Mgr. Jan Krása, Ph.D.
Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU


¡bez něj by dětská psychologie nebyla ničím.
¡Přes své „chybějící“ dětství se věnoval dětem (v 10 začal publikovat články v zoologických
časopisech, v 22 získal doktorát) : neustále se dětí vyptával a nechával je řešit různé hlavolamy.
¡Po Freudovi nejcitovanější psycholog všech dob – aniž by kdy získal titul v psychologii!

¡Vývojový psycholog. Švýcar
¡z frankofonního kantonu.
¡„Genetická epistemologie“
¡Myšlení je zvnitřněná činnost.
¡Kognice je forma adaptace – snaží se reagovat na události.
¡Kognitivní vývoj postupuje u všech stejně – pořadí stádií je neměnné (délka trvání je však
individuální).
¡Učit dítě něčemu, na co není zralé, nebo je naopak přezrálé, vede k tomu, že si d. osvojuje určité
procedury, ale neprohlubuje své poznání.
http://www.nwlink.com/~donclark/leader/ahold/piaget.jpg

¡Funkcí inteligence je pomoc při adaptaci na prostředí (od reflexů ke komplexním výkonům, které
vyžadují vhled, reprezentaci poznatků a schopnost manipulace s různými symboly). = evoluční přístup
¡Učením se inteligence a její projevy stávají více specifikované.

¡Čtyři hlavní stadia v Piagetově teorii:
1.Senzomotorické (narození až 18-24 měsíců)
2.Předoperační (18-24 měs. – 7 let)
3.Konkrétních operací (7 let – 12 let)
4.Formálních operací (12 let a dál)
¡Věky jsou pouze orientační – vývoj je individuální. Posloupnost je neměnná: každé stádium je
nezbytným předpokladem stádia následujícího. – Leccos z výzkumů této představě odpovídá: např. sch.
konzervace.
¡

¡Nejdříve se rozvíjí oblast vnímání a manipulace s předměty. Senzomotorická inteligence je
preverbální.
¡Dítě si nejdříve nespojují obrazy svých rukou s počitky pohybu – postupně se naučí obojí
koordinovat, aby si přitáhlo hračku.
¡Neví, co mohou od okolních předmětů očekávat – jak budou předměty reagovat. Experimentují: cucají,
třesou jimi, mlátí s nimi, hází je. Takto získávají zkušenosti, které vedou k dalším činnostem.
¡V poslední čtvrti 1. roku se rozvíjí „trvalost objektu“, tj. stálá reprezentace. Do té doby, když
přikryjete předmět, dítě na něj skoro ihned zapomene. Pak spoluúčinkuje i paměť – reprezentace
předmětu + zlom.
¡

¡1. Stadium primární kruhové reakce (1-4 měsíce):
¡Typickým znakem je koncentrace na vlastní tělo a jeho projevy. Dítě s potěšením opakuje celkem
dlouho určité pohyby (rukou, nohou). Uspokojení přitom plyne z pouhé činnosti (aktivita ještě není
prostředkem k dosažení nějakého cíle).
¡Takto vlastně zdokonaluje svoji činnost.
¡Ke konci 1. trimestru odlišuje živé bytosti od neživých předmětů. Dokáže odlišit dotek sebe sama,
někoho jiného a nějakého objektu (Papoušek, Papoušková, 2000)
¡

¡2. Stadium sekundární kruhové reakce (4.-8. měsíc)
¡Kojenec dovede sledovat objekt bez většího omezení. Vlastní aktivita přestává být cílem a stává se
prostředkem (poznávání). Náhodně objevený efekt pohybu se stává cílem (zavěšené hračky, zvuky).
Spoluúčinkuje zde paměť (opakuje žádoucí aktivity s pamatovanými objekty) a vzniká pojetí příčinné
souvislosti.
¡Rozvíjí se vědomí trvalosti objektu – svět a objekty existují stále nezávisle na dítěti (schování
hračky – hledání v 8. měsících) – posilováno hrou.
¡S různými předměty dítě zachází různě.

