocí injekční stříkačky
aspiruje obsah ( kloubní mok, hnis, krev, atd.)
za účelem terapeutickým ( odstranění
výpotku, ztišení bolesti) a diagnostickým.
Pomůcky
Nesterilní:
• podložka pod punktovaný
kloub ( buničina, perlan)
• emitní miska
• vyplněná žádanka, štítek
• ochranné rukavice
• dezinfekce, lokální
anestetikum ( Procain,
Mesocain)
• leukoplast,
• elastické obinadlo
• nůžky,
Sterilní:
• sterilní zkumavky, event.
sklíčka
• sterilní podávky, pinsety,
sterilní rouška
• čtverečky, tampóny,
• injekční stříkačky a jehly
Po výkonu
• Aseptické ošetření místa vpichu
• Odeslání punktátu na vyšetření (je-li nutné)
• Úklid pomůcek
Jaterní biopsie
• Jaterní biopsie je odběr vzorku jaterní tkáně. Tento odběr se
provádí pomocí speciální jehly buď necíleně z pravého jaterního
laloku, nebo cíleně, tedy pod kontrolou ultrazvukem.
• Příprava na vyšetření v průměru 10 – 15 minut, vlastní biopsie –
vpich – trvá jen několik sekund.
• Aby bylo vyšetření pro pacienta bezpečné, je třeba vyloučit stavy,
které by mohly výkon zkomplikovat, například poruchu srážlivosti
krve.
Před jaterní biopsií se proto jednoduchým testem z krve ověří
parametry krevní srážlivosti a počet krevních destiček. Tato
laboratorní vyšetření se provádějí 2 týdny nebo méně před
plánovanou biopsií.
• Bezprostředně před jaterní biopsií je doporučeno minimálně 8
hodin nejíst a alespoň 4 hodin před tímto výkonem nepít.
Při výkonu
• Vlastní biopsie se provádí vleže v poloze na zádech.
• Nejdříve lékař vybere, pod ultrazvukem zkontroluje a označí
nejvhodnější místo pro biopsii.
• Po desinfekci vybraného místa vpichu bioptické jehly se před
vlastní biopsií provede místní umrtvení podkoží a kůže injekcí.
• Během vlastního odběru jaterní tkáně je potřeba klidně,
uvolněně ležet a vyvarovat se všech pohybů. Na pokyn lékaře
pak zadržet na několik vteřin dech.
• Při necílené biopsii se jehla rychle zavede a vytáhne spolu s
malým vzorkem jaterní tkáně, která je zachycena v dutině
jehly.
• Při cílené biopsii je zavedení jehly pomalejší pod kontrolou
ultrazvukem.
• V obou případech je po místním znecitlivění zavedení jehly
prakticky nebolestivé.
Po výkonu
• Po výkonu zůstává pacient ležet 3 hodiny na pravém boku s
tlakovou kompresí místa vpichu, v této době se též v
pravidelných intervalech kontroluje krevní tlak a stav pacienta.
• Další 3-6 hodin je ještě doporučený klid na lůžku.
• Při ambulantním výkonu zůstane pacient ve sledování na 6 - 8
hodin po biopsii, před odchodem domů provedeme kontrolní
ultrazvukové vyšetření celého břicha.
• Večer po biopsii doporučujeme klid na lůžku v domácím
prostřední.
• Přibližně týden po jaterní biopsii se doporučuje vyvarovat se
větší fyzické zátěže, kontaktních sportů, zvedání těžkých
předmětů, atd.
Ledvin
• zajištění krvácivosti, srážlivosti
• ošetření po výkonu – 20 min. poloha na břiše
s kompresí místa vpichu, po té klid na lůžku 24
hodin.
• TK +P po ¼ hodině po dobu 2 hodin dále po
½ hodině 3 hodiny p 1 hodině
• 24 hodin každá porce moče vyšetřit na
hematurii
• 4 – 5 dní moč na moč + sediment