Obsah
Články
Automatický externí defibrilátor 1
Tři kroky - obecný postup první pomoci 4
První krok - zhodnocení situace 6
Druhý krok - úvod 9
Resuscitace dítěte 10
Podezření na poranění páteře 14
Úraz hlavy 19
Vnitřní krvácení 23
Dopravní nehoda 27
Popálení, opaření 33
Bolest na hrudi - podezření na infarkt 38
Obtížné dýchání 43
Náhlá změna stavu - podezření na mrtvici 47
Celotělové křeče 50
Změna chování - "je divnej" 55
Volání tísňové linky 59
Stabilizovaná poloha 61
Poranění trupu 63
Cukrovka 67
Metoda 4.kroků 76
Reference
Zdroje článků a přispěvatelé 78
Licence článků
Licence 79
Automatický externí defibrilátor 1
Automatický externí defibrilátor
Autoři Jan Spilka a Robert Pleskot
Hesla, body výkřiky
Je to reset počítače, nikoliv nahození motoru
Počítač musí být pod proudem (srdce je resuscitováno) a musí mít funkční programy (srdce je schopné vysílat
správné signály). Pojem "nahození" je zásadně špatný a není vhodné ho ve výuce používat
Obsahová část:
Souhrn:
1. První krok: Je dostupné AED? Jak je daleko? Je možné pro něj někoho vyslat?
2. Druhý krok: Po rozhodnutí o zahájení masáže se volá 155 a běží pro AED
3. Pouze v případě extrémně snadné dostupnosti (do 100 m) běží zachránce sám
4. Poslouchej AED
5. Stlačování hrudníku přerušujeme pouze v období přímo nařízeném AED
Co se učí:
Osnova:
1. Co je fibrilace a defibrilace.
2. Co je AED.
3. Kde AED najdeme?
4. Jak postupovat při použití AED.
5. Co je při používání AED důležité.
1. Fibrilace a defibrilace
Všechny srdeční buňky mají schopnost vést elektrické signály a stahovat se. Normálně se svalové srdeční buňky
stahují koordinovaně, takže dohromady pracují jako účinná pumpa. Mimo jiné díky přesné dráze a směru, jak se
elektřina šíří srdečním svalem. Při fibrilaci se elektřina srdečním svalem (jeho komorami) šíří nekoordinovaně,
všemi směry a kvůli tomu nemůže pracovat jako pumpa. Srdce se chvěje ale nepumpuje, krev přestává proudit.
Fibrilace vzniká při nepohodě srdečních buněk. Nejčastěji při srdečním infarktu, kdy se části buněk nedostává
kyslíku.
Člověk s fibrilujícími komorami nedýchá a nereaguje na bolest. Voláme 155. Začínáme KPR – snažíme se nahradit
jeho krevní oběh a dýchání. Dodáváme tím kyslík především do mozku a srdce, bez kterých nejde žít. Oddalujeme
jejich nevratné poškození a smrt, dokud nepřijede sanitka s defibrilátorem a léky.
Defibrilátor je zařízení, které mimo jiné umí dodat elektrický výboj, a tím umravnit srdeční buňky, které fibrilují. Jde
o elektrický reset – stejně jako u počítače, reset vypne zblázněné integrované obvody a často přiměje naše Pentium
ke spolupráci. Bohužel ne vždycky.Při zástavě srdce může dojít i k jiným stavům, kdy je defibrilace neúčinná. Je to
však mnohdy jediná cesta jak fibrilujícímu srdci umožnit obnovit původní rytmus.
Smysl AED spočívá v tom, že svědci náhlé zástavy oběhu, která je způsobená fibrilací komor s ním mohou
defibrilovat dříve než přijede sanitka s vlastním defibrilátorem. Čím dřív defibrilujeme, tím je větší šance na úspěšný
reset srdečních buněk.
Automatický externí defibrilátor 2
2. Co je AED?
Automatický externí defibrilátor je mašinka, která umí ve spolupráci se zachráncem sama zjistit, jestli je u člověka se
zástavou dechu a poruchou vědomí třeba defibrilovat a umí podat výboj. Jde o krabici, z které vedou dráty k
nalepovacím elektrodám. Uvnitř je počítač, který umí po nalepení elektrod přesně vyhodnotit, jestli potřebuje srdce
pacienta defibrilaci.
Navíc vám AED bude při resuscitaci říkat, co máte a nemáte dělat, a jak to máte dělat. Některé AED podají výboj
úplně samy a některým to musí potvrdit zachránce stisknutím knoflíku.
3. Kde najít AED?
Existují studie, které mapují, kde statisticky nejčastěji dochází k náhlé zástavě oběhu. Jsou to místa s velkou
hustotou a obratem lidí. Bývá to na letištích, stadionech, v letadlech, nákupních centrech, kasinech, úřadech, jiných
veřejných prostranstvích a ordinacích lékařů. V USA jsou s programem AED nejdále, našinec zaostává. U nás je
AED nainstalováno na letišti v Ruzyni, v letadlech mezinárodních linek, některých hotelech, úřadech,
supermarketech, radiu Svobodná Evropa aj. (2006). AED mají rovněž některé hasičské sbory a policejní jednotky. V
současnosti je zvažováno povinné umístění do sportovišť. Místa s AED označuje mezinárodní symbol AED a o tom,
kde je, ví alespoň správce objektu (recepční, pracovníci na informacích atd.)
4. Jak postupovat při použití AED
1. První krok „Rozhlédni se“ v rámci bodu „množství“ zahrnuje i otázky: Je dostupné AED? Jak je daleko? Je možné
pro něj někoho vyslat, nebo tam budu muset běžet sám?
2. Druhý krok „Reaguj“ • v případě, že pacient nereaguje a nedýchá normálně, pošlete někoho pro pomoc najděte a
přineste AED, je-li k dispozici; • pokud jste sami, použijete mobilní telefon a volejte ZZS - opustit pacienta lze
pouze tehdy, když není jiná možnost.
3. Začněte s KPR. Pokud jste sami a AED je ve vaší bezprostřední blízkosti (maximálně 100 m a dostupné), začněte
s použitím AED.
4. Jakmile dorazí AED: • zapněte AED a připojte elektrody na holou hruď pacienta; • Je-li více než jeden zachránce,
je nejlepší, aby při nalepování elektrod stále pokračovala v KPR; • bezodkladně se řiďte mluvenými / vizuálními
instrukcemi; • zajistěte, aby se nikdo pacienta nedotýkal, zatímco AED analyzuje rytmus.
5a. Pokud je výboj doporučen: • zajistěte, aby se nikdo pacienti nedotýkal; • stiskněte tlačítko výboj podle pokynů; •
okamžitě začněte KPR 30:2; • pokračujte podle hlasových / vizuálních pokynů.
5b. Není-li výboj doporučen: • okamžitě obnovte KPR; • pokračujte podle hlasových / vizuálních pokynů.
6. Nadále se řiďte dle pokynů AED, dokud: • nepřijede odborná pomoc a nepřevezme si nemocného; • oběť se začne
probouzet: hýbe se, otevírá oči a dýchá normálně; • nedojde k vašemu úplnému vyčerpání.
5. Co je při používání AED důležité: 1. AED umí resetovat srdeční buňky, které jsou životaschopné. To je zajištěno
včasným a nepřerušovaným stlačováním hrudníku, tedy kvalitní KPR. 2. KPR musí předcházet připojení AED na
hrudník (to neplatí pouze, pokud je zachránce sám a AED bezprostředně (do 100m) po ruce). 3. KPR bychom měli
provádět i při nalepování elektrod na hrudník. 4. KPR musíme přerušit a nemocného se nedotýkat při analýze rytmu
a podání výboje. 5. Riziko poranění zachránce při podávání výboje je nízké, dále jej snižuje použití gumových
rukavic. 6. Ihned po výboji je třeba začít s KPR 7. Ne vždycky AED doporučí výboj, pokud ho nedoporučí,
neotálíme a začínáme s KPR. 8. Pokud na vás nemocný mluví, nevěřte, že potřebuje defibrilovat.
Automatický externí defibrilátor 3
Co je třeba vědět (odpovědi na LSD)
Srdcem probíhají dráhy (lze si je představit jako kabely) specializovaných srdečních buněk, které způsobují, že se
části srdce stahují ve správném pořadí a vzájemné součinnosti. Nejčastější příčinou fibrilace komor je infarkt
myokardu (IM). To neznamená, že každý s IM a náhlým bezvědomím má fibrilaci komor. Navíc každá fibrilace
jednou skončí a časem přejde v asystolii – srdce nevyvíjí žádnou elektrickou aktivitu a vůbec se nestahuje. Proto se
může velice dobře stát, že vám AED nedoporučí výboj. Může se také stát, že výboj sice odstraní fibrilaci komor, ale
tu nahradí asystolie nebo jiný nepříznivý srdeční rytmus. Z toho vyplývají dvě zásadní věci: 155 voláme vždy a KPR
je základ a je ji potřeba provádět stále, pokud nám to AED při analýze rytmu a podání výboje přímo nezakáže. AED
rovněž doporučí podání výboje při komorové tachykardii, při komorové tachykardii, což je tak rychlá srdeční
činnost, že může vést k podobným příznakům jak fibrilace
AED jsou velice přesné, k omylům v analýze u nich prakticky nemůže dojít. AED obsahuje baterii, počítač, kabely a
nalepovací elektrody. Přístroj na nás mluví a dává nám detailní instrukce. Obsahuje metronom, který nám pomáhá
udržet správnou frekvenci kompresí a vdechů při KPR. AED vyrábí řada výrobců v cenových relacích kolem 30 000
(2011).
Výboj by měl být podán nejlépe do tří minut od srdeční zástavy. Pauza mezi přerušením KPR a podáním výboje by
měla být v optimálním případě nejdéle 5 sekund. Přístroj vám řekne, kam elektrody nalepit. V zásadě je třeba, aby se
srdce nacházelo v prostoru mezi oběma elektrodami. Vedle klasické polohy, kterou vám poradí defibrilátor (první
elektrodu napravo od hrudní kosti pod klíční kost, druhou elektrodu vlevo na bok hrudníku středem do úrovně prsní
bradavky), lze použít i polohu vlevo zepředu (mimo tkáň prsu) a vlevo zezadu na hrudník, nebo vlevo a vpravo
podpaží středem elektrody v úrovni prsních bradavek. Pokud má oběť kardiostimulátor, je třeba použít jednu z
alternativních poloh, nebo elektrodu nalepit tak, aby byla nejméně 8 cm od kardiostimulátoru. Defibrilovat pomocí
AED lze i děti od jednoho roku. Myslím že to neplatí pro každý přístroj a záleží na dostupnosti elektrod
Pozor, přístroj upravuje sílu základního výboje ale ten je nastaven na dospělého! Většinu AED nemúžeme použít na
děti.
Jaké je možné zranění při použití AED?
Existují také jiné defibrilátory? Interní?
Proč není AED dostupný všude?
Co je dobré vědět
Detailní informace lze získat v ERC guidelines 2010 (je tam spousta citací z článků o studiích atd.), další info na:
http:/ / www. aed-medi. com, nabídka různých typů: http:/ / www. resuscitace. cz/ wp-
content/uploads/2011/03/P%C5%98EHLED-NAB%C3%8DDKY-AED-110407.pdf
Defibrilace stránka popisující elektrické děje
Metodická část:
Téma AED je závislé na dostatečně zvládnuté resuscitaci. Jde především o schopnost zjistit nulovou reakci na
bolestivý podnět, kontroly dechu a rozhodnutí o nutnosti masáže. Pokud trvá nejistota v okamžitém zahájení srdeční
masáže, je třeba projít nácvikem a simulačními scénáři bez AED.
Nutným vybavením je maketa, ideálně funkční trenažér (cena cca 15 000) a mezinárodní logo AED.
Stále zdůrazňujte nutnost provádění kvalitní KPR. Čas, kdy nestlačujete hrudník, musí být co nejkratší. Dříve (2005)
se doporučovalo provádět vždy před použitím AED 2-3 minuty KPR. Studie neprokázaly, že by to mělo nějaký
přínos (2010). Výboj podejte jak nejrychleji je to možné, ale než je přístroj nalezen, přinesen a elektrody nalepeny,
provádějte KPR.
Automatický externí defibrilátor 4
ZDrSEM vlastní trenažér AED s dálkovým ovladačem. Je třeba se s ní seznámit a párkrát vyzkoušet. Základním
tlačítkem je č.4.
- Buď můžeme začít výkladem a na konci posluchačům předhodit kena a uvést situaci: „Tady pán se před vašima
očima skácel k zemi, jste na letišti a já jsem prsatá blondýna za pultem informací. Začněte jednat! AED mám přitom
schované poblíž a na jejich výzvu ho přinesu.“ - Nebo lze začít naostro simulací a pokračovat výkladem s
poukázáním na chyby, které zachránci udělali. Můžeme i chválit.
Autoři Jan Spilka a Robert Pleskot
NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY
NA KURZECH ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem
[1]
Reference
[1] http://www.zdrsem.cz/
Tři kroky - obecný postup první pomoci
Autoři Robert Pleskot a Barbara Nižnanská
Tři kroky jako celek, detailně jsou rozepsány v Rozhlédni se, Reaguj, Rozmýšlej
Souhrn
•• Tři kroky: Rozhlédni se - Reaguj - Rozmýšlej
•• Univerzální postup řešení zdravotnické události
•• Návod, který poskytuje jistotu jak první pomoc zahájit a jak v ní nejlépe pokračovat
Výklad pro studenty
•• Tři kroky obecně:
Pokud se ocitneme v situaci, kdy jde někomu o život, budeme v obrovském stresu. Ve stresu jednáme zkratkovitě,
chybujeme a hrozí že budeme ignorovat důležitá fakta. To, co nám i ve stresu a obrovském tlaku může pomoci, je
jednoduchý systém, který nám napoví čím začít a čím pokračovat, tak abychom nic důležitého nepominuli. Systém
tří kroků je takovým univerzálním postupem, návodem k poskytování první pomoci. Říká nám, co udělat jako první,
co jako druhé. Co je nejdůležitější a na co nesmíme zapomenout. Slovo "postup" znamená, že musíme jít postupně.
Od prvního kroku ke třetímu, žádný nelze vynechat.
Každý krok má svůj název. Jsou to: Rozhlédni se, Reaguj, Rozmýšlej.
Každý krok je jasně ohraničený.
•• První krok - Rozhlédni se!
Zastavte se, co nejvíce se uklidněte a rozhlédněte se: nehrozí žádné nebezpečí? Co se vlastně stalo? Nemůže se mi to
stát taky? Kolik je zraněných?
Nehrozí-li nebezpečí, můžete přejít k druhému kroku.
•• Druhý krok - Reaguj!
Po zajištění bezpečnosti situace řešíte život ohrožující stavy - reagujete na zhoršený stav vědomí, kontrolujete dech,
pokud nedýchá, zahajujete resuscitaci. Zastavujete masivní krvácení. Tento krok je třeba mít naprosto
zautomatizovaný v praxi, není v něm prostor na přemýšlení. Život zraněného je přímo závislý na vaší bezprostřední
akci. V případě, že postižený odpovídá a nekrvácí, můžete přejít do třetího kroku.
Tři kroky - obecný postup první pomoci 5
•• Třetí krok - Rozmýšlej
Nehrozí vám nebezpečí a postižený akutně neumírá - máte čas přemýšlet. Rozhodujete se, jestli je potřeba záchranku
zavolat nebo ne. K tomu potřebujete zjistit více informací - vyptat se zraněného, sledovat jeho stav a pořádně
zkontrolovat, jak zranění vypadá.
Každý krok je znázorněn trojúhelníkem - ten má tři vrcholy, tedy každý krok má tři podbody.
Příklady
Zkuste tento postup rovnou použít na prožitou simulaci (člověk venku v bezvědomí):
1, Rozhlédni se - zda nehrozí nebezpečí. Neběhá někdo kolem s nožem, pistolí? Můžu ke zraněnému jít
blíž?Co se mu tady mohlo stát?
2, Reaguj - na ohrožení života. Zjisti stav vědomí, jestli dýchá a volej záchranku.
3, Rozmýšlej - jak se k tobě záchranka dostane, neustále sleduj dýchání.
A co takhle klíště? / odlehčovací vsuvka demonstrující univerzálnost tohoto postupu.
1, Rozhlédni se - možná má klíště ještě někdo další (třeba ty sám.. :) - je dobré se později prohlédnout.
2, Reaguj - postižený klíštětem komunikuje a masivně nekrvácí - výborně,můžeme do třetího kroku.
3, Rozmýšlej - jak nejlépe vyndat klíště, třeba kterým směrem otáčet...
Zlomená noha na sjezdovce do třetice
1, Rozhlédni se - jak se mu to stalo, je situace taková, že se může zranit někdo další, pokud s pacientem
nebudu hýbat, nemůže do nás někdo narazit? Volal někdo horskou službu?
2, Reaguj - křičí, tedy dýchá a tepe mu srdce, kontrola nohy pod nohavicí kombinézy, zda postižený nekrvácí
3, Rozmýšlej - Voláme horskou službu nebo 155, je zima - izolujeme pacienta hlavně od země. Jak je
dostupné místo, neměl by jít někdo naproti mávat?
Podklad pro dotazy studentů
Systém tří kroků vychází z systému WMA
[1]
, obdobné postupy jsou používány paramediky po celém světě.
Používané názvy se poněkud liší, obvyklé je zhodnocení situace, prvotní vyšetření, druhotné vyšetření.
Název Tři kroky, jejich aliterační pojmenování - ZDrSEM (R. Pleskot)
Kdy vlastně voláme 155? Můžeme ve všech třech krocích. V prvním, pokud je mechanismus úrazu zcela jasný a stav
pacienta v dané situaci obtížně zjistitelný (kvůli množství pacientů nebo hrozícímu nebezpečí). V druhém, pokud
jsou změny v dýchání nebo vědomí. Ve třetím kroku voláme 155, pokud jsme odhalili závažný stav i když (dosud)
nejsou změny v dýchání nebo vědomí.
Metodika pro lektory
Celé téma trvá zhruba pět minut, raději stručně.
Cílem je krátce představit účastníkům systém tří kroků - aby získali hrubou představu, o čem se mluví. Nepočítejte s
tím, že ho opravdu pochopí, to přijde až praxí v simulacích a po výkladu všech tří kroků. Během celého kurzu je při
výkladu a nácviku vhodné zdůrazňovat, ve kterém kroku se nacházíme. Příklady použité ve výkladu můžete a
nemusíte uvést, spíše je doporučujeme zkušenějším lektorům.
Je nutné si zapamatovat názvy jednotlivých kroků, proto to několikrát zopakujeme a doprovodíme to opravdovými
kroky vpřed, a hranice jednotlivých kroků - mezi 1. a 2.:nehrozí nebezpečí a mezi 2. a 3.: akutně neumírá.
Tři kroky - obecný postup první pomoci 6
Shrnutí
1.1. Rozhlédni se po situaci - základní otázka: Nehrozí mi nebezpečí ?
2.2. Reaguj na poruchu vědomí, dýchání a stříkající krvácení - základní otázka: Umírá teď ?
3.3. Rozmýšlej co dál - základní otázka: co s ním dál - volat záchranku, odvézt sám či ošetřit ?
Autoři Robert Pleskot a Barbara Nižnanská
Reference
[1] http://www.wildmed.com/
První krok - zhodnocení situace
Autoři Markéta Haladová, Robert Pleskot a Barbara Nižnanská
SOUHRN
První krok je zhodnocením situace ještě před přístupem k zraněnému/nemocnému. Základním smyslem je zajištění
bezpečnosti, nejdůležitější otázkou "co se stalo?" Rozhlížíme se po situaci, nehodnotíme stav pacienta.
Dramaturgická poznámka pro lektora
První odborné téma na kurzu, často pro účastníka zcela nový pohled na první pomoc. Probírá se hlavně teoreticky –
nebezpečí se nedá příliš realisticky simulovat. Je nutné přesvědčení a emoční naléhavost lektora. Pro účastníky může
být obtížně přijatelné nejdříve myslet na sebe, pak až zachraňovat, a mohou výklad rozporovat.
OSNOVA výkladu
1.1. Přehlížení prvního kroku, význam
2.2. Nebezpečí (tonutí, dopravní nehoda, krev)
3.3. Mechanismus úrazu - bezpečnost, stav pacienta, podchlazení
4.4. Množství - organizace záchranné akce
VÝKLAD pro studenty
Skripta ZDrSEM: str. 9 = plakát, ve výkladu dle klasického scénáře strany 10-11, Dopravní nehodu (strana 12) je
vhodné vykládat jako speciální téma.
První krokem hodnotíme celkovou situaci a její bezpečnost. Ještě se vůbec nevěnujeme zraněnému a jeho potížím.
První Rozhlédnutí se trvá vteřiny, i když budete mít pocit, že je to dlouhé, dejte si čas navíc! Pozor na tunelové
vidění, ve stresu máme tendenci se zaměřit jen na raněného a nevidět i důležité věci okolo nás. Proto je důležité
zastavit se a rozhlédnout. Mnoho záchranných akcí skončilo dříve, než doopravdy začalo - zachraňující si nevšiml
hrozícího nebezpečí a stal se sám dalším zraněným. Tím jednak ublížil sobě, jednak zhoršil celkovou situaci a
zkomplikoval záchrannou akci. Neznamená to, že nikdy nemáte vzít na sebe riziko - ale musíte to udělat vědomě a
snažit se předem riziko minimalizovat.
První krok - zhodnocení situace 7
Bezpečnost
Záchranná akce začíná pomalu, aby rychle neskončila. Je důležité se na chvíli zastavit, nádech výdech – uklidnit se.
Mrtvý záchranář nepomůže nikomu.
Nehody se rády opakují. Nemůže se to stát stejně znova? Nehrozí jiné nebezpečí?
Základními ohrožujícími situacemi jsou bezhlavé zásahy u tonutí a dopravních nehod.
Černé historky z ČR
[1]
Video o druhotné bouračce Rockwall Accident Miracle
[2]
Není někde krev? Chytnout žloutenku lze i od velmi slušně vypadajícího člověka.
Bezpečnost hodnotíme vždy v pořadí:
1. Moje vlastní. Když se při zachraňování sami zraníte, nejen že nikomu už nepomůžete, ještě budete potřebovat
pomoc sami. Smyslem je pomoci bezpečně. Lze přijmout riziko, ale s rozvahou.
2. Druzí v bezpečnosti jsou dosud zdraví účastníci situace (spoluzachránci, nezranění účastníci nehody,
okolostojící, čumilové, fotografové …) a ti co o situaci ještě nevědí (např.: lidé v autech, kteří se teprv blíží k
dopravní nehodě). Ti se dají zachránit nejlépe.
3. Až třetí v pořadí je samotný zraněný. Tomu, co se stalo, už nezabráníme.
Mechanismus úrazu
Co se stalo? - koukejte, ptejte se, ověřujte. Nepředpokládejte. Jde o nemoc nebo o úraz? Je jasná příčina onemocnění
nebo zhoršení stavu?
Mechanismus úrazu se může zopakovat – ptáme se, co se stalo, aby se to nestalo znovu nám. Typické jsou dopravní
nehody, dále plynné otravy, elektrický proud, padající kamení či led...
Při úrazu je nutné odhalit mechanismy vzbuzující podezření na poranění páteře a vnitřní krvácení. Možnost poranění
páteře: náraz v rychlosti větší než 40km/h, pád z dvojnásobné výšky těla (to znamená už takovou výšku, kdy si
poraněný stojí na ramenou), přímé násilí páteř, z těch méně častých pak střelné poranění trupu, bezvědomí po skoku
do vody.
Zjištění možnosti poranění páteře mění náš postup v druhém kroku. Pokud nemusím, tak s člověkem nehýbu.
Důvodem pro manipulaci je jednoznačně hrozící nebezpečí!
Na vnitřní poranění usuzujeme z prudkého nárazu na trup (pády, dopravní nehody, údery na břicho/hrudník) opět se
snažíme s takovým člověkem pokud možno nehýbat.
Mechanismus úrazu může říci více než současný stav. Pokud je postižený ve špatném stavu - při pomoci rozhoduje
stav nikoliv mechanismus. Pokud je v v dobrém stavu-rozhoduje mechanismus nikoliv stav. Pozor na úlevná shrnutí
-„Spadnul ze střechy, ale je v pořádku …“
Množství
Množství zraněných: „Kolik vás bylo?“ - pozor tato na první pohled jednoduchá otázka může být v realitě slušný
oříšek, někdo mohl odejít nebo se k situaci naopak nachomýtl jen náhodný kolemjdoucí. Vidíte všechny zraněné?
Pro vedoucí skupiny je naprosto nezbytné zabránit ohrožení dosud zdravých (viz bezpečnost).
Kolik je zachránců - kdo vám může pomoci?
Co mohu využít k záchraně? Mám mobil (signál, nabitou baterku)? V každém autě je lékárnička - nemohu ji využít?
Množství materiálu (reflexní vesta, trojúhelník, blikačky na autě, lékárna, další materiál s kterým se dá
improvizovat)
Jaká je dostupnost pomoci (Jsem ve městě, kde dojezdový čas záchranky je do 15 minut nebo v horách, kde nejbližší
stanice horské služby je tři hodiny cesty v dobrém počasí?)
První krok - zhodnocení situace 8
Čas – podívejte se na hodinky, abyste měli představu jak dlouho záchrana trvá, kdy bude tma...atd.
Podklady pro dotazy studentů
Co když neposkytnu první pomoc kvůli nebezpečí? Neposkytnutí první pomoci je u nás upraveno v trestním
zákoníku (§150). Jednoduchý výklad zákona: Pokud se rozhodnete neposkytnout pomoc, protože se z nějakého
důvodu bojíte o svoje bezpečí, státní zástupce bude muset dokázat, že toto nebezpečí nehrozilo, aby vás mohl
úspěšně žalovat.
Jaké je pravděpodobnost nákazy z krve? Je poměrně malá, jenže choroby přenášené krví jsou mnohem
nebezpečnější než chřipka. Kapénková infekce nás nakazí snadno, ale tímto způsobem se většinou nepřenáší
smrtelné nemoci.
Čím se můžu nakazit? V zásadě každá nakažlivá breberka se může dostat do krve (v určitém stadiu nemoci, říká se
tomu bakteriémie, virémie) a tím pádem být přenosná krví. Vysoce nakažlivé jsou všechny pohlavní choroby, zvláště
syfilis. Žloutenky B a C jsou nakažlivější než HIV a při chronickém zánětu jater stejně ohrožují život.
Jaké se odhaduje procento lidí, kteří nevědí, že mají žloutenku? Hlavně žloutenka typu C přechází v 70-90%
rovnou do chronického stadia…lidi o ní dlouho nemusí vědět. Také inkubační doba je u B a C docela dlouhá
(několik týdnů), takže než vypuknou příznaky akutního onemocnění, trvá to. U nás je podle posledních
epidemiologických studií výskyt 0,2% tj. každý 500tý člověk má hepatitis = žloutenku. Inkubační doby (=doba než
se nemoc projeví) žloutenka B= 50 - 180 dní, žloutenka C= 15 – 180 dní, AIDS – osoba je infekční téměř hned po
vstupu infekce, ale než se objeví příznaky, může to trvat i mnoho let..
Jaké jsou druhy žloutenky a jejich výskyt? A(ze špinavých rukou, průběh nezávažný),B(krví, sex, průběh
závažný),C(krví, sex, průběh velmi závažný),další typy - D, E, G - jsou vzácné a ne tak významné.
Proč 40 km/h? Je to dlouhodobě statisticky určená hranice. Při sražení chodce pod 40km/hod je 20% riziko smrti,
při rychlosti nad 60 km/hod je toto riziko 80%.
Metodická část
Význam prvního kroku je podceňován téměř ve všech učebnicích první pomoci. Největší důraz na bezpečnost je ve
výkladu třeba dát na rizika utopení a dopravních nehod. Pro laiky (někdy i pro zdravotníky) je problém používat
rukavice, proto je nutné pracovat i s umazáním od krve.
Jednotlivé příklady simulací:
Feťáci - figuranti v různých stavech vědomí, kolem nich rozházené inzulinové stříkačky (nutno předem odstranit
jehlu), popř. injekční stříkačky s nasazenou kanylou (opět bez jehly).
Vběhnutí lektora/ů s rozříznutou rukou a nožem. - maskujeme trochou hustokrve na dlani.
Rozebraný elektrický přístroj zapojený prodlužovací šňůrou do sítě (mikrovlnka nebo televizor mají dostatečně velké
kondenzátory k zabití i bez zapojení)
Psychouš s podřezaným zápěstím a nožem v ruce, komunikující , je nutno ho přesvědčit, aby odhodil nůž.
Simulace v koupelně/místnosti s plynovou karmou či vařičem (nechat vařič hořet, nepouštět "plyn")
První krok - zhodnocení situace 9
Shrnutí
Zastav se a Rozhlédni se! Nehrozí nějaké nebezpečí? Co se stalo? Kolik je zraněných? Co a koho mám k
dispozici?
• „K zákroku krokem!“
• „První dechy investuj do sebe!“
• „Zachránců tonoucích mají vodníci plný hrnky.“
• „První krok je krok VZAD.“
Autoři Markéta Haladová, Robert Pleskot, Barbara Nižnanská
Reference
[1] https://docs.google.com/document/d/1uRqah4EJPHKQ1DvVCmMNLZ9OXKx9DSAtfQsvwNJLJNo/edit?pli=1#
[2] http://www.youtube.com/watch?v=8dkeAj85LLA
Druhý krok - úvod
Autor Robert Pleskot, Barbara Nižnanská
Souhrn
Druhý krok - Reaguj. Zjištění, zda zraněný umírá teď - je v bezvědomí, nedýchá či masivně krvácí.
Výklad pro studenty
Druhý krok - Reaguj. Po zajištění bezpečnosti situace přistupujete k pacientovi. Řešíte výhradně život ohrožující
stavy - reagujete na zhoršený stav vědomí, poruchu dýchání a masivní krvácení. Tento krok je třeba mít naprosto
zautomatizovaný v praxi, není v něm prostor na přemýšlení. V případě, že postižený komunikuje a nekrvácí, můžete
přejít do třetího kroku. Základní otázkou je "Neumírá teď?".
Postupy druhého kroku
Postup při bezvědomí a provádění resuscitace
Odstranění cizího tělesa z dýchacích cest
Zástava viditelného masivního krvácení
Metodika pro lektory
Druhý krok jako celek se přednáší v úvodu postupu při poruše vědomí. Vnější krvácení a cizí těleso v dýchacích
cestách probíráme po ukončení a základním drilu postupu u bezvědomého. Je nutné ale občas zdůrazňovat, že řešení
krvácení a ucpání dýchacích cest je součástí druhého kroku - jde v nich o záchranu života v řádu minut.
Souběh těchto událostí (například žádná reakce na bolestivý podnět a masivní krvácení) je vždy zdrojem zmatku v
hlavách posluchačů. Dotazy jsou spíše vyjádřením vnitřních obav z opravdu neřešitelné situace ("co když bude
krvácet, bude mít spalničky a na dvoře přistanou Marťani") ale objevují se v podstatě pokaždé a je vhodné na ně
jasně odpovědět.
Nejčastější otázka je: "Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň masivně krvácí?" Doporučujeme
postupovat stejně, jak to v kurzu před tím učíme - tedy jako u jakéhokoli jiného bezvědomí: Oslovení, zatřesení,
silný podnět, záklon hlavy a kontrola dechu. Pokud postižený dýchá, můžeme řešit krvácení.
Druhý krok - úvod 10
Zástava krvácení je předsouvána před kontrolu dechu ve válečných podmínkách, kdy spolubojovník (nebo voják
sám) zastaví krvácení škrtidlem a pokračuje v boji. Resuscitovat nebude, nepřežil by zachraňující ani zachraňovaný.
V jiných než válečných podmínkách u nedýchajícího zakrváceného voláme ZZS a zahajujeme resuscitaci, tedy
mačkáme hrudník.
Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a
srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme.
Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že stlačováním hrudníku zhoršíme
krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše resuscitace je téměř neúčinná.
Autor Robert Pleskot, Barbara Nižnanská
Resuscitace dítěte
Autor Hanka Středová
Souhrn
Pokud je dítě v bezvědomí tj. nereaguje (není v kontaktu očima, nekřičí/nemluví, nereaguje na oslovení, zatřesení,
nehýbe se – je hadrovité), vždy zprůchodníme dýchací cesty (v poloze na zádech vytáhneme bradičku nahoru/mírně
zakloníme hlavičku), zkontrolujeme, zda dýchá normálně (zdvíhá se hrudník/bříško, normální frekvence, růžová
barva obličeje, bez sípavých, chroptivých zvuků). Pokud dítě nedýchá normálně nebo si tím nejsme jisti, dáme 5
záchranných umělých vdechů. Jestli stále nereaguje začneme resuscitovat (30 stlačení hrudníku : 2 umělé vdechy).
Po 1 minutě resuscitace (cca 3 cykly 30:2) voláme 155.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Obvykle toto téma vykládáme v návaznosti na resuscitaci dospělých, takže cílem výkladu je zdůraznit odlišnosti a
samozřejmě ideálně umožnit praktický nácvik. Pokud není k dispozici dostatek resuscitačních mimin-figurín, může
toto téma, respektive nácvik resuscitace trvat hodně dlouho a je na zvážení, kolik prostoru mu můžeme a chceme
věnovat.
Výklad pro studenty
Nejčastější příčina zástavy srdeční u dětí je dušení. Např. překážka v dýchacích cestách (cizí těleso, hlen/hnis),
otok dýchacích cest (těžká alergická reakce, zánět, tonutí) a mnoho dalších. To znamená, že dítě se nejdřív dusí,
přestává reagovat, upadá do bezvědomí, srdce mu zpomaluje, až se zastaví. Občas se může stát, že úvodních 5
záchranných vdechů může přímo odstranit/zrušit příčinu dušení a tím podpořit/obnovit činnost srdce.
Pro zjištění stavu dítěte se hodnotí jeho vědomí, zda dýchá normálně a zda nekrvácí.
Vědomí (BOReC):
•• Bdělé - dítě mluví, křičí, dýchá, hýbe se a fixuje očima.
• Oslovitelné – je spavé, ale reaguje na oslovení, zvuk, zatřesení
• Reaguje na bolest – štípnutí na vnitřní straně paže (POZOR! Už hrozí zástava dýchání!).
• Jako Cep - „hadrové“ dítě, bez reakce (POZOR! Zpravidla zástava dýchání!).
Pozor! Porucha vědomí + poloha na zádech = riziko zapadnutí jazyka (ucpání dýchacích cest). Pokud dítě
nekřičí, nemluví a nereaguje na oslovení či zvuk (bez doteku, zatřesení) je třeba neustále kontrolovat dýchání!
