PP při bezvědomí Bezvědomí  je projevem poruchy činnosti centrální nervové soustavy a stav útlumu vědomí a bdělosti různé intenzity.  Je vždy obrazem funkčního, nebo anatomického poškození mozku a bezprostředně ohrožuje život člověka, především udušením (tzv. zapadnutím jazyka, aspirací apod.)  Vědomí - uvědomování si věcí z okolního prostředí, vlastních vzpomínek, myšlenek, pocitů, schopnost zaměřit na ně svou pozornost a moci jednat podle své vůle. NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY  Poranění a choroby mozku,  otravy,  náhlé selhání krevního oběhu,  úpal-úžeh,  zasažení elektrickým proudem,... Vždy jde o závažnou poruchu s možností ohrožení života postiženého!!!  Neurogenní (poškození mozku) - poranění mozku a hlavy (autonehody, pády z kola, pády z výšky, sport…. - otřes, zhmoždění a stlačení mozku), záněty mozkových plen (encephalitis, meningitis), krvácení do mozku úrazové i neúrazové, cévní mozkové příhody, křeče, epilepsie - může jít často o nemoci interního, nebo neurologického rázu,..…  Primárně psychogenní (duševní poruchy) - hysterie, katatonie… Exogenní (zevní příčiny) - otravy (alkohol, drogy, léky, některé houby, kysličník uhelnatý, úrazy hlavy, polytraumata…)  Endogenní a metabolické - úplavice cukrová ("cukrovka"), onemocnění jater, ledvin, štítné žlázy…  Kardiovaskulární (onemocnění srdce a cév) - zástava oběhu, poruchy rytmu, akutní infarkt myokardu, šokové stavy, může vzniknout tzv. hypoxie mozková (nedokysličení mozku) např. při selhání dýchání (tonutí, dušení), či oběhu (infarkt, úraz el. proudem,..)…  Respirační – aspirace, bronchospasmus  Poruchy vodní, minerálové, tepelné - minerálový rozvrat, dehydratace…. Kvantitativní poruchy Dělení- stupně Somnolence  Stav zvýšené ospalosti. Reaguje na slova. Sopor  Reakce až na bolest. Koma (nereaguje)  Vyhasínají základní reflexy, např. zornice přestávají reagovat na osvit.  Lehčí koma – mydriáza, mírná fotoreakce.  Hlubší koma – mióza.  Nejhlubší koma – paralytická mydriáza bez reakce.  Synkopa - krátkodobé bezvědomí, bezprostředně ohrožující život člověka. PŘÍZNAKY LEHKÉHO BEZVĚDOMÍ  Postižený reaguje na běžné podněty (dotek, oslovení), lze s ním navázat kontakt,  vykonává jednoduché příkazy, neodpovídá slovně,  pohyby jsou spíše nekoordinované. PŘÍZNAKY HLUBOKÉHO BEZVĚDOMÍ  Postižený reaguje pouze na velmi silné podněty (bolest, hluk),  nevykoná žádný z příkazů.  Zvl. jsou tzv. kvalitativní poruchy vědomí, kdy je narušena racionální složka myšlení, nikoliv vědomí jako takové! Velmi vysoké je riziko vdechnutí cizích těles (zvratků) nebo zapadnutí jazyka a následné udušení!!! Kvalitativní poruchy  Vigilita je víceméně zachovaná.  Objevuje se ovšem alterace některých psychických funkcí – tedy: • schopnosti identifikace zevního světa, • je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť, poruchy jednání, atd. Dělení:  obluzené vědomí,  zmatenost,  delirium,  mrákotné stavy. Bodovací schémata  Jsou používaná v přednemocniční i nemocniční péči,  užívají bodového ohodnocení reakce na oslovení a bolestivý podnět a hodnocení spontánní aktivity nemocného - otevření očí, pohybová aktivita, slovní projev, atd.  