¡V této fázi se rozvíjí i základní percepční konstanty:
¡Tvarová konstanta – dítě pozná věc (hračku), i když ji vidí z jiných úhlů.
¡Konstanta velikosti – poznává předmět, i když na sítnici vrhá menší obraz, když je dále.
¡Konstanta barvy – rozpozná tentýž předmět i v rozdílném nasvětlení.

Výsledek obrázku pro aeroplane



¡
Související obrázek


Související obrázek



Výsledek obrázku pro illusion color



Výsledek obrázku pro illusion color Výsledek obrázku pro illusion color



¡3. Stadium terciální kruhové reakce (8.-12. měsíc)
¡Dítě je více zaměřeno na cíl a dokáže určité dění anticipovat (předvídat). Nyní je schopno
postupovat i opačně: stanoví si cíl a hledá vhodné prostředky. Nejdříve užívá osvědčené prostředky,
poté experimentuje a kombinuje různé činnosti (aby si přitáhlo hračku, stáhne celý ubrus … využívá
dospělého). Ke konci období dokáže překonat naučený stereotyp a hledá jiné řešení.
¡V 9. měsících dokáže dodržet správné pořadí dvou činností, ve 12 tří činností.

¡16měsíční Piagetova dcera přichází k rébusu: otec schoval do krabičky od sirek pásek od hodinek.
Ona dosud nezná schéma otevírání/zavírání krabičky (zná jen otočit a vytřepat a vsunout prsty do
štěrbiny). To nepomáhá. Následuje pauza… Lucienne se pozorně dívá na štěrbinu, pak několikrát za
sebou otvírá a zavírá ústa, nejprve mírně, pak stále víc… pak bez váhání vkládá prst do štěrbiny a
štěrbinu zvětšuje. Získává pásek. (Hunt, 2000, s. 343)

¡Novorozence je možné napodmiňovat (zvukem na krmení; trvání minimálně 1 den)
¡2.-4. měs.: lze je napodmiňovat (kopání nohou v očekávání pohybu hračky; po dvou týdnech
vyhasíná).
¡4. měs.: jejich srdeční tep se zvýší, když předmět mizí a když se objevuje. V protikladu k
Piagetově teorii to ukazuje, že dítě naopak očekává trvání předmětu. (Cohen, 1983)
¡8.-9. měs.: aktivnější paměť – dítě začíná hledat zakrytou či schovanou hračku, ale nechá se
napálit, za pár měsíců nikoli. (Hunt, 2000)

¡Explorativní chování dítěte (za zády rodiče otvírají šuplíky a vyhazují věci…) není výsledkem
naučeného chování, které je odměňováno (navzdory teoriím behaviorismu), ale je spontánní a vychází
z iniciativy dítěte.
¡= kojenec má potřebu zkoumat svoje schopnosti
¡= nalezení kompetence

¡V kojeneckém věku je kategorizace předmětů založena především na percepční analýze – některé
objekty se vzájemně podobají, jiné méně.
¡Mandlerová (2001): vývoj preverbálních konceptů.
¡Ke konci období se rozvíjí i symbolické uvažování např. v pasivním porozumění slovním výrazům.
¡V tomto období převažuje implicitní, nedeklarativní (tj. neuvědomovaná) paměť – resp. dítě
zkušenost uchovává, horší je to s vybavením, resp. se schopností vyjádřit vzpomínku.

¡Kolem 6.-8. měsíce se začíná rozvíjet i deklarativní, explicitní paměť – velkou roli v tom hraje
osvojování si řeči.
¡Pro zapamatování nového objektu potřebuje dítě v 6 měsících 6 opakování, v 9 měsících 3 a po
jednom roce již jen jednu prezentaci objektu (role myelinizace mozkové kůry).
¡Episodickou deklarativní paměť nemají kojenci rozvinutu – dětská amnézie. K autobiografické paměti
potřebují děti: jazykové prostředky, uvědomění sebe jako aktéra, časoprostorovou orientaci (srov.
dopad spánku).
¡