Jak poznám, že dítě dýchá normálně?:
Dítě dýchá normálně
Resuscitace dítěte 11
•• Má růžovou barvu
•• Nadechne se nejméně 2-3x/10 sekund (počet dechů za minutu: novorozenec 30-40, kojenec 20-30, starší dítě
kolem 16)
•• Dech je tichý
•• Jsou vidět dýchací pohyby (zvedá se hrudník a bříško)
•• Je slyšet a cítit dechový proud na tváři.
Dítě nedýchá normálně
•• Dýchání nedostatečné
•• Rychlé povrchní, pomalé lapavé/kapří až vymizelé dechy
•• Barva kůže je modrošedá
•• Není zřejmý dechový proud (vidět, slyšet, cítit)
• Je zřejmá překážka v dýchacích cestách (tichý nedostatečný kašel, sípání, lapání po dechu – viz kapitola překážka
v DC).
Pozor! Při jakékoliv pochybnosti o dechu dítěte (nedýchá normálně), raději do dítěte vdechneme!
Jak poznám, zda je srdeční oběh dítěte v pořádku?
Dostatečný oběh
•• Růžová barva
•• Křik
•• Pohyby
•• Reakce na podněty
Nedostatečný oběh
•• Barva bílá, modrošedá
•• Nekřičí
•• Nehýbe se
•• Uvolněné - hadrovité
•• Nedýchá
Puls nezjišťujeme - je to zdržení. (nedýchá = netepe, dýchá = tepe). Kdo nereaguje na bolest a nedýchá
normálně, potřebuje resuscitaci.
Postup u bezvědomí, resuscitace
•• Důrazné oslovení.
• Dotyk, zatřesení, bolestivý podnět – štípnutí na vnitřní stranu paží či stehen.
•• Křikem přivoláme pomoc (event. druhý člověk volá 155).
Nereaguje?
•• Kontrola dutiny ústní (jídlo, zvratky, cizí těleso).
• Zprůchodnění dýchacích cest – mírným záklonem hlavy a vytažením bradičky vzhůru.
• Kontrola dechu – zdvíhání hrudníčku, dechový proud viz. výše.
Nedýchá normálně?
•• 5 záchranných umělých vdechů.
Stále nereaguje? – Resuscitace!
•• 30 stlačení hrudníku.
•• 2 umělé vdechy
•• Dále resuscitace v poměru 30 stlačení : 2 vdechy
Instrukce k umělému dýchání:
Resuscitace dítěte 12
Dítě do 1 roku:
•• Ústy obemkneme nos i ústa dítěte.
•• Vdechneme malý objem vzduchu (zhruba obsah nafouknutých tváří).
•• Kontrolujeme zda se zdvíhá hrudník.
Dítě nad 1 rok:
•• Dvěma prsty ucpeme nos a ústy obemkneme ústa dítěte.
•• Vdechneme přiměřený objem vzduchu dle konstituce a věku dítěte za současné kontroly zdvíhání hrudníku.
Pozor! Nejde-li vzduch dovnitř, může být překážka v dýchacích cestách – ještě jednou zakloníme hlavu a
vytáhneme bradičku a opět se pokusíme o vdechy (prudší) do max. 5 vdechů, pak následuje stlačování hrudníku.
Instrukce ke stlačování hrudníku:
•• Dítě položíme na tvrdou podložku.
•• Stlačujeme uprostřed hrudníku na hrudní kosti, mezi bradavkami.
•• Důležitá je dostatečná hloubka stlačení (1/3 předozadního průměru hrudníku), správné místo a správná rychlost
stlačování (100 zmáčknutí/min.,u kojence cca 2x/sek.).
Dítě do 1 roku:
• Stlačujeme dvěma prsty – ukazovák, prostředník jedné ruky nebo dvěma palci - oběma rukama obemkneme
hrudníček dítěte a stlačujeme palci proti prstům.
•• Hloubka stlačení je cca 1-2 cm.
Dítě nad 1 rok:
•• Stlačujeme hranou dlaně jedné ruky nebo oběma rukama dle konstituce dítěte (lokty jsou propnuty).
Poměr stlačení:vdechy je 30:2
1 zachránce: cyklus 30 stlačení : 2 vdechy opakujeme po dobu 1 min (cca 3 cykly), pak voláme 155 a pokračujeme v
resuscitaci v poměru 30:2. 2 zachránci: jeden volá 155, druhý zahajuje resuscitaci a dále oba společně resuscitují
v poměru 15 stlačení : 2 vdechy.
Pozor!
•• Resuscitaci je nutné zahájit okamžitě po zjištění, že dítě nedýchá normálně.
•• Resuscitaci pokud možno nepřerušujeme!
• Resuscitaci ukončujeme, když se začíná dítě účinně bránit – grimasuje, odstrkává nás, kašle, začíná dýchat
normálně…jinak resuscitujeme, dokud nás někdo/lékař nevystřídá.
Schéma postupu u bezvědomí:
Oslovení – dotyk, zatřesení - bolestivý podnět – křikem přivoláme pomoc - kontrola dutiny ústní - mírný záklon
hlavy (předsunutí čelisti) – kontrola dechu (cca 10 sek.) – 5 umělých vdechů – 30 stlačení hrudníku – 2 vdechy – 30
stlačení (celkem 3 cykly vdech:stlačení) – voláme 155 – pokračujeme v poměru 30:2 dokud nás někdo nevystřídá.
Resuscitace dítěte 13
Podklady pro odpovědi na dotazy studentů
Dítě = 0-15 let (0-28 dnů = novorozenec, 28 dnů – 1 rok = kojenec). Z hlediska zjednodušení je postup při
resuscitaci odlišný u novorozence – (postup není v těchto materiálech popsán, protože se s ním laik prakticky
nesetká), postup u kojence (do 1 roku) a u dítěte (nad 1 rok). Vzhledem k veliké rozměrové variabilitě dětí od 1 do
15 let, je třeba přizpůsobit sílu vdechu i stlačení velikosti a konstituci dítěte. Dítě není zmenšený dospělý.
Významné odlišnosti od resuscitace dospělých: Příčina zástavy srdce u dětí je, že se předtím dusí (vdechnutí cizího
tělesa, infekce dýchacích cest, alergie, úraz…). Srdce je téměř vždy naprosto zdravé, mladé a hlavní problém je
nedostatek kyslíku. Proto resuscitaci dítěte zahajujeme 5 umělými vdechy a resuscitujeme 1 minutu před tím, než
zavoláme 155, protože se může stát, že se nám podaří tímto úvodem dítě rozdýchat, probrat, zrušit vlastně příčinu
dušení. Více http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny – první minuta resuscitace. Další odlišnosti platí hlavně pro
kojence do 1 roku – bolestivý podnět provádíme štípnutím na vnitřní stranu paže – ne tlačením za uši (měkká
hlavička) a záklon hlavy neprovádíme z důvodu možného poškození krční páteře a měkkosti a poddajnosti dýchací
trubice – přílišným záklonem se může ucpat. Hlavičku dáváme do roviny a dýchací cesty zprůchodňujeme
zdvihnutím bradičky 2 prsty směrem nahoru.
Lapavé dechy (pomalé cca 1 dech/10 sek., obvykle doprovázené mručením, u dětí je výrazné i zatahování kůže
v oblasti nad klíčními kostmi a prsní kostí) nejsou dostatečné, nedochází při nich k dodávce kyslíku do plic.
V přítomnosti lapavých dechů vždy resuscitujeme.
Můžu dítěti resuscitací ublížit? Dítě, které potřebuje resuscitaci je v tu chvíli mrtvé a nelze mu víc ublížit, resuscitací
mu vždy pomáháme! Ano, po resuscitaci bývají občas poranění nejčastěji v oblasti hrudníku (žebra, plíce, prsní
kost).
Jak poznám, kolik do dítěte vdechnout? Neroztrhnu ho? Objem vdechu by měl být cca 10 ml/kg váhy dítěte, což je
v podmínkách BLS nezměřitelné a neuhlídatelné. Obecně lze říci, že se řídíme konstitucí dítěte, zdvíháním
hrudníku/bříška, vdech by měl jít lehce, pokud začíná vzrůstat odpor (protitlak) v dýchacích cestách dítěte, je to náš
pomyslný strop. Vždy je potřeba se hlídat, abychom do dítěte vdechovali méně, než je náš dechový objem.
Musím držet hlavičku v záklonu, když stlačuji hrudník? Ne, při masáži stejně dítě nedýchá, hlavičku mírně
zakláníme před umělým vdechem.
Musíme volat ZZS, když se dítě probere z bezvědomí/po resuscitaci? ANO! Vždy, když dítě, které má být normálně
bdělé, je ve snížené úrovni vědomí (ve smyslu BORCE), nebo které je dokonce po resuscitaci, vyžaduje zásah 155.
Metodika pro lektory
Je dobré v úvodu tématu zdůraznit odlišnosti od resuscitace dospělých a také to, co je společné – tj. poměr 30:2.
Před výkladem teorie je vhodné ukázat celý postup u bezvědomí, 3 cykly resuscitace a volání na záchranku –
SPRÁVNĚ lektorem. Účastníci pak sami popisují, co viděli. K praktickému nácviku je potřeba počítat nejméně 2-3
min/1 účastníka/1 resuscitační panenku. Zvukovou nahrávku TANR – resuscitace dítěte lze použít ke
zopakování/povzbuzení účastníků (i neškolení laici to zvládnou pod taktovkou vyškolených dispečerek). Lapavé
dechy by měl předvést lektor, nebo pustit ukázku na videu (Bondi beach – cpr) Ke zopakování resuscitace lze použít
mikrosimulaci „Dusí se ti dítě!“. Lektor vloží resuscitační figurínu účastníkovi do rukou se slovy: „při jídle náhle
začalo kašlat, dáví, sípe, dusí se…“, účastník zpravidla reaguje vypuzovacími údery mezi lopatky. Lektor
pokračuje:…“přestává kašlat, modrá, upadá do bezvědomí, je hadrovité…“, účastník zahajuje resuscitaci umělými
vdechy, pokračuje 3 cykly resuscitace, volá fiktivně 155 a vrací se k resuscitaci. Mikrosimulaci ukončuje lektor.
Tuto mikrosimulaci lze provádět paralelně podle počtu resuscitačních mimin. 1 lektor zpravidla uhlídá max. 2
resuscitace.
Autor Hanka Středová
Podezření na poranění páteře 14
Podezření na poranění páteře
Autoři Líba Ourodová, Matúš Nižnanský a Robert Pleskot
Souhrn tématu pro studenty
Páteř je sloupec složený z obratlů. Otvory v obratlech spolu vytvářejí kostěný tunel, který chrání zde procházející
míchu. Při poškození míchy dojde k ochrnutí a ztrátě citlivosti. Na poranění páteře usuzujeme na základě
mechanismu úrazu – pády z výšky, nárazy ve vyšší rychlosti, přímé násilí na oblast páteře. První pomoc je se
zraněným nehýbat a držet mu hlavu do dojezdu záchranné služby. Pokud je ale něco, co ohrožuje pacienta na životě
víc (nebezpečí z okolí, porucha dýchání, masivní krvácení..) jde ochrana páteře stranou.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Obava z poranění páteře vede často k neposkytnutí první pomoci. Na druhou stranu je často ignorován jasný
mechanismus úrazu. Ve výuce je nutné zdůraznit mechanismus úrazu a nechat účastníky vyzkoušet si znehybnění
krční páteře fixací hlavy. Úrazy páteře je vhodné následně zapojovat do simulací v průběhu celého kurzu.
Osnova výkladu pro studenty
1.1. Páteř je kostěný obal míchy
2.2. Poranění míchy
3.3. Čím výš, tím hůř
4.4. Autohavárie, pády, střelná zranění,skoky do vody, motorky
5.5. Bezvědomí=zvýšení rizika
6.6. Držet hlavu, jde o krk
7.7. Nehýbej bez příčiny
8.8. Jak nezlomit vaz
Výklad pro studenty
Ve skriptech strana 24-25
Páteř je kostěný sloupec složený z obratlů, uprostřed kterého probíhá mícha. Každý z obratlů je tvořen masivním
tělem, které se opírá o další tělo. Na straně zad má prstenec, který tvoří část tunelu chránícího míchu. Ta je tedy
páteří velmi dobře chráněna. Pokud se ale jeden nebo víc obratlů zlomí, úlomky mohou míchu naopak poškodit.
Při úrazech páteře mohou být v lepším případě poškozeny pouze obratle, v horším případě také mícha. Ta, bohužel,
nemá schopnost regenerace, takže při úplném přerušení míšního provazce již nelze činnost zcela obnovit. Udává se,
že u 40% poranění krční páteře a u 20% postižení hrudní či bederní páteře bývá současně poškozena i mícha. Hrozí
ochrnutí končetin nebo zástava dechu a smrt.
Čím výš je páteř poraněná, tím hůř. Pro představivost - pokud je poraněná bederní páteř, hrozí ochrnutí nohou a
inkontinence jak moči, tak stolice. Člověk je pak odkázán na invalidní vozík. Poranění na přechodu krční a hrudní
páteře má již za následek nehybnost všech čtyř končetin-jak nohou, tak rukou. A od čtvrtého krčního obratle výš jde
člověku akutně o život. V této oblasti jsou uložena centra ovládající dýchání a nerv ovládající bránici. Ochrana krční
páteře má proto nejvyšší prioritu.
Jak to poznáme?
Poranění páteře s jistotou nepoznáme - to se pozná až na rentgenu v nemocnici. My máme pouze podezření na
poranění páteře, a to vždy z mechanismu úrazu. Na zraněném na pohled nemusí být vidět vůbec nic!
Podezření na poranění páteře 15
Mechanismy úrazu vedoucí k podezření na poranění páteře:
pád z víc jak dvojnásobné výšky člověka (kdyby si stál na ramenou)
náraz ve více jak 40 km/hod
přímé násilí na páteř
skok do vody s následným úrazem hlavy či bezvědomím (ale prvotní je dostat bezvědomého z vody, nehledě
na páteř)
střelná poranění v oblasti krku a trupu
úraz hlavy spojený s bezvědomím
Většina lidí s poraněnou krční páteří je v bezvědomí. Síla, která způsobila otřes mozku působila i na nejcitlivější
část páteře - krk. Lidé v bezvědomí s možným "páteřním" mechanismem úrazu musí být ošetřováni s největší
opatrností. Na člověku nemusí být vůbec nic vidět.
Pokud je pacient při vědomí, nemusí ani vnímat bolest v zádech. Ta může být přehlušena daleko silnější bolestí
(např. z poraněného ramene, zlomenin dolních končetin apod.) Ve stresu může být zlomenina obratle minimálně
bolestivá. To ovšem neznamená, že má páteř v pořádku. Pokud pacient cítí bolest v oblasti páteře, zejména krční, je
to pro nás jen varováním a dalším ukazatelem, že s páteří něco může být.
Co s tím?
Nehýbat! KAŽDÝ POHYB MŮŽE BÝT POSLEDNÍ!
Volat 155
Snažíme se k poraněnému přistupovat zepředu, aby neměl tendenci se po nás otáčet. Popřípadě, už když přicházíme,
vysvětlujeme „Lež klidně, neotáčej se, nehýbej se, můžeš mít něco s páteří.“
Jen co to jde, vezmeme jeho hlavu do svých dlaní a držíme - chytneme a nepustíme až do dojezdu záchranné
služby. Hlavu držíme, ať už je poraněný při vědomí nebo ne. Abychom měli volné ruce, pokud to situace dovolí, je
možné kleknout si za poraněného a jeho hlavu držet svými koleny. Máme pak prostor pro lepší kontrolu dechu a
telefonování.
Je ale několik situací, kdy se zraněným musíme hýbat, i když se bojíme o páteř:
- nepřesvědčí nás, že dýchá – otočíme ho na záda, zakloníme hlavu a znovu kontrolujeme. Pokud nedýchá, zahájíme
resuscitaci
- zraněný masivně krvácí (někde stříká krev) a toto krvácení není možné zastavit bez toho, abychom s ním hýbali
- hrozí nebezpečí – padající kameny, hořící auto,..
Jsou to stavy, kdy je zraněný v akutním ohrožení života – poranění páteře je podezření, ale to že bez našeho zásahu
zemře do několika minut (pokud nedýchá, sedí v hořícím autě, ztrácí velké množství krve) je jistota.
Jak transportovat, pokud je to nutné?
Je důležité snažit se co nejvíc minimalizovat jakékoliv pohyby se zraněným, zejména v oblasti krční páteře. Ideálně
potřebujeme alespoň šest lidí - jeden drží hlavu, stará se o krční páteř a velí. Pak je důležité podepřít ramena, pánev a
nohy, tak jak je to na obrázku ve skriptech. Z auta je možné poraněného vytáhnout vylepšeným Rautekovým
manévrem, kdy jednou rukou držím za bradu a fixuji krční páteř. Mnohem jistější je, když Rautekův manévr dělá
jeden zachráne a druhý přidržuje hlavu vyprošťovaného.
Podezření na poranění páteře 16
Podklad pro dotazy studentů
Může mít člověk poškozenou páteř, i když je schopný hýbat nohama?
Může. Je totiž možné, že sice má zlomený obratel, ale jeho úlomky zatím nepoškodily míchu. Tady platí věta “Každý
pohyb může být poslední“ – jakýkoliv pohyb může způsobit to, že se úlomek obratle posune proti míše a poškodí ji.
Základním problémem u hodnocení a vyšetřování páteře je přirozená snaha VŠECH zúčastněných říci si "nic se
zaplaťpánbu nestalo" a nechat zraněného se postavit.
Jak tedy vypadá poranění míchy?
Člověk při vědomí nemůže hýbat končetinami, cítí je jinak ("plavou ve vzduchu", jsou těžké, "nejsou jeho", brnění)
nebo je necítí vůbec.
Jaké následky může poranění míchy zanechat?
Následky závisí od výše poškození míchy. K poruše funkce dochází u všech struktur, do kterých vedou nervy
vycházející z míchy pod místem poškození. Pokud je poraněná bederní páteř, hrozí ochrnutí nohou a inkontinence
jak moči, tak stolice. Člověk je pak odkázán na invalidní vozík. Poranění na přechodu krční a hrudní páteře má již za
následek nehybnost všech čtyř končetin - jak nohou, tak rukou. A od čtvrtého krčního obratle výš jde člověku akutně
o život. V této oblasti jsou uložena centra ovládající dýchání a nerv ovládající bránici.
Co když si zraněný nenechá držet hlavu a chce se pohybovat?
Je důležité mu vysvětlit, co se stalo, že je tady riziko poškození páteře, co může zanechat trvalé následky – třeba, že
bude ochrnutý a do konce života na vozíku. Tady je nutné říct to tvrdě a na rovinu, aby si to ten člověk uvědomil a
většinou to zabere. Pokud ho ale ani tohle nepřesvědčí a má tendenci se s námi rvát, pak je lépe ho pustit. Také
myslíme na vlastní bezpečnost.
Zakláníme hlavu a děláme bolestivý podnět, pokud máme podezření na poranění páteře?
Pokud je zraněný v bezvědomí, držíme hlavu a zkoušíme kontrolovat dýchání nejdřív bez záklonu. Pokud máme
pocit, že zraněný nedýchá, zakloníme hlavu – pokud dýchá, držíme záklon, pokud nedýchá, zahájíme resuscitaci.
Bolestivý podnět je možné udělat, pokud zraněnému držíme hlavu.
Viděli jsme co se stalo, bojíme se o páteř, přivolaná záchranka to ale ignoruje – co s tím?
Při podezření na poranění páteře by záchranáři měli zraněnému dát krční límec a transportovat ho na pevné desce
nebo ve vakuové dlaze. Bohužel, páteř je u nás ze strany zdravotníků hodně podceňovaná a tak se skutečně může
stát, že člověka po pádu ze skály budou chtít transportovat v sedačce. Poroučet profesionálovi asi nemá cenu,
nicméně můžete zkusit zapůsobit na jeho svědomí a zopakovat mu, že ten člověk fakt spadl z velké výšky a že se o
tu páteř bojíte, že to toho člověka navíc v dané oblasti dost bolí a že jste na kurzu PP slyšeli, že by se ta páteř měla
chránit. Rozhodně zabraňte zdvihání bezvědomého ve dvou lidech - pomozte záchranářům.
Co předsouvání čelisti? Předsunutí čelisti je manévr k zprůchodnění dýchacích cest podobně jako záklon hlavy, jen
o něco šetrnější k páteři. Problém je, že se dá obtížně nacvičit, nejlépe se učí na operačních sálech u pacientů s
uvolněným svalstvem. Pokud se neudělá správně, je riziko poškození míchy stejné jako u záklonu, navíc se nám ale
nemusí podařit zprůchodnit dýchací cesty a s páteří zraněného hýbeme zcela zbytečně. Pokud myslíme, že pacient
nedýchá, zakloníme hlavu.
Podezření na poranění páteře 17
Historky k výkladu
•• Mladý kluk upadl ve skateparku a zůstal ležet na zemi. Byl v bezvědomí. Okolostojící rychle zavolali 155. Pak
přemýšleli, co by se ještě dalo udělat. Někdo si vzpomněl, že by mohl mít poraněnou páteř a že by s ním tedy
neměli radši vůbec hýbat. Tak s ním celou dobu opravdu nikdo nehnul. Bohužel, kluk ležel obličejem v louži a
než přijela ZZS, byl už utopený.
•• Zedník jde do práce, opilý jako vždycky. Tentokrát je však tak opilý, že ho mistr vyhodí a ještě mu napaří
absenci. Zedník v rozhořčení spadne ze schodů. Je zcela zhrzen, koupí si láhev rumu a jde domů. Usedne k
televizi, popíjí rum a usne. Když se probudí, může hýbat jen očima a jazykem. Jak se to stalo?
Nechte posluchače samostatně zformulovat úrazový děj - pád z schodů, zlomenina obratle bez posunu, bolestí
stažené krční svalstvo tvoří přirozený "límec", anestezie alkoholem uvolní stažené svalstvo, usnutí a záklon,
posun obratle poškození míchy...
Zajímavosti pro lektory navíc
Předsunutí čelisti se provádí tak, že si klekneme za poraněného. Jeho hlavu držíme pevně mezi svými koleny. Palce
dáme na bradu, ukazováky pod bradu, zbylé prsty pod úhel čelisti, otevřeme ústa, spodní čelist předsuneme před
horní a zaklesneme spodní zuby za horní (spodní předkus). Pomůže proti zapadnutí jazyka stejně jako záklon hlavy,
ale neohrožujeme poraněného zbytečnými pohyby krční páteře. Je v podstatě nemožné provést tento manévr u
člověka při vědomí - čelistní svalstvo nelze uvolnit. Při nácviku musí figurant spolupracovat a provádět jednotlivé
fáze na výzvu záchranáře. V současnosti jsme na kurzec ZDrSEM pro laiky předsouvání čelisti přestali nacvičovat.
Na kurzech pro zdravotníky se setkáváme s opakovaným chybným provedením.
Vliv porušení míchy na dýchání
Při přerušení míchy pod druhým krčním obratlem se člověk okamžitě začíná dusit, je třeba s ním dýchat uměle.
Hlavní dýchací sval je bránice, aby fungoval, vede do něj brániční nerv (nervus phrenicus), který vychází z míchy
mezi 3-5 obratlem na krku má tři kořeny, které se u páteře spojují). Pokud dojde k přerušení nad C3 (3. krční
obratel), přestane člověk zcela ovládat dýchací svaly a umře. Při přerušení v oblasti C4-C8, už při dýchání funguje
bránice a krční svaly - umožňuje v omezené míře dýchání, ale člověk není schopen kašlat (a tedy například
vykašlávat bordel z plic). Při přerušení míchy níže, se postupně přidávají další a další svaly, které se podílejí na
dýchání (některé pomáhají s nádechem, některé s výdechem, některé s kašlem). Teprve přerušení míchy na úrovni
prvního bederního (L1) obratle nemá žádný vliv na dýchání.
Vyšetření po úrazu v nedostupné oblasti - tato metodika ( Clearing the cervical spine
[1]
) se používá i v
traumatologických ambulancích a její provedení může nahradit rentgen.
1.1. Hlavu držíme okamžitě, PŘED anebo PŘI oslovení
2.2. Při vědomí je prvotní instrukce "lež klidně, nehýbej hlavou MŮŽEŠ OCHRNOUT" a pátrání po amnézii
3.3. Po UKLIDNĚNÍ záchranáře i oběti, navázání kontaktu a vyloučení jiného bolestivého zranění zjišťujeme
1.1. Pohyblivost a citlivost nohou a rukou. Při poruše je rentgen nutný.
2.2. Bolestivost zad (bez doteku a na dotek). Při bolesti je rentgen nutný.
V bezvědomí je riziko mnohem vyšší, nekomunikující a zraněné pacienty nelze takto vyšetřit a je zapotřebí
provést kompletní rentgenové vyšetření.
Podezření na poranění páteře 18
Metodická část
Poranění páteře je vhodné buď shrnout do několika vět v rámci prvního kroku, anebo jej přednést bezprostředně po
ukončení základů druhého kroku. Je důležité zdůraznit mechanismus úrazu jako jediný indikátor poranění páteře.
Zdůrazněte, že největší ostražitost je zapotřebí u bezvědomého - pravděpodobnost poranění páteře je velká, ale
zraněný je zároveň akutně ohrožen zástavou dechu.
Po výkladu musíme účastníkům demonstrovat přístup ke zraněnému s úrazem páteře a držení hlavy – ideálně
využíváme jiného lektora jako figuranta. Je důležité fixovat hlavu zraněného co nejdříve - díky znalosti mechanismu
úrazu od počátku držíme hlavu. Pak necháme účastníky, aby si tento postup vyzkoušeli ve dvojicích. Dáme prostor
na dotazy a výklad ukončíme shrnutím.
Pro vysvětlení nejčastějšího dotazu - kdy je tedy možné s páteřníkem hýbat - můžeme namalovat obrázek váhy ze
skript a poukázat na zvažování většího rizika. Vždy končíme mantrou "páteř je riziko, udušení jistota".
Pokud máme dostatek času, je vhodné zapojit nácvik otáčení zraněného. Studenti ztratí ostych před manipulací a
současně je můžeme drilovat v neustálém držení hlavy. Účastníky rozdělíme do skupin po třech a necháme je otočit
jednoho z nich. každý by se měl prostřídat u držení hlavy. Dobré je, když otáčený účastník dá hned ostatním zpětnou
vazbu jak se cítil, jestli se mu hýbala hlava, krk, zbytek zad. V rámci nácviku dopravní nehody můžeme zkusit
vytahování člověka pomocí modifikovaného Rautekova manévru. Přenášení ve skupině je spíše záležitostí
wilderness přístupu a vede k oslabení doporučení "nehýbat". Rovněž metodika "Clearing the spine" je v běžném
civilizačním kontextu pro laika matoucí.
Chyby ve výuce:
1) mluvit jen o pacientech při vědomí - pacient s poraněním páteře je spíše v bezvědomí
2) příliš zdůraznit (popisovat na začátku výkladu) příznaky poranění míchy - oslabení závažnosti mechanismu úrazu
Poslední výstřel
Co se stalo? (mechanismus úrazu)
Páteř není mícha
Bezvědomý se nebrání
Buldog chytne a nepustí
Zvaž pohyby
Hlava velí
Autoři Líba Ourodová, Matúš Nižnanský a Robert Pleskot
Reference
[1] http://en.wikipedia.org/wiki/Clearing_the_cervical_spine
Úraz hlavy 19
Úraz hlavy
Autoři Kristýna Schnáblová, Robert Pleskot
Souhrn
Úder do hlavy nebo prudký otřes mohou vést k úrazu mozku, jehož závažnost nemusí být patrná na první pohled.
Bezvědomí po úrazu je jasným příznakem, vždy je provázeno poruchou paměti. Dalšími závažnými příznaky jsou
krvácení z uší či výtok bezbarvé tekutiny. Pokud postižený není schopen popsat okolnosti úrazu, předpokládáme
mžikové bezvědomí. Rizikem je možnost následného nitrolebečního krvácení a otoku mozku, které hrozí nejvíce v
prvních 24 hodinách po úrazu.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Jedno z prvních samostatných témat, kdy se pohybujeme ve všech třech krocích. Rozhodování, zda volat nebo
nevolat 155 je nejtěžší částí výkladu. Zdůrazněte provázanost s druhým krokem (vědomí) a třetím krokem (kontrola
paměti na událost a osahání hlavy). Prevence je důležitá, podceňovaná i přeceňovaná - věnujeme jí samostatnou část
ve výkladu.
Výklad pro studenty
Osnova výkladu
1.1. jasný úraz nebo porucha vědomí (úraz hlavy ve třech krocích)
2.2. stav vědomí
3.3. stav hlavy
4.4. do hlavy se nevidí
5.5. kdy volat 155
6.6. prevence helma
Došlo k poranění hlavy?
V rámci prvního kroku hodnotíme Co se stalo - viděli jsme, že se postižený praštil do hlavy?
V druhém kroku hodnotíme současný stav vědomí. Pokud nereaguje na oslovení, voláme 155 ihned po kontrole
dechu. Krvácení z obličeje je děsivé na pohled, ale zřídkakdy bude potřebovat okamžité zastavení.
Odpovídá-li postižený na dotaz, ve třetím kroku chceme ihned slyšet slovní popis "jak se to stalo". Na vážný úraz
hlavy usuzujeme zejména z toho, že si člověk nepamatuje na událost. Následný otok mozku hrozí nejvíce v prvních
24h po úrazu. I když se nám může zdát, že „není tak zle“, stav se může velmi rychle zhoršit.
Při nejistotě o průběhu poranění cíleně hlavu prohlížíme. Stejně tak při poruše chování nebo vědomí. Důležité je
hodnotit společně stav hlavy, stav vědomí a mechanismus úrazu. Otřes mozku je definován jako porucha vědomí po
úderu do hlavy.
Úraz hlavy 20
Poruchy vědomí
Možné jsou téměř všechny varianty od změněného chování až po bezvědomí. Jednoznačně jde o závažný příznak,
pokud se zraněný ihned „neprobírá“ nebo upadá do bezvědomí s časovým odstupem.
• Změněné chování (viz. téma „Je divnej“), zmatenost, spavost, opakování položených otázek…
• Ztráta paměti, zejména na událost. Lidé po úrazu hlavy mívají takzvané „okno“, nevědí, co se stalo, jak došlo k
úrazu. Věci z dlouhodobé paměti (jméno, adresu, den v týdnu,…) si většinou pamatují.
Bezvědomí ihned po úrazu je rovněž mechanismem vedoucím k úrazu krční páteře. Náraz šel nejspíše přes hlavu a
byl velmi silný. Pacientovi v bezvědomí po úrazu hlavy ihned fixujeme hlavu a kontrolujeme dýchání.
Stav hlavy
Poškození povrchu hlavy je velmi rozmanité - od otřesného krvácení, ze kterého se nakonec vyklube povrchová
oděrka až k minimálnímu otoku ve vlasaté části hlavy, který může doprovázet závažnou zlomeninu lebky.
Na hlavě mohou být viditelná zranění jako boule, deformity, odřeniny, krvácející rány nebo vytékající mozkomíšní
mok (bezbarvá tekutina). Krev i mozkomíšní mok může vytékat také z uší či nosu. Mozkomíšní mok vypadá
přibližně jako řídká rýma, vytéká formou kapek, v malém množství, má nasládlou chuť (při poranění spodiny lebeční
může vtékat do úst). Necháváme ho volně vytékat, neucpáváme ucho ani nos.
Proč rána do hlavy tolik vadí?
Naprostá většina otřesů mozku komplikace nemá. Bohužel dopředu to nelze říci. Co nám hrozí?
Otok mozku se vyvíjí obvykle do 24 hodin, pozor zejména na případy, kdy člověk nebyl v bezvědomí vůbec
(protože to neznamená, že za chvíli nebude) nebo byl, ale probral se. Na takové lidi máme tendenci se dívat jako na
někoho (už) v pohodě. Úrazem pohmožděný mozek se ale chová podobně jako jiné zhmožděné části těla.
Podvrtneme-li si kotník, nepřekvapí nás, že „finálních“ rozměrů dosáhne leckdy až druhý den. Proč to tedy lidi v
případě mozku stále znovu překvapuje? Je dobré si uvědomit, že na rozdíl od kotníku nemá mozek prostor pro své
zvětšování. Může se rozpínat jen uvnitř pevné lebky, ovšem prostor mezi jím a pevnými lebečními kostmi je
maximálně 0,5 cm a je vyplněn téměř nestlačitelným mozkomíšním mokem, proto mozek sám sebe otokem utlačuje
a dochází k jeho poškození.
Krvácení do hlavy neohrožuje zraněného množstvím ztracené krve, ale tím, že i velmi malé množství krve, které
vytéká dovnitř do hlavy, utlačuje mozek. Zda se jedná o krvácení do lebky, otok mozku či obojí, nelze v terénu
poznat.
Hřbitovy jsou plné lidí, kteří by na náhrobcích mohli mít nápisy „On se zlepšil“. To, že se zraněný po úderu do hlavy
probere z bezvědomí nebo do bezvědomí vůbec neupadne, neznamená, že se jeho stav v průběhu následujícího dne
prudce nezhorší.
Kdy volat 155 po úrazu hlavy?
•• Zraněný je v bezvědomí (kdykoli - těsně po úrazu, teď nebo pořád, dlouho nebo krátce)
•• Hlava je jasně deformovaná (porušení kosti)
•• Ze zranění či z uší nebo nosu vytéká bezbarvá tekutina. Z nosu nebo uší vytéká krev (krvácení z nosu po přímém
nárazu na nos nelze jednoznačně hodnotit)
• Zraněný si nepamatuje okolnosti úrazu: „Jak/co se stalo?“
• Změněné chování – zraněný se chová divně, jinak než je pro něj obvyklé, poruchy smyslů či stability
• Intenzivní bolest hlavy, pocit na zvracení, zvracení, poruchy zraku, sluchu, točení hlavy, ospalost, agresivita,…
V těchto případech volejte 155 a nečekejte, až bude hůř! Zraněnému, který je při vědomí, můžete pomoci zaujmout
polohu v polosedě s podepřenými zády. Jde o polohu, kde má zraněný hlavu výš než tělo. V případě bezvědomého je
zásadní kontrola dýchání (viz „Druhý krok“). Případné tekutiny necháme volně vytékat.
Úraz hlavy 21
Pokud zraněného nic nebolí, vše si pamatuje, v bezvědomí nebyl, chová se normálně, hlavu má „na omak“ v pořádku
a samozřejmě mu z ní také nic nevytéká, tak není třeba volat záchranku nebo jezdit do nemocnice. Není-li
krátkodobá paměť porušena – člověk si pamatuje na okolnosti úrazu, jsou následné obtíže velmi vzácné.
