Vyšetření v PP Prvotní vyšetření Prvotní vyšetření slouží k zjištění stavu základních životních funkcí. Prvotní vyšetření se zakládá na tom, co bezprostředně sledujeme na postiženém. Patří sem stav vědomí a dýchání. (Kontrola krevního oběhu, čili detekce pulzu se dnes již neprovádí). Celý postup prvotního vyšetření by neměl trvat déle než 15 vteřin. V případě, že nejsou přítomny základní životní funkce, u dospělého voláme 155 a pak se pokusíme zabezpečit jejich obnovení, až pak přistoupíme k druhotnému vyšetření a polohování pacienta. U dětí zahájíme resuscitaci, pokud se nedaří základní fyziologické fce obnovit, během 1 – 1,5 minuty, voláme ZZS. Dýchání zjišťujeme několika způsoby (10 s.): • Pohledem – pozorujeme zvedání hrudníku • Poslechem – přiložíme ucho k ústům nemocného, případný dech slyšíme, nebo i cítíme na své tváři • Pohmatem – dlaní ruky se dotýkáme hrudníku, takto si můžeme ověřit zvedání hrudníku • Posoudíme frekvenci a kvalitu. VĚDOMÍ • REAKCE NA: – Oslovení – Mírné zatřesení (rameny) – Bolestivý podnět – se již neprovádí! Př.: Na co byste se zeptali při nálezu osoby? Jak byste zjistili míru zachovalého vědomí? Halóó, slyšíte mě? Co se Vám stalo? JEDINEC musí být orientován MÍSTEM – ČASEM – OSOBOU! Druhotné vyšetření Cílem tohoto vyšetření je odhalení dalších postižení, která bezprostředně neohrožují život postiženého, ale v případě, že by zůstala neodhalena, mohla by způsobit jiné zdravotní komplikace. 1. Anamnéza a současný stav • Jedná se o zjištění dosavadního zdravotního stavu postiženého a popis vzniku úrazu, nehody, či nastalé příhody. Pokud je pacient při vědomí, důležitý je rozhovor a komunikace s ním. • Po našem představení zjišťujeme od postiženého: – jeho jméno, – informace o tom co se stalo, – jak k tomu došlo, – cílenými otázkami (např. „léčíte se dlouhodobě s něčím?“ „Užíváte pravidelně nějaké léky?“) se snažíme zjistit, co mohlo vést k současnému stavu. – pacienta se ptáme na bolesti v určitých oblastech, na zvláštní nebo nezvyklé pocity a tyto ihned vyšetříme, prohlédneme apod. • V případě, že je postižená osoba v bezvědomí, snažíme se o odběr anamnézy od příbuzných nebo svědků nehody. 2. Okolí nehody • Při druhotném vyšetření si pozorně všímáme i okolí místa, kde jsme pacienta nalezli. – pohozené injekční stříkačky, – láhve od alkoholu, – blistry od léků, – zbytky jídla, – chemické látky, – nástroje a přístroje, • mohou pomoci k odhadnutí důvodu bezvědomí, mechanismu úrazu, typu úrazu, apod. 3. Celkové vyšetření „od hlavy k patě“ • Během tohoto vyšetření postupně kompletně vyšetříme člověka, kterému poskytujeme první pomoc. • Důležité je vysvětlit co jdeme dělat, aby případně nedošlo k nedorozumění. • Při samotném vyšetřování se snažíme s nemocným hýbat co nejméně. Hlava a krk Všímáme si: – barvy pokožky, – deformací lebky, – povrchových zranění, – pozorujeme velikost zorniček (měly by být stejně veliké), – krvácení z nosu, uší a úst (taktéž aktuální změny chrupu, u pacientů s poruchou vědomí případně vyjmeme zubní protézu, nečistoty, zvratky), – všímáme si barvy rtů, – zápachu dechu, – celkového postavení a deformit v oblasti hlavy a krku • vyšetřím pohledem i pohmatem Hrudník Pozorujeme: – dýchání, – bolestivost, – modřiny, – vnější poranění hrudníku, – vytékání krve, … Pohmatem i pohledem vyhodnotíme celistvost, symetrii a stabilitu hrudníku. Horní končetiny Sledujeme, vyhodnotíme: • deformace, • bolestivost, • otok či modřiny (může signalizovat vykloubení či zlomeninu), • krvácení (může značit zející ránu či otevřenou zlomeninu), • pohyblivost a citlivost končetin. Břicho Posoudíme: • otevřené poranění, • samotné břicho lehce prohmatáme (tvrdé a napnuté břicho v případě, že jej pacient nezatíná, může značit vnitřní zranění či krvácení). Pánev – vyšetříme ji zapřením se našimi končetinami o lopaty kostí kyčelních, zjistíme takto její stabilitu. Dolní končetiny Sledujeme: • deformace, • bolestivost, • otok či modřina nám může signalizovat vykloubení či zlomeninu, • krvácení může značit zející ránu či otevřenou zlomeninu, • pohyblivost a citlivost končetin. Páteř a záda Při podezření na úraz páteře (dopravní nehoda, pád z výše): • pokud možno s pacientem nehýbeme, • zjišťujeme, zdali pacient cítí končetiny, případně schopnost pohybu prstů. • Po druhotném vyšetření pacientovi ošetříme všechna zranění, která jsme našli a opět zkontrolujeme životní funkce. • S nemocným komunikujeme během celého vyšetření. • Za stálého dohledu vyčkáme příjezdu ZZS. Aplikace záchranka