V ČR nejpoužívanější : Glasgow coma score (GCS) Benešovo score Na místě …  člověk leží zhroucen na podložce (výjimečně křečuje - epilepsie), má zcela povolené svalové napětí, tedy i závěs jazyka, který vlastní vahou zapadá k zadní stěně hltanu a uzavírá tak přístup vzduchu do dýchacích cest, dochází tak k dušení  nereaguje na vnější podměty (v pořadí oslovení, jemné zatřesení, event. štípnutí). POSTUP PP - I.  Odstranění vyvolávající příčiny (přerušení elektrického proudu, vynesení ze zamořeného prostu - požár, kouř, chemikálie, vytažení z vody) to vše provádíme tak, aby nedošlo k ohrožení života zachránce.  Vyproštění zejména při autonehodách musí být enormně opatrné a nenásilné, neboť se může jednat o současné poranění mozku a páteře /míchy/, které může nešetrné a neinformované vyprošťování velmi podstatně zhoršit.  Stejně tak může být poranění hlavy kombinováno s poraněním hrudníku, břicha a končetin, s krvácením …  K těmto opatřením můžeme přiřadit i uložení nemocného do bezpečí při křečích tak, aby nemohlo dojít k poranění o okolní předměty.  Je proto velmi důležité uvědomit si, zda je přesun bezvědomého nutný. POSTUP PP - II.  pokus o navázání kontaktu (oslovení, zatřesení)  Zjištění typu a míry poruchy:  orientace místem, časem, osobou POSTUP PP – III. Zjištění životních funkcí, rychlé celkové vyšetření: - šetrné otočení na záda - uvolnění dýchacích cest - záklon hlavy - oddálení kořene jazyka od zadní stěna hltanu (pokud nemáme podezření na poranění páteře), nebo uvolnění dýchacích cest zvednutím dolní čelisti, vytáhneme tak závěsný aparát jazyka, který uvolní dýchací cesty - kontrola dechu (8 – 10 s) - při zjištění zástavy dechu přetáčíme postiženého okamžitě na záda a zahajujeme resuscitaci POSTUP PP – IV.  jsou-li zachovány základní životní funkce, ukládáme postiženého do zotavovací polohy  voláme odbornou lékařskou pomoc  neustále kontrolujeme životní funkce postiženého  Při každém bezvědomí je třeba zjistit anamnézu, tzn. pátrat po event. příčinách na první pohled nezřejmých apod. Zjišťujeme a ověřujeme příčiny, nebo okolnosti vedoucí k bezvědomí, nejsou-li tyto zjevné. Patří sem zjištění dalších informací od kompetentních rodinných příslušníků, přátel, týkající se průvodních onemocnění.  1. zajímají nás nemoci srdce, údaje o vysokém krevním tlaku, prodělané cévní mozkové příhody, operace, cukrovka, bližší informace o její léčbě (podávání insulinu )  2. léky, které nemocný užívá  3. alergie Zvláště pak věnujeme pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na pažích, v meziprstí..., zápach dechu - alkohol, aceton (cukrovka), toluen, ohledání místa nálezu osoby - ampule, stříkačky, lahvičky či blistry od léků, dopis na rozloučenou...  Všechna tato opatření je nutno zahájit včas a bez zbytečného váhání, neboť jak bylo řečeno již v definici, bezvědomí může a většinou signalizuje velmi závažný stav nemocného. To se týká nejen akutních stavů ve smyslu úrazu, ale i zhoršení již existujícího onemocnění. MOŽNÉ CHYBY  Nedostatečný záklon hlavy,  špatné vyhodnocení efektivity dýchání,  manipulace s postiženým při možném poškození páteře,  podchlazení postiženého,  nezpozorovaná zástava dýchání a oběhu. uvolnění DC polohování stabilpoloha dýchá umělé dýchání hrudník se zvedá umělé dýchání uvolnění DC hrudník se nezvedá pokus o vdech nedýchá diagnostika dýchání BEZVĚDOMÍ Zotavovací (Rautékova) poloha A B C D