Prevence smrtelných úrazů hlavy
Je těžké najít nějaké obecné doporučení, jak předejít úrazu hlavy způsobenému dopravní nehodou (jsme-li v autě),
nehodou v domácnosti či napadením. Ovšem existuje další velká skupina příčin úrazů hlavy, pro kterou takové
doporučení existuje, a tou je sport. Vřele vám radíme používat přilby u všech sportů, kde to jde.
Konkrétně pády z kol a nejrůznějších odrážedel jsou u dětí častou příčinou vážných a smrtelných zranění. Většina
všech smrtelných nehod cyklistů se stává v obytných oblastech.
Pro lepší představu můžeme využít srovnání: Cyklista jede rychlostí 15 km/hod. a spadne po hlavě dolů. Jeho pád
odpovídá skoku po hlavě na beton z výšky jednoho metru. Cyklista jede rychlostí 25 km/hod. a spadne z kola na
hlavu. Jeho pád se rovná skoku z výšky 2,5 m hlavou dolů na beton.
Jsou i další zajímavé sporty, na které by mohlo stát za to si pořídit přilbu, jako například in-line brusle (až 35 km/h),
kolo (až 70 km/h), moped (až 80 km/h), lyže (až 100 km/h),…
Podklady pro odpovědi na dotazy studentů
Měl jsem lehký otřes mozku a z nemocnice mě hned poslali domů, mělo by tedy smysl volat záchranku? Pokud
je pacient po úrazu zcela v pořádku, nemá žádné příznaky a na úraz si pamatuje, nemá otřes mozku. I přes to mohou
nastoupit komplikace a je vhodné ho den po úrazu mít pod dohledem. Porucha paměti na událost však udává, že k
otřesu mozku došlo. Odvezte pacienta do nemocnice klidně sami, ale první hodiny po úrazu by měl být spíš blíž
lékařům než dál. Sledování během prvního dne je po první kontrole možné dělat doma i v nemocnici.
Jak poznáme "těžký otřes mozku"? Otřes mozku je spojení úrazu hlavy s poruchou paměti. Zda je lehký nebo
těžký se rozliší po delší době. V okamžiku, kdy po úrazu bylo bezvědomí, by zraněný měl být vyšetřen lékařem.
Jak je to se změnou velikosti zorniček? Není obvykle snadné si toho všimnout, jde navíc o poměrně pozdní
příznak. Je nepravděpodobné, že by mu nepředcházela mnohem nápadnější změna chování zraněného. Jak závažný
příznak je zvracení u dítěte, které se udeřilo do hlavy? Pokud dítě zvrací pouze jednou, nenajdete na něm žádné
viditelné zranění, chová se (po chvíli) normálně a pamatuje si, co se stalo, tak je vysoce nepravděpodobné, že by se
později objevily další potíže. Děti zvrací častěji než dospělí. Nic ovšem nezkazíte, budete-li je hlídat.
Kdy je možné převézt postiženého vlastním vozem? Jen pokud je plně při vědomí. Rozhodujte se ale spíš podle
dalších okolností. Stav se může zhoršit a s bezvědomým v autě nic neuděláte. Poraďte se s linkou 155 a navrhněte
možnost vlastního transportu.
Co když ho nemůžu odvézt? Vysoce nedoporučujeme nechávat si poranění hlavy s jasnými příznaky na vlastní
odpovědnost. Pokud jsme se z nějakého důvodu rozhodli nechat si na starosti i někoho, kdo všechny předchozí
podmínky nesplňuje, tak je vhodné ho hlídat. Za bdělého stavu nebývá problém si všimnout případné změny vědomí,
ale důležité je, abychom si takové věci všimli co nejdříve, i pokud zraněný spí. Když už jste tedy v situaci, kdy
dohlížíte na někoho po úrazu hlavy, domluvte se s ním, že ho několikrát za noc (třeba jednou za tři hodiny) vzbudíte.
Probouzí-li se tak, jak je pro něj typické, můžete ho nechat zase v klidu spát. Kvůli riziku zapadnutí jazyka nebo
zvracení při zhoršeném stavu vědomí, ovšem raději na boku ve stabilizované (zotavovací) poloze. Pokud se stav
zraněného horší, jsme opět na začátku - proč jste ho nemohli odvézt hned?
Proč se lidé po úrazu hlavy nesmí nechat usnout? Lidé po úderu do hlavy jsou většinou dost unavení a spát chtějí.
Není důvod jim v tom bránit. Problémem je, že u spícího člověka se bohužel jen těžko rozpozná spánek od těžkého
bezvědomí a jedno v druhé se v těchto případech může změnit velmi snadno. Nechte tedy zraněné klidně spát, jen je
občas probuďte, abyste se ujistili, že nejsou v bezvědomí.
Úraz hlavy 22
Původ rady „nenechat spát“ je zřejmě v tom, že někteří z těch, co usnuli, se již nevzbudili. Probouzením však
nezajistíme aby mozek neotékal. Vždy je lepší přenechat odpovědnost za sledovaní pacienta odborníkům.
Proč je krvácení z nosu a ucha takový problém?
Krvácení z nosu je poměrně časté - je potřeba rozhodnout, jestli jde o poškození nosu, nebo lebeční spodiny.
Krvácení z nosu po "bombě čenichovce" je normální, kdežto po nárazu na zátylek je varující příznak. Spodina
lebeční (baze lební) je kostěná přepážka oddělující mozek od krku a obličejové části. Její poškození znamená vždy
velké riziko komplikací. Pozor na rány do zátylku, které vypadají mnohem méně hrozivě než rány do obličeje!
Pokud se nám nezdá, že rána šla na nos a přesto z nosu vytéká krev - raději jeďme. Krvácení z ucha je vždy elmi
vážným příznakem, neváháme a voláme záchranku.
Jak ošetřit rány na hlavě? Jako každé běžné poranění. Při převozu do nemocnice obvykle neřešíme. Je-li to možné,
zachovávejte čistotu. Riziko smrtící infekce je zejména při podezření že z rány teče mozkomíšní mok. Nutný je
okamžitý převoz do nemocnice.
Helma může i zhoršit průběh úrazu? Používání helmy nezaručuje úplnou bezpečnost, lidé často s helmou na hlavě
více riskují. Pokud je helma nevhodné velikosti nebo špatně upevněná (což je u příležitostných jezdců obvyklý stav),
zásadně klesá ochranný účinek a naopak stoupají rizika. Správně připevněná helma správné velikosti může pomoci v
některých situacích, ale sama od sebe nikoho nezachrání. Daleko větší nebezpečí než nenošení helmy přestavuje pro
cyklistu on sám. Kampaň ve stylu "helma na hlavě = bezpečná cylistika" je přinejmenším sporná, a může být
paradoxně i škodlivá, pokud si z ní cyklisté (byť podvědomě) odnesou poznatek "mám helmu, nemůže se mi nic
stát". citováno z www.zachrannasluzba.cz- MUDr.Franěk
[1]
Metodika
Jeden z nejčastějších úrazů, komplikace jsou sice řídké, ale nebezpečné. Pro laiky je porucha paměti (bezvědomí)
jediná použitelná dělící čára.
Závažnost otřesu mozku lze vyhodnocovat až po několika dnech či týdnech. Pojmy "lehký a těžký otřes" jsou těsně
po úraze naprosto matoucí. Ani spoléhání na rentgen hlavy není oprávněné - otok mozku není na běžném
rentgenovém snímku vidět. Pacient musí být sledován a je na lékaři, aby rozhodl, zda to bude v nemocnici či doma.
Teoretickou přednášku (10-20 minut) doplňujeme buď o simulaci 1:1, což je časově náročnější, nebo roli zraněného
převezme lektor (sedne si na židli, tváří se divně a nechává účastníky kurzu, aby se ho vyptávali). Ti, kteří
představují zraněné, si nepamatují, co se stalo (vědí třeba naposledy, že ráno snídali, ale už si nepamatují, že po
snídani vyrazili na kolo) a mají na dotyk bolestivé místo na hlavě. Cíl simulace – zdůraznit důležitost pátrání po
vzpomínce na událost (komunikace) a fyzického „osahání si“ hlavy.
Součástí výkladu tohoto tématu by vždy měla být prevence zaměřená na používání přileb (cyklistické, lyžařské a
jiných) i v situacích, kdy to není zákonem přikázáno.
Je vhodné upozornit na možnost současného poranění zejména krční páteře, viz téma „páteř“.
Úraz hlavy 23
Poslední výstřel a další výkřiky
•• Poslední výstřel
Známky poranění
Porucha paměti
Otok mozku
Bezbarvá tekutina
•• Mozek oteče jako kotník!
•• Volej 155, nečekej, až bude hůř!
•• Těch, co se zlepšili, jsou plné hřbitovy.
•• Do hlavy a do břicha se nevidí!
•• Chraň si řepu!
Autoři Kristýna Schnáblová, Robert Pleskot
Reference
[1] http://www.zachrannasluzba.cz/zajimavosti/2011_cykloprilby.htm
Vnitřní krvácení
Autoři Barbara Nižnanská a Matúš Nižnanský
Souhrn tématu pro studenty
Vnitřní krvácení je stav, kdy krev uniká z cév dovnitř do těla. Na venek to nemusí být vůbec poznat. Když už se
ztráta krve projeví na stavu člověka (je bledý, malátný, slabý, zvrací, postupně ztrácí vědomí), může už být pozdě.
Proto musíme vždy na vnitřní krvácení usuzovat z mechanismu úrazu - náraz na trup. Vnitřní krvácení je život
ohrožující stav, ale v první pomoci s tím bohužel moc neuděláme. Nejdůležitější je zavolat záchranku. Zraněného
necháme v klidu ležet, zateplíme a sledujeme - stav se může horšit, hlavně co se vědomí týče.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Vnitřní krvácení je poměrně problematické téma, které má však velmi jednoduchý praktický výstup. Hlavní důraz
dáváme na mechanismus úrazu jako vodítko k podezření na vnitřní krvácení. Pozor na matoucí šokové příznaky
(jsou stejné jako u úleku) a protišoková opatření (neovlivňují vnitřní krvácení).
Výklad pro studenty
strana skript 18 a 19
Co to je:
Přerušení cévy či natržení orgánu někde uvnitř v těle. Krev uniká dovnitř do těla, navenek není nic vidět.
Nejčastějším zdrojem vnitřního krvácení je natržení křehkých a dobře prokrvených vnitřních orgánů - jater a sleziny.
Postupná ztráta krve vede k tomu, že chybí krev v cévách a tím pádem klesá krevní tlak. Chybí transport kyslíku a
živin do orgánů a odpadů z orgánů pryč. Člověk umírá buď přímo na příliš velkou ztrátu krve ("vykrvácením") nebo
později, v nemocnici - na selhání orgánů které nebyly po delší dobu dostatečně prokrvovány.
Jak k tomu člověk přijde:
Vnitřní krvácení 24
Násilí na oblast trupu - od ramen po kolena. Krvácet dovnitř můžeme samozřejmě i na předloktích a bércích, tam se
ale nevejde dovnitř tolik krve, aby ztráta ohrozila člověka na životě.
Jak to poznám:
Na pohled to nepoznám, v tom je kámen úrazu...
Na možnost vnitřního krvácení vždy usuzuji dle mechanismu úrazu. Každý zraněný u kterého máme podezření na
vnitřní krvácení patří do nemocnice. Vyloučit či potvrdit to mohou jedině tam, s pomocí zobrazovacích přístrojů
(ultrazvuk).
Které mechanismy úrazu nás vedou k podezření na vnitřní krvácení?
Stejné mechanismy jako ty, které nás vedou k podezření na poranění páteře:
1,pád z dvojnásobné výšky člověka - "když si stojí na ramenou"
2,náraz člověka na překážku nebo překážky na člověka v rychlosti vyšší než 40 km/h. V případě, že sedíte připoutaní
v autě, jste celkem dobře chráneni proti nárazům. Přesto "pouhé" velmi prudké zabrždění může způsobit poškození
vnitřních orgánů. Pokud je chodec sražen autem či jiným dopravním prostředkem, stačí rychlost daleko menší, aby
vnitřní krvácení hrozilo. Rychlost 40km/hod je orientační číslo, často nezjistíme, jakou rychlostí auto či kolo jelo. Je
dobré se na kolo či auto podívat - je-li zdeformováno, kapota zmačkaná, síla nárazu byla určitě dostatečně velká na
to, aby hrozilo vnitřní krvácení.
Dále:
3, prudký náraz přímo na trup - údery pěstí, kopance, nárazy předmětem na břicho - hole, lyžařské hůlky, řidítka a
další. Tyto úrazy bývají často podceňovány.
U nárazů do břicha navíc hrozí dvoudobý průběh úrazu - po vlastním nárazu nic zraněnému není, trochu ho to bolí,
ale rozhodne se to "rozchodit". Došlo ale k natržení jater či sleziny uvnitř. Tyto orgány jsou totiž uloženy ve
vazivovém pouzdře, pro lepší představu to lze přirovnat k mikrotenovému sáčku. Krev pomalu uniká do tohoto obalu
a po nějaké době (hodiny až dny) dojde k jeho náhlému protržení a masivnímu vnitřnímu krvácení.
Jak vypadá člověk s vnitřním krvácením:
Pokud ztráta krve je větší, začíná se to na postiženém projevovat. Tělo stahuje krev do důležitých orgánů- srdce, plic
a mozku, a zastavuje přívod krve do orgánů v tu chvíli nedůležitých - kůže, svaly, trávící trakt. Zraněný je bledý,
studený, opocený, má žízeň, je mu zima a špatně od žaludku, může zvracet,třást se, vrávorat, může být "divný",
omdlévat, ztrácet postupně vědomí. Místo úrazu většinou bolí. Srdce se snaží tlak krve zvýšit tím, že pumpuje
rychleji. Zvyšuje se tep nad 100 tepů/min., může vystoupat až na hodnoty kolem 160 tepů/min.
Takto ale vypadá většina lidí, kteří zažijí nějakou stresovou situaci, u nich ale postupně dojde k normalizaci. Stav lidí
s vnitřním krvácením se nemění, spíše zhoršuje. Orgány trpí nedostatkem krve a postupně přestávají fungovat.
Tomuto stavu doktoři říkají šok. Protože je to ale pojem používaný v laické řeči i pro jiné stavy, je jeho použití v
první pomoci zbytečné. Stačí nám vědět, že takto se projevuje vnitřní krvácení.
Co s tím?
1, Zavolat 155: jakmile z mechanismu úrazu máme podezření na vnitřní krvácení, okamžitě volejte 155.Jen včasná
odborná pomoc mu může zachránit život. Nečekejte na projevy, to už může být pozdě!
2, Zraněného položte na zem, ať je v klidu. Další pohyb by mohl krvácení zhoršit. Nenechte ho sedět, hrozí že ztratí
vědomí, spadne a např. si ještě rozbije si hlavu.
3, Co nejvíce ho zateplete - i velmi mírné podchlazení zhoršuje stav zraněného. Tělo se snaží zahřát - spouští třes na
tvorbu tepla - třes svalů potřebuje kyslík - krev začne proudit i tam, kde by nebyla potřeba a člověk krvácí více a
rychleji. Dále při podchlazení špatně fungují vlastní mechanismy vedoucí k zástavě či omezení krvácení (srážení
krve apod.) Na zateplení je dobrá izofolie - nepropouští vzduch,omezuje ztráty tepla prouděním i radiací. Je malá,
lehká, dá se nosit kdekoli s sebou a je povinnou součástí autolékárniček. Je nutné ji kolem zraněného co nejlépe
obalit! Tak, aby nikde nebyla odkrytá, pořádně ji podstrkejte pod něj. Nikde by nemělo docházet k výměně vzduchu
Vnitřní krvácení 25
s okolím. Bohužel neizoluje od země, proto je velmi dobré zraněného podložit něčím tlustším - deka, bunda,
karimatka... Velmi pomůže také izolovat hlavu - čepice či mikina okolo hlavy.
4, S postiženým neustále komunikujeme, čímž sledujeme stav jeho vědomí a jsme schopní na změny rychle
zareagovat (začít kontrolovat včas dech). Rozhodně nepodáváme žádné léky, jídlo, ani pití. Za prvé trávící trakt není
prokrvován, takže hrozí že se postižený pozvrací, za druhé to komplikuje případnou operaci.
Podklad pro dotazy studentů
A co krvácení do hlavy?
Krvácení do hlavy je samostatná kapitola - život člověka ohrožuje, ale rozhodně ne vykrvácením. Proto bude
probíráno samostatně, u úrazů hlavy.
Co se v těle děje, když se krev ztrácí z cévního řečiště?
První reakcí těla je univerzální reakce na stres a ohrožení. Do krve se uvolní adrenalin a srdce začne bít rychleji,
roztáhnou se oči, rozšíří se zornice, člověk zbledne a začne rychle dýchat. Tuto reakci těla prožívá každý, kdo se
vyskytne u nehody či úrazu či v jakékoli stresující situaci. S tím, jak se člověk uklidňuje, reakce odeznívá a vše se
vrací k normálu.
Tato stresová reakce je podobná té následující, která už je ale odpovědí těla na ztrátu krve a pokles tlaku.
Tělo klesání tlaku a objemu krve zaregistruje a spustí kompenzační, obranné mechanismy. Snaží se udržet krevní
tlak, minimálně pro dostatečné prokrvení mozku a samotného srdce.
Srdce začne opět pumpovat rychleji, stoupá tep.
Začne se omezovat přívod krve do orgánů, které nejsou v tu chvíli tak důležité. Zúží se tepny, které do nich krev
přivádějí a tím se průtok krve sníží. Jako první je na řadě kůže a svalstvo. Zraněný začne být bledý, kůže studená a
opocená, cítí se slabý a malátný.
Dále má zraněný žízeň a je mu velká zima - to je jeden z nejčastěji popisovaných příznaků. Zima popisovaná "jako
by se už nikdy nemohl ohřát". Když krev stále uniká, začne se omezovat průtok krve trávicím traktem. Postiženému
je špatně, může i zvracet. Zmenšení průtoku krve ledvinami vede k tomu, že se netvoří moč a nečůrá, ale na to
většinou nemáme dostatečný časový prostor to vyhodnotit.
Krev se tedy centralizuje do nejdůležitějších orgánů, což jsou plíce, srdce a mozek. Pokud nadále člověk krev ztrácí,
dochází k nedostatečnému přívodu krve do mozku, což se projeví změnou vědomí. Postižený se posunuje na škále
BOReC směrem dolů. Následuje bezvědomí a smrt.
I přes to, že se se zraněným snažíme komunikovat, může ztratit vědomí. Tomu nejsme schopni zabránit. Je to dáno
ztrátou krve, poklesem tlaku a tím zapříčiněným sníženým prokrvením mozku. Filmové ztvárnění "mluv s ním,
nenech ho usnout, nebo umře" je nereálné. Pokud krve neproudí do mozku dost, zraněný ztratí vědomí nehledě na to,
jak intentzivně se s ním snažíme komunikovat.
Smrt následkem ztráty krve může nastat i po delší době, již v nemocnici - pokud doba, kdy bylo prokrvení důležitých
orgánů (hlavně ledvin a plic) sníženo, překročila určitou hranici, orgány selhávají. A to i přes to, že je již zraněný
dávno odborně léčen. Z toho plyne - zajistit příjezd záchranky co nejrychleji, rozhodně s tím neotálet.
Kolik krve se do těla vejde a kam?
Do hrudníku, břicha a pánve se vejde veškerý objem krve, který v těle máme.
Do stehna se vejde až 1,5 litru. Do paže se vejde méně, problémem jsou zranění ramene a půlky paže, protože krev
může "zatékat" do podpaždí a do hrudníku.
Může mít člověk vnitřní krvácení i bez úrazu?
Ano, může dojít porušení velkých cév, nejčastěji v břišní dutině. Při malém poškození většinou srážení krve situaci
vyřeší, anebo dochází k postupnému slábnutí a chudokrevnosti. Prasknutí velké cévy se projevuje obodobně jako u
Vnitřní krvácení 26
úrazů - bolest, zrychlený tep, poruchy vědomí. Jedinou první pomocí je volání 155, nebo transport do nemocnice.
Příklady:
- mimoděložní krvácení - na počátku těhotenství (žena o něm nemusí vědět) se oplodněné vajíčko uhnízdí
mimo připravenou tkáň dělohy. Jeho činností dojde k porušení stěny cévy v dutině břišní. Výsledkem je
prudká bolest v břiše či podbřišku a rychlé zhoršení stavu.
- krvácení z jícnových varixů - při ztvrdnutí jater (cirhóze) nejčastěji díky alkoholu se postupně roztahují žíly v
jícnu. Při jejich prasknutí vykrvácí člověk do žaludku. Většinou zvrací čerstvou (červenou) nebo natrávenou
(černohnědou) krev.
Základní informace pro lektory
•• člověk má 70-80 ml krve na 1kg. Hranice kompenzace je cca 1,5 litru - ztráta 1.5 litru je začátek konce.. (jinde se
udává 40% objemu krve, zítra ještě dohledám, zkusím..)
Stadia šoku jsou dle ztráty krve a schopnosti těla tuto ztrátu kompenzovat:
stadium 1: do 15% objemu (cca 750ml) - zvedá se puls, zdravými lidmi dobře tolerováno, u nemocných může vést
ke komplikacím.
stadium 2: ztráta 15 - 30% objemu krve (cca 750-1500ml) vede k rychlejšímu pulsu a všem ostatním příznakům
šokového stavu (bledost, žízeň, pocit chladu, třes, nevolnost, zmatenost až agresivita..). Uplatňují se tu všechny
kompenzační mechanismy.
stadium 3: ztráta 30-40% objemu (1500-2000ml) - kompenzační mechanismy selhávají a orgány trpí nedostatkem
krve.
stadium 4: ztráta více než 40 % objemu - nezvratné poškození, výrazná hypotenze (nízký tlak krve), smrt.
Projevy na kůži:
na kůži může být vidět modřina, může být postižená část bolestivá a oteklá, ale také tam nemusí být vidět vůbec nic.
Projevuje se kompenzace – kůže je bledá studená.
Pět T jako první pomoc u šoku: Teplo ano, Ticho - ve smyslu uklidňování, Transport - pouze odborný, sanitkou,ale
co nejrychleji Tekutiny - rozhodně ne!, Tišení bolesti - opět uklidňováním, nepodávat žádné prášky. Šok se v první
pomoci rozhodně nedá vyléčit, důležité je rozpoznat riziko a zajistit odbornou péči.
Vnitřní krvácení může nastat i bez úrazu - např. při prasknutí jícnových varixů ("křečových žil" okolo jícnu) či
žaludečního vředu. Projeví se prudkou bolestí a stejnými projevy nedostatku krve v oběhu, jaké byly popsány výše.
Historky k výkladu
Citace člověka co skoro vykrvácel: I came very, very close once. The blood loss wasn't painful, but it was damned
uncomfortable. I was cold. So cold that there was no getting warm. My brain was aware, but I couldn't speak or even
open my eyes. The injury that caused this situation was incredibly painful, but as I ran out of blood, the pain began to
be less important. Then I lost conciousness. When the bleeding was stopped and they pumped me full of donated
blood I regained all sensation, and then it hurt! And it took me months to get my strength back. I guess it was the
process of my body replacing the donated blood with it's own that kept me so weak for so long.
Vnitřní krvácení 27
Metodika pro lektory
•• Vnitřní krvácení většinou navazuje na krvácení vnější. Na krátkém kurzu se k němu buď nedostaneme vůbec,
nebo stačí krátká zmínka po vnějším krvácení ve smyslu "obdoba vnějšího krvácení, ale teče to dovnitř. Není to
vidět a nic moc se s tím nemůže dělat. Hlavní je na to pomyslet z mechanismu úrazu, zavolat záchranku a
zraněného sledovat"
•• na druhou stranu se vnitřní krvácení dá vykládat i na velmi dlouho, pokud chceme lidem vysvětlit, co se v těle
během ztrácení krve děje.
•• je to téma složité a vyžaduje, aby si to lektor před výkladem sám ujasnil a nastudoval. Přesto z něj je jednoduchý
výstup, kterého je dobré se držet, když se v tom lektor začne ztrácet.
•• po výkladu projevů šoku (oddíl co se v těle děje) je možné zařadit nácvik měření tepu, nejdříve v klidu, pak
vyhnat rychle účastníky se trochu proběhnout, popř. udělat alespoň dvacet dřepů, následně opět měření tepu dobré
na probrání se po teoretickém téma, kterým vnitřní krvácení je.
•• Vnitřní krvácení zařazujte často do simulací, aby si účastníci zapamatovali, že důležitý je mechanismus úrazu.
Zraněný s vnitřním krvácením může být ze začátku při vědomí, stěžuje si na bolest břicha (kam ho před tím něco
praštilo), postupně vědomí ztrácí.
•• na konci výkladu nezapomeňte shrnout a zopakovat klíčové body.
Poslední výstřel a další výkřiky
•• Zlatá věta ZDrSEMu: "Krve by se v něm nedořezal..."
Autoři Barbara Nižnanská a Matúš Nižnanský
Dopravní nehoda
Autor Filip Štrach
Stručný souhrn tématu pro studenty
U dopravní nehody myslíme hlavně na bezpečnost svojí, na bezpečnost lidí, které vezete, i na bezpečnost dalších
účastníků provozu, kterým nebezpečí havárie teprve hrozí. Vlastní vozidlo zastavíme na bezpečném místě, nejlépe za
nehodou, a zapneme výstražná světla. Oblečeme si reflexní vestu a vezmeme si lékárničku, trojúhelník a mobil. Co
nejdříve zajistíme označení místa nehody a voláme linku 155.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Dopravní nehoda je jedno z témat, které může snadno přerůst v dlouhou teoretickou diskusi. Téměř každý účastník
má vlastní, nebo zprostředkovanou zkušenost, která se váže k tématu. Je tedy dobré být připraven na konfrontaci s
příběhy, které se mohou vymykat obecným doporučením. Současně je dobré ve výkladu zbytečně nesklouzávat k až
příliš zjednodušeným doporučením a tyto neprohlašovat za zcela univerzálně použitelné. Dopravních nehod a z nich
plynoucích situací může vzniknout nekonečná řada a ne vždy tyto situace poskytují volbu mezi zcela správným
(zcela bezpečným) a nesprávným (nebezpečným) řešením.
Dopravní nehoda 28
Výklad pro studenty
Skripta strana: 12
Jsme-li svědky, nebo účastníky dopravní nehody, hlavní roli zde má První krok, jehož přeskočení, může být i naší
poslední chybou v životě.
Pokud k nehodě přijíždíme automobilem, snažíme se zastavit nejlépe až za nehodou (tzn. projedeme kolem a
zastavíme až potom, co mineme místo nehody), při pravém okraji vozovky či v odstavném pruhu. Vždy volíme
takové místo, aby naše vozidlo nebylo nebezpečím pro další přijíždějící a nic netušící řidiče. K lepší viditelnosti
našeho vozidla zapneme výstražná světla.
Než se vrhneme cokoliv dělat, oblečeme si reflexní vestu. Tu je vhodné vozit na takovém místě, abychom na ni
dosáhli z místa řidiče (přihrádka ve dveřích nebo na palubní desce), a mohli si ji tak navléci dříve, než vystoupíme z
vozu. Není na škodu mít ve voze i další reflexní vesty, pro naše spolucestující. Naopak vozit reflexní vestu k
zavazadlovém prostoru, „nejlépe“ pod podlahou zatíženou nákupem v hypermarketu, rozhodně nedoporučujeme.
Z dalších součástí povinné výbavy se nám bude hodit výstražný trojúhelník a lékárnička. Oboje vozíme v automobilu
na dobře přístupném místě. Není na škodu, pokud jsme se již dříve seznámili s obsahem naší lékárničky a s
postupem, jak složit výstražný trojúhelník.
Velkým pomocníkem u dopravní nehody nám je i mobilní telefon, který nám poslouží zejména k přivolání
zdravotnické záchranné služby. Čím dříve nahlásíme prvotní informace o místě a rozsahu nehody na tísňovou linku,
tím dříve se dočkáme příjezdu pomoci. Na tísňovou linku tedy můžeme telefonovat už v době, kdy zajišťujeme
označení nehody. Podrobnější informace o zraněných podáme později.
Dopravní nehodu označíme výstražným trojúhelníkem, který postavíme nejméně 100 metrů před nehodu, tak aby i
rychle jedoucí a nepozorný řidič, měl dostatek času všimnout si trojúhelníku a zareagovat na něj snížením rychlosti a
zvýšením svojí pozornosti. Výstražný trojúhelník umístěný jen několik metrů za havarovaným vozidlem, nebo
dokonce o toto vozidlo opřený, plní spíše dekorativní účel, než cokoliv jiného. Vyžadují-li to okolnosti (např. nehoda
za nepřehlednou zatáčkou), zastavíme provoz.
Zajištění havarovaných vozidel, kterým opět zvyšujeme bezpečnost celé situace pro nás, další osoby i pacienty v
sobě zahrnuje jen tři jednoduché úkony:
•• vytáhnutí klíčků ze zapalování (klíčky položit na palubní desku, později předáme policii, nebo hasičům)
•• zatáhnutí ruční brzdy
•• zapnutí výstražných světel.
Pokud je havarované vozidlo vybavené airbagy, které při dopravní nehodě nevystřelily, hrozí nebezpečí, že dojde k
jejich opožděné aktivaci, proto nestrkáme svoji hlavu a trup těsně před palubní desku.
U dopravních nehod nechybí krev, proto si vždy nasadíme rukavice (najdeme je v lékárničce, pokud jsme je již
nepoužili jinde a nezapomněli je doplnit) dříve, než začneme poskytovat první pomoc. Při poskytování první pomoci
máme na paměti mechanismus úrazu.
Všechny vážnější dopravní nehody naplňují podmínku „náraz v rychlosti vyšší než 40 km/h“, tak jak ji známe z témat
„Poranění páteře“ a „Vnitřní zranění“ (viz samostatná kapitola skript). Pro osoby po dopravní nehodě je tedy s
ohledem na možné poranění páteře nejlepší zůstat sedět ve vozidle a minimalizovat své pohyby. K tomuto také
všechny osoby v havarovaných vozidlech vyzveme. Máme-li dostatek volných rukou, můžeme jim fixovat hlavu.
Z ohledem na možné vnitřní zranění pacientům zajistíme tepelný komfort (při sezení ve vozidle prochladnou
rozhodně méně, než když je položíme na silnici) a nepodáváme jim žádné nápoje.
U všech pacientů po dopravní nehodě hrozí rychlé zhoršení stavu, proto je naší prioritou v době čekání na příjezd
zdravotnické záchranné služby sledování stavu vědomí a dýchání u všech pacientů, tak abychom mohli na zhoršení
jejich stavu ihned reagovat.
Dopravní nehoda 29
Podklad pro odpovědi na dotazy studentů
Jak je to s tím hořením aut? S hořením aut to není zdaleka tak špatné, jak by se mohlo zdát z televizních seriálů –
např. v Kobře 11 v podstatě každé auto po nehodě exploduje. Tak tomu ve skutečnosti opravdu není.
Automobily jsou konstruovány tak, aby po nehodě nehořely a už vůbec ne, aby explodovaly. K explozím a
bleskovému rozvoji požáru dochází zcela zřídka a to převážně v případech, kdy při nehodě dojde k roztržení nádrže s
palivem a současně k jeho vzplanutí. „Výhodou“ tohoto mechanismu požáru je, že se automobil změní v hořící kouli
ještě dříve, než stačíme odstavit náš automobil na bezpečném místě.
O něco častější, ale opět ojediněle se vyskytující událost, je vznik požáru v motorovém bloku vozidla. Zde zpravidla
dojde k zapálení paliva nebo jeho výparů, vlivem elektrického zkratu nebo kontaktu s horkými částmi motoru. K
zahoření opět dochází vzápětí po nehodě a začínající požár rozpoznáme velmi snadno, právě podle plamenů (černého
dýmu), které vyšlehnou z pod kapoty vozidla. Požár vozidla se dále rozvíjí z bloku motoru na další části automobilu,
rychlost jeho rozvoje se různí, rozhodně však není čas čekat na příjezd hasičů a osoby z havarovaného vozidla je
třeba co nejrychleji vyprostit. Podezření na poranění páteře zde jde stranou, bezprostřednímu riziku ohrožení života.
Celkově však můžeme být klidní - případy, kdy dopravní nehodu doprovází požár havarovaných vozidel, jsou
ojedinělé.
Když už to auto hoří, dá se to něčím hasit? Nejlepším běžně dostupným prostředek pro hašení automobilů jsou
práškové hasící přístroje. Čím více hasiva máme k dispozici, tím je šance na úspěch vyšší. 6ti kilogramový práškový
hasící přistroj, bývá doplňkem automobilů těch nejzapálenějších požárníků.
A jak se auto hasí, tím hasícím přístrojem? Aby bylo hašení úspěšné, hasící prášek stříkáme do ohniska požáru,
tedy pod kapotu motorového bloku, nejlépe škvírou vzniklou deformací vozidla, nebo škvírou vzniklou při
odskočení kapoty na bezpečnostní zarážku. Rozhodně u hořícího automobilu kapotu nikdy plně neotvíráme.
Zvednutím kapoty bychom si způsobili ošlehnutí plameny a napomohli bychom rozvoji požáru.
Na jakou tísňovou linku mám volat? Jsou-li u nehody zranění, vždy voláme na linku 155. Záchranná služba zajistí
i výjezd policie a hasičů, nebudeme tedy ztrácet čas voláním na ostatní linky. Pokud se pro technické problémy
nemůžeme dovolat na linku 155, voláme na linku 112.
A jak je to tedy s tou páteří, není lepší s nikým nehýbat? Je třeba mít na paměti, že z mechanismu úrazu vždy
usuzujeme pouze podezření na poranění páteře, které lze vyloučit až v nemocnici, na druhou stranu, pokud člověk
nedýchá, jde o jistou smrt, kterou můžeme odvrátit jen okamžitě zahájenou resuscitací. I u dopravní nehody platí
obecné důvody, kdy jde podezření na poranění páteře stranou:
•• zraněný nedýchá normálně, nebo v jeho poloze nelze dýchání zjistit
•• zraněný masivně krvácí a bez změny jeho polohy nelze krvácení zastavit
•• hrozící nebezpečí (např. auto začíná hořet, z havarované cisterny unikají nebezpečné látky)
Jsem sám u nehody, kde je více zraněných, který zraněný má přednost? Třídění zraněných je pevnou součástí
postupů složek IZS, kde je využívána metoda START (S – snadná, T – terapie, A – a, R – rychlé, T – třídění) a
zranění jsou podle této metody děleni do čtyř skupin. Pro řešení naší situace si z této metody vezmeme to, že se
nebudeme věnovat zraněným, kteří:
•• nedýchají ani po záklonu hlavy
•• jsou při vědomí (mluví s námi) a nemají vnější masivní krvácení
Naopak svoje síly budeme věnovat zraněným, kteří:
•• dýchají po záklonu hlavy (přetočíme je do polohy na boku)
•• dýchají a mají masivní krvácení (přiložíme tlakový obvaz)
Dopravní nehoda 30
Základní informace pro lektory
Umírání na silnicích je přecházený problém. Kdyby denně spadlo 10 dopravních letadel
[1]
, svět by posedla panika.
