NEUROOFTALMOLOGIE
MUDr. Karolína Skorkovská, Ph.D.
Anatomie zrakové dráhy
1. Fotoreceptory
2. Bipolární buňky
3. Gangliové buňky sítnice 4. Corpus geniculatum
laterale
120 mio
tyčinek
6,5 mio
čípků
Sítnice (retina)
1. Vrstva pigmentových buněk (RPE)
2. Vrstva světločivých výběžků tyčinek a čípků
3. Zevní ohraničující membrána (membrana limitans externa)
4. Zevní jádrová vrstva (tyčinky a čípky)
5. Zevní plexiformní vrtsva
6. Vnitřní jádrová vrstva (bipolární, horizontální a amakrinní bb.)
7. Vnitřní plexiformní vrstva
8. Vrstva gangliových buněk
9. Vnitřní ohraničující membrána (membrana limitans interna)
10. Axony gangliových buněk
Pigmentový epitel
Tyčinky
Bipolární buňky
Čípky
Horizontální buňky
Amakrinní buňky
Gangliové buňky
Axony ggl. buněk
n. opticus
chiasma opticum
tractus opticus
corpus geniculatum
laterale
radiatio optica
zraková kůra
Zrakový nerv
(N. opticus, II. hlavový nerv)
Zrakový nerv
(N. opticus)
Hlavové (kraniální) nervy
• nervy periferní nervové soustavy, které, na rozdíl od
spinálních nervů vystupujících z míchy, vystupují z
mozkového kmene
• z mozkového kmene vystupuje třetí až dvanáctý hlavový
nerv, první a druhý hlavový nerv jsou vývojově
výchlipkami mozku
• u člověka rozlišujeme 12 párů hlavových nervů
Hlavové (kraniální) nervy
I. Čichový nerv N. olfactorius
II. Zrakový nerv N. opticus
III. Okohybný nerv N. oculomotorius
IV. Kladkový nerv N. trochlearis
V. Trojklanný nerv N. trigeminus
VI. Odtahovací nerv N. abducens
VII. Lícní nerv N. facialis
VIII. Sluchově rovnovážný nerv N. vestibulocochlearis
IX. Jazykohltanový nerv N. glossopharyngeus
X. Bloudivý nerv N. vagus
XI. Přídatný nerv N. accessorius
XII. Podjazykový nerv N. hypoglossus
Canalis opticus
Canalis opticus
Turecké sedlo - sella turcica
Turecké sedlo - sella turcica
Turecké sedlo
Hypofýza
Hypofýza
Hypofýza – podvěsek mozkový
• Centrální orgán endokrinního systému
• Adenohypofýza produkuje růstový hormon, prolaktin,
FSH, LH, adrenokortikotropní hormon (ACTH) a
thyreotropní hormon (TSH)
• Neurohypofýza produkuje oxytocin a antidiuretický
hormon (ADH)
n. opticus
chiasma opticum
tractus opticus
corpus geniculatum
laterale
radiatio optica
zraková kůra
Chiasma opticum
• Místo křížení obou zrakových nervů
• Vlákna z nazálních polovin obou sítnic se kříží
• Vlákna z temporálních polovin obou sítnic se nekříží
• Poměr křížících a nekřížících vláken je 53:47
• Z chiasma opticum vychází pravý a levý tractus opticus
Chiasma opticum
Vlákna z pravých polovin
sítnic obou očí přechází na
pravou stranu.
Vlákna z levých polovin
sítnic obou očí přechází na
levou stranu
Tractus opticus
• Část zrakové dráhy, která vede informace z chiasmatu
dále do corpus geniculatum laterale (CGL) a nucleus
pretectalis
• Pravý tractus opticus transportuje zrakové vjemy z
pravých polovin sítnic obou očí, tedy z levé poloviny
zorného pole
• Uložen v hloubce mozkové tkáně, jeho poškození je
vzácné
n. opticus
chiasma opticum
tractus opticus
corpus geniculatum
laterale
radiatio optica
zraková kůra
Corpus geniculatum laterale
• Párová struktura, 14 x 8 x 4 mm
• Dincephalon (mezimozek) – thalamus – metathalamus
• Rozděleno do 6 vrstev bílé a šedé hmoty
• Vzruchy z levých polovin sítnic (pravá zorná pole obou
očí) konči v levém corpus geniculatum a z pravých
polovin sítnic v pravém corpus geniculatum laterale
• Dochází zde k přepojení na 4. neuron zrakové dráhy
Corpus geniculatum laterale
Corpus geniculatum laterale
n. opticus
chiasma opticum
tractus opticus
corpus geniculatum
laterale
radiatio optica
zraková kůra
Radiatio optica
• Axony neuronů corpus geniculatum laterale
• Horní část probíhá v parietálním laloku
• Dolní část probíhá v temporálním laloku
• Všechna vlákna ubíhají dozadu a mediálně ke kůře
okcipitálního laloku, kde končí ve zrakovém korovém
centru (Brodmannova area 17)
Radiatio optica
Radiatio optica
n. opticus
chiasma opticum
tractus opticus
corpus geniculatum
laterale
radiatio optica
zraková kůra
Primární zraková korová oblast
• Brodmannova area 17
• Okcipitální lalok
• oblast v sulcus calcarinus a podél něj, část zasahuje na
zevní plochu hemisféry
• Oblast je retinotopicky uspořádána
• V levé hemisféře tedy končí vzruchy z levých polovin
sítnic obou očí. Vzruchy z horních polovin sítnic nad
sulcus calcarinus, vzruchy z dolních polovin sítnic pod
sulcus calcarinus
Primární zraková korová oblast
• Odstředivá vlákna primární zrakové kůry jdou do
sekundární zrakové kůry, do area pretectalis, colliculi
superiores a ncll. pontis
• Centrum je odpovědné za rozeznávaní tvaru, barvy,
pohybu předmětů
Sekundární zraková korová oblast
• Brodmannova area 18, 19
• oblast přilehlá k primární zrakové kůře
• aferentní vlákna přicházejí z primární zrakové kůry
eferentní vlákna jdou zpět do primární zrakové oblasti a
do asociačních korových oblastí
• propojení zrakových a asociačních oblastí je nutné ke
komplexní analýze zrakových vjemů
• při poškození centra vzniká vizuální agnosie (postižený
vidí, ale nerozpoznává pozorovaný předmět)
Cévní zásobení oka
• A. carotis interna  a. ophthalmica  a. centralis retinae
 aa. temporalis retinae superior et inferior, aa. nasales
retinae superior et inferior
• Větve a. centralis retinae vyživují sítnici kromě vrstvy
tyčinek a čípků, která je bezcévná a je vyživována
z kapilár cévnatky
Cévní zásobení oka
• Aa. ciliares posteriores breves proráží bělimu
v blízkosti papily zrakového nervu, větví se v
choriocapillaris. Vyživují pigmentový epitel, tyčinky a
čípky.
Venózní systém
• VV. Vorticosae, vv. Ciliares, v. centralis retinae  v.
ophthalmica superior / inferior  sinus cavernosus
 sinus petrosus sup et inf.  v. jugularis int.
• Sinus cavernosus = sbírka tenkostěnných žil
• Prostupuje jím a. carotis int, III., IV., V. a VI. hlavový
nerv