Česká republika je na tom lépe než Nigerie, ovšem v rámci Evropy jsme stále nadprůměrní zabijáci
[2]
.
Rychlost znamená smrt
Pravděpodobnost, že budou chodci usmrceni při dopravní nehodě, se zvyšuje s rychlostí. Výsledky zkoumání střetů s
účastí chodců a osobních automobilů, ukazují, že 90 % chodců přežije náraz s osobním automobilem při rychlosti 30
km/h; zatímco pouze 20 % chodců přežije při rychlosti 50 km/h (viz Graf 4). Čísla také ukazují, že rychlost, při které
mají chodci šanci na přežití 50 %, je okolo 40-50 km/h. Právě to je důvodem ke stanovené nejvyšší dovolené
rychlosti v obcích 50 km/h. Z toho jednoznačně vyplývá, že se nižší rychlost projevuje na menší vážnosti nehod
(INRETS, 2005). Je třeba brát také v potaz, že jsou starší chodci mnohem náchylnější k utrpění závažnějších a
smrtelných zraněních než mladší osoby za stejných podmínek, díky jejich nižší fyzické odolnosti. [3]
Židlový model
Pokud vylezete na běžnou židli a spadnete obličejem na podlahu, je účinek stejný jako při nárazu v automobilu
jedoucím rychlostí 15 km/h bez použití bezpečnostního pásu.
Pro dosažení účinku odpovídajícího nárazu při rychlosti 20 km/h už budete muset naskládat čtyři židle na sebe.
Při rychlosti 30 km/h už by židlí muselo být osm.
V rychlosti 50 km/h představuje čelní srážka pro vaše tělo totéž jako pád z třetího poschodí a v rychlosti 70
km/h jako pád z šestého poschodí. Polovina lidí zemře po nárazu při pádu z pátého poschodi
Spočítat si to na energii můžete tady
[4]
Reflexní materiály
Reflexní materiál je v noci vidět na 3x větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10x větší vzdálenost než
oblečení modré. Při rychlosti 75km/h potřebuje řidič nejméně 31 metrů (1,5 sekundy) na to, aby si uvědomil
nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval. Pouze s reflexními materiály je možné uvidět chodce a cyklistu
včas!
Moc hezky vidět, jak to bez reflexních materiálů přes volant jedoucího auta vypadá http:/ / www. novinky. cz/
zahranicni/ amerika/ 225551-policejni-auto-smetlo-cyklistku-ve-tme-se-nahle-zjevila-uprostred-silnice.
html?ref=boxD
Doporučení o nutnosti vertikálních reflexních pruhů
[5]
Neověřené doporučení je umísťovat odrazky DOLŮ, protože světla se klopí směrem k silnici - tj ideální umístění
kalhoty, boty. Fotografie to celkem potvrzují. Na cyklistických stránkách se doporučuje trochu jinak, tak nevím
--DRobert 9. 2. 2011, 11:21 (UTC)
Dopravní nehoda 31
Alkohol za volantem
Zcela omleté a nesmírně závažné téma - je nutno vždy najít formu, která účastníky osloví
Chtěl jsem být rychle doma ...
[6]
Článek obsahuje i přepis rozhovoru s dispečerkou - instruktivní je proces
upřesňování místa nehody
Další ve videích
Další informace pro zvídavé lektory
Bojový řád jednotek požární ochrany - Metodický list č. 1., kapitola D: http:/ / aplikace. mvcr. cz/ archiv2008/
hasici/izs/bojrad/ml_d1.pdf
Bojový řád jednotek požární ochrany - Metodický list č. 2., kapitola D: http:/ / aplikace. mvcr. cz/ archiv2008/
hasici/izs/bojrad/ml_d3.pdf
Bojový řád jednotek požární ochrany - Metodický list č. 4., kapitola D: http:/ / aplikace. mvcr. cz/ archiv2008/
hasici/izs/bojrad/ml_d4.pdf
Pomůcka velitele JPO: http:/ / prometheus. vsb. cz/ materialy/ metodikaJPO_novy/ KJPO/
KJPO071101%20-%20OA.pdf
Historky k výkladu
V úterý 18. ledna 2011 čtrnáctiletá dívka přecházela před půl sedmou ráno po přechodu pro chodce silnici první třídy
v obci Rapotice. Při přecházení ji srazil 35letý řidič osobního auta Škoda Felicia. Řidič okamžitě zastavil, vystoupil z
vozu a začal dávat dívce první pomoc. Během krátké chvíle však byl sražen dalším osobním vozem Škoda Octavia,
přijíždějícím ze stejného směru a řízeném 34letou ženou. Děvče po převozu do nemocnice svým zraněním podlehlo,
těžce zraněný řidič byl převezen do brněnské fakultní nemocnice U Svaté Anny.
V úterý 1. března 2011 kolem půl jedné ráno na dálnici D1 na Vysočině zastavil sedmadvacetiletý řidič dodávky u
havarovaného auta, které zůstalo stát v pravém jízdním pruhu ve směru na Prahu s úmyslem posádce nabouraného
vozu pomoci. Když vystoupil ze svého auta, kolem zřejmě projížděl kamion, který se snažil místo objet. Muž se
pravděpodobně lekl a skočil za svodidla. Bohužel přeskočil svodidla v místě, kde se nachází betonový propustek a
zřítil se z mostu na polní cestu, která v místě vede pod dálnicí. Při pádu muž utrpěl těžká zranění, která nebyla
slučitelná se životem. Posádka havarovaného vozu při své nehodě žádná zranění neutrpěla.
Metodika
Podkladem pro výklad je str. 12 ve skriptech. Na začátku výkladu klademe důraz na vlastní bezpečnost zachránců,
tedy na zastavení na bezpečném místě, použití výstražné vesty a označení nehody. Na flipchart namalujeme dopravní
nehodu (osobní vozidlo havarované u kraje silnice) a účastníků se ptáme, kde bychom měli zastavit a kam bychom
měli postavit výstražný trojúhelník. Pro zdůraznění významu zastavení na bezpečném místě pak nejlépe slouží
historka uvedená v úvodu kapitoly.
S využitím interakce s účastníky dále vykládáme správný postup u dopravní nehody. Hloubka výkladu je odvislá od
našich časových plánů i od množství dotazů ze strany uchazečů.
Možnou variantou pojetí tématu dopravní nehody, nebo zajímavým oživením výkladu, je i uspořádání malé dopravní
nehody přímo v učebně. Namísto automobilu se sedadly nám poslouží vhodně postavené židle, na které usadíme
účastníky, představující posádku automobilu, která se stala svědkem dopravní nehody. Dále vtáhneme kladením
otázek na správný postup u dopravní nehody do děje a jeho řízení i přihlížející účastníky. Průběh celé situace řídíme
my tak, aby se ve výsledku jednalo o demonstraci správného postupu (včetně toho, že si naše posádka obleče
reflexní vesty, postaví výstražný trojúhelník apod.), přičemž dle vývoje situace činnost naší posádky sami řídíme či
přerušujeme výkladem, popřípadě zodpovídáme související otázky účastníků. Děj celé situace zpravidla ukončíme
Dopravní nehoda 32
poté, co naše posádka zajistí místo dopravní nehody.
Zážitkovou část výuky tématu dopravní nehody tvoří v rámci scénáře kurzu zejména simulace dopravní nehody a její
rozbor, kde opět nezapomeneme na vyzdvihnutí bezpečnosti (označení místa, použití reflexní vesty a rukavic),
včasné volání l. 155 a nevyprošťování normálně dýchajících osob.
K úvodu tématu, k oživení v průběhu, nebo k uvolnění atmosféry na konci výkladu lze dopbře využít některá z videí.
Pokud potřebuje atmosféru spíše zvážnit a vyzdvihnout rizika silničního provozu můžeme použít některé z nespočtu
videí z britského vzoru české kampaně „Nemyslíš, zaplatíš!”. V průběhu výkladu lze použít reálná videa zachycující
opožděné vystřelení airbagu, který zasáhne zasahujícího hasiče, nebo videa požáru vozidel po nehodách během
automobilových závodů. K uvolnění atmosféry lze užít některé ze zábavných a vtipných videí vytvořených v rámci
kampaní pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu.
Menší chuť šlapat na plyn (prevence dopravních nehod) je cenným výsledkem kurzu první pomoci.Opakovaně a
nenápadně studentům sdělujeme, že rozmlácení v rychlosti nad 100 se první pomocí vyřešit nedá. Speciálně je nutné
komentovat historky účastníků, kteří nám s rozkoší popíší jak "strejda vyletěl s autem z dálnice, to vybuchlo a nebejt
toho, že byl nepřivázanej, mohlo se mu i něco stát".
Videa
Počet hvězdiček naznačuje výukovou použitelnost. Použití videa vyžaduje empatii k prožívání posluchačů, téma je
blízké většině lidí a videa jsou velmi expresivní.
http://youtu.be/Chykk1CXmes - výukové, dopravní nehoda včetně zásahu záchr. složek, velmi realistické a drsné
***
http://youtu.be/b1Qj75pbl8o - skutečné, airbag havarovaného automobilu zasáhne hasiče ***
http://youtu.be/d9bC_BU7D2k - skutečné, nehoda, požár automobilu a jeho uhašení ***
http://youtu.be/e57PfDNfhb8 - skutečné, nehoda a požár automobilu **
http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=fvwp&v=ymiF-okrdMg - výukové, nepijte před jízdou alkohol
***
http://www.youtube.com/watch?v=dmHbO_viBIg&feature=endscreen&NR=1 - skutečný a příšerný osud dívky,
která přežila popáleniny většiny těla po srážce s opilým řidičem. Jen pro silné povahy - nepoužívejte jako doplněek.
Vyvolá diskusi o etice medicíny a spoustě dalších podružností. Základní sdělení: Opilý řidič múže být horší než vrah
***
http://youtu.be/dtlBbsgbPxo - zábavné, klip ÚMAK „Užijte si rychlost až do konce!“ *
http://youtu.be/lDgXPOIyowQ - zábavné, klip propagující bezpečnostní pásy, bez krve *
Poslední výstřel
Myslete na svojí bezpečnost – mrtví nikomu nepomůžete!
A nevyprošťujte, pokud nemusíte!
Autor Filip Štrach
Reference
[1] http://zpravy.idnes.cz/kazdou-hodinu-umira-na-silnicich-136-lidi-d99-/zahranicni.aspx?c=A040407_084651_zahranicni_mad
[2] http://m.ihned.cz/c1-55225810-na-ceskych-silnicich-umira-vice-lidi-nez-ve-zbytku-eu-hur-jsou-na-tom-jen-v-polsku
[3] http://www.ibesip.cz/Rychlost/Vliv-rychlosti-na-bezpecnost-silnicniho-provozu
[4] http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/carcr.html
[5] http://drahovsky.blog.sme.sk/c/184628/Falosny-pocit-bezpecia.html
[6] http://zpravy.ihned.cz/lehke-zpravy/c1-37500110-pribeh-z-tisnove-linky-i-byl-zaklineny-v-aute-na-nohy-se-vykasli-slysel-hasice
Popálení, opaření 33
Popálení, opaření
Autoři Barbara Nižnanská a Robert Pleskot
Souhrn
Popálenina je těžké poranění, často zasahující hluboko do kůže. Obtížně se hojí. Těžká popálenina zničí vrstvu, ze
které se kůže obnovuje. Pak je nutná obtížná, nákladná a dlouho trvající léčba. Popálení a opaření je časté u dětí,
často mu lze předcházet. Nejúčinější strategií u popálenin a opaření je prevence. První pomoc spočívá v chlazení
popálené plochy studenou vodou, ale je třeba dát pozor na podchlazení u malých dětí.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Při výkladu popálenin je důležité dát důraz na prevenci, upozornit na mechanismy vedoucí k popálení či opaření a
jak jim zabránit. Můžeme použít fotky z vinohradské kliniky popáleninové medicíny, které jsou k dispozici na webu.
Lektor si musí ale být vědom, že jejich promítání může být psychicky náročné. Samostatná první pomoc je intuitivní
- téměř každý ví, že popálenina se má chladit. Je jen důležité zdůraznit jak a čím chladit správně a zdůraznit, že u
dětí hrozí následné podchlazení.
Výklad pro studenty
Popálení a opaření jsou nejstrašnějším úrazovým dějem. Dochází k nim často, ačkoliv se jim dá zabránit zvýšenou
opatrností. Hojení je pomalé, bolestivé a zanechává znetvořující jizvy. Nehovoříme o popáleních od slunce, které
jsou povrchové a hojí se dobře.
Fotografie popálenin a popis mechanismu jejich vzniku
[1]
Preventivní část - jak k tomu přijdu a jak tomu zabránit
Nejčastější opaření u malých dětí je polití horkou kávou nebo čajem. Hrnek s horkým nápojem by neměl být v
dosahu dítěte. Rozhodně nepijte horkou kávu či čaj s dítětem v náručí. Ubrusy nejlépe nemít vůbec, nebo je mít
dobře připevněné svorkami. Dítě za něj dříve či později zatáhne a svrhne na sebe vše co na stole je. Hrnce a pánve na
sporáku stavět držadlem dozadu, je možné koupit ohrádku kolem vařiče. Nevařte s dítětem v náručí. Velké nebezpečí
představuje varná konvice - věc která hučí, bliká, třese se a ještě z ní vede na zem šňůra, za kterou dítě může
zatáhnout. Polití dítěte jedním litrem vařící vody vede k velmi těžkému až smrtelnému postižení. Dejte elektrickou
šňůru tak, aby za ní nešlo tahat a strhnout ji tak dolů.
Další nebezpečí číhá v koupelně - pro děti i seniory. Páková baterie při náhodném pootočení či zapnutí naplní vanu
téměř vroucí vodou. Snižte teplotu boileru, musíte vydržet maximálně horkou vodu na ruce déle než 30 vteřin,
maximálně tedy cca 49 st.C. Při napouštění vody do vany, napouštějte nejprve studenou, potom teplou vodu.
Zamezte dětem kontakt s kohoutky. Otestujte teplotu vody loktem před tím, než do vody položíte dítě. Nenechávejte
děti samotné ve vaně (hrozí utopení či otevření pákové baterie jedním pohybem).
Při zásahu elektrickým proudem také vznikají těžké popáleniny. Používejte bezpečnostní krytky na zásuvky, pozor
na volně položené kabely - děti jsou schopné kabel prokousnout.
Starší děti si začínají hrát s ohněm, lákají je dělobuchy a třaskaviny. Vhodná a včasná výchova riziko úrazu sníží.
Rozšíření preventivní části: Některé domácí chemické přípravky mohou způsobit popálení při kontaktu s kůží.
Patří mezi ně mimo jiné čistící prostředky na odpady, trouby, louh, bělidla, čpavek, a baterie. Ukládejte tyto
prostředky v bezpečí mimo dosah dětí.
Malé děti často umírají při požáru, neboť se snaží před kouřem a ohněm schovat pod postelí nebo ve skříni. Naučte
děti aby se při takovéto situaci snažily utéct, ne se schovat. Zajistěte váš byt/dům kouřovými hlásiči. Hlásiče jednou
Popálení, opaření 34
měsíčně zkontrolujte a jednou ročně vyměňte baterie.
Co s tím:
Při polití horkou tekutinou - zajistěte zbytek tekutiny a okamžitě sundejte z postiženého politý oděv. Může se stát, že
oblečení sundáte i se svrchní částí kůže, s tím se nedá nic dělat. Čím dřív oděv sundáte, tím dřív přestane teplo na
kůži působit. Pokud si nejste jisti, jak oděv sundat - hlavně u malých dětí, která mají různá bodíčka a podobné
oblečky - klidně dítě osprchujte studenou vodou a oblečení sundejte až potom.
Pokud člověk hoří, musíte ho okamžitě dostat na zem, tedy do lehu. Tím, že se dostane do horizontální polohy, sníží
se riziko popálení dýchacích cest. To je jedno z nejproblematičtějších míst stran popálení. Válením se po zemi se
plameny může zdařit udusit. Pokud máte při ruce klasickou starou vlněnou těžkou deku, celtu či podobný kus
oblečení, můžete to na hořícího ležícího hodit, ale pozor - nynější deky z lehkých moderních materiálů velmi rychle
hoří, ty nepoužívejte.
Přiškvařené oblečení naopak nestrhávejte, chlaďte kůži i s ním.
Všechny prsteny, náramky, hodinky, obuv atd. odstraňujeme dříve než vznikne otok, který by jejich sejmutí mohl
bránit nebo způsobil přiškrcení.
Kdy volat záchranku?
•• Vždy, když je popálenina větší než dvě dlaně postiženého
•• Když je na jemných a choulostivých částech těla - obličej, genitálie, plosky nohou, větší popáleniny dlaní.
•• Když je popálenina hluboká - jsou na ní velké puchýře či je stržená horní část kůže, pokožka vypadá "lesklá",
hladká, živě červená. Pokud je kůže uprostřed opařené plochy bílá, je popálenina vážná. Stejně tak když je
popálené místo nebolestivé či bolestivost neodpovídá tomu, jak popálenina vypadá.
•• Vždy je lepší úraz přecenit, než podcenit. U popálenin hraje velkou roli čas - čím dříve se postižený do
popáleninového centra dostane, tím lépe. Pokud váháte, radši sanitku zavolejte.
Co dělat do příjezdu záchranky?
Základní první pomocí je chladit pod tekoucí vodou - a to okamžitě, ještě před zavoláním záchranky! Voda by měla
být studená, ale ne ledová. Rozhodně nikdy nechladit ledem či sněhem - popálenina se tím může ještě zhoršit.
Obličej, krk a končetiny můžete chladit, dokud to postiženému je příjemné. Velké popálené plochy na trupu a zádech
jen jednorázově zchlaďte - v řádu vteřin postiženého osprchujte studenou vodou, pak ho zabalte např. do čistého
prostěradla a čekejte na záchranku. Čím menší a mladší člověk je, a čím popálená plocha je rozsáhlejší, tím kratší
dobu chlaďte - u dětí hrozí podchlazení. Děti mají obecně horší schopnost termoregulace, která je navíc dále
poškozena popáleninou. Už se stalo, že záchranáři popálené dítě celé zabalili do chladících roušek - dítě následně
zemřelo na podchlazení. Nicméně obličej, krk a končetiny můžete chladit bez omezení.
Co s popáleninou, která není tak vážná?
Pokud se rozhodnete o popáleninu starat sami, chlaďte ji co nejdéle. Dobré je chladit opakovaně. Důsledné chlazení
může zrychlit hojení popáleniny zhruba o třetinu! Na čerstvou popáleninu nic nemažte, stejně byste to opakovaným
chlazením smyli. Když už je popálenina starší, na kůži se vytvoří strup, je možné jej často promazávat mastí - např.
Calcium Panthothenicum, pro urychlení hojení.
Popálení, opaření 35
Podklad pro dotazy studentů
Proč nechladit ledem či sněhem?
Při chlazení ledem, sněhem či vodou, která je studenější než 8st.C, dochází vlivem chladu k zúžení cév které do
popálené plochy vedou. Nedostatečné prokrvení znamená horší výživu a horší odvádění tepla, které je v kůži
naakumulováno, a popálenina se prohlubuje.
Proč trup jen jednorázově zchladit?
Ze dvou důvodů. První je stejný jako proč nechladit sněhem či ledem - popálená plocha je tak velká, že její ochlazení
má za následek zhoršené prokrvení a prohlubování popáleniny. Za druhé popálená plocha je zřejmě velká, hrozí tedy
podchlazení postiženého, zvláště jedná-li se o dítě.
Proč je vážná bílá a nebolestivá popálenina ?
Když je tepelné poškození hluboké, došlo k poškození cévní a nervové podkožní sítě. Do popáleného místa nejde
žádná krev - popálenina se jeví bělavá a neodchází z ní žádné nervové impulzy, protože nervy jsou poškozené - tedy
nebolí. Neznamená to ale rozhodně, že červená a bolestivá popálenina je lehká!
Proč neučíme určovat stupně popálenin?
Dělení popálenin na stupně je problematické, protože popálenina se vyvíjí v čase. V okamžiku úrazu nelze s jistotou
říci, který stupeň popáleniny to je, a hlavně to nemá pro první pomoc žádný význam. Dle mezinárodních doporučení
se navíc popáleniny dělí jen na povrchové a hluboké, podle toho, jestli došlo ke zničení kůže v celé tloušťce, a tedy i
bazální vrstvy kůže. To je ta část kůže, ze které se rodí další kožní buňky. Pokud dojde k jejímu zničení, jedná a o
popáleninu hlubokou. Nová kůže už tam nenaroste. Buď může naroste z okrajů, pokud je poškození dostatečně malé,
nebo se musí přistoupit k operaci. Nejčastější je transplantace kůže.
Jak se léčí těžká popálenina? Co ta transplantace kůže?
Pokud došlo ve větším rozsahu ke zničení základní vrstvy kůže, musí se kůže přenést z jiného místa na těle.
Transplantace cizí kůže není u popálenin možná. U popáleného je potřeba na jiném, zdravém místě (často stehna,
hýždě) sejmout povrchní vrstva kůže a přenese se na popálenou plochu. Jiná než vlastní kůže se může použít pouze
jako dočasný kryt. Problémem plošných popálenin je tedy minimální zdravá plocha, ze které je možno brát náhradní
kůži. Plnohodnotná umělá kůže zatím neexistuje, velmi drahé náhrady jsou zatím rovněž dočasné.
Základní informace pro lektory
Faktory určující hloubku popáleniny:
Při vzniku popáleniny nehraje roli jen to, jakou teplotou se člověk popálí, ale i po jakou dobu tato teplota na tělo
působí. Je tedy možné se popálit i relativně nízkou teplotou, pokud působí po dostatečně dlouhou dobu.
Pro představu o teplotách a časech, které stačí pro vytvoření HLUBOKÉ popáleniny, se podívejte na následující
tabulku:
teplota tekutiny čas
70 stupňů 2 sekundy
53 stupňů 1 minuta
49 stupňů 10 minut
Faktory určující závažnost popáleniny pro pacienta:
•• věk: malé děti jsou mnohem zranitelnější než dospělí. Pro kritickou popáleninu, která je ohrožuje na životě, stačí
menší popálená plocha (i relativně, nejen absolutně)
•• rozsah - samozřejmě že čím větší rozsah, tím horší prognóza. U dětí je závažná popálenina při postižení pěti
procent povrchu těla, kritická při postižení 15 procent. U dospělého je to 20 procent na závažnou popáleninu a 40
procent na kritickou.
Popálení, opaření 36
•• hloubka - dříve se dělilo do tří stupňů, přičemž druhý stupeň se dělí na podstupně IIa a IIb. Právě přechod mezi
těmito dvěmi stupni je to hlavní a důležité, vyjadřuje totiž poškození bazální - zárodečné - vrstvy kůže. Při stupni
IIa je bazální vrstva zachována (alespoň okolo vlasových a chlupových váčků a mazových žlázek) a je šance, že
kůže se sama znovu obnoví. U popáleniny IIb je zárodečná vrstva zničena a může být nutná transplantace kůže.
Nyní se dle mezinárodní klasifikace má používat dělení popálenin na povrchové a hluboké.
•• lokalizace - nejnebezpečnější je popálení dýchacích cest. Velmi závažné je popálení krku či končetin "kolem
dokola", ze všech stran. Popálená kůže ztvrdne a vznikající otok stlačuje žíly a dýchací trubice. Následkem může
být velmi rychle bezvědomí a smrt. Při cirkulárních popáleninách krku a končetin se tedy jako urgentní výkon
musí provést uvolňující nářezy - naříznutí kůže klikatým řezem. To je vidět i na fotkách z vinohradské
popáleninové kliniky u zasažení vysokým napětím, fotka zuhelnatělé ruky.
Proč mohou lidé na popáleninu zemřít, když to postihuje jen kůži:
Kůže je samostatným orgánem zajišťujícím obranyschopnost těla, regulaci tělesné teploty a hospodaření s tělesnými
tekutinami. Při větším rozsahu popáleniny (u dospělých cca nad 20 procent popálené plochy, u dětí nad 5 procent!)
hrozí rozvoj popáleninového šoku. Dojde k obrovským ztrátám tekutin a poruše prokrvení orgánů. Následkem může
být poškození životně důležitých orgánů (nejčastěji plic, ledvin nebo trávícího traktu). Navíc popálená kůže ztrácí
svou funkci přirozené bariéry proti infekcím, které nemusí být zvládnutelné antibiotiky.
Léčba popálenin v ČR: V České republice je každý rok léčeno pro popálení asi 1 % populace, z toho 97 %
ambulantně a 3 % jsou hospitalizována. Z celkového počtu popálených představují děti 40 % postižených.
Méně závažné popáleniny se ošetřují na chirurgických pracovištích, pokud jedeme do nemocnice sami, a nemáme v
okolí popáleninovou kliniku (viz dále), tak jedeme na chirurgickou ambulanci. Těžší případy popálenin se směřují do
popáleninových center, která jsou v ČR tři - v Praze, Brně a Ostravě.
Léčba popálenin je extrémně drahá, komplikovaná a trvá velice dlouho. Obrovská plocha poraněné kůže neustále
ztrácí bílkoviny, vodu a minerály. Infekce je obrovským problémem. Popálený se postupně "okrajuje" na zdravých
místech a jeho kůže se transplantuje na popáleniny. Opakované operace, převazy v anestezii, bolest. Hojení u
hlubších popálenin probíhá jizvou. Jizevnatá tkáň se svrašťuje, deformuje tělo. Rehabilitace jsou vysoce bolestivé. U
většiny velkoplošně popálených následují další operace kvůli jizvám.
Hesla k výkladu
•• Vaše rychlovarka skrývá dva litry opařenin.
•• Máte-li dítě, nepotřebujete ubrus. Máte-li ubrus, zřejmě nepotřebujete zdravé dítě
•• Dítě na klíně Vás ochrání před horkou kávou i polévkou - Vás nic nepoleje..
•• Zaměstnanec popáleninové kliniky se pozná tak, že si uvaří kávu a horkou ji odloží na nejvyšší skříň v místnosti.
Pije jí až studenou.
Metodika pro lektory
Hlavním cílem výkladu popálenin je upozornit účastníky, že popálenina je těžké trauma, kterému lze často předejít.
Pro pochopení a přijetí tohoto faktu můžeme použít fotky z popáleninové kliniky. Je potřeba být dostatečně
emocionálně naléhavý, nicméně dávat pozor na reakce posluchačů. Někteří z nich mohou mít s popáleninami vlastní
zkušenosti. Obvzláště rodiče nesou často fotky popálených dětí špatně. Je nutné předem upozornit, co budete
promítat (že to jsou fotky těžce popálených dětí), a vysvětlit proč to promítáte - aby si lidé uvědomili, že popálenina
může znamenat velmi těžké poškození, že jí lze předejít, a navíc že na fotkách se dá ukázat jak vypadá popálenina
pro kterou je třeba volat záchranku. Během promítání je možné nechat účastníky hádat, co mohlo popáleninu
způsobit. Pokud interagují, mluví a přemýšlí, snáší většinou promítání lépe. Je nutné si fotky projít předem, než je
budeme promítat!
Popálení, opaření 37
Jinak jsou popáleniny víceméně teoretické téma. Je možné ho uvést krátkou mikrosimulací, kdy vběhne do místnosti
popálený lektor, ale toto slouží spíše pro vzbuzení účastníků a oživení kurzu, než pro nácvik nějaké konkrétní
dovednosti. Nicméně popáleniny jsou vděčný úraz který můžeme zařazovat do simulací v průběhu kurzu.
Maskujeme je buď pouze červeným líčidlem, nebo uděláme i puchýře z gelu na vlasy a papírového kapesníčku.
Zároveň při výkladu popálenin musíme vyvrátit mýty, které o popáleninách kolují. Hlavně se jedná o chlazení něčím
jiným než studenou vodou. Nejčastěji to je led, ale může to být cokoli od mouky po olej.
Na závěr nezapomeneme udělat krátké shrnutí, protože věcí, které v první pomoci s popáleninami děláme, není moc.
Praktický výstup má tendenci se v bohatosti výkladu utopit, takže shrnutí je jednoznačně potřeba.
Prevence v heslech
Tento text vyvěste v učebně, nabízejte jako leták
SMRT A ZNETVOŘENÍ
•• Nenechávejte v dosahu dětí elektrické šňůry od spotřebičů, zejména rychlovarné konvice. Děti za ně rády tahají.
•• Nevařte s dítětem v náručí. Nepijte horké nápoje (kávu, čaj), nebo nejezte horkou polévku s dítětem v náručí.
•• Při vaření otočte hrnce a pánve, tak aby držáky byly z dosahu dítěte. Vařte na vzdálenějších hořácích.
•• Omezte výskyt hraček v kuchyni pří vaření. Při přenášení horkého jídla byste o ně mohli zakopnout.
•• Snižte teplotu boileru. Musíte vydržet maximálně horkou vodu na ruce déle než 30 vteřin.
•• Ubrus připevněte úchyty nebo ho nepoužívejte vůbec. Děti za něj jednou určitě zatáhnou a strhnou horký nápoj
nebo jídlo na svou hlavu.
•• Děti vždy pečlivě hlídejte u ohýnků. Nechtěný pád do ohně může způsobit celoživotní bolest. Pozor také dávejte
u vypalování trávy a používání různých pyrotechnických pomůcek.
•• Některé domácí chemické přípravky mohou způsobit popálení při kontaktu s kůží. Patří mezi ně mimo jiné čistící
prostředky na odpady a trouby, louh, bělidla, čpavek, a baterie. Ukládejte tyto prostředky v bezpečí mimo dosah
dětí.
Nechte si poradit
•• Při napouštění vody do vany, napouštějte nejprve studenou, potom teplou vodu. Zamezte dětem kontakt s
kohoutky.
•• Otestujte teplotu vody loktem před tím, než do vody položíte dítě.
•• Nenechávejte děti samotné ve vaně (utopení či otevření pákové baterie jedním pohybem)
•• Udržujte zápalky a zapalovače mimo dosah dětí.
•• Zamezte dětem přístup k troubám a sporákům.
•• Dbejte na to, aby teplota ohřívání na vašem bojleru nebyla nastavena moc vysoko. Teplota by měla být
maximálně 49°C.
•• Pokud máte doma benzín či jiné hořlaviny, dbejte na to aby byly bezpečně uloženy, mimo dosah dětí, v dobře
větraném prostředí a mimo nebezpečí vznícení.
•• Malé děti často umírají při požáru, neboť se snaží před kouřem a ohněm schovat pod postelí nebo ve skříni.
Naučte děti, aby se při takovéto situaci snažily utéct, ne se schovat.
•• Elektrické zásuvky zajistěte kryty nebo záslepkami.
•• Zajistěte váš byt/dům kouřovými hlásiči. Hlásiče jednou měsíčně zkontrolujte a jednou ročně vyměňte baterie.
Popálení, opaření 38
Poslední výstřel
•• Popálení se dá předejít !
•• Okamžitě chladit !
•• Hojení nemusí být jednoduché - raději k lékaři !
Autoři Barbara Nižnanská a Robert Pleskot
Reference
[1] http://naplno.osjak.cz/naplno/priloha_popaleniny
Bolest na hrudi - podezření na infarkt
Autoři Líba Ourodová, Robert Pleskot a Karel Štěpánek
Souhrn:
Bolest na hrudi je někdy způsobená srdečním onemocněním. Infarkt způsobuje odumírání buněk a nevratně srdce
poškodí. Během prvního dne od vzniku bolestí často dochází k náhlé zástavě srdce. Proto je každá bolest na hrudi
podezřelá. Několik hodin po vzniku se dá srdce zachránit - pacient musí být co nejrychleji zkontrolován lékařem.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Laická první pomoc je nezbytná hlavně pro případ náhlé srdeční smrti. Téma bolest na hrudi má zajistit, aby co
nejvíce pacientů se dostalo do nemocnice před tím, než se jim zastaví srdce. Proto je bolest na hrudi ústředním
tématem bloku onemocnění.
Osnova výkladu pro studenty
1.1. Bolest na hrudi může být od srdce! Jediná pomoc - 155
2.2. Náhlá bolest, dušnost, zvracení
3.3. Zarůstání trubek
4.4. 155, klid, popř. acylpirin
Výklad pro studenty
Jakákoli bolest na hrudi je vždy riziková! Od pasu nahoru totiž může být od srdce. Často je provázena dušností –
pocitem, že člověk nemůže dodechnout, že mu chybí vzduch a není schopen říct souvisle celou větu. Zkrátka –
špatně se mu dýchá. Dále se může přidat bledost, opocení, pocit na zvracení nebo zvracení.
Bolest může být různá!
Podle učebnic by měla bolest "od srdce" vypadat typicky: tupá, za hrudní kostí a vyzařuje do levého ramene. Bolest
se obvykle rozvíjí v průběhu minut, je nezávislá na poloze těla, na dýchání, výrazně se nezhorší po zatlačení v místě
bolesti a nemá vztah k pohybu. Může vypadat i jinak – lidé ji často popisují jako tlak, svírání nebo pálení za hrudní
kostí, další možnost je velice nepříjemně vnímané bušení srdce. Může mít i netypické umístění – vyzařovat do
pravého ramene, do krku, dolní čelisti, mezi lopatky, do zátylku, zad, nadbřišku. Nenechte se zmást.
Zvracení a bolest břicha mohou být příznaky poškození srdce v dolní části. Dojde k podráždění žaludku.
Náhlá dušnost a/nebo náhlé břišní obtíže také mohou být příznaky infarktu!
Co se v těle děje?
Bolest na hrudi - podezření na infarkt 39
Nejčastější závažná příčina bolestí na hrudi je způsobena postižením srdce. Léta docházelo vlivem kouření a/nebo
dalších faktorů k zužování cév v celém těle. Teď se ale ucpala céva v srdci.
Srdce je nepřetržitě pracující sval a jako takový potřebuje zásobovat krví. Ta přináší kyslík, živiny a odnáší zplodiny
metabolismu. Problém nastává ve chvíli, kdy se céva, která krev přivádí, ucpe. Srdce není dostatečně prokrvené a
sval začíná odumírat. Rozsah poškození závisí na několika faktorech.
- jak velká céva a kde se ucpala. Postižený může během pár minut ztrácet vědomí a přestane dýchat nebo může
relativně v klidu čekat na záchranku s „pouhou“ bolestí na hrudi.
- jak rychle se postižený dostane do nemocnice, kde mu cévu zprůchodní. Do 6 hodin lze část srdečního svalu
zachránit, ale téměř bez poškození vydrží neprokrvený srdeční sval jen desítky minut. Proto je rozhodnutí
volat 155 ihned opravdu důležité. Pozdější léčba ponechává na srdci jizvu - nefunkční část srdečního svalu.
Do člověka nevidíme, ani lékař bez vybavení nemůže spolehlivě vyloučit, že bolest není od srdce. Vždy voláme 155.
Postiženého je potřeba uklidnit, posadit a nedovolit mu žádný pohyb. Ten zvyšuje srdeční frekvenci (srdeční práci) a
tím ještě prohlubuje poškození. Má-li postižený pro tyto případy léky, přineseme mu je, ať si je sám vezme. Dále mu
můžeme nechat rozžvýkat jednu tabletu Acylpyrinu. Je to lék, který snižuje krevní srážlivost („ředí krev“). Zabraňuje
zvětšování sraženiny, která ucpává přívodnou cévu, a zlepšuje se proto průtok krve srdcem. Nevyléčí, ale může
pomoci, aby se situace ještě víc nezhoršovala.
S postiženým zůstaneme a kontrolujeme jeho vědomí a dech. Jsme připraveni zahájit resuscitaci při ztrátě vědomí.
Největší riziko náhlé srdeční zástavy je v prvních hodinách po začítku obtíží.
Podklady pro dotazy:
Kdy člověk dostává infarkt? Dostat infarkt může člověk kdykoli a kdekoli. V klidu, ve spánku, při obědě... Může
napomoci zvýšená fyzická práce, rozčílení, stres. Naprostá většina infarktů ale vzniká v klidu. Člověk, který má
opakovaně bolesti při námaze a teď je dostal v klidu, je vysoce ohrožen.
Je to časté? Onemocnění na podkladě ucpání cév (infarkt srdeční a mrtvice) způsobují 30% úmrtí na světě. V
přežrané části světa (třeba v České republice) je to dokonce přibližně 50% z celkové úmrtnosti. S náhlou srdeční
příhodou se můžeme setkat kdykoliv a kdekoliv v našem okolí. Pozor, více než polovina pacientů bolest ze začátku
podcení a volá pozdě.
Jaké léky můžeme podat? Pacient má často u sebe léky roztahující cévy (nitráty). Mají různé firemní názvy Isoket,
Nitromint, Nitrospray, Nitrangin, Cardiket, Dinisin.... Prvním lékem tohoto typu byl nitroglycerin - "tabletka
pod jazyk". Z cév v ústech se lék vstřebává rovnou do krve. Díky roztažení cév se sníží tlak krve a zlepší se plnění
srdce. Nyní jsou hlavně ve formě sprejů, které se stříkají rovněž pod jazyk. Účinek se dostaví za 2-5 minut. Dávku
lze 2-3x opakovat po pěti minutách. Pokud bolest po podání léku nepřejde nečekejte a volejte 155.
Zásadně podáváme jen léky, které má pacient u sebe. Rozhodně nepoužíváme jiné spreje (léky pro astmatiky zatěžují
srdce). Acylpyrin je jednou ze dvou výjimek v první pomoci (druhá je podání protialergických léků).
Moje babička si při bolestech jen stříkne pod jazyk a hned jí to přejde? Bolest při námaze, která v klidu , nebo
po podání léků ihned mizí, se nazývá angina pectoris. Objevuje se při námaze, rozčilení, po jídle, při sexu, při chůzi
proti větru, či na mrazu. Pokud bolest nemizí nebo je jiná než ji pacient zná, volejte ihned 155.
Co jiného by nás mohlo na hrudníku bolet? Nejčastěji se tak projevují blokády žeber a obtíže žaludku a jícnu.
Jenže i lékař bude chtít nejprve natočit elektrický záznam srdeční činnosti - elektrokardiogram (EKG), než Vám
řekne "od srdce to není".
Můžeme se opravdu při infarktu zachránit kašláním? - Jedná se o hoax (zpráva, lavinovitě se šířící po internetu
od roku 1999) Stručná odpověď: Ne, nucené kašlání je při bolesti na hrudi naopak nebezpečné, nedělejte to.
Do hloubky:
1.1. Kdo dokáže zpozorovat a hodnotit svoje bolesti na hrudi nemá ještě zástavu srdeční, ale infarkt už začal.
Bolest na hrudi - podezření na infarkt 40
2.2. Pokud začnete při nastupujícím infarktu intenzivně kašlat, určitě poškozené srdce přetěžujete a můžete jeho
zástavu naopak vyvolat.
3.3. Při skutečné zástavě srdeční může kašlání prodloužit zbývající dobu zachovalého vědomí z 10 vteřin na 20.
Rozhodně nemůže kašlající skoromrtvý dojet do nemocnice.
Vykašlejte se na kašlání, zastavte a volejte o pomoc.
MUDr.Ondřej Franěk k tomuto mýtu
[1]
Co se bude dít po převozu do nemocnice? Při jasných známkách na EKG je pacient většinou převezen na
katetrizační sál. Zde mu zavedou tenkou trubičku do tepny (v třísle nebo v lokti) a nasondují ucpanou srdeční cévu,
kterou se pokusí opět zprůchodnit. Zákrok není zatěžující, dělá se v místním znecitlivění. Podle stavu srdce to
dopadne hůře či lépe, ale otevřením cévy se vždy část srdečního svalu zachrání.
Když má někdo vyšetřené srdce, tak přeci nemůže dostat infarkt? Dobrodušné sdělení "Máte srdce jako zvon" je
matoucí. Vyšetření srdce mluví vždy o současné funkci svalu. Cévy, které do srdce přivádějí krev mohou být
poškozené, ale dosud přivádějí dostatek krve. Situace se může změnit v průběhu hodin. Někteří úzkostní pacienti
volají záchranku pravidelně týden po týdnu. Stejně jim ale se skřípěním zubů natočíme EKG a v naprosté většině je i
odvezeme na rozbor krve.
Základní informace pro lektory
Infarkt je poškození tkáně sníženým přívodem krve. V textu se slovo používá pro infarkt srdečního svalu (lat. infarkt
myokardu). Infarkt vzniká na základě poškození cévy, které se vyvíjí roky před tím.
Srdce je nesmírně výkonná pumpa, která za život člověka přečerpá přes 200 milionů litrů. Zástava srdce vede k
okamžitému bezvědomí a bez okamžité resuscitace k smrti.
Ateroskleróza neboli hezky česky kornatění tepen, je proces, který postihuje cévní stěnu, zužuje její průsvit a zvyšuje
pravděpodobnost infarktu. Kouření a/nebo vysoký krevní tlak může porušit cévní stěnu. Tuky (které jsou v krvi často
zvýšené u obézních lidí) začnou pronikat do cévní stěny a usazovat se tam. Dráždí cévní stěnu a ta reaguje tvorbou
vaziva. V dutině se začnou tvořit vazivové pláty v centru bohaté na tuky. Tyto pláty se postupně zvětšují a mohou
cévu úplně uzavřít, nebo prasknou nasedající krevní sraženina ucpe cévu ihned.
Kornatění cév začíná po dvacítce a pokračuje různě rychle podle rizikových faktorů. V pozdějším věku mnoho z nás
nemá pružné cévy, ale tuhé zvápenatělé trubičky.
Rizikové faktory: zvyšují pravděpodobnost, že bolest na hrudi je opravdu od srdce. Některé může člověk sám
během svého života ovlivnit. Patří mezi ně kouření, obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka. Zbylé neovlivníme. Je to
věk, pohlaví a rodinná zátěž.
Proč jsou rizikové?
• věk – změn ve stěně cévní postupně přibývá s věkem, začínají již v dětství, klinicky se onemocnění ale projeví až
v dospělosti. Křivka výskytu infarktu pak s každou dekádou stoupá. Infarkt pod 30 let přestává být bohužel
vzácný.
• pohlaví – ženy jsou chráněny pohlavními hormony, hlavně estrogenem, tudíž před menopauzou (ukončení
menstruace) je u nich výskyt infarktu vzácnější. Poté se četnost výskytu u obou pohlaví vyrovnává.
• vysoký tlak krve – namáhá stěnu cév. Čím víc je céva vysokým tlakem zatěžována, tím větší riziko, že dojde k
jejímu mechanickému poškození.
• obezita – ruku v ruce s váhou většinou stoupá hladina cholesterolu v krvi. Pokud dojde k poškození cévní stěny,
cholesterol se zabudovává dovnitř a vznikají ateromové pláty.
• rodinná historie – vrozené zvýšení hladiny cholesterolu může být i u hubených, zajímá nás tedy jestli se někdo z
rodiny neléčí se srdcem nebo na mrtvici.
• kouření – kouření se na celém procesu aterogeneze výrazně podílí. Navíc po každé vykouřené cigaretě se nám
cévy na nějakou dobu stahují. Nenechte proto člověka s bolestí na hrudi kouřit. Stažená céva znamená menší
Bolest na hrudi - podezření na infarkt 41
prokrvení srdečního svalu a prohloubení poškození.
• cukrovka – u cukrovkářů je až 3x větší riziko vzniku infarktu. Jejich cévy jsou dlouhodobě poškozované
zvýšeným množstvím cukru v krvi.
Řetěz přežití u srdečního infarktu Pro názorné vysvětlení je vhodné použít jeho grafické znázornění. První 3
články představují základní podporu života u dospělých (Basic Life Support - BLS), poskytuje svědek zástavy.
Poslední článek tvoří rozšířenou odbornou podporu života (profesionální) (Advanced Life Support - ALS), poskytuje
ZZS a následně specializovaná pracoviště nemocnic.
1.1. Včasné rozpoznání naléhavosti případu a včasné přivolání Zdravotní záchranné služby ZZS (155). Zajišťuje
laický zachránce.
2.2. Včasná resuscitace při srdeční zástavě, která může zvýšit šance na přežití při náhlé srdeční zástavě s fibrilací na
dvoj až trojnásobek. Zajišťuje laický zachránce.
3.3. Včasné dodání léčivého elektrického výboje může při zahájení do 3 - 5 minut od zástavy zvýšit šance na přežití o
50 až 75%. V případě dostupnosti automatického externího defibrilátoru (AED) zajišťuje laický zachránce, jinak
Zdravotní záchranná služba (ZZS).
4. Včasná pokročilá podpora života (ALS) poskytovaná ZZS. Zajišťuje Zdravotní záchranná služba (ZZS), případně
další záchranné služby (HS, VZS ČČK, HZS …) a následně specializovaná pracoviště nemocnic.
Při dobré činnosti ve všech 4 na sebe navazujících článcích přežití je možné tyto stavy stabilizovat a omezit další
poškození organizmu postiženého.
Celková pevnost řetězu přežití je ale dána pevností nejslabšího článku řetězu. V naléhavých situacích nemohou
ostatní články řetězu nahradit nečinnost nebo pouze naznačenou činnost kteréhokoliv článku!
V České republice jsme bohužel na jednom z předních míst výskytu infarktu myokardu. Ročně dostane infarkt asi 25
000 lidí, z toho cca 30% zemře, většinou ještě před prvním kontaktem se zdravotnickým zařízením. Přes velmi
dobrou dostupnost léčby infarktu se více než polovina pacientů dostane do nemocnice pozdě. Důvodem je pozdní
volání pro podcenění příznaků. Odumírání svalu začíná již po půl hodině po uzavření cévy. Čekat na zlepšení má
tedy smysl maximálně 10 minut. Pokud je bolest nová (pacient jí nikdy neměl) je lépe volat hned.
Podporujte včasné volání 155! Cílem je dopravit nemocného včas na nejbližší koronární jednotku, aby bylo možné
zachránit co nejvíce srdečního svalu, protože další osud nemocného závisí od budoucí funkce levé komory a ta je
nepřímo úměrná velikosti infarktu. Jde o čas, doslova o minuty! Množství zachranitelného svalu se s každou hodinou
prodlevy velmi rychle zmenšuje. Do 60 minut od uzávěru věnčité tepny lze obnovením průtoku zachránit až 60 %
poškozeného svalu. Po 3 hodinách je to již méně než 20 % a po 6 hodinách je sval poškozen v celé tloušťce stěny.
Odumřelé místo se zhojí jizvou a nebude již schopno aktivně vypuzovat krev.
Cílem výuky je také znepokojit kuřáky. Abstinence od kouření je nejúčinnějším léčebným opatřením před i po
prvním infarktu: žádný lék nedokáže snížit úmrtnost o 50 %, jako to dokáže přerušení kuřáckého zlozvyku (viz
tabulka dole)! Úmrtnost nemocných, kteří i po IM pokračují v kouření cigaret, je dvojnásobně vyšší nežli těch, kteří
kouřit přestali.
Bolest na hrudi - podezření na infarkt 42
Další informace pro zvídavé lektory
Efekt opatření po prodělaném infarktu srdečního svalu
Preventivní opatření Snížení úmrtnosti o (v %) Snížení počtu opakovaných infarktů o (v %)
STOP kouření 50 40
Betablokátory (léky na tlak) 20 30
Léky na "ředění krve" 15 30
Léky při srdečním selhání 20 25
Léky při vysokém cholesterolu 30 33
Charakteristiky jiných bolestí - ale stejně to NECHTE NA DOKTOROVI
• Páteř – bolest má spíš bodavý charakter a existují úlevové polohy (v některé poloze je bolest lepší, v některé
horší)
• Skloubení hrudní kosti a žeber – pokud na místo bolesti zatlačíme, bolest se zhorší.
• Ramenní kloub – bolest se zhoršuje při pohybu, popř. po zatlačení na bolestivé místo.
• Jícen, žaludek – vazba na jídlo či polohu těla.
• Plíce – bolest je horší při nádechu, více jsou vyjádřené dechové obtíže.
Podle údajů České společnosti podpory zdraví umírá na srdeční zástavu v České republice ročně 20 000 lidí.
Pokud člověka s infarktem začneme resuscitovat do 3 minut, má šanci na přežití 60%. Pokud začnu po třetí minutě,
je pravděpodobnost úmrtí 60%. Cobba et al., Dítě
Cholesterol se v krvi vyskytuje v několika formách. „Špatný“ je zejména LDL cholesterol. Skoro každý obézní má
LDL cholesterol vysoký. Existují ale i hubení lidé, kteří mají vysoký cholesterol. U nich je to dáno vrozenou
poruchou zpracování tuků.
Až 10% infarktů je klinicky němých, tzn. člověk necítí žádné obtíže. Výskyt roste s věkem postiženého. Častější je u
cukrovkářů.
Přibližně 25% pacientů dostane po prvním i druhý infarkt. Cévy jsou poškozené celotělově
Použití viagry a následné užití nitrátů (pán se připraví na sex, pak dostane námahovou bolest a stříkne si spray pod
jazyk) vede k razantnímu poklesu tlaku a mdlobě. Někdy to může zhoršením prokrvení srdečního svalu infarkt přímo
vyvolat. Viagra není vhodná pro lidi se srdečním onemocněním, nikdy se nesmí kombinovat s nitráty.
Doporučené postupy pro praktické lékaře
[2]
Metodika:
Jedno z témat, kdy učíme absolventa nemyslet a volat. Především je zapotřebí rozptýlit obavy ze "zbytečného
poplachu". Myšlenkové propojení příznaku bolesti na hrudi s okamžitou zástavou srdeční a následnou resuscitací
podporuje jak včasné volání (při "pouhé" bolesti), tak i případnou záchranu života.
Celé téma lze začít mikrosimulací 1:1
Všichni simulanti mají příznaky infarktu (bolest na hrudi, která nemizí a začala náhle, náhle vzniklá dušnost,
zvracení bez příčiny). K tomu můžeme každému z nich přidat nějaký rizikový faktor. Někdo z nich kouří, někdo se
léčí s vysokým tlakem, někdo bere léky na cholesterol .... Jedna bolest může být typická "od páteře". Pro starší
studenty můžete zařadit i kombinaci viagra a následný sprej pod jazyk (vedoucím příznakem je mdloba).
Všichni účastníci by měli dojít k tomu, že je rychle potřeba volat 155. Zdůrazníme, že je lepší volat než pohřbít
srdcaře pod diagnozou "zaražené větry".
Infarkt je ideální pro působivou simulaci 1:1. Je vhodné použít historky s úspěšnou resuscitací.
Vyzkoušej si svůj vlastní INFARKT
[3]
- české titulky. Drsný klip na příznaky srdečních příčin bolestí na hrudi
Bolest na hrudi - podezření na infarkt 43
Poslední výstřel a další výkřiky
Poslední výstřel
•• Jakákoli bolest od pasu nahoru může být od srdce!
•• Acylpyrin a klid!
•• Buď připraven resuscitovat!
Autoři Líba Ourodová, Robert Pleskot a Karel Štěpánek
Reference
[1] http://www.zachrannasluzba.cz/zajimavosti/07_resuscitace_kaslanim.htm
[2] http://svl.cz/Files/nastenka/page_5468/Version1/Prevence_ICHS.pdf
[3] https://www.youtube.com/watch?v=juUKHnShPPQ&feature=plcp
Obtížné dýchání
Autor Barbara Nižnanská
Souhrn
Dýchání je základní životní funkce, je nutné k dostatečnému okysličování krve. Dýchací obtíže mohou mít mnoho
příčin, od "obyčejného" zakuckání se, duševní tísně až po selhávání srdce. Některé stavy jde řešit na místě, některé
naopak ohrožují život postiženého a okamžitá pomoc lékaře je nutná.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Obtížné dýchání je obtížné téma, které v sobě zahrnuje vícero stavů. Je vhodné naznačit studentům na počátku
výkladu spektrum příčin od hysterie k selhání srdce, aby pochopili, že diagnostika může být nad jejich síly. Výklad
by rozhodně neměl sklouznout pouze k astma bronchiale! Je nutné zdůraznit, že obtížné dýchání může signalizovat i
velmi závažný stav vyžadující okamžitou pomoc. Předveďte úlevovou polohu.
Osnova výkladu
•• Jak to vypadá - náhlé obtížné dýchání, kašel, nemůže doříct větu..
•• Kterak k tomu přijdu - co je příčinou? nehrozí to i tobě?
•• Co s tím - můžeš nějak pomoci? Kdy mlátit do zad, kdy nechat uklidnit a kdy volat 155...
•• Závěrečné shrnutí důležitých bodů
Výklad pro studenty
•• strana skript 30
Jak to vypadá, jak to poznáte?
Jakékoli náhle vzniklé problémy s dýcháním. Pocit nedostatku dechu je velice častý. Medicínsky se nazývá dušnost a
je součástí mnoha onemocnění. Je zhoršován strachem, takže často dochází k bludnému kruhu dalšího zhoršování.
Při závažném stavu postižený není schopen doříct větu. Může usilovně kašlat, být fialový, brunátný. Dýchání
může být hlasité - slyšitelné pískání, sípání, chrapot, chrčení. Postupná změna stavu vědomí (únava, malátnost,
spavost)jasně ukazuje na závažnost stavu.
Kterak k tomu přijdu - příčiny obtížného dýchání
Obtížné dýchání 44
•• nadýchání se dráždivých látek, kouře, výparů z kyselin a dalších chemických látek? Pozor, může to hrozit i vám!
•• vdechnutí cizího tělesa? Jedl než se začal dusit? Usilovně kašle?
•• léčí se s astma bronchiale?
•• Otéká v obličeji, má nateklá víčka, krk? Je na něco těžce alergický?
•• úraz - náraz do hrudníku? Nemá někde díru do hrudi?
•• náhle se postiženému začalo špatně dýchat, bolí ho na hrudi, stav se během minut nelepší? Může to být od srdce
či např. plicní embolie
Co s tím?
Obecně: čerstvý vzduch a úlevová poloha - zapřené ruce o stůl, židli..., či na všech čtyřech "jako pejsek" (v kleku na
kolenou a dlaních). Co nejvíce zklidnit, ve většině případů volat 155. Nenuťte lidi s dušností ležet, vždy jim
umožněte posazení s opřenými zády.
•• Nadýchání se dráždivých látek, kouře, výparů z kyselin..:
Vlastní bezpečnost! Vyvést na čerstvý vzduch, popř. otevřít okna, dveře. Pokud se dýchání neuklidní, stále škrábe a
pálí v krku či je postižený "divný" - volej sanitku.
•• Vdechnutí cizího tělesa?
První pomoc už znáte (viz cizí těleso) - 5x pořádný úder mezi lopatky, 5x heimlichův hmat (NE u dětí a těhotných)
•• Léčí se s astma?
Má-li u sebe léky pro případ záchvatu, dejte mu je do ruky, musí být ještě schopen si je sám aplikovat. Nikdy
nepodávejte cizí léky a nikdy je neaplikujte vy.
•• Otéká v obličeji, má nateklá víčka, krk?
Možná těžká alergická reakce. Zavolej 155. Máš-li, podej Zyrtec, Zodac 1 tbl rozkousat. Pokud má u sebe Epipen
(adrenalinové pero), dej mu ho do ruky. Více viz Alergie.
•• Úraz
Předcházel stavu náraz do hrudníku? Zkontroluj zda nemá citlivý hrudník nebo dokonce díru do hrudi. Případnou
díru zkusit zakrýt dlaní (v rukavici), jestli to bude lepší. Vždy volat 155. Více viz úrazy hrudníku.
•• Obtížné dýchání plus bolest na hrudi
uklidnit, posadit, dát rozžvýkat tbl acylpirinu a rychle volat 155.
Náhle vzniklý stav obtížného dýchání, dušnosti, může mít mnoho dalších příčin. Vždy je to však velmi závažné!
Nezjistíš-li příčinu a stav se v klidu během minut nelepší, volej honem 155!
Podklad pro dotazy studentů
Proč fixace rukou v úlevové poloze? Na hrudníku máme svaly, které jsou na jedné straně připevněné na hrudník a
na druhé straně na ruce. Normálně nám tyto svaly slouží k pohybu rukou (předvedeme:). Když zafixujeme ruce
(něčeho se chytíme, opřeme se), hýbají tyto svaly s hrudníkem a pomáhají k jeho roztažení - tedy k nádechu.
Proč se nesmí při dušnosti lehat? Obecně se dýchá lépe v sedě, bránice není stlačována břišními útrobami. Obtížné
dýchání při selhávajícím srdci se při lehnutí může velmi zhoršit. Dušnost je způsobena "zalitím" srdce krví, kterou
srdce není schopné přečerpávat. Pokud pacient volí polohu v leže sám, nijak ho neohrožuje. Nikdy však do ní lidi
neukládejme proti jejich vůli.
Obtížné dýchání 45
Další informace pro zvídavé lektory
TYTO INFORMACE NEJSOU DOSTATEČNÝM PODKLADEM PRO DIAGNOSTIKU NA ULICI!
Astma - celý název Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek, pro které je typické, že dochází
k záchvatům dušnosti na podkladě zúžení dýchacích cest. Astmatem trpí v ČR 6% lidí a na astmatický záchvat umře
ročně 200 lidí. (Vnitřní lékařství, Petr Dítě et al, Galén,2005)
Akutní záchvat astmatu může být vyprovokován prachem, pylem, roztoči ale i stresem či chladem. Při akutním
záchvatu dojde k obdobě "alergické reakce", ale v plicích. Průdušky ze zúží,otékají a kolabují. Většinou je člověk
schopen se nadechnout, hraje roli že nádech je aktivní děj - hrudník rozepínáme svaly. Při výdechu ovšem průdušky
kolabují díky tlaku, který je na ně vyvinut, a to dříve, než se vzduch dostane z plicních sklípků. Proto má většina lidí
s astmatických záchvatem problém při výdechu, ten je prodloužený a provázený pískoty. Na vzniku astma se podílí
více faktorů (mluvíme o "multifaktoriálním" onemocnění). Je to alergie, atopický ekzém, vrozené/dědičné
predispozice a další. Je to chronické onemocnění které může vzniknout v jakémkoli věku. Nejde zcela vyléčit, ale
dlouhodobou léčbou jde významě ovlivnit. Dlohodobá léčba spočívá v přerušení zánětlivých procesů, ke kterým v
průduškách dochází (léky: kortikosteroidy, hlavně inhalační) a v dlouhodobém pomalém roztahování průdušek (léky:
bronchodilatancia - beta 2 mimetika, theophyliny).
Léčba akutního záchvatu spočívá v rychlém roztáhnutí a uvolnění průdušek - rychle působící beta2mimetika
(např.Ventolin). Vedlejším nežádoucím účinkem tohoto léku je jeho vliv na srdce - zrychluje srdeční činnost, mění
srdeční rytmus. U lidí s onemocněním srdce by neměl být používán - proto nikdy nepodáváme cizí léky,ačkoli nám
tvrdí, že to je "přesně na to".
Hyperventilace Jde o stresovou reakci, člověka zachvátí panika a on začne zrychleně a více dýchat. Dojde ke
snížení hladiny CO2 v krvi, což vede k tomu, že krev se stane zásaditější. Příznaky tohoto stavu jsou: roztřesenost,
závratě, pocit nedostatku dechu, mravenčení až brnění v prstech, slabost v nohou, bušení srdce, rozmazané vidění,
studené vlhké dlaně, ztuhlost svalů, křeče chodidel, dlaní i dalších svalů. Tyto příznaky vedou k panice a
prohloubení hyperventilace. Nekorigovaný stav může vést až k celotělovým křečím a/nebo kolapsu.
Snažíme se dýchání zpomalit, popř. jinak zvednout hladinu CO2 - např. dýcháním do pytlíku (dýcháme opakovaně
ten samý vzduch). To ale většinou nepůsobí na postiženého úplně dobrým a uklidňujícím dojmem. Je možné nechat
ho dýchat do spojených dlaní - jako když "houkáte" na spojené ruce. Někdy stačí opakovaně upozorňovat na
hyperventilaci a nechat postiženého tlumit podvědomé zvyšování dechové frekence. Musíte ovšem mít důvěru
pacienta, která se nezíská suchým sdělením "jste cvok, nic Vám néni". Pozor, hyperventilace může být vyvolána
infarktem, embolií do plic nebo jiným závažným stavem! Člověk je vyděšený, bojí se o život... Radši zavolejte 155,
klidně si nechte vynadat.
Plicní embolie Do plicního krevního řečiště vletí krevní sraženina, která ho ucpe. Krev se tedy nemůže dostat k
plicním sklípkům, kde by nabrala čerstvý kyslík, a stagnuje. Projevuje se to náhle vzniklou bolestí na hrudi a
dušností - pocitem nedostatku dechu. Může se projevit u lidí s otokem lýtek, zánětem žil nebo jen po dlouhém sedění
v letadle či autobuse. Všechny tyto stavy jsou příčinou zpomalení toku krve v lýtkách a snadnou tvorbou sraženiny.
Pozor! v dnešní době se embolie projevuje u mladých holek, které berou hormonální antikoncepci. Pokud k tomu
navíc kouří či mají znehybněnou dolní končetinu (např. v sádře), je embolie reálnou možností. Stejně tak u lidí, kteří
mají vrozenou mutaci krevní srážlivosti a krevní sraženiny se jim tvoří daleko snáze a častěji - tzv. Leydenská
mutace. Tuto mutaci má 5% populace!
První pomocí je zajistit co nejrychleji příjezd záchranky, jde o čas. V nemocnici mohou podat léky, které možná
krevní sraženinu rozpustí. Čím dříve se tak stane, tím větší šanci postižený má.
Obtížné dýchání 46
Metodika pro lektory
•• je možné začít simulací 1:1, kdy každému zadáme jiný důvod proč je dušný.
•• Zadání pro figuranty:
•• v jedné ruce tikťaky druhou se držíš za krk, kulíš oči, kašleš potichu, nebo vůbec ne - cizí těleso
•• sedíš opřený, pokud umíš, můžeš při výdechu sípat, léčíš se s tím, léky nemáš u sebe - astma bronchiale
•• z ničeho nic se ti začalo špatně dýchat, držíš si ruku na hrudníku, na cílený dotaz udáváš i tlak na hrudi infarkt
myokardu
•• právě jsi vystoupila z dálkového autobusu (přejezd 12 hod) - plicní embolie
•• z ničeho nic se ti začalo špatně dýchat, brní tě ruce a obličej - nejasná příčina, hyperventilace
•• čistil jsi sprayem sklo a začal jsi se dusit, nejsi na nic alergický
•• byli jste venku a začal jsi se dusit, jsi alergický na kvetoucí trávy
Po skončení simulace necháme zachránce říct, co bylo postiženým - že se jim špatně dýchalo a na co přišli: vznikne
nám na tabuli seznam příčin... Pokud si zachránci nejsou jistí, nebo diagnostikují mylně, vždy je lépe podporovat
myšlenku - nechme to na lékaři.
•• příčiny postupně procházíme a upřesňujeme první pomoc. Některé stavy (cizí těleso, infarkt, ...) vlastně
opakujeme.
•• co se neprobralo, je Astma - to trochu rozebereme, ale není to rozhodně přednáška jen o Astma! Pozor, občas
mají účastníci tendenci se na tom zaseknout, ptají se.. je na lektorovi aby už neproduktivní debatu utnul a
zopakoval možné příčiny a první pomoc.
•• na konci udělat shrnutí ve smyslu - pozor na vlastní bezpečnost. první pomoc - až na výjimky volat záchranku.
•• nebo rovnou řekneme, že téma je obtížné dýchání - popíšeme jak to může vypadat a pak je necháme vymyslet
příčiny, proč by mohl člověk obtížně dýchat. Pak je možné pouze zdůraznit příznaky závažné dušnosti a do
podrobností nezabíhat.
Poslední výstřel
Zkus zjistit příčinu stavu, dej pozor na vlastní bezpečnost. Postižený ať je v klidu, pomoci může poloha v sedě, s
opřenými končetinami. Bedlivě ho sleduj, stav se může dále zhoršovat.
Autor Barbara Nižnanská
Náhlá změna stavu - podezření na mrtvici 47
Náhlá změna stavu - podezření na mrtvici
Autoři Líba Ourodová a Barbara Nižnanská
Souhrn
Mrtvice je porucha zásobení mozku krví, což vede k poruše jeho funkce. Projeví se náhlou změnou chování a/nebo
pohybu. Základní první pomocí je odhalit, že by se mohlo jednat o mrtvici, a zavolat co nejrychleji 155. Pro
obnovení poškozených funkcí mozku je nejdůležitější, aby se postižený dostal do nemocnice co nejrychleji.
Dramaturgická poznámka
Mrtvice je jedna z příčin změny chování - laická "diagnóza" JE DIVNEJ. Je možné výklad mrtvice propojit s tímto
blokem. Pozor, znalosti účastníků se mohou dosti různit. Někteří mají o mrtvici dobré povědomí, jiní vlastně vůbec
neví, co to je. Nenechte se přesvědčit, že vlastně oni všechno vědí, když vám jeden nebo dva perfektně odpovídají na
otázky. Na začátku je možné udělat úvodní mikrosimulaci 1:1 s různými příznaky mrtvice.
Osnova
•• Co to je: zmínka o ateroskleróze, dva mechanismy vzniku poškození mozkové tkáně
•• Jak to poznám: projevy,náhlost, základní vyšetření (FAST)
•• Co s tím: volání 155, časová kritéria
Výklad
Co to je mrtvice?
Je to porucha prokrvení mozku. Jsou dvě možnosti. První a častější je, že se céva v mozku ucpe, většinou krevní
straženinou. Postižení jsou často starší lidé a platí zde stejné rizikové faktory jako pro infarkt (kouření, obezita,
rodinná anamnéza, vysoký krevní tlak - vše vede ke zvýšenému riziku tvorby aterosklerotických plátů v cévách,
mozek nevyjímaje.)
Druhá možnost je, že céva praskne. Postižení mohou být mladší lidé, kteří mají od narození v mozku cévu se špatně
vyvinutou cévní stěnou. O tomto nemusí do té doby vědět. K prasknutí může přispět náhlé zvyšení tlaku v hlavě zvracení,
předklon a podobně. Obě dvě možnosti ale nakonec vedou ke stejnému důsledku - určitá část mozku není
zásobena čerstvou krví, není tedy přiváděn kyslík a energie. Neurony jsou na nedostatek kyslíku velmi citlivé a
postižená část mozku tedy rychle přestává fungovat. To, jestli céva praskla nebo se ucpala, nelze na místě rozlišit,
pozná se to až v nemocnici s využitím zobrazovacích technik.
Jak to poznám
Mozek řídí téměř vše, co děláme. Proto se mrtvice může projevovat různými způsoby - změnou chování, řeči,
pohybů. Některé příznaky jsou však velmi časté a mohou nám tak napovědět, že jde o mrtvici. To, co spojuje
všechny příznaky mrtvice je, že začnou náhle.
Časté příznaky mrtvice:
•• náhlá slabost nebo necitlivost poloviny tváře, typický je povislý jeden koutek. Při pokusu se usmát se jedna strana
pusy nezvedá.
•• náhlá slabost nebo necitlivost ruky nebo nohy na jedné straně
•• náhlé potíže s mluvením, nesrozumitelná řeč, či potíže s porozuměním
•• náhlé potíže se zrakem na jednom nebo obou očích - v jedné polovině zorného pole.
•• náhlé potíže s chůzí, s rovnováhou, s koordinací pohybů, závrať
Náhlá změna stavu - podezření na mrtvici 48
•• náhle vzniklá zničující bolest hlavy (typicky u mladých lidí s náhle prasklou cévou)
•• krátká porucha vědomí - mdloba, bezvědomí
•• náhlá porucha chování - zmatenost, dezorientace, agresivita,"opilost", poruchy paměti ("je divnej")
Velmi jednoduché vyšetření, které nám může v rozhodování pomoci:
• Požádejte postiženého, aby se usmál - ústní koutky se nezvednou symetricky.
• Požádejte ho aby předpažil ruce a držel je předpažené. Jednu buď vůbec nezvedne, nebo jí neudrží zvednutou
stejně dlouho, jako druhou.
• Požádejte ho ať po vás zopakuje větu - může mít problémy s vyjadřováním, artikulací.
Stačí jeden z projevů abychom volali sanitku. Tyto tři věci se dají shrnout do anglické mnemotechnické pomůcky
FAST - Face, Arm, Speech, Time (jako že to spěchá...).
Co s tím?
Při podezření na mrtvici co nejrychleji volat 155. Jde o čas, postižený se musí dostat co nejrychleji na specializované
oddělení. Do příjezdu záchranky postiženého uklidněte, ideálně ať sedí a moc se nenamáhá. Shromážděte informace
o lécích, které nemocný užívá a o nemocech, se kterými se léčí dlouhodobě či léčil během posledních cca 3 měsíců.
Nevozte postiženého do nemocnice sami, i kdyby se vám zdálo že mu až tak nic není a že transport vlastním vozem
bude rychlejší. Za prvé se jeho stav může zhoršit, za druhé je potřeba postiženého směřovat na specializované
pracoviště. Odborný transport je vždy lepší.
Podklady pro dotazy studentů
Proč se mrtvice nejčastěji projevuje právě takhle? Pohyb obličeje, pohyby rukou a řeč jsou nejsložitější nervové
činnosti. Jejich narušení je tedy nejsnažší.
Proč je to jednostranné?
V drtivé většině případů jsou projevy mrtvice omezené na jednu polovinu těla. Je to z toho důvodu, že k postižení
dojde v jedné polovině mozku (hemisféře) - ta ovládá polovinu těla.
Co s tím udělají v nemocnici?
Za prvé pacienta budou sledovat a budou připraveni reagovat na zhoršení stavu, které může nastat. Zjistí, jestli jde o
krvácení či ucpání cévy a dle toho budou pacienta léčit. Pokud jde o ucpání, je možné v některých případech, pokud
se pacient dostane do nemocnice včas, provést poměrně silné "naředění" krve. To má za cíl rozpustit krevní
sraženinu. Pokud došlo ke krvácení, je prognóza horší. Léčba se snaží zajistit optimální podmínky pro hojení a
nápravu - snižuje se tlak, podávají léky na podporu srážení, snižuje se otok mozku.
Může se z toho člověk vyléčit?
Následky mrtvice jsou velmi různé, od úplné úzdravy po přetrvávající poškození motoriky, chování, řeči. Kvalitní,
dlouhodobou a trpělivou rehabilitací lze často postiženým hodně pomoci, musí však sami mít chuť se uzdravit.
Základní informace pro lektory
V odborné literatuře se mrtvice nazývá cévní mozková příhoda či iktus. Často se zkracuje jako CMP.
Mrtvice tvoří třetinu výjezdů zdravotnické záchranné služby a je to třetí nejčastější příčina smrti. Mrtvici v ČR ročně
dostane asi 30 000 lidí, z toho přibližně třetina umírá okamžitě, třetina zůstává trvale invalidní a třetina přežije bez
významnějších následků, ale s vysokým rizikem, že se mrtvice bude opakovat.
Většina případů je způsobena ucpáním cévy (85%). Zde jde o čas, protože část mozku se při obnovení prokrvení
může úplně či částečně uzdravit. Při ucpání cévy je možné podání silných látek které způsobí odbourávání vzniklých
krevních sraženin (trombolýza). Při správném postupu zvyšuje šanci na vyléčení bez následků o 30%. Zásadní je čas
– při celkovém (systémovém) podání do 4,5 hodiny, ideálně však do 90 minut. Další možností je podání lokální,
přímo do tepny. To je možné provést do 6 hodin od vzniku obtíží.
Náhlá změna stavu - podezření na mrtvici 49
Při poškození mozku vzniká otok a zvyšuje se tlak v lebce, čímž se opět zhoršuje prokrvení. Podávají se tedy léky,
které otok snižují.
Prasknutí cévy má horší prognózu jak z hlediska obnovení činnosti mozku, tak z hlediska přežití. Farmakologicky se
snižuje tlak, podporuje srážení krve, podává kyslík. Pokud krvácení přetrvává, lze řešit nasoukáním speciálního
nástroje přímo do cévy. Provádí se zatavení cévy, dávají se stenty a tak dále.
Metodika pro lektory
Výklad mrtvice není složitý, časově je tak na 10-15 minut. Záleží, jestli ho uvedeme mikrosimulací či nikoli. Čekejte
ovšem celkem dost lstivých laických dotazů - mrtvice je častá a někdo z účastníků se s ní mohl setkat, v rodině či u
známých.
Téma lze uvést mikrosimulací 1:1. Každému z figurantů můžeme zadat jiný příznak. Je dobré nějak zařadit, že
všechny příznaky vznikly náhle. Např. zachraňujícím říct, že se vrací ze záchoda za svým kamarádem, se kterým se
do teď bavili.
nezřetelná mluva až neschopnost mluvit
volně visící ruka, pomáhá si při pohybu
změna chování – nevrlý až agresivní
nerozumí, slyší, ale nereaguje ani změnou obličeje, neodpovídá
leží na zemi, neschopen vstát, nepohybuje jednou polovinou těla
silná bolest hlavy, dříve nikdy takovou neměl
povislý koutek - při pokusu se napít mu tekutina vytéká z pusy
Po proběhlé simulaci záchranáři popisují jednotlivé stavy, které se píší na tabuli. Pak následuje shrnutí tématu
mrtvice.
Poslední výstřel
Mrtvice spěchá, i když nebolí. I když příznaky ustupují - volejte ihned 155!
Historka
Na krajnici před vámi stojí našikmo zaparkované auto. Karoserie je nepoškozena. Řidič je opřený o volant, nereaguje
na oslovení, při otevření dveří se hroutí na stranu. Má otevřené oči, ale neodpovídá, z koutku mu vytéká slina. Když
se k němu nakloníte, vydává podivné mručivé zvuky.
Jak zjistit co chybí podivně se chovajícímu řidiči? Může laik zjistit zda jde o mrtvici?
Použijte postupu FAST - když naleznete jednostranné poškození pohyblivosti obličeje, paží, nebo poruchu řeči - jde
o mrtvici a běží čas!
Příběh ze skutečnosti - inspirace k simulaci
[1]
Náhlá změna stavu - podezření na mrtvici 50
video, odkazy
Velmi názorná kreslená agitka o mrtvici v angličtině
[2]
mrtvice z první ruky
[3]
Jill Bolte Taylorové se naskytla výzkumná příležitost, kterou by si ale jen málo neurovědců
přálo zažít. Prodělala rozsáhlou mozkovou mrtvici, během níž sledovala, jak se její mozkové funkce - pohyb, řeč a
vědomí sebe sama - postupně jedna po druhé vypínají. Ohromující příběh.
Příběh - inspirace k simulaci
[1]
Riziko souběhu hormonální antikoncepce a kouření - příběh 19. holky, která dopadla relativně dobře - mírné
ochrnutí levičky kasuistika ze ZN
[4]
Autoři Líba Ourodová a Barbara Nižnanská
Reference
[1] http://zdravi.idnes.cz/je-tady-ozralej-rikali-ridici-kdyz-jsem-za-volantem-dostal-mrtvici-10b-/pribehy-ctenaru.
asp?c=A091109_094130_pribehy-ctenaru_pet
[2] http://www.youtube.com/watch?v=YHzz2cXBlGk
[3] http://www.ted.com/talks/lang/cze/jill_bolte_taylor_s_powerful_stroke_of_insight.html
[4] http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/cevni-mozkova-prihoda-postihuje-i-mladou-populaci-472141
Celotělové křeče
Autoři Robert Pleskot a Markéta Haladová
Stručný souhrn tématu pro studenty
Křeče, provázené poruchou vědomí jsou příznak výrazné poruchy funkce mozku. V prvních okamžicích nelze určit
příčinu, může se jednat i o zástavu srdce. V průběhu křečí má smysl ochránit hlavu před zraněním hlavy. Pokud se
člověk po křečích probírá, rozhodujeme se podle stavu vědomí.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Celotělové křeče jsou okrajové téma druhého kroku – jedná se o jednu z poruch vědomí. Kromě velkého úrazu je to
však nejvíce stresující zdravotní událost pro laické oči. Studenti, kteří celotělové křeče nikdy neviděli, nebudou
chápat o čem přednášíme. Je vhodné použít video, úvodní simulaci nebo ještě lépe obětavou hereckou demonstraci
lektora. Pozor aby se při vyvracení mýtů nezamlžil základní postup. Okamžitě zpochybňujte rovnici "křeče
automaticky znamenají epilepsii".
Výklad pro studenty
Skripta strana: 29 (detailní téma epilepsie - str. 52 - probíráme v delším kurzu)
V tomto případě nás zajímají celotělové křeče, ne křeč v lýtku. Celotělové křeče můžou být způsobeny řadou příčin,
např. epilepsie, zástava srdce, přehřátí (z horečky hlavně u dětí), úder elektrickým proudem, otravy... Vždy jde o
výraznou poruchu funkce mozku, během křečí pacient většinou nevnímá okolí a událost si nepamatuje.
Některé příčiny ohrožují i zachránce a okolí - 1. krok - bezpečnost! Jedná se především o zplodiny hoření a
elektrický proud.
Začátkem křečí bývá skoro vždy pád. Pokud se nám podaří pacienta zbrzdit v pádu je to skvělé, ale nesnažme se ho
zachytit, strhne nás s sebou. Většinou však přicházíme až k člověku na zemi. Chraňte hlavně hlavu, pokud to lze
dáme pryč všechno o co by se mohl/a poranit a zárověň dáváme pozor na sebe, abychom nedostali ránu. Nikdy
Celotělové křeče 51
nebudeme pod hlavu, kterou se snažíme chránit strkat nechráněné ruce ani nohy, pokud nemáme hodně pevné boty.
Křečující má v tu chvíli velkou sílu a rozmlátil by nám je. Podložení hlavy textilem, kabelkou je možné, ale
nezapomeňte "polštářek do rakve" ihned po křečích odstranit.
Podívejte se na hodinky, odhad délky křečí bez nich je téměř nemožný. Většina křečí trvá krátkou dobu, méně než
minutu. Během křečí tedy nestihneme dělat téměř nic, ochrana hlavy je úplně dostatečná pomoc.
Zvláště po krátkých křečích (několika záškubech) je potřeba ihned kontrolovat vědomí a dýchání. Je možné, že křeče
byly vyvolány zástavou srdce. Když se neprobere a nedýchá normálně – volání 155 a resuscitace.
Když se člověk probírá z křečí, bude ze začátku zmatený a bude unavený, křeče jsou fyzicky velmi náročná činnost.
Po půlminutovém ujištění o normálním dýchání dáme člověka na bok - je riziko, že bude zvracet a může krvácet
(pokousané tváře nebo jazyk).
Zkontrolujte hlavu, zda nedošlo k poranění při pádu.
Pacient po probrání většinou říká, že je v pořádku a nechce záchranku. V případě, že:
- víte, že jde o někoho z rodiny nebo o kamaráda, který má epilepsii
- záchvat proběhl obvyklým způsobem
- postižený je při plném vědomí, nezmatený
není nutné volat. Jinak vždy voláme, zásadní je kontrola po záchvatu - stav dýchání a vědomí.
Nejčastější mýty (je možné je přesunout do dotazů):
strkání věcí mezi zuby – mezi zuby se nikdy nic nepokoušíme strčit. Je to častou příčinou poranění úst a zubů,
v křeči je zaťatý každý sval a žvýkací jsou velmi silné. Není k tomu žádný důvod! Pacient při křečích tak jako
tak nedýchá. Jazyk si sice může pokousat a je to docela časté, ale tím, že mu vyrazíme zuby, tomu
nezabráníme, a navíc se potom může dusit vlastní krví.
zalehávání – opět není to k ničemu dobré a jediné co tím lze dosáhnout je ublížení křečujícímu, sobě a
nejpravděpodobněji oběma. Člověk v křečích má velkou sílu a může sám sobě při pokusu o znehybnění
snadno zlomit kost.
Podklad pro dotazy studentů
Proč můžou být křeče u zástavy srdce? Mozek v nedostatku kyslíku nebo glukózy vyšle pár zmatených signálů.
Mnoho zástav srdečních a cukrovkářů s nízkou hladinou cukru je považováno za epileptiky
Jak dlouho křeče trvají? Většina křečí trvá pouze desítky vteřin (cca 30s). Svaly při křeči (epileptickém záchvatu)
spotřebují kyslík a křeče přestanou. Většinou úplně, méně často po nádechu záchvat pokračuje.
Co cítí člověk v křeči Při celotělové křeči je člověk v bezvědomí a necítí pravděpodobně nic, po záchvatu si na nic
nepamatuje. Lidé sledující křeče mají pocit, že křečující "trpí" - to je ale dáno podobností nekoordinovaných pohybů
při velké bolesti či stresu.
Co je epilepsie? Epilepsie (str. 52 ve skriptech) je souborné označení pro poruchy mozku projevující se
opakovanými záchvaty křečí. Může být vrozená tzv. primární nebo získaná tzv. sekundární. Příčiny získané epilepsie
jsou nejčastěji úrazy, nádory, cévní poruchy a infekce. Pozor existuje i nezáchvatová forma epilepsie, kdy
(nejčastěji) dítě se prostě někam zakouká a naprosto netuší „která bije“ – vůbec nic si z toho okamžiku nepamatuje. S
takovým dítětem je třeba navštívit lékaře. Vím-li, že jde o epileptika, doba od posledního záchvatu zhruba odpovídá
obvyklé frekvenci a člověk je v dobrém stavu vědomí → nemusím volat lékaře.
Co jsou to febrilní křeče? Stav který u malých dětí nastává velmi často a není sám o sobě nebezpečný. Nebezpečí je
jen v bezvědomí nebo poruše dýchání, která může někdy následovat, proto je třeba jako u každých křečí po odeznění
kontrolovat dýchání a vědomí. Febrilní křeče se vyskytují asi u 5% dětí a nezvyšují riziko vzniku epilepsie v
pozdějším věku doplnit zdroj. Epilepsie se může poprvé projevit při horečce, proto je vhodné dítě při a po záchvatu
sledovat a případně nechat vyšetřit.
Celotělové křeče 52
U jak starých dětí a jak vysoká je horečka, aby hrozily křeče? Dle manuálu pro dispečery pražské ZZS jde o děti
do 6 let a teplotu nad 39°C.
Které otravy způsobují křeče? Skoro všechny, velmi častý je alkohol. Zvláště hodný zmínky je kysličník uhelnatý
(produkt každého hoření) není cítit, ale je to fakt svinstvo, které může ohrozit i zachránce.
Co je křeč v jednom svalu? Obvykle se jedná o křeče v lýtkách, protože:
lýtko je velký periferní sval, intenzivně pracující
velká vzdálenost od srdce způsobuje jeho špatné prokrvení, čímž dochází k nashromáždění odpadních látek →
křeč
nejlépe je lýtko protáhnout, a to razantně!
V případě, že se jedná o křeč jinde než v lýtkách:
jde o těžké přetížení a vyčerpání svalu (příklad křečí v rukou u horolezců, chodidla u plavců)
důvodem může být také nedostatek magnesia
PP je odpočinek, důležitá je prevence pokud se to jednou objeví (můžete zkusit doplňkové tablety a dobré je
před zátěží sníst nějaký rychlý cukr, např. salko/hroznový cukr...)
Základní informace pro lektory
Přehled příčin celotělových křečí je nesmírně rozsáhlý, v podstatě všechny příčiny poruch vědomí mohou vyvolat v
určité fázi křeče (snad jediná výjimka je podchlazení). Základem je odhalit otravu ohrožující zachránce, poranění
hlavy a možnost snížené hladiny cukru v krvi. Více viz Porucha vědomí.
Febrilní křeče jednoduše: http://detske-nemoci.zdrave.cz/febrilni-krece-u-deti/
Febrilní křeče další zdroj: http://www.miminet.cz/clanky.php?id_rubriky=6&id_clanek=146
Ve většině případů epilepsie není pacient po záchvatu ohrožen na životě. Proto je volání 155 u známé epilepsie
sporné. Předpokladem je vždy úplné obnovení vědomí. Ve výkladu je možné zmínit rizikové okolnosti (viz níže),
ale není vhodné zanechat dojem "když záchvat trvá dvě minuty, volat na 155 je zbytečné". Zavolaná záchranná
zdravotnická služba vyjíždí ke všem křečím. Doporučení serveru epilepsie.cz
[1]
:
Lékaře rozhodně volejte i u známého epileptika, pokud:
záchvat trvá déle než 5 minut (do této doby se nepočítá fáze spánku po záchvatu)
se druhý záchvat objeví s odstupem méně než jedné hodiny od prvního
po záchvatu přetrvává zmatenost
se postižený při záchvatu zranil nebo se necítí dobře
Co je epilepsie? Jednoduché vysvětlení pro laiky, základní informace: http:/ / www. zbynekmlcoch. cz/ info/
neurologie/co_je_to_epilepsie_jednoduche_vysvetleni_pro_laiky_zakladni_informace.html
Co je epilepsie, jak funguje mozek, základy anatomie: http:/ / www. zbynekmlcoch. cz/ info/ neurologie/
co_je_to_epilepsie_jak_funguje_mozek_zaklady_anatomie.html
Staré názvy epilepsie - padoucnice, padoucí nemoc
Celotělové křeče 53
Historky k výkladu
•• Pozor po křečích
Měla jsem kamaráda epileptika. Říkám měla jsem, protože jednou dostal nějaký silnější záchvat a byl doma sám. Po
záchvatu zůstal v bezvědomí, na zádech a udusil se. V 23 letech. (Margot)
• „Mrtvé kočky v předsíni“
Záchranka přijede pro kluka (tak 20 let) v křečích. V bytě je také jeho maminka, trošku podivínská paní v noční
košili. Sanitka už je na odjezdu, když si uvědomí, že v předsíni viděli mrtvé kočky. Šlo o otravu CO z karmy, i ta
žena již byla přiotrávená.
•• Pokémoni
Citace z magazínu Pátek Lidových novin (28.12.2007, str.17): Před devíti lety ostatně vyvolal v Japonsku populární
televizní pořad o kapesních příšerkách (Pokémoni) epileptické záchvaty u 685 osob, převážně dětí. Záchvaty se
dostavily, když jedna z kreslených postaviček začala rychle pálit červené střely ze samopalu, takže z televize
vycházely intenzivní záblesky. Podle britských údajů je riziko vyvolání záchvatu při sledování televize asi jeden
případ na tři miliony diváků, ale u dětí ve věku sedmi až devatenácti let je výskyt této fotosenzitivní epilepsie pětkrát
vyšší. Podle směrnic Americké pediatrické akademie by se proto děti mladší dvou let neměly na televizi dívat vůbec.
Podle ústního doplnění (možná mýtus) se událost zmínila ve večerním zpravodajství, včetně ukázky pořadu.
Epileptický záchvat dostalo 60 dospělých --DRobert 24. 11. 2009, 06:21 (UTC)
•• Epilepsie na stavbě
MUDr. Jiří Knor - ZZS hl.m. Prahy
Představme si hrubou stavbu rodinného domu s majitelem, který dostal záchvat, a skupinu stavebních dělníků, kteří
jsou svědky události. Všichni v montérkách, prší, na stavbě bláto. Co bleskne zachráncům - laikům hlavou? Mají
dobrou vůli pomoci. První myšlenka je potlačit křeče. Tři silní chlapi tedy zalehnou křečujícího muže tak, že kosti
praskají, a navíc se po odeznění záchvatu nemůže nadechnout. Druhá myšlenka je předejít pokousání - a čtvrtý
zachránce chce také pomoci. Po ruce je násada lopaty, která se však do úst, zejména u křečujícího člověka, vejde
dost obtížně…
Při příjezdu výjezdové skupiny záchranné služby na místo události jsou zachránci sice unaveni, ale s pocitem, že
pomohli zachránit lidský život. Pacient není směrován na neurologické oddělení, jak bývá při této diagnóze obvyklé,
ale jeho stav vyžaduje především traumatologické ošetření. Ke stomatologovi na protetiku bude docházet ještě
dlouho.
Popsaný případ je velmi poučný, i když jako úraz při domácím kutilství ho lze hodnotit až po poskytnutí "první
pomoci". Epilepsie je velmi nepříjemná choroba. Laik, který poprvé vidí záchvat typu grand mal, je vždy zaskočen a
často reaguje naprosto neadekvátně. Poskytnutá "první pomoc" takovým zachráncem pak sama může vést k
závažným komplikacím. Situace vypadá dramaticky, postižený se náhle v bezvědomí, často s neartikulovaným
výkřikem zhroutí k zemi, má generalizované křeče, často v důsledku bezdeší promodrá, může mít pokousaný jazyk,
může být pomočen, často si při pádu způsobí tržnou ránu hlavy. V lepším případě - a to v drtivé většině těchto stavů
- křeče spontánně odezní, pacient se během chvilky začne probouzet do zmatenosti, a v této fázi je většinou zastižen
výjezdovou skupinou záchranné služby.
• „První příjem v roce“:
V jisté nemocnici měli každoročně na Silvestra na příjmu stejného pacienta. Epileptika, kterému sledování
ohňostroje vždy vyvolalo záchvat, ale nikdy by si ten novoroční neodpustil…
Celotělové křeče 54
Metodika pro lektory
Jasně zdůrazněte že nejde o křeč v lýtku. Ptejte se studentů, kdo celotělové křeče viděl, jak dlouho trvaly, jak se při
tom pozorovatel cítil.
Ideální je použít videa nebo demonstraci křečujícím lektorem.
Možná videa:
http://www.youtube.com/watch?v=FayZEtZShBc&feature=related - skutečné,nepostihující celé tělo, dítě
http:/ / www. youtube. com/ watch?v=rTWGEfHrWNE - skutečné, mladík, po ukončení přetrvává porucha
vědomí s mírným zapadáním jazyka (chrápání)
Pouštějte raději bez zvuku, v komentáři upozorněte, že mohou vypadat i jinak. Křeče na videích jsou epileptické trvají
dlouho, křeče při snížené hladině cukru a zvláště při zástavě jsou krátké.
Chceme-li začít mikrosimulací 1:1, je nutné při zadávání simulantům realisticky ukázat jak křeče vypadají.
Výklad začínáme otázkami:
•• Co jste viděli?
• Co jste dělali? → píšeme na flip jen to co je správně a tak, aby nám to vycházelo do struktury, kterou na flipu
chceme a zároveň vyvracíme mýty.
Běžná (a pochopitelná) laická reakce je vyvíjet mohutnou aktivitu při křečích a s nezájmem se odvrátit od nudně
ležícího bezvědomého. Proto správný přístup "při křečích nic a po křečích ryc" není snadno nacvičitelný.
Diskuze se vždy převede na epilepsii (nejčastější křečový stav). Pokud toto téma nechceme probírat až v další části
kurzu, je nutné po výkladu o epilepsii opět zdůraznit i jiné příčiny křečí. Febrilní křeče u dětí jsou dalším tématem,
které nám tuto kapitolu zamlží a protáhne.
Poslední výstřel
BĚHEM KŘEČÍ chraňte hlavu
PO KŘEČÍCH kontrolujte dýchání
Autoři Robert Pleskot a Markéta Haladová
Reference
[1] http://www.epilepsie.cz/pro-pacienty/clanek/27-Prvni-pomoc-pri-epileptickem-zachvatu/index.htm
Změna chování - "je divnej" 55
Změna chování - "je divnej"
Autoři Matúš Nižnanský a Barbara Nižnanská
Souhrn
Změna chování je porucha vědomí, která může být způsobena řadou příčin - úraz hlavy, mrtvice, cukrovka, otravy a
další. Všechny ale mají v konečném důsledku vliv na mozek, který je za chování zodpovědný. Jakmile se začne
někdo ve vašem okolí chovat divně, jinak než očekáváte, zkuste se zamyslet co tomu předcházelo, co mu může být.
S postiženým komunikujte klidně, nenechte se strhnout k agresi, dbejte na vlastní bezpečí. Komunikace může být
hodně obtížná a setkání se s takovým stavem může být i pro vás psychicky náročné. Stav se může dál vyvíjet a
měnit, postiženého sledujte.
Dramaturgická poznámka pro lektora
"Je divnej"je téma problematické, protože pokrývá širokou škálu příčin i projevů. Je vhodné s jednotlivými stavy
výklad propojit - jako úvod do nich či jako jejich shrnutí. Zaměřujeme se hlavně na poruchu chování, ostatní
příznaky daných stavů podrobně vysvětlujeme v samostatných přednáškách. Důležité je vysvětlení společné příčiny
v mozku a podtržení závažnosti stavu. Upozorňujeme na problematičnost výroku "ten je jenom opilý..." Omlouváme
se za nespisovný název, zdůrazňuje laický přístup bez jasné diagnózy.
Osnova výkladu pro studenty
• úvod do vědomí – co to je, jak funguje, na čem závisí
• propojení změn chování na poruchy vědomí a život ohrožující stavy
• příčiny změn chování (úraz hlavy, cukrovka, otravy, mrtvice, podchlazení...)
• co s člověkem, který "je divnej"
Výklad pro studenty
Ve skriptech str. 29
Vědomí je základní životní funkce, která nám umožňuje komunikovat, reagovat, pohybovat se, vykonávat cílenou
činnost. Vědomí je obrazem funkce mozku. Aby mohl mozek správně fungovat, potřebuje stálý přísun kyslíku a
cukru a zároveň je nutné, aby se z jeho buněk odstraňovaly metabolity a škodlivé látky. Pokud z jakékoliv příčiny
nemá k dispozici kyslík a cukr a škodlivé látky se tam hromadí, nebo dokonce dodávají, přestává fungovat správně.
Začne dělat chyby a to se projeví na jakékoliv činnosti lidského organismu, kterou řídí – hned od začátku i na stavu
vědomí člověka. Stav mozku posuzujeme podle reakcí člověka - používáme stupnici BOReC, nebo podle jeho
chování.
Člověk je při vědomí (většinou bdělý nebo oslovitelný), ale došlo k změně jeho chování – je divnej. Chová se jinak
než obvykle, než jak jsou jeho příbuzní či přátelé zvyklí. Může se to projevit jako ospalost, zmatenost, lhostejnost,
dezorientace, kolísání emocí, poruchy paměti, agresivita (slovní i fyzická), úzkost, panika …
Příčiny změny chování:
• cukrovka (nedostatek nebo extrémní nadbytek cukru)
• otravy (alkohol, drogy, plyny a další látky – obsahují škodlivé látky, které mozku vadí)
• mrtvice (porucha krevního oběhu v mozku – ucpaná céva nebo krvácení)
• úraz hlavy (otřes mozku)
Změna chování - "je divnej" 56
• epilepsie (příčina je přímo v mozku), před záchvatem může být krátkodobé zvláštní chování. Po záchvatu křečí je
mozek vyčerpaný, než se "vzpamatuje", může být přítomna změna chování, únava nebo agresivita.
• podchlazení, přehřátí
• výšková nemoc
• akutní stresová reakce - úlek, vyděšení
• psychické onemocnění - psychóza, deprese, manie...
Změny chování sice člověka většinou přímo neohrožují na životě, signalizují ale, že něco není v pořádku. Příčina,
která je vyvolala, může být stále přítomna. Je proto riziko, že se stav bude vyvíjet dál. Změna chování může přejít ve
změnu vědomí (BOReC), až v život ohrožující stav. To, co v mozku vyvolalo poruchu funkce s následkem změny
chování, může vyvolat i další, pro přežití organismu závažnější následky (porucha kontroly dýchání, krevního oběhu,
vnitřního prostředí). Nemusíme stanovovat diagnózu, je ale důležité, abychom vyšetřili příznaky závažných stavů a
podle toho, co zjistíme, se rozhodli buď volat 155 (většinou), postiženého odvezli do nemocnice, případně ho hlídali
doma.
Co s tím?
Na začátku myslíme na bezpečnost a mechanismus úrazu. Sníh padající ze střechy může hlavu rozbít i nám. Oxid
uhelnatý, kterým se přiotrávil kamarád, vyvolá za chvíli stejný účinek u všech okolo. Pokud postižený ztrácí vědomí,
zakláníme hlavu a kontrolujeme dýchání - viz druhý krok.
Až potom se můžeme začít zamýšlet nad tím, co se mu stalo a jak mu můžeme pomoct. Snažíme se zjisti informace,
jak rychle se stav vyvíjel, co postižený před tím dělal a zda se s něčím neléčí. Ve většině případů je nutné volat 155,
jedná se o poruchu funkce mozku, to je závažný stav.
Chová se divně - pátráme po příčině:
– Má příznaky mrtvice - asymetrie v obličeji, potíže s vyjádřováním/artikulací, neschopnost předpažit
obě ruce? Ihned volat 155, sledovat.
– Praštil se do hlavy, nepamatuje si co se stalo - Volat 155, sledovat.
– Měl záchvat křečí- Volat 155, pozor na možnost otravy a nebezpečí z toho pro vás plynoucí.
– Léčí se s cukrovkou, či je vyčerpaný, bledý,potí se ale neprošel žádným úrazem -Pokud je schopen
sám udržet hrnek, dejte mu honem cukr. Sledujte ho, pokud se stav nelepší, volejte 155.
– Otrávil se něčím co snědl či vypil. Houby, prášky, nemrznoucí směsi a pod. - volejte 155, zajistěte
zbytky toho, co snědl, popř. zvratky. Více viz otravy.
– Může být podchlazený? Pokud je apatický, oslovitelný, neochotně komunikující - zavolat 155, položit
a co nejlépe zateplit. Nerozhýbávat!
– Vůbec netušíte co se mu může být, ale chová se divně, nereaguje normálně - volat 155, evidentně s
mozkem není něco v pořádku. I psychické postižení si vyžaduje péči lékařů. Sledujte ho, stav se může
vyvíjet.
- Je bezpochyby opilý? Velmi častá a neméně záludná situace. Všechny ostatní příčiny mohou působit
spolu s opilostí. Samotná opilost je otravou, která zabíjí mnoho lidí, především vdechnutím zvratků.
Hlídejme opilé a nechávejme je spát na boku. Těžká opilost bez reakce na bolestivý podnět patří do
nemocnice.
Jak se k divnému člověku chovat?
Několik obecných rad, nejsou to žádná závazná pravidla, můžou nastat situace, kdy to tak úplně platit nebude, škála
divného chování je široká:
– Přistupujte k postiženému opatrně, zepředu. Pokud se vám nezdá, zastavte se pár metrů od něj.
Změna chování - "je divnej" 57
– Mluvte klidně a zřetelně. Vysvětlete, že mu chcete pomoci. Je dobré se představit, zkusit zjistit jméno
postiženého, pokud ho nevíte. Když ho zjistíte či víte, může být dobré ho oslovovat jménem.
– Zkuste zjistit co se stalo, jestli mu něco chybí.
– Při známkách agresivity či pokud je ozbrojený (stačí nůž) radši utíkejte a čekejte na pomoc odborníků.
Co nedělat, čemu se vyvarovat:
– agresi neopětujte, ani tónem hlasu.
– nechovejte se k postiženým jak k malým dětem ("ahá, tady nás to bolí, no to bude dobrý..")
– nelžete jim, neslibujte nemožné. Už nevinné "to bude vše v pořádku" může být vnímáno negativně,
pokud je situace hodně vážná. Postižený to ví stejně jako vy. Lepší může být "snažíme se vám pomoci,
děláme vše pro to aby to bylo dobré"
– nebavte se o nich nad nimi, nejsou hluší a je to nepříjemné.
– neprovokujte.
Pokud bude postižený ohrožovat sám sebe nebo své okolí, dobře se rozmyslete, než ho půjdete "pacifikovat" a radši
od toho ustupte. V mezních stavech je poraněný schopen vyvinout obrovskou sílu. Postiženého nadále sledujte (s
odstupem), o vývoji situace informujte záchranáře (policii si zavolají sami) a čekejte na profesionály.
Podklady pro odpovědi na dotazy studentů
Co je teda samotnou příčinou divného chování?
Chování je řízené mozkem. Jakákoliv příčina, která ovlivňuje jeho funkci, se může projevit změnou chování.
1) Nejčastější příčinou těchto stavů je, když má mozek málo kyslíku:
• Do mozku nedoteče krev (vykrvácení, nemoci srdce a krevního oběhu - mrtvice, nervové poruchy, dehydratace,
těžké popáleniny, závažné infekce)
• V krvi je málo kyslíku (otravy plyny)
2) K dalším příčinám patří, když se mozku nedostávají potřebné látky nebo naopak přebývají nepotřebné (cukrovka,
metabolická onemocnění, otravy - léky, drogy, alkohol…, onemocnění vnitřního prostředí, iontový rozvrat, porucha
acidobazické rovnováhy, psychiatrická onemocnění
3) Přímé poškození mozku (úraz, epilepsie, nádory mozku, krvácení do mozku, horečka)
4) Jiné (podchlazení, přehřátí, psychické poruchy)
Má vůbec cenu se s takovým člověkem bavit?
Určitě ano. Kromě toho, že se od něj můžeme něco dozvědět, máme přehled o vývoji jeho stavu – vidíme jestli a jak
se mění. Navíc ho navázáním komunikace můžeme uklidnit, můžeme zjistit cenné informace, co se vlastně stalo.
Co když se pomoci brání?
Opakovaně se pokoušíme mu vysvětlit, že mu chceme pomoct, že tu pomoc potřebuje. Pravdivě popisujeme jeho
stav a situaci. Pokud to nepomáhá, držíme si odstup a snažíme se zůstat u něj. Pokud začíná být agresivní, z důvodu
vlastní bezpečnosti se vzdálíme.
To ho jako nemůžu jednoduše zpacifikovat?
Radši ne. Ono to totiž vůbec není jednoduché. Za prvé je riziko, že ublíží on nám, nebo my jemu, za druhé člověk ve
stresu má obrovskou sílu a oproti nám minimální zábrany v tom co dělá, takže i při výrazné přesile se nám to
pravděpodobně nepovede.
Co když je agresivní slovně?
Je důležité neopětovat to, mluvit klidně, slušně. Nejčastější příčina agresivního chování je, když postiženého člověka
ignorujeme (on se na něco ptá a my mu neodpovíme), pokud mu lžeme, nebo se k němu chováme jako k cvokovi a
Změna chování - "je divnej" 58
pokud na něj křičíme, dáváme mu příkazy bez zdůvodnění a podobně. Agresivita se tak většinou eskaluje, proto je
důležité s ním komunikovat správně od začátku.
Fakt není žádná situace, kdy je možné agresi opětovat?
Ne. Utečte, pokud jde o Vaši bezpečnost. Nezachraňujte lidi proti jejich vůli.
Další informace pro zvídavé lektory
Vědomí podmiňuje bdělost (vigilita.) Posuzuje se kvantitativně (bdělost je do určitého stupně změnená) a
kvalitativně(bdělost je zachovaná,ale je přítomna změna chování).
Pro kvantitativní hodnocení se využívají různé škály a stupnice - ve ZDrSEMu jednoduchá stupnice BOReC. V
urgentní medicíně je používaná Glasgow Coma Scale. Hodnotí otevírání očí, slovní odpověď a pohyb končetin.
Nejlepší bodové ohodnocení je 15, což je bdělý člověk. Zda je člověk orientován, stupnice nehodnotí. Nepřítomnost
reakce se hodnotí vždy 1 bodem. Nejnižší ohodnocení je tedy 3 - zcela nereagující bezvědomí, Je-li celkový součet
méně než 8 bodů, jde o hlubokou poruchu vědomí. Pro laika je stupnice složitá a nemá smysl ji vyučovat. Slovní
popis reakce na podnět ji zcela nahradí: "Vypadá,jako když spí, ale když ho štípnu, trošku zasténá a zašátrá rukou"
(odhad GCS 6-8).
Při kvalitativních poruchách vědomí dochází ke změnám psychických funkcí, jako jsou vnímání, myšlení, afektivita,
paměť, emoce, jednání, atd - co se na postiženém člověko projeví jako změna chování.
Historky k výkladu
Děvče po příchodu z diskotéky začalo doma pobíhat ve spodním prádle, úplně mimo. Rodiče volají záchranku a
všichni společně se snaží zjistit (u kamarádek), co si asi „šlehla“. Ty se zapřísahají, že nic, že pily jen džus. Nic z
nich nedostanou. Už ji nakládají do sanitky, když jim přijde divné, proč je vlastně skoro nahá. Vrátí se do bytu a ptají
se na to. Dozvědí se, že po příchodu se chtěla jít vykoupat a v koupelně se přiotrávila CO.
Metodika pro lektory
Je divnej je obsáhlé téma, zahrnující velké množství různých stavů. Lektor musí mít jasno v tom, co chce účastníkům
sdělit, do jaké míry se chce pouštět do zmiňování a vysvětlování jednotlivých stavů a příčin, aby se v tom příliš
nezamotal.
Vysvětlíme, kolik stavů se může projevovat stejně jako opilost. I "pouze" opilý člověk se může praštit do hlavy.
Snažíme se poukázat na propojení poruch chování z různých příčin na základě postižení funkce mozku.
Poukazujeme tak na podobný příznak těchto stavů a zároveň klademe důraz na možnou závažnost stavu.
Klíčové je vysvětlit zásady komunikace s člověkem, který se chová divně. Zejména zdůraznit nutnost vyhýbat se
konfliktu a agresi.
Výklad je možné uvést mikrosimulací se zapojením různých poruch chování a následně tyto stavy používat v
simulacích v průběhu kurzu. Na krátký kurz se ale tato mikrosimulace spíše nehodí, je příliš náročná (na herecké
výkony, "vžití se" do role..).
V simulacích je klíčové podrobně poučit figuranty, co mají dělat a jak se mají chovat (nevrlý až agresivní, apatický,
ospalý, nepamatující si na událost, zmatený, hysterický...). Je vhodné, aby to lektor sám předvedl a dal jim tak
představu jak to má vypadat.
Pozor na opětovanou agresi zachránců, v případě, že se v simulaci vyskytne, je důležité se k ní v rozboru vrátit a
zdůraznit správný postup.
Autoři Matúš Nižnanský a Barbara Nižnanská
Volání tísňové linky 59
Volání tísňové linky
Autor Robert Pleskot
Souhrn
Volání na 155 je často jedinou první pomocí, která má u závažných stavů smysl. Medicína v divočině nemá pro
většinu život ohrožujících stavů řešení.
•• Nezavěšuj první
•• Poslouchej a odpovídej
•• Koho nenajdou, nezachrání (kritická místa lokalizace)
•• Kde, co se stalo, mechanismus úrazu, dýchá normálně?
Dramaturgická poznámka
Volání linky 155 není třeba vykládat. Krátká zmínka stačí, zbytek se student naučí při nácviku. Nadbytečná diskuze
je vždy o technickém zabezpečení linek, případně pár veselodrsných historek.
Výklad
obsah slidů dole na str 15 a uprostřed na str 20
Jaké číslo volat?
Vždy na 155, pokud selhává technika zkuste 112.
Kdy vlastně voláme 155? Můžeme ve všech třech krocích. V prvním, pokud je mechanismus úrazu zcela jasný a stav
pacienta v dané situaci obtížně zjistitelný (kvůli množství pacientů nebo hrozícímu nebezpečí). V druhém, pokud
jsou změny v dýchání nebo vědomí. Ve třetím kroku voláme 155, pokud jsme odhalili závažný stav i když (dosud)
nejsou změny v dýchání nebo vědomí.
Co říci do telefonu?
Nejprve říci KDE, pak teprve CO. A nikdy NEZAVĚŠUJEME PRVNÍ.
Jak popsat místo?
adresou a popisem přístupu od tabulky s adresou
nevíte-li, kde přesně jste, popisem okolí (dispečer někdy zná a vždy má mapy)
ve městě číslo na sloupech veřejného osvětlení všude? i v Evropě?
Návrh rozhovoru:
- představit se
- říci město, adresu, patro, jaká je na dveřích vizitka, zajistit otevřené dveře, vyslat někoho před dům čekat na
sanitku
- jméno (muž x žena, věk, vnímá x nevnímá, mluví x nemluví, co ho/jí bolí … nemusíme říkat diagnózy
- je-li člověk nedýchající, zahajujeme resuscitaci po skončení volání. Je vhodné přepojit na hlasitý odposlech.
- NEZAVĚŠUJ PRVNÍ
Nepřednáším epos, spíše telegram (shrnutí): pohlaví, věk, (jeho jméno), co mu je, kde je. To stačí.
Okamžik vyslání vozu není okamžikem ukončení hovoru, dispečerka předává adresu do systému, záchranáři vybíhají
a jedou a rozhovor může stále pokračovat.
Je dobré sdělit zdravotníkům mechanismus úrazu. Ono totiž zní o dost jinak tvrzení:
Volání tísňové linky 60
a)„On tady spadnul a teď tu leží na trávníku.“
b)„On tady spadnul z 6. patra a teď tu leží na trávníku."
c)"Bolelo ho na hrudi a najednou spadnul a teď tu leží na trávníku.“
Po zavolání:
fyzicky otevřít přístupové dveře a něčím je zajistit v otevřené poloze.
kontrolovat zraněného/nemocného. Volám-li sanitku, když člověk ještě dýchá a pak přestane, je dobré sanitku
volat znovu s novými informacemi.
Podklad pro dotazy studentů
155 - v současnosti volat jako první volbu, pokud neselhává technika
nedochází ke zdržením jako v případě volání 112 (přepojování, vykládání téhož)
zdravotničtí profesionálové, někde Vás mohou i nadále instruovat, v případě nejistoty o volání poradí
112 - volat při nedostupné Vaší síti, nebo při jazykových problémech
má vysokou technickou podporu, v případě přetížené, nebo špatně dostupné sítě, může dojít k neprůchodnosti
všech volání vyjma volání na 112
operátorky hasičů, delší doba čekání
funguje bez kreditu, SIM karty a při zamčené klávesnici
linka pro cizince, u nás pouze přepojuje na 155, je možné, že všechno „odvyprávíte“ a přepojí Vás na 155, kde
budete všechny podrobnosti vykládat znovu
112 může v nouzi zaměřit mobilní telefon ( od ± 200 m ve městě až k 11 km v terénu).Pokud nevím, kde jsem,
volám 155 i v tomto případě. Vyšlou záchranku do oblasti a vyzvou nás k zavolání 112, kteří nás lokalizují (signál
mobilního telefonu) a zpřesní trasu sanitky.
Více o technice lokalizace na mobilmania.cz
[1]
Nerudné dispečerky?
asi třetina rozhovorů na tísňových linkách jsou tzv. "krátké hovory". Je to nejčastěji jednovětá výzva k
oralnímu sexu s vulgárním oslovením dispečerky. „Vy*** mi, ty p***!“
GPS navigace lze rovněž použít při určování místa. Jen některé dispečinky najdou místo dle souřadnic, je potřeba se
dohodnout s dispečerem. Zatím se spíše osvědčuje popis místa.
Metodická část
Nemá smysl vykládat tuto kapitolu rozvláčně, v kurzu na ní dáváme cca 5 minut, zbytek zabere diskuse, která se
opakovaně vrací. Důraz je nutno dát na nácvik, rozhodující je profesionálnost "dispečera"
•• lektor, který hraje dispečera, musí znát alespoň přepisy hovorů, ideální je absolvování kurzu TANR pražské ZZS
•• formální představení (Zdravotnická Záchranná Služba, tísňová linka, dobrý den)
•• správně pokládané dotazy (kde se nacházíte? co vidíte? takže je to ulice u ...? co se stalo? dívá se na Vás? dýchá?
zdvihá se mu pravidelně hrudník? řekněte mi až se nadechne?
•• během hovoru záměrně neudržujeme oční kontakt a přijímáme a komentujeme informace jen sdělené "po
telefonu"
•• pokud nechcete poskytovat informace při opakovaném volání (zachránce začíná resuscitovat), řekněte účastníkovi
"vybil se Ti mobil"
Vždy nechte účastníky v úvodních simulacích prožít zadání špatné adresy a neumožnění přístupu
Rozhovor s Ondřejem Fraňkem, šéfem pražského dispečinku
[2]
Volání tísňové linky 61
Nahrávky 155
http://www.ppomoc.cz/nahravky-155/Nahrávky vznikaly ve studiu, ale operátorky jsou skutečné operátorky ze
záchranky, aktéři jsou najatí herci, doplněné efekty.
Přepisy hovorů
• Vzorové rozhovory v přílohách příručky NAPLNO
[3]
• Dopravní nehoda, instruktivní je proces upřesňování místa v terénu
[6]
• Dehydratované dítě, velmi dobrý přepis rozhovoru, hlídání dechu, lokalizace místa ve městě
[4]
• Krvácení do střev, instruktivní je doporučení při možném zhoršení stavu
[5]
Poslední výstřel
Volej 155 a nezavěšuj první
Autor Robert Pleskot
Reference
[1] http://www.mobilmania.cz/default.aspx?article=1107567
[2] http://www.hvezdazivota.cz/clanek/1480-zdravotnicke-operacni-stredisko-tam-to-vsechno-zacina/
[3] http://naplno.osjak.cz/download/prirucka.pdf
[4] http://domaci.ihned.cz/c1-37500160-pribeh-z-tisnove-linky-ii-moje-dite-nedycha-vydrzte-doktor-uz-jede
[5] http://zpravy.ihned.cz/lehke-zpravy/c1-37500220-pribeh-z-tisnove-linky-iii-tekla-do-nej-krev-psi-stekali-jako-o-zivot
Stabilizovaná poloha
Autoři Robert Pleskot a Kristýna Schnáblová
Souhrn pro studenty
Stabilizovaná poloha je jakákoli poloha na boku, z níž není snadné se překulit, hlava je lehce v záklonu podložená
rukou, aby případně bylo kam zvracet a člověk to vzápětí znovu nevdechl. Je to poloha určená pro zotavení
(například vystřízlivění) a situace, kdy potřebujeme bezvědomého na chvíli opustit. Dáváte-li kohokoli do
stabilizované polohy, musíte si být jisti, že dýchá a dýchání i nadále kontrolovat. Okamžité přetočení do
stabilizované polohy je vhodné pokud neoslovitelný bezvědomý začíná zvracet.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Stabilizovaná poloha je ideální polohou pro většinu poruch vědomí. Bohužel nelze v prvních vteřinách odhadnout,
koho touto polohou naopak definitivně odepíšeme. Používání této polohy ihned, vždy a všude je velmi urputným
mýtem první pomoci. Nenechte se strhnout k výkladu stabilizované polohy během prvního probírání postupu u
bezvědomého.
Výklad pro studenty
Skripta str 23
Naprostá většina z nás si už ze školy pamatuje, že „bezvědomé lidi jest vhodno do stabilizované polohy otáčeti“.
Navíc přiznejme si to – pohled na člověka úhledně položeného na boku, s rukou pod hlavou je mnohem příjemnější,
než na někoho rozvaleného uprostřed chodníku na zádech. Vypadá totiž skoro jako by klidně spal. Co na tom, že
Stabilizovaná poloha 62
srdce se mu zastavilo ještě než byl kolemjdoucími takhle hezky uložen. Nebo na tom, že ještě chvíli dýchal, a pak
přestal, aniž by si toho někdo všiml. Vždyť takhle na boku vypadá docela přirozeně a v pohodě. Možná ale, že
resuscitace by mu byla pomohla o něco víc.
V čem je tedy problém? Jsou totiž chvíle, kdy stabilizovanou polohou člověka prostě dorazíte. Jaké jsou základní
předpoklady pro to, abyste o přetočení člověka na bok vůbec uvažovali? Musíte si být především jisti, že normálně
dýchá (zjistíte nejlépe u člověka ležícího na zádech se zakloněnou hlavou). Máte-li v tomto směru jakoukoli
nejistotu, stabilizovaná poloha je hodně špatný nápad.
Stabilizovaná poloha má v první pomoci své pevné místo. Je dobré do ní umístit každého bezvědomého, kterého
musíme opustit, jdeme-li například hledat pomoc. V téhle podobě nehrozí udušení zapadnutím jazyka, ani utopením
ve vlastních zvratcích (proto třeba nelze než vřele doporučit otáčení našich alkoholem zmožených přátel do této
polohy:-)).
Metodika pro lektory
"Stabilizovaná poloha je dobrá vždy a všude" je zoufalý výsledek mnoha kurzů první pomoci. Přitom je zotavovací
poloha velmi dobrým manévrem, který může zachránit mnoho opilých a zfetovaných.
Velkým odpůrcem této polohy je vedoucí pražského dispečinku MUDr. Ondřej Franěk. Viz: "Laici převážně
převracejí zástavu srdeční na bok"
[1]
Zásadní problémy stabilizované polohy
1.1. okamžité převalení nalezeného bezvědomého na bok po prvním lapavém dechu
2.2. obtížná kontrola dechu narozdíl od polohy na zádech
3.3. mylný dojem, že člověk spí, tj je v pořádku
4.4. matoucí název - výraz "je stabilizován" sugeruje vyřešení problému, zachránění
5.5. 100% ZNALOST a uvedení ve VŠECH učebnicích jako první reakce na bezvědomí. Podobně jako pět T se to
hezky učí a název je svůdný
6.6. žabomyší spory o tom, která z poloh na boku je ta správná a jak do ní bezvědomce natlačit
Doporučení pro nácvik
Ukažte varianty polohy na boku, vysvětlete, že cílem je poloha hlavy a těla, nikoliv "správné" postavení končetin.
Zdůrazněte detaily:
pokrčení končetin na straně ležící na zemi (stabilizace těla, uvolnění břicha)
mírný záklon hlavy (otevření dýchacích cest)
podložení hlavy rukou (aby bylo kam zvracet)
Postupy "jak jedině správně" otočit člověka na bok nemá smysl trénovat. Zautomatizování převracení spíše
podporuje rychlé přetočení na bok v průběhu prvních deseti vteřin (když to umím rychle tak to rychle udělám) Spíše
nechte cvičit studenty v nesourodých dvojicích, aby si zvláště menší postavy zkusili manipulaci s osobou těžší a
větší.
Stabilizovaná poloha 63
Doporučení pro výuku
Zatím jsme nedošli k jednoznačným metodickým doporučením. Vcelku se shodujeme na:
•• trvalé položení dýchajícího bezvědomého na bok je možné:
•• při transportu
•• jasné odeznívající příčině bezvědomí - opilost
•• při nutnosti nechat bezvědomého bez průběžné kontroly dechu
•• kromě všeobecně rozšířeného názvu používat i vhodnější "zotavovací poloha", popisného "poloha na boku" nebo
drsného "poloha na blití"
•• nevykládat stabilizovanou polohu před resuscitací
•• vykládat stabilizovanou polohu jako součást třetího kroku je sice formálně nesprávné - bezvědomí a zvláště
zvracení v bezvědomí jsou rozhodně život ohrožující stavy, ale oddělení stabilizované polohy od standartního
postupu při bezvědomí je tím dosaženo
•• NEPOUŽÍVAT DOPORUČENÍ "když nedýchá resuscitujeme, a když dýchá dáme do stabilizované polohy"
•• okamžitě přetáčíme bezvědomého na bok při známkách zvracení (škytání, polykání, dávivé zvuky)
• před opuštěním se ujistit o normálním dýchání v čase - tj nepřetržitě měřit dýchání (30 vteřin? 1 minutu?)
•• do stabilky člověka, který alespoň nějak zareaguje???
Autoři Robert Pleskota Kristýna Schnáblová
Reference
[1] http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2011/07/
2-2-Rozpozn%C3%A1n%C3%AD-z%C3%A1stavy-ob%C4%9Bhu-laiky-%E2%80%93-nejslab%C5%A1%C3%AD-%C4%8Dl%C3%A1nek-%C5%99et%C4%9
pdf
Poranění trupu
Autoři Matúš Nižnanský a Barbara Nižnanská
Souhrn
Do poranění trupu patří úrazy hrudníku, břicha a pánve. Pomýšlíme na ně na základě vnějších příznaků a
mechanismu úrazu. Máme obavu z vnitřního krvácení a jeho následků a řídíme se podle zásad:
Předměty nevytahuj!
Vnitřnosti nezastrkuj zpět!
S pánví nehýbej!
Poranění trupu 64
Dramaturgická poznámka pro lektora
Úrazy trupu patří mezi okrajová témata druhého kroku. Je možné výklad navázat na vnitřní krvácení, se kterým úzce
souvisí, nikdy ne před ním. Na výklad obvykle na kurzu nezůstává mnoho času. Vhodné je zapojení těchto stavů do
větších simulací.
Výklad pro studenty
Ve skriptech strana 26-27
Do poranění trupu patří úrazy hrudníku, břicha a pánve. Na poranění trupu myslíme na základě mechanismu úrazu
(náraz, pád, úder). U otevřeného poranění pozorujeme viditelné příznaky (krvácení, rána, obnažení orgánů), při
uzavřeném poranění je problém skryt uvnitř. Kromě mechanismu úrazu nás můžou navést dechové obtíže, bolest,
příznaky vnitřního krvácení (bledost, únava, zvracení, pocit chladu, ztráta vědomí). Obecně postupujeme jako u
vnitřního krvácení, voláme 155, kontrolujeme stav zraněného. U otevřených poranění předměty nikdy nevytahujeme
– dokud jsou v místě průniku, fungují jako špunt, pokud bychom je vytáhli ven, hrozí krvácení. Vytahování může
způsobit i další poranění.
Poranění hrudníku
Vždy voláme 155 pokud:
- máme podezření na vnitřní krvácení
- zraněný má potíže s dýcháním (pocit nedostatku vzduchu, bolest při dýchání)
- zraněný je v bezvědomí
Pokud je schopný dostatečně dýchat, necháváme ho v poloze v sedě, kdy si může podepřít ruce. Pokud to nezvládá,
položíme ho na postižený bok. Rány pouze zakrýváme, ideálně pomocí sterilních čtverců nebo roušky. Pokud to
nemáme, postačí i čistý kapesník. Když má zraněný potíže s dýcháním, je možné zkusit ránu zakrýt dlaní v rukavici,
pravděpodobnost úspěchu je ale minimální a je nutné se připravit na zhoršení stavu. Je důležité, aby se zraněný
nenamáhal a voláme 155.
Poranění břicha
Při poranění břicha se nejvíc obáváme vnitřního krvácení. Pokud na něj máme na základě mechanismu úrazu
podezření, voláme 155 a kontrolujeme stav zraněného. Při otevřených poraněních může dojít ke krvácení nebo
dokonce k obnažení vnitřních orgánů. Krvácení stavíme tlakem v ráně, obnažené orgány se nikdy nepokoušíme
zatlačit zpět do dutiny břišní, ale přikrýváme je čistou navlhčenou rouškou (ideálně sterilní) a celé to přelepíme
igelitem, aby se zabránilo osychání orgánů. Potravinářská folie je dobrým improvizovaným krytem. Zraněného
necháváme v poloze, jaká je pro něj nejpohodlnější - často je to v leže na zádech s pokrčenýma nohama, nebo na
boku v klubíčku.
Poranění pánve
Poranění pánve bývá součástí těžkých úrazů (pády z výšky, autonehody). Pánev je kostěný kruh vystlaný cévami, do
kterého může člověk úplně vykrvácet. Při zlomeninách pánve se často poškodí cévy, které v dané oblasti probíhají.
Jakákoliv manipulace se zraněným (kromě toho, že mu působí obrovskou bolest) může krvácení značně zhoršit,
proto s ním nemanipulujeme. Přistupujeme k němu podobně jako u poranění páteře, voláme 155 a kontrolujeme stav
vědomí a dýchání.
Poranění trupu 65
Podklad pro dotazy studentů
Jak nás ohrožuje poranění hrudníku?
V hrudníku je uloženo srdce, plíce a velké cévy. V případě poranění srdce a velkých cév dochází k masivnímu
krvácení a útlaku srdce krví v jeho obalu – osrdečníku, srdce může selhat. První pomoc kromě volání 155 není žádná
a následky jsou většinou fatální. Při poranění plic se zhoršuje dýchání, může vzniknout pneumothorax, zraněný
začne hůře dýchat.
Co to je ten pneumothorax?
Pneumothorax je splasknutí plíce, díky průniku vzduchu do pohrudniční dutiny. Plíce nemá žádnou kostru, zaživa
připomíná spíš igelitový sáček. V hrudníku je podtlak, který udržuje plíci rozfouknutou. Při poranění vnikne do
hrudníku vzduch zvenku, nebo ze samotné plíce. Plíce splaskne a přestane dýchat.
Může člověk s pneumothoraxem dostatečně dýchat?
Může. Pneumothorax je většinou jednostranný. Pohrudniční dutiny mezi sebou nekomunikují, takže i pokud jedna
plíce úplně splaskne, druhá dýchá normálně dál. Zdravý člověk v klidu s jednou plící dokáže dýchat bez problémů.
Navíc, plíce nemusí zkolabovat celá, často jsou mezi ní a pohrudnicí srůsty, které kolaps neumožní, takže část plíce
dokáže dýchat i když je postižená pneumothoraxem.
Proč nedoporučujeme polopropustný ventilový obvaz?
Za prvé je hrozně komplikované ho udělat – sehnat igelit, nůžky, něco na zalepení, co bude na zakrváceném
hrudníku držet i po půl minutě. Za druhé je riziko, že to odpoutá naší pozornost od stavu zraněného. Nejdůležitější
důvod je ale ten, že to problém vůbec neřeší. Při proražení hrudní stěny ale téměř ve 100 % případů dochází i k
poranění plíce. Vzduch tedy neproudí dovnitř pouze přes hrudní stěnu, ale i ze samotné plíce. To už ani ventilový
obvaz vyřešit nedokáže, pneumothorax tam bude pořád.
Proč nedoporučujeme každou díru v hrudníku zakrýt dlaní v rukavici?
Ze stejného důvodu jako u ventilového obvazu, vzduch do pohrudniční dutiny proudí i z plíce, nejen zvenku. Ucpání
otvoru tedy stav neřeší, tlakem na ránu navíc působíme zraněnému bolest. Pomoci by to mohlo pouze v situaci,
kdyby by byla poraněná pouze hrudní stěna a plíce by byla v pořádku. Zkusit to proto můžeme, pokud se zraněnému
špatně dýchá, ale šance na úspěch je malá.
Co když má člověk polámaná žebra?
Zlomeniny žeber jsou časté a ve většině případů člověka příliš neohrožují, i když jsou velmi bolestivé. Můžou ale
způsobit poranění a krvácení z cév, které kolem nich probíhají, nebo poranění plíce (jedna z nejčastějších příčin
uzavřeného pneumothoraxu). Po každém úrazu hrudníku, kdy zraněný pociťuje bolest při hlubším nádechu, případně
při tlaku na hrudní kost či z boku na žebra (normální hrudník je pružný), by proto určitě měl vyhledat lékaře, aby se
vyloučilo krvácení a poranění plíce. Podstoupit jeden RTG je lepší než řešení následných komplikací. I při
zlomeninách žeber či hrudní kosti rozhodně zahájíme masáž srdce u nedýchajících bezvědomých. Zlomená žebra se
pod tlakem vyklenují směrem ven a riziko poranění srdce je tedy minimální.
Proč nevracíme orgány zpět?
Vyhřeznutí orgánů je v podstatě pouze u poranění břicha. Břišní stěna obsahuje svaly, které se při jejím poranění
stáhnou a způsobí že břišní stěna je tuhá a neumožní nám orgány vrátit zpět. Navíc je riziko, že bychom je tam vrátili
špatně otočené, což by mohlo vést k zástavě jejich prokrvení a velmi rychlému odúmrtí orgánů. Důležité je,
abychom zabránili jejich osychání a zmenšili tak jejich poškození do doby, než se pacient dostane na operační sál.
Velmi efektivním obvazem je potravinářská folie - velká plocha, čistota a zabraňuje vysychání.
Poranění trupu 66
Další informace pro zvídavé lektory
Každá plíce je ve vlastní pohrudniční dutině, která je ohraničená blánou – pohrudnicí. Při nádechu se stáhnou
dýchací svaly, co způsobí zvětšení objemu pohrudniční dutiny (zvedá se nám hrudník). Protože je to uzavřená dutina
tak vznikne podtlak, který umožní rozepnutí plíce a nasátí vzduchu do ní. Výdech je děj opačný – svaly se uvolní,
zmenší se objem dutiny, zmenší se podtlak, co umožní plíci kolabovat a vzduch je vypuzen ven. Problém nastává,
když do pohrudniční dutiny vnikne vzduch. Podtlakový efekt najednou nemůže fungovat, plíce kolabuje, nemůže se
rozepnout a není možné s ní dýchat.
Pneumothorax medicína rozděluje na:
- otevřený, kdy se vzduch do pohrudniční dutiny dostává přes otvor v hrudní stěně. Je málo častý (5-10%), prakticky
vzniká jen při střelných a bodných poraněních, raritně při pádu na ostrý předmět. Na hrudní stěně je díra, někdy skrz
ní uniká vzduch - tvoří se pěna.
-uzavřený, kdy se vzduch do pohrudniční dutiny dostává z plicních sklípků při poranění plíce. Je častější, pomůže
pouze ošetření poraněné plíce v nemocnici a odsátí vzduchu z pohrudniční dutiny. Na hrudníku není vidět nic, někdy
při stlačení cítíme pohyb zlomených žeber. Může také vzniknout z prasknutí zeslabené části plíc bez úrazu
-tenzní (ventilový) – může vzniknout u obou předchozích. Otvor, kterým proniká vzduch funguje jako ventil, při
nádechu umožní vniknutí vzduchu, při výdechu se uzavře (zalepí) a vzduch nemůže ven. Začne se tam hromadit,
utlačuje srdce a cévy a bez okamžité lékařské pomoci člověk umírá. Otvor může být ve stěně hrudníku, nebo v plíci tam
ovšem igelit nenalepíme.
Rozdělení pneumothoraxů je jedna z nadbytečných znalostí, které opravdu nepomohou v poskytování první pomoci,
nevykládejte je svým posluchačům.
Metodická část
Poranění trupu patří mezi okrajová témata, navazuje na vnitřní krvácení, proto se přednáší až po něm. Na krátkém
kurzu na tohle téma obvykle není čas, je možné pouze zmínit zásadní body v rámci přednášky o vnitřním krvácení.
Větší prostor je možné tomu věnovat na kurzech pro skupiny se zaměřením na outdoor, autonehody a situace, kde je
vyšší riziko úrazů.
Postup výkladu: po úvodním shrnutí a zopakování obecných doporučení pro vnitřní krvácení je vhodné přednášku
rozdělit na jednotlivé oblasti – hrudník, břicho, pánev. U každé oblasti zmínit její specifika a pak nechat prostor na
dotazy, na závěr shrnutí (5 zásad).
Lektor by si měl téma dobře nastudovat, aby byl schopný zodpovědět často složité dotazy (většinou na
pneumothorax) jednoduše a navíc v krátkém časovém úseku.
Je důležité si uvědomit, že se často jedná o závažné stavy se špatnou prognózou, účastníci si je nedokážou jednoduše
představit a na téma je málo času. Není snadné jim to přiblížit pomocí demonstrace nebo mikrosimulací, na které při
přednášce stejně není čas, na druhou stranu se poranění trupu dají výborně použít do větších simulací jako je
autonehoda, pády, po kopnutí, případně je zařadit do simulací bolesti na hrudi, obtížného dýcháni, páteře, nebo
bolestí břicha.
Jako probírátko je možné použít demonstraci vytahování “nože z rány“ za použití rajčatového džusu (alternativou je
džus jahodový, barva není tak hezká, ale dá se následně využít jako miniobčerstvění)
Autoři Matúš Nižnanský a Barbara Nižnanská
Cukrovka 67
Cukrovka
Autoři Robert Pleskot, Líba Ourodová a Barbara Nižnanská
Souhrn
Cukrovkáři vždycky cukr! Cukrovka je celoživotní nemoc, která postupným zvyšováním hladiny cukru a těžkou
dehydratací nemocného zabije. Léčba udržuje cukr v krvi na normální hladině. Při nepoměru mezi léčbou a příjmem
potravy může hladina cukru vlivem léků příliš klesnout. Dojde ke změně chování, pocení. Stav se může zhoršit až k
bezvědomí a křečím. Cukr pomůže a neublíží.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Cukrovka je problematické téma pro rozpor mezi dlouhodobou léčbou (co nejméně cukru v potravě) a okamžitou
první pomocí (podání cukru zachrání mozek). Naprosté pochopení mechanismu nemoci a léčby je pro lektora
nutností. Nepřetěžte své posluchače informacemi. Vždy je nutno propojit s tématem změny chování - laická
"diagnóza" JE DIVNEJ. První pomoc je závislá na stavu vědomí - rekapitulujte rovněž stupnici poruch vědomí.
Osnova výkladu
Skripta: str.31, 32 (komentář k obrázkům s buňkami níže)
1.1. Sladká nemoc - úvod do cukrovky a její léčby
2.2. Zdravý člověk
3.3. Moc cukru
4.4. Málo cukru
5.5. Jak dát cukrovkáři cukr
Výklad pro studenty
Sladká nemoc
Cukrovka je celoživotní onemocnění při němž organismus není schopen zpracovávat cukr. Postihuje celého člověka,
neléčená zabíjí. I léčená může po letech trvání způsobit poškození orgánů.
Obtíže nemocného vznikají z nedostatku inzulínu. Inzulin je hormon tvořený slinivkou, který pomáhá cukru
vstupovat do svalových a tukových buněk. V krvi cukrovkáře se tedy hromadí cukr, který tělo není schopné využít.
Už před tisíci lety přišel nemocný k šamanovi a postěžoval si na únavu, žízeň a neustálé močení. Šaman ochutnal
jeho moč a pravil: "Máte sladkou nemoc, brzo umřete. Uspořádejte si život, krávu (jako poplatek za diagnosu)
nechte v ohradě vlevo, sbohem". Podáváním inzulínu injekcemi začli cukrovkáři žít, ale objevily se další problémy.
Cukrovka 68
Zdravý člověk
Najíme se, v krvi nám stoupne hladina cukru a slinivka vyplaví inzulín. Otevřou se "dvířka" pro cukr a svaly a játra
jej zpracují. Hladina cukru v krvi zase poklesne. A takhle to jde pořád dokola. Hladiny cukru v krvi a vyplaveného
inzulinu kolísají v závislosti na příjmu potravy.
Cukru je moc!
Nemocný cukrovkou není schopen zpracovávat cukr z potravy. Vzniká paradoxní situace - cukru je v krvi hodně, ale
svalové a tukové buňky křičí hlady - bez inzulínu se do nich cukr zkrátka nedostane. Ze svalů je vysílán
signál-máme hlad! Přijímáme cukr potravou, vyrábíme ho v játrech. Hladina cukru v krvi stoupá.
Na rozdíl od svalů a jater mozek k využívání cukru inzulín nepotřebuje. Mozek je zatím spokojený.
Tělo vylučuje přebytečný cukr ledvinami společně s velkým množstvím vody. Člověk často čůrá, má neustále žízeň
a pořád pije. Může být unavený, cítit se slabý, zvracet, mít rozmazané vidění, hubne. Pokud se stav nelepší (člověk
nevyhledá lékaře) může dojít až k těžké dehydrataci, zmatenosti a následně až k bezvědomí (to už ani mozek
spokojený není). Člověk rychle a zhluboka dýchá, dech může být cítit po acetonu.
S tímto stavem v první pomoci téměř nesetkáme. Aby se neléčený cukrovkář propracoval až k bezvědomí, muselo by
to trvat dny až týdny, někdy i déle (záleží na tom, zda je organismus schopný ještě nějaký inzulin tvořit a využít nebo
ne). Člověk spíš sám vyhledá lékaře pro celkovou slabost, žízeň, nevolnost a neustálé chození na záchod. Nemocný s
přebytkem cukru potřebuje hlavně vodu a lékaře, ale podáním cukru nic nezkazíme.
Cukru je málo!
Člověk už má diagnostikovanou a léčenou cukrovku. Nejčastěji se jedná o pacienty léčené inzulínem. Na záchranné
službě se s ním setkáváme velmi často.
Mozek inzulín k využívání cukru nepotřebuje. Svaly a tuky ano. Pokud se v organismu najednou objeví hodně
inzulínu - otevřou se okamžitě všechny svalové a tukové buňky (kterých je v těle ohromné množství) a cukr naráz
spotřebují. Dojde tedy k jeho náhlému poklesu v krvi a pro mozek se ho už nedostává. Mozek bez cukru není
schopný fungovat. Na jeho fungování (i přes jeho relativně malou hmotnost v porovnání s celým tělem) je potřeba až
20% veškerého cukru. Proto okamžitě pocítí jeho pokles. Je to závážný stav, který může velice rychle vést k
bezvědomí a následně ke smrti.
Jak se stane, že je inzulínu v těle hodně?
Nemocný se zapomene se najíst.
Překvapí ho nečekaná fyzická aktivita.
Píchne si omylem větší dávku než by měl.
Modelová situace-ráno zaspí a ví, že přijde pozdě do práce. Bojí se aby nebyl průšvih. Vezme si svojí dávku
inzulínu,ale už se v tom spěchu zapomene nasnídat a rychle běží na autobus.
Příznaky
Někdo možná už zažil pocit, kdy mu absolutně došla energie. Ať už při sportu, na dlouhém pochodu, nestihli jsme se
najíst... Co cítíme? Hlad, slabost ve svalech, malátnost, zatmívá se nám před očima. To stejné bude cítit i cukrovkář.
Pokud si uvědomí v čem je problém a nají se, jeho stav se po několika minutách vrací k normálu.
Nedostatek cukru se může projevit změnami funkce mozku. Jako vystupňovaná agrese, nervozita, nesoustředěnost,
plačtivost či spavost. Změna uvažování někdy cukrovkářovi znemožní se najíst.
Člověk může být bledý, opocený, špatně vidí, může mu být špatně od žaludku, zvýší se tepová frekvence, buší
srdce.. Pokud se hladina cukru v krvi nezvyšuje, člověk začíná ztrácet vědomí.
Hrozí záměna za opilce - člověk mluví nesrozumitelně, potácí se, padá.
Cukrovka 69
Je oslovitelný, pak reaguje už jen na bolestivý podnět, nakonec nereaguje na nic, objeví se křeče.
Tento stav se rozvíjí velice rychle - jsou to řádově minuty. Je potřeba myslet na možný nástup bezvědomí a co
nejdřív podat cukry.
Co s tím?
Jestliže se cukrovkář začne chovat divně - dejte mu cukr. Pokud ho má v krvi málo, jeho stav se rychle zlepší a
můžete mu tím zachránit život. Pokud ho má v krvi hodně, situaci nezhoršíte (jako když do jezera kápnete kapku
vody). Ideální je cukr v tekuté formě - sladký čaj, kolu, rozpusťte cukr ve vodě (kolik se ho tam jen vejde). Pozor na
"light" výrobky, neobsahují cukr !
Potom mu dejte něčeho najíst (složitější cukry) - tatranku, rohlík, chleba... Najíst a napít dám člověku, je-li toho
schopen - dokud sám udrží hrníček či rohlík v ruce.
Jestli už toho schopen není, voláme 155! Vkládání kostky cukru pod jazyk, sypání cukru do úst a nalévání sladkých
nápojů je velmi riskantní. V bezvědomí jsou povolené svaly, včetně těch co kontrolují polykání a ovládají naše
kašlací reflexy. Může dojít k udušení. Ideální je poloha na boku s neustálou kontrolou dýchání.
POZOR!
Velmi častou chybnou úvahou nepoučeného laika je "píchnout cukrovkáři inzulín". Inzulín však (na rozdíl
od kostky cukru) může člověka zabít, proto jej podává pouze lékař, nebo diabetik sám sobě při plném
vědomí.
Podklady pro dotazy studentů
Může se snížit cukr i u zdravých? Jistě, jedná se o známý "hlaďák" krizi u sportovců, nebo omdlení bez snídaně na
počátku dne. Stav je krátkodobý a u zdravého člověka se upraví sám. Samozřejmě první pomoc pomůže stejně sladký
nápoj, nebo čtyři kostky cukru. Hlaďák v průběhu výkonu v nebezpečných podmínkách (zima, horolezectví)
může ohrozit život úrazem nebo ztrátou orientace. Cukr se ale u zdravého doplní vždy funkcí jater. Na samotný
pokles cukru může umřít jen předávkovaný inzulinem.
Po jakém čase cukrovkář umře na sníženou hladinu cukru? Těžko říci, jde o poškození mozku, které neovlivní
další životní fce. Nebezpečí je jen při zapadnutí jazyka. Vzhledem k nárokům mozku si myslím, že 10 min
neměřitelné glukozy už mozek poškodí. Nakolik moc??? --DRobert 11. 7. 2010, 19:48 (UTC)
Jak vlastně poznám cukrovkáře? Podkud nám to neřekne (nebo nenajdeme legitimaci), těžko. Není způsob jak
rozlišit opilce od lehce napitého s úrazem hlavy a nebo cukrovkáře. Dobře léčený cukrovkář vypadá jako zcela
zdravý člověk (dokud někde nenastane chyba).Komukoliv se změnami chování lze podat bez nebezpečí sladký
nápoj, pokud udrží v ruce hrnek.
Někteří cukrovkáři nepotřebují inzulín? Proč jsou cukrovkáři tlustí, když nemohou ukládat cukr do tuku?
Cukrovky máme dva typy:
Naprostá většina onemocnění vzniká na základě přílišného příjmu energie. Nemoc vzniká obvykle ve středním
a starším věku. Inzulín většinou není potřeba, používají se tablety a dieta. Pacienti mají nadváhu.
Asi desetina onemocnění vzniká na základě poruchy imunity obvykle v dětství. Celoživotně se musí podávat
inzulín. Pacienti mohou být hubení
Může nedostatek cukru vzniknout i u lidí, kteří jen berou prášky (tedy nepíchají si inzulín? Ano, dochází k
tomu mnohem méně než u cukrovkářů léčených inzulinem. Tabletky působí déle, takže se porucha vědomí může
vrátit. Je nutná kontrola lékařem i po najedení. Stav po předávkování tabletami je tedy minimálně stejně riskantní
jako předávkování inzulinem.
Kolik se má vlastně podat cukru? Minimálně 16 g - tedy rozpuštěné 4 kostky cukru, nebo 150 ml džusu. Tekutiny
se vstřebávají rychleji. Jinak lze podat jeden krajíc chleba. Paradoxně čokoláda je méně vhodná, protože obsahuje
Cukrovka 70
velký podíl tuků, které zpomalují vstřebávání glukózy do krve. Trvá přibližně 5-10 minut, než se cukr z přijaté
potravy v trávicím traktu vstřebá do krve stav se začne lepšit. Pokud příznaky pokračují i po 15 minutách od příjmu
potravy, je nutné přísun cukrů zopakovat.
Záchranka dává 40% cukr do žíly, při bezvědomí při snížené hladině cukru je dávka 40-80ml tj. 16-32g i.v. K
probírání dochází do 5 minut.
Proč mu nemůžu dát napít, když ten hrnek neudrží ale kouká? Nabízení nápojů je možné pokud svalová síla
postiženého stačí na udržení hrnku s nápojem, tento test nám ukazuje, že svaly krku budou schopny zabránit
vdechnutí tekutiny. Velmi instruktážní je video "Láďa je divnej".
Kostka cukru pod jazyk se fakt nedá použít? V nedostupnosti odborné pomoci lze použít vložení medu či cukru
mezi tvář a zuby. Pozor ale aby vás nemocný nepokousal! Pozor na vdechnutí.
Jak se chovat k cukrovkáři na táboře? Cukrovkáři jsou jedni z nejlépe poučených pacientů, pokud si nejste
čímkoli jistí, nebojte se jich zeptat. Jejich celoživotní léčba spočívá ve správném vyrovnávání hladiny cukru a
inzulínu v krvi. Musejí mít pravidelný režim jídla, dostatek času aplikovat si inzulín a pak se v klidu najíst. Pokud
mají u sebe laickou stříkačku s glukagonem, je potřeba si ji prohlédnout a informovat ostatní vedoucí jak vypadá a k
čemu je. Inzulín si musí pacient aplikovat vždy sám. Nikdy ho nepodává neškolený zachránce.
Někteří cukrovkáři mají u sebe záchrannou injekci?
Pokud má u sebe diabetik nouzovou laickou injekci ( oranžový obal, nápis GLUKAGEN) je možné injekčně
aplikovat hormon glukagon, který zvrátí účinek inzulinu. Je potřeba injekci i její použití znát. Pozor - injekce,
kterou najdeme u cukrovkáře vždy, je inzulín, který je při předávkování smrtelně nebezpečný !!!
Co zvýšená hladina cukru? Jako příčina bezvědomí je nesmírně řídká. Spíše se bude jednat o mírné obtíže. Může
se stát, že léčený cukrovkář z nějakého důvodu nemá u sebe inzulín. Rozbije se mu, zapomene ho doma... Cukr se
mu bude v krvi hromadit a dostane se do situace, jako když cukrovku dostával (náš obrázek č.2) Je určitě důležité,
aby tenhle nemocný co nejdříve vyhledal lékaře. Z počátku to není situace, kdy by akutně šlo o život. Ale během pár
dní by se situace mohla velice zdramatizovat. Než bude možné lékaře vyhledat,doporučíme namocnému pít hodně
vody, nenecháme ho jíst sladká kalorická jídla a omezíme jeho fyzickou aktivitu.
O veselé buňce ve třech dějstvích
(komentář k současným skriptům str. 32)
Klíčky = inzulín
Cukr = cukr (konkrétně zde kostkový, jestli je to v krvi jinak, to nevíme, my tam nebyli)
Obraz první: „buňka je ráda“
- proč je buňka ráda - protože má cukr
- když se najíme, do krve se ze slinivky vyplaví klíčky, které otevřou dvířka cukru
Obraz druhý: „buňka není ráda“
- protože je zavříno, nejsou klíčky
- volá:“Chci cukr!“
- jíme cukr
- játra vyrábí cukr
- v krvi je tedy spousta cukru
– cukr se vyplavuje močí, lidé se dehydratují a umřou - úplavice cukrová
- řešením je dodat klíčky injekčně, ale nesmí se to přehnat
Obraz třetí: „buňka se děsí, všude jen klíčky“
Cukrovka 71
- cukr se rychle spotřebuje
- mozek nemá cukr
- jde o otázku minut
- člověka zachrání přísun cukru
Základní informace pro lektory
Stavba, bourání a hormony
V živém těle probíhají dvě skupiny biochemických pochodů. Jedny staví, vytvářejí složité látky z jednoduchých.
Spotřebovávají energii a můžeme si je dovolit ve chvílích klidu a najedení. Druhé odbourávají zásobní látky na
energii a umožňují nám podat výkon. Potřebujeme obojí, utéct před medvědem i nabrat sádlo na zimu. Tyto stavy se
v extrému vylučují, ale během většiny života probíhají oba typy reakcí. V současné civilizaci převažuje stavební
režim, což je možno pozorovat na váhovém přírůstku společnosti. Naše tělo je však designováno na výkon, což
přináší mnohé civilizační choroby.
Obě skupiny jsou řízeny hormony, které vylaďují všechny části těla na správný režim - stavbu, nebo odbourávání.
Hormony jsou signální látky kolující krví. Při setkání s cílovou buňkou hormon jako klíč v zámku otevře dveře pro
nějakou akci.
Základním stavebním hormonem je inzulin, jeho hlavní funkcí je ukládat přebytky cukru. Tělo za normálních
okolností nevyloučí žádný cukr do stolice ani moči. Inzulín ukládá cukr do tří orgánů. Do svalů a jater ve formě
škrobu. Jaterní škrob slouží jako zásobárna mezi jídly a krátkodobé hladovění. Svalový škrob umožňuje vyšší výkon.
V tukové tkáni se cukr zpracovává na tuk - energetickou "konzervu" pro vytrvalostní výkon a delší hladovění.
Nedostatek inzulínu vede k nechopnosti zpracovat cukr.
Cukrovka a její typy
Nedostatek inzulinu je buď relativní (slinivka produkuje inzulin ale sval a tuk na něj nejsou schopni reagovat); a
nebo absolutní (vůbec není slinivkou tvořen). Tyto "typy" cukrovky jsou ve skutečnosti odlišné choroby, které mají
společnou vysokou hladinu cukru v krvi. Léčba může vyvolat sníženou hladinu cukru u obou typů, první pomoc je
shodná.
Asi 90%, tedy naprostá většina cukrovkářů - inzulín se produkuje, ale tkáně ho nejsou schopné využít. Postupně i
tady klesá tvorba inzulínu slinivkou. Jsou to starší nemocní, většinou tlustí často s dalšími komplikacemi (s vysokým
tlakem, vysokým cholesterolem...) Lečíme zpočátku dietou a redukcí tělesné hmotnosti. Později se přidají tablety,
které pomáhají tkáním správně inzulín využívat. I tenhle nemocný se může časem dopracovat do stavu, že bude
potřebovat inzulin. Při hladové dietě, se stav nemocných může výrazně zlepšit a obejdou se zcela bez léků. Současný
název typ II, staré matoucí názvy stařecký diabetes, diabetes nezávislý na inzulínu.
Asi 8% všech cukrovkářů - slinivka neprodukuje vůbec žádný inzulín. Na vině je porucha imunity, která přestřelí a
ničí naší vlastní slinivku. Jsou to nemocní, u kterých se cukrovka projevuje většinou již od dětství. Léčba spočívá v
dodávání inzulínu uměle. Píchá se injekcí pod kůži, nejčastějí do břicha. Další možností je kontinuální podávání
inzulínu tzv.pumpami. Pumpu má nemocný připevněnou u pasu a z ní vede jehlička pod kůži. Inzulin nejde podávat
v tabletách, protože se rozštěpí v žaludku. Během života se může objevit období, kdy není nutné inzulín podávat,
trvá jen asi rok. Současný název typ I, starší název diabetes závislý na inzulinu nebo juvenilní diabetes.
Celosvětově trvale narůstá počet cukrovkářů (hlavně II.typu). V Evropě jde nyní o cca 5% obyvatelstva. V České
republice se počet nemocných více než zdvojnásobil za posledních 25 let. Zřejmě není daleko doba, kdy tímto
onemocněním bude postižen každý desátý občan ČR (podíl bez ohledu na věk; ve vyšších věkových kategoriích
bude potom četnost onemocnění ještě mnohem větší).
Cukrovka 72
Hlavní příčinou cukrovky II. typu je pohodlný způsob života - málo pohybu s konzumací velkého množství vysoce
kalorické stravy nevhodného složení, které způsobují u velké části obyvatelstva otylost. Používá se i pojem
"kokakolonizace", vyjadřující častý příjem "macdonaldovské" stravy s poměrně vysokým obsahem sacharidů a tuků
(hamburgery hojně zapíjené kolou).
Zbylé formy cukrovky jsou vzácné, jedna z forem vzniká během těhotenství. I když odezní, je určité riziko, že za
10-20 let se u takto postižených objeví diabetes II. typu, zejména nedokáží-li udržet normální tělesnou hmotnost.
Vzdělávací film o epidemii obezity - anglicky
[1]
Léčba a pokles hladiny cukru
Úspěšná léčba cukrovky stojí na třech pilířích: inzulin, dieta a fyzická aktivita. Inzulin a fyzická aktivita hladinu
cukru snižují, proti tomu energeticky vydatné jídlo a odbourávací hormony hladinu cukru v krvi zvyšují.
Léčba cukrovky je také výrazně ovlivňována infekcí a stressem. Dochází k zvýšení hladiny odbourávacích hormonů
(adrenalin, glukokortikoidy) a hladina cukru se rozkolísá.
Podávání inzulinu se snaží napodobit přirozený režim, má však tyto omezení:
- inzulin se vstřikuje pod kůži, nikoliv do žil uvnitř břicha, směřujících od střev k játrům
- inzulin se většinou podává nárazově
- dávku inzulinu nelze plně regulovat podle množství přijaté potravy
Riziko nedostatečné, nebo přehnané dávky provází cukrovkáře po celý život. Všechny typy cukrovek, které jsou
léčeny inzulinem, nebo tabletami mohou mít komplikaci sníženou hladinu cukru. Dva ze sta diabetiků léčených
inzulínem na hypoglykémii zemřou (2,4% Oxford Handbook of Emergency Medicine)
Cukrovkář, který cítí příznaky poklesu cukru (ještě před tím, než přijdou různé projevy nevolnosti, to může být
pouhý hlad), by měl okamžitě zanechat všech činností, kterými by mohl ohrozit sebe i ostatní: řízení auta, práce se
stroji, s nástroji, s nebezpečnými chemikáliemi apod., plavání nebo pobyt v napuštěné vaně.
Hrozí nebezpečí poranění sebe nebo jiného nebo i úmrtí. Opakované stavy s minimální hladinou cukru mohou pak
zanechávat trvalé změny v centrálním nervovém systému projevující se nápadným poklesem intelektových
schopností, zejména u dětských cukrovkářů.
Hypoglykémie v Zdravotnických Novinách
[2]
Příčinou poklesu cukru může být i sauna, či slunění
Velmi dobrý přehledný článek o cukrovce na čs. wipedii
[3]
Vhodné prostudovat jako celek.
Dlouhodobé komplikace
Cukrovka je celoživotní choroba. Kromě náhodných poklesů hladiny cukru ohrožuje cukrovkáře dlouhodobě
poškození cév. Mírně zvýšené hladiny cukru rozleptávají cévy celém těle. Cukrovka je hlavní příčinou slepoty v
našich zemích a druhou nejčastější příčinou selhání ledvin. Poškození cév v nohou vede k necitlivosti, vředům a
následným amputacím.
Život ohrožují poškozené cévy v srdci (infarkt myokardu) a v mozku (mrtvice). Diabetes mellitus zkracuje život v
průměru o 8-10 let. Proto se cukrovce říká "tichý zabiják".
Léčba musí být důsledná a kontrolovaná hladinami glykovaného hemoglobinu (krevní barvivo ukazující úspěšnost
léčby). V současnosti se doporučuje včasné nasazení inzulinu u všech typů cukrovky. Je však prokázáno, že
cukrovka vznikající z vysokého příjmu energeticky bohaté stravy se dá dietou výrazně ovlivnit.
Prezentace o dlouhodobých následcích cukrovky
[4]
Rozsáhlejší stránky zaměřené na změnu přístupu k léčbě
diabetu, zajímavé.
Cukrovka 73
Další informace pro zvídavé lektory
Léčba cukrovky od starověku spočívala v přísné dietě a podávání tekutin. Mohlo to pomáhat jen malé části
cukrovkářů (těm II typu), většina jich umírala. Inzulin se injekčně používá od roku 1921.
Normální hladina cukru v krvi je 4-6 mmol/l. Cukrovku snadno diagnostikujeme u člověka, který má v průběhu dne
víc jak 11 mmol/l. Pohybuje-li se člověk na rozhraní těchto hodnot, provádějí se glukózové testy. Necháme
nemocného vypít 75g glukózy rozpuštěné v hrnku vody a pak v krvi sledujeme hladinu cukru. Hladina 11 mmol/l je
také hraniční pro přepad cukru do moči. Při vyšších hladinách je moč sladká.
Množství glukózy v 5 litrech krve zdravého člověka je asi 5 gramů, což je obsah jedné kávové lžičky. Celkové
množství glukózy v různých tekutinách a buňkách dospělého člověka odpovídá asi dvěma polévkovým lžícím.[5]
Pokud má nemocný domácí glukometr (měřič hladiny krevního cukru), měla by se hodnota krevního cukru
pohybovat mezi 4 a 7 mmol/l. Použití glukometru vyžaduje píchnutí do prstu a odebrání kapky krve, není to možné
dělat bez minimálního zácviku. Nízká hladina cukru bývá někdy signalizována písmeny „LO“.
Použití glukagonové injekce - GlucaGen HypoKit je oranžová krabička obsahující hormon glukagon ve formě
prášku a injekci s vodným roztokem. Injekce neobsahuje glukózu, nýbrž pouze hormon glukagon, stimulující
enzymy štěpící jaterní škrob (glykogen). Před aplikací je nutno vstříknout vodný roztok z injekční stříkačky do
ampulky s práškem glukagonu, protřepat a natáhnout hotový roztok glukagonu zpět do injekční stříkačky. Lze
aplikovat jak podkožně, tak i do svalu (přičemž ze svalu se glukagon vstřebává rychleji). Při bezvědomí jde o čas,
tudíž je třeba aplikaci provést co nejrychleji, protože nulová hladina cukru může poškodit mozek. Nejlépe je
postiženému píchnout injekci (klidně i přes oděv) do stehenního svalu. Pokud se glykémie začne zvedat, počkáme,
až diabetik nabude vědomí a dáme mu sladké jídlo (nejlépe v tekuté formě). Pokud se však diabetik z bezvědomí
neprobere, je třeba zavolat rychlou zdravotnickou pomoc. Podání glukagonu ústy nepřichází v úvahu, protože v
trávicím traktu se glukagon rozkládá. Použití glukagonu jako prvotní a nejlepší první pomoci při snížené hladině
cukru je diskutabilní. Játra nemusí žádnou významnou zásobu glykogenu obsahovat, případně mohou být enzymy
štěpící glykogen inhibovány předchozím požitím alkoholu - v obou případech je glukagonová injekce neúčinná.
Vysoká cena injekce a krátká expirační doba je rovněž problémem.
Podání cukru do dutiny ústní je zpochybňováno, přes letité používání. Přes dutinu ústní se vstřebává pouze čistá
glukóza. Obyčejný cukr - sacharóza se rozpuštěná ve slinách dostává do střeva (člověk ani v bezvědomí nepřestává
vylučovat a polykat sliny), zde se štěpí na své monosacharidové podjednotky, z nichž jedna - glukózová - je
aktivním transportem velmi rychle přesouvána z buněk střevní sliznice do krve. Při dojezdu záchranky do 15 minut
je riziko podání cukru do úst špatně o mnoho větší než možný benefit z vstřebání malého množství.
Hladový člověk je nervózní (příznak snížení hladiny cukru, stejně jako u cukrovkáře). Rada pro ženy do manželství:
„krm dobře tu bestii“.
Slovníček pro lékaře a a masochisty:
hyperglykemie je moc cukru a hypoglykemie málo cukru (v krvi)
glukagon je hormon, protihráč inzulinu
glykogen je živočišný škrob (molekula složená z mnoha glukóz), který slouží jako zásobárna ve svalech a
játrech
Cukrovka 74
Metodika pro lektory
Výklad cukrovky se začíná heslem „Cukrovkáři cukr!“ a tímto heslem se posléze také skončí.
Cukrovka nám v kurzu může zabrat neúměrně času a vyvolá rozsáhlou diskuzi. Takřka v každé rodině je diabetik.
Léčba cukrovky je vysazení cukru a v kurzu my paradoxně tvrdíme, že se cukr musí podat. Městská legenda o
diabetikovi "kterého nechali v cele umřít bez inzulínu" a vyjádření mluvčího policie "Smrt zavinil nedostatek
inzulinu a hypoglykemický šok" zanechávají v myslích totální zmatek. (Obě citované věty jsou vyvolány
nepochopením mechanismu vzestupu a poklesu cukru).
Jednou z možností celkového pojetí tématu cukrovka je neříci z rozsáhlého výkladu téměř nic a na několika
historkách dokumentovat základní hesla (poslední výstřel). Podle našich zkušeností je obecné pochopení
problematiky cukrovky po přednášce cca hodinové téměř na stejné úrovni jako po 10 minutovém show.
Pojem "diabetické koma" je vysoce matoucí, protože propojuje z hlediska první pomoci dva zcela odlišné stavy. Ve
výkladu vždy spojujte dohromady pojmy:
•• nízká hladina cukru
•• rychlý nástup
•• přímé ohrožení mozku
•• zapotřebí je podat cukr
Pro první pomoc je téměř bez významu druhý vyjímečný stav:
•• vysoká hladina cukru
•• pomalý nástup
•• základní problém dehydratace¨
•• cukr nemůže ublížit
Opakovaně zdůrazněte, že téma je složité, ale řešení jednoduché: Komukoliv se změnami chování (bez úrazového
děje) lze podat bez nebezpečí sladký nápoj, pokud udrží v ruce hrnek. Výklad mechanismu cukrovky lidé sledují
s velkým zájmem, jsou však zavaleni informacemi a refrén"Cukrovkáři cukr" je vhodné používat opakovaně.
Celé téma lze začít mikrosimulací, kdy každému zadáme jiné příznaky. Někdo je nervózní, jiný je agresivní, další je
malátný, někdo je v bezvědomí... Účastníci si uvědomí, že cukrovka může mít různé projevy. Namaskujte pocení,
nebo stačí hrané utírání si čela.
Následuje stručné vysvětlení co je to cukrovka. Na tabuli nakreslíme tři situace. Zdravého člověka, nemocného,
kterému se postupně zvyšuje cukr v krvi a nemocného, kterému cukr v krvi prudce klesá. Viz přiložený obrázek. Na
obrázcích pak demonstrujeme proč cukrovkáři vždycky cukr.
Je dobré zde připomenout téma "Je divnej". Cukrovka je jedna ze tří příčin poruchy vědomí, kterou je dobré odhalit
na místě (další jsou úraz hlavy a otrava CO). V případě cukrovky je okamžitá léčba snížené hladiny cukru zásadní
pro přežití mozkových buněk.
Vzhledem k opakovaným pokusům o udušení diabetika cukrem, je dobré použít výstražnou historku Vesuv a krátce
zopakovat stupnici poruch vědomí.
Vždy varujte před podáním inzulinu - viz historka V pohodě
Je možné zařadit stav poruchy vědomí u cukrovkáře v pozdější fázi kurzu, třeba do kolotoče, nebo velké simulace.
Pozor na termitologii!! Pojmy hypoglykémie (snížená hladina cukru) a hyperglykémie (zvýšená hladina cukru)
zásadně ve výkladu nepoužíváme. Pokud jsou použity v dotazech, vždy je trpělivě převádíme do češtiny. Výraz
"mám hypo" sice může působit cool ale podobnost obou předpon mate i zdravotníky. Zcela tragicky dopadne výklad,
zapletete-li se do pojmů glykémie, glukagon, glykogen ...
Celý výklad používá pojmu "cukr" a vědomě nesprávně propojuje chemické názvy glukóza (krevní cukr jednoduchá
molekula) a sacharóza (kuchyňský cukr, tj řepný - molekula složená ze dvou jednotek) Podle našeho
názoru je vhodnější pojmy sacharóza, glukóza a fruktóza ponechat pro gymnázia a vyšší školství. Z hlediska první
Cukrovka 75
pomoci je to lhostejné - VŠECHNY cukry se v těle přemění na glukózu, z hlediska první pomoci v dostatečné době.
Vzhledem k rozdílným přístupům k výkladu je probíhá uvnitř ZDrSEMu dlouhodobá diskuze o obrázcích ve
skriptech, ale i celém výkladu. Použití křivek nebo buněk však výklad samotný tolik neovlivňuje. Očekávejte nové
vydání skript.
Alternativa pro pedagogy /velmi kompaktní/
1.1. cukrovkář ve třídě - spolupracujte s ním, režim
2.2. vztah inzulinu a hladiny cukru v krvi, průběh léčby
3.3. snížená hladina cukru proč a příznaky
4.4. jak dát cukrovkáři cukr
Poslední výstřel a další výkřiky
•• Poslední výstřel
Je divnej? Neměl úraz?
Udrží hrnek? Sladký nápoj pomůže a neublíží.
Cukrovkáři cukr!
•• Inzulin je zbraň !
Autoři Robert Pleskot, Líba Ourodová a Barbara Nižnanská
NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY
NA KURZECH ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem
[1]
Reference
[1] http://theweightofthenation.hbo.com/films/trailer
[2] http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hypoglykemie-priciny-priznaky-lecba-294476
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Diabetes_mellitus
[4] http://www.rok1.cz/diabetes-hra/
[5] http://www.diastyl.cz/cz/uvolnene-clanky/preslazena-krev-20.htm
Metoda 4.kroků 76
Metoda 4.kroků
Metoda 4 kroků je obecnou výukovou metodou Evropské Rady pro Resuscitaci (ERC), kterou používá na svých
kurzech jako výukový prostředek k osvojení postupu u možného bezvědomí. Metodu je možné využít pro výuku
libovolné dovednosti nebo postupu.
Disclaimer: Tento text popisuje metodu 4.kroků z pohledu jejího možného využití v zážitkovém kurzu. Cílem textu
není přesné popsání metodiky ERC ani všech jejích pedagogických aspektů, pouze možnou aplikaci. Pro
komplexnější seznámení s metodou doporučujeme absolvovat kurz BLS/AED Instruktor.
obecně
•• Pro efektivní využití je nezbytné naprosto přesné ukazování lektory. Zde je velké nebezpečí především pro kurzy
s více lektory. Záklon hlavy je možné provést správně několika způsoby, ale lektoři ho musí ukazovat všichni
stejně - u lektorů je nezbytné přesné provedení, u účastníků je třeba funkční provedení (nebazírujeme u nich na
detailech).
•• Metoda je vynikající pro nadrilování postupu u bezvědomí a KPR.
•• Její slabinou je odtažitost od reality (nemanipulujeme s reálným člověkem, dýchání se ve skutečnosti nehodnotí,
...)
•• Metoda je vhodná jak pro krátké kurzy (ERC ji používá ve 4 hodinách) tak jako součást dlouhých kurzů v jejich
první fázi.
•• ERC má spoustu dalších drobných vychytávek, které již přímo nesouvisí s touto metodou, ale strukturou
přednášení obecně. Metodu je dobré nejprve vidět a zažít na vlastní kůži - doporučujeme absolvovat alespoň kurz
BLS/AED Provider.
Předvedení postupu v reálném čase a bez komentáře
•• Je nezbytné, aby lektor provedl ukázku zcela správně.
•• Ukázku je možné provést i před velkou skupinou, ale je nezbytné aby všichni dobře viděli.
Postup s komentářem a vysvětlením jednotlivých úkonů
Lektor předvádí postup, vysvětluje, odpovídá na dotazy.
•• Je možné opět provádět i před velkou skupinou.
•• Tato část může být nahrazena i "klasickým" výkladem nebo jiným vhodným předáním informací proč/jak (např.
video)
Metoda 4.kroků 77
Předvedením postupu lektorem v reálném čase s komentářem jednoho z
účastníků
•• Tento krok již vyžaduje malou skupinu (do 6ti osob).
•• Účastníky je nutné seznámit s tím jak bude výuka dále probíhat a co se od nich bude chtít (pokud to již nebylo
vysvětleno dříve).
•• Účastník komentuje to, co lektor předvádí svými vlastními slovy.
•• Po předvedení ukázky je vhodné zadat prostor na otázky.
Předvedení postupu účastníkem, další jej komentuje
Účastník provádí ukázku, jeho postup je komentován dalším účastníkem (opakuje se do vystřídání všech účastníků
skupiny)
•• Ukázku provádí vždy ten účastník, který u předchozí komentoval; začíná ten, kdo komentoval ukázku lektora.
• Ostatní účastníci skupiny sledují zasahujícího, na výzvu pasivně asistují zasahujícímu (...potřebuji vaši pomoc,
zavolejte na 155...).
• Před zahájením zásahu popiše účastníkovi zadání situace (Jste na zastávce, vidíte staršího muže jak se zapotácel a
sesunul k zemi) - ERC vyžaduje "scénář" pro každého účastníka - bylo by možné zadat jeden společný na začátku,
ale i tak je vhodné ho připomenout každému znovu. Zadání a odsouhlasení jeho "pochopení" je zároveň jasným
oddělením a odstartováním dalšího "zásahu".
•• V okamžiku, kdy se účastník dostane do bodu, kde ukázka končí mu poděkujeme, ukončíme ukázku a pošleme ho
si sednout na své místo.
•• Po posazení následuje krátká zpětná vazba k zásahu:
•• Je třeba snížení lektora na úroveň očí účastníka, adekvátní vzdálenost.
•• Zpětná vazba musí být jasná, stručná krátká.
•• 2-3 pozitivní informace, co udělal účastník dobře
•• 1-2 doporučení/návrhy na zlepšení pro příště.
•• Nejsou-li chyby doporučení nedáváme
•• Pozitivní informace je zároveň "opakováním" pro ostatní členy skupiny - je vhodné tedy "střídat" za co
chválíme, aby se postupně ve zpětné vazbě objevily všechny prvky cvičeného postupu. (typicky je většina
úkonů správně a proto si můžeme vybírat za co bdueme chválit)
•• Zásah před dalšími 5ti lidmi je pro účastníka stresující - podobně jako simulace nebo zkoušení posunuje tímto
vlastní "drilování" do větší reálnosti, co se týše psychické zátěže.
•• Zásah účastníka přerušujeme pouze při fatálních chybách (utvářel by se chybné vzorce).
• Během zásahu lektor určuje/upravuje realitu (dýchá, jednou se nadechl,...).
• U delšího zásahu, opakující činnosti je možné účatníka korigovat jednoduchými instrukcemi (rychleji, zpomal,
hlouběji, větší záklon,...). Složitější instrukce nebo instrukce v krátkém zásahu vedou spíše k zastavení účastníka a
soustředěním se na instrukce - proto je lepší se jim vyvarovat.
•• Případné dotazy odsouváme na konec bloku, až se všichni vystřídají - zodpovídání v průběhu zbytečně rozbíjí
výuku a soustředění účastníků (je třeba udržet jejich pozornost plně na učený postup; většina dotazů se netýká
techniky a jsou v době nácviku zbytné)
Zdroje článků a přispěvatelé 78
Zdroje článků a přispěvatelé
Automatický externí defibrilátor  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=713  Přispěvatelé: DRobert, Jirka T.
Tři kroky - obecný postup první pomoci  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=936  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., London, Matuš
První krok - zhodnocení situace  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=937  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., London, Matuš
Druhý krok - úvod  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=940  Přispěvatelé: Bara
Resuscitace dítěte  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=764  Přispěvatelé: DRobert, Jirka T., Matuš
Podezření na poranění páteře  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=899  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., Matuš
Úraz hlavy  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=948  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., Matuš
Vnitřní krvácení  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=949  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., Matuš
Dopravní nehoda  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=797  Přispěvatelé: DRobert, Jirka T., Matuš
Popálení, opaření  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=950  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., Matuš
Bolest na hrudi - podezření na infarkt  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=952  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Gumetal, Jirka T., Matuš
Obtížné dýchání  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=953  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., Matuš
Náhlá změna stavu - podezření na mrtvici  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=955  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., Matuš
Celotělové křeče  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=847  Přispěvatelé: DRobert, Jirka T., Matuš
Změna chování - "je divnej"  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=954  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T., Matuš
Volání tísňové linky  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=860  Přispěvatelé: DRobert, Jirka T., Matuš
Stabilizovaná poloha  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=791  Přispěvatelé: DRobert, Jirka T., Matuš
Poranění trupu  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=956  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Matuš
Cukrovka  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=957  Přispěvatelé: Bara, DRobert, Jirka T.
Metoda 4.kroků  Zdroj: http://metodika.zdrsem.cz/index.php?oldid=711  Přispěvatelé: DRobert, Ptak
Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé 79
Licence
Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko
Text WikiSkript smíte
• Šířit — kopírovat, distribuovat a sdělovat dílo veřejnosti
• Upravovat — pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
Za těchto podmínek
• Uveďte autora — Máte povinnost uvést údaje o autorovi a tomto díle způsobem, který stanovil autor nebo poskytovatel licence (ne však tak, aby vznikl dojem, že podporují Vás nebo způsob, jakým dílo užíváte).
Dále berete na vědomí
• Jiné podmínky — Výše uvedené podmínky se na Vás nevztahují, pokud jste k tomu získali souhlas nositele autorských práv.
• Volná díla — Je-li dílo nebo jeho část volným dílem dle příslušného právního řádu, má status volného díla před licencí přednost.
Další práva
Touto licencí nejsou dotčena následující práva:
•• Volná užití díla, zákonné licence nebo jiná zákonná omezení autorského práva.
•• Autorova osobnostní práva;
•• Případná práva třetích osob k dílu samotnému nebo způsobům jeho užití, jako například práva na ochranu osobnosti a soukromí.
Další informace
Plný text licence a další informace naleznete zde:
http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/
Vyloučení odpovědnosti
Texty WikiSkript vznikají pro studenty lékařských fakult a zdravotnické profesionály. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Články, které zkontroloval učitel lékařské
fakulty, jsou označené zeleným symbolem.
Více informací a text vyloučení odpovědnosti naleznete na adrese:
http://www.wikiskripta.eu/index.php/WikiSkripta:Vyloučení_odpovědnosti