VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V ZUBNÍM LÉKAŘSTVÍ II Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. ÚSTAV OCHRANY A PODPORY ZDRAVÍ Lékařská fakulta MU •Pavilon A21 •Kamenice 5, 625 00 Brno VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ aneb „PUBLIC HEALTH“ PUBLIC HEALTH •Obtíže s překladem •V ČR - několik relativně samostatných lékařských disciplín: •Sociální lékařství •Preventivní lékařství •Epidemiologie infekčních nemocí •Hygiena •Veřejné zdravotnictví • •Navazující obory jako: sociální farmakologie, organizace a řízení zdr. systému, ekonomie zdravotnictví, sociologie zdraví a nemoci, sociální psychologie, zdravotnické právo, zdravotnická informatika …. • – •PUBLIC HEALTH • •organizované úsilí společnosti s cílem •chránit, •rozvíjet •a navracet zdraví lidí. • Co je Public Health? Proč ho máme studovat? Máme definici …. Ale co to vlastně znamená? Infekční nemoci Chemikálie a jedy Radiace Environmentální rizika Ekvita ve zdraví Vzdělání Bydlení Zaměstnání Rodina/komunita Životní styl Determinanty zdraví Medicínská účinnost Efektivita léčby Zdravotní potřeby obyv. Plánování ZS Hodnocení ZS Ekvita v poskytování ZS Podpora zdraví (Health Promotion) Ochrana zdraví Zdravotnické služby (ZS) PUBLIC HEALTH V SOUSTAVĚ LÉKAŘSKÝCH VĚD •Základní biomedicínské obory –zákonitosti živé hmoty na úrovní molekul, buněk, tkání, orgánů, jednotlivých soustav apod. •Klinické biomedicínské obory –stanovení diagnózy a léčba –uspokojení zdravotních potřeb jednotlivých lidí •Sociomedicínské obory (PUBLIC HEALTH) –zdravotní problémy humánních skupin a možnosti jejich zvládání –jde o problémy bio-psycho-sociální, přesahují rámec biomedicínského přístupu SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE Vznik WHO •7. dubna 1948 •základní dokumenty podepsal 26. členský stát = den vzniku WHO = Mezinárodní den zdraví •Funguje v rámci OSN, ale není jí podřízena •Sídlo v Ženevě •Členy WHO jsou vlády jednotlivých států, které poskytují prostředky pro činnost WHO •Každý člen má jeden hlas bez ohledu na výši příspěvků • •www.who.int • Vnitřní organizace WHO •Světové zdravotnické shromáždění •Výkonný výbor •Sekretariát včele s generálním ředitelem •Tedros Adhanom Ghebreyesus •Oblastní úřady •Evropa (sídlo v Kodani) •Amerika (Jižní, Střední, Severní) •Afrika (mimo arabské země) •Východní Středomoří •Jihovýchodní Asie •Západní Tichomoří • • • Základní cíl WHO •Dosažení co nejvyšší možné úrovně zdraví pro všechny lidi na celém světě. •Zdraví •Hodnoty: zdraví, péče o zdraví, ekvita ve zdraví, solidarita, bezpečí, spravedlivé financování, udržitelný rozvoj systému péče o zdraví, zdravotní gramotnost SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ •TEORETICKÝ ZÁKLAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Proč SOCIÁLNÍ lékařství? •ZDRAVÍ a NEMOC nejsou medicínské kategorie •sociální, politické a ekonomické faktory velmi silně určují –kdo bude nemocný, –jakou nemocí, –jakou léčbu dostane –i jaké výsledky bude tato léčba mít. SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ •Okolnosti existence lidí jako členů společnosti jsou podstatné –pro jejich zdraví, –pro péči o zdraví •Vědní, medicínský, interdisciplinární obor •zdraví populace •systém péče o zdraví ve společnosti – •Interdisciplinární obor •epidemiologie, demografie, sociologie, – ekonomie, psychologie, právo, etika ad. • • SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ •Teoretické zaměření oboru: •Vývoj zdravotnictví a péče o zdraví •Teorie zdraví a nemoci (determinanty zdraví, zdraví a společnost, základní zdravotní problémy, zdravotní potřeby) •Teorie péče o zdraví a zdravotnictví (systémový přístup) •Teorie řízení • SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ •Teoretické zaměření oboru: •Etické problémy zdravotní péče •Ekonomické aspekty zdravotní péče •Role práva v péči o zdraví •Teorie zdravotní politiky •Mezinárodní spolupráce v péči o zdraví SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ •Základní metody oboru: •Epidemiologické metody •Statistika •Demografie •Sociologické metody •Základy zdravotnického managementu •Metody ekonomické analýzy TŘI ZÁKLADNÍ OTÁZKY SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ • • •1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? •POPIS •CO, KOLIK, KDE, KDY • • • •POPIS •2. PROČ JE TAKOVÉ ? • •ANALÝZA DETERMINANTY ZDRAVÍ • •ZDRAVÍ • • •ŽIVOTNÍ STYL •40% • • • •ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •35% •PÉČE O ZDRAVÍ •15% •BIOLOGICKÝ •(GENETICKÝ) •ZÁKLAD •10% • • • • • • • • • • • • •ZDRAVÍ • • • • • •ZDRAVÍ • SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ • •Riziko onemocnění • • • • • • • • •POPIS •ANALÝZA •3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? •PÉČE O ZDRAVÍ • • • • • • •POPIS •ANALÝZA •PÉČE O ZDRAVÍ • • •ZDRAVOTNICTVÍ •3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? VŠE, CO SE DĚLÁ PRO ZDRAVÍ LIDÍ SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ (Není totéž, co zdravotnictví !!!) •je široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. • ZDRAVOTNICTVÍ (Není totéž, co systém péče o zdraví!!!) •resortní systém •soustava odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami) •cílem je poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. •Zdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. • •PÉČE O ZDRAVÍ • •zdravotnictví • • • • • • • • • • •ostatní resorty • • • • • • • • • • • • • • • • • •všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci •FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví • •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví • • • • • • • • •POPIS •ANALÝZA •PÉČE O ZDRAVÍ • •SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ A HODNOTY •ZDRAVÍ A PÉČE O ZDRAVÍ •KDYŽ CHYBÍ ZDRAVÍ, • • • • • •MOUDROST JE BEZRADNÁ, SÍLA JE NESCHOPNÁ BOJE, BOHATSTVÍ JE BEZCENNÉ A DŮVTIP BEZMOCNÝ. •Herakleitos z Efezu (540-480 př.n.l.) •KDYŽ CHYBÍ ZDRAVÍ, • • • • • •MOUDROST JE BEZRADNÁ, SÍLA JE NESCHOPNÁ BOJE, BOHATSTVÍ JE BEZCENNÉ A DŮVTIP BEZMOCNÝ. •Herakleitos z Efezu (540-480 př.n.l.) INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Je úzce podmíněna pudem sebezáchovy. •Důležitá, nikoliv nutně nejdůležitější hodnota •Mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje, –z nevědomosti nebo pohodlnosti, a význam zdraví pochopí, až když onemocní. •Je proto důležité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, když jsou ještě zdraví, aby si zdraví vážili a naučili se je účinně chránit. SOCIÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Historicky: –vojenské hledisko – armáda potřebovala zdravé muže. –ekonomické hledisko - výrobní organizace potřebovaly zdravé pracovníky – •Sociální hodnota zdraví je ovšem mnohem bohatší –jde o bezpečnost a spokojenost lidí, –o právo žít ve zdravém prostředí a ve zdravé společnosti. • HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE - ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR • HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • 1.Zdravotní stav 2.Životní styl 3.Životní prostředí 4.Systém péče o zdraví a zdravotnictví •1. ZDRAVOTNÍ STAV • •Úmrtnost •Nemocnost •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA • STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA •V posledních 20 letech má SDŽ rostoucí trend. •V r. 2017 byla SDŽ při narození pro muže 76,0 let a pro ženy 81,9 let. •SDŽ se zvyšuje zejm. v souvislosti s poklesem úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy. •ČR má dobrou pozici z hlediska SDŽ mezi zeměmi S a V Evropy, za západní Evropou však zaostává. • •ZDRAVOTNÍ STAV • •V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění, úrazů i psychických nemocí. •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. •Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. • 2. ŽIVOTNÍ STYL • •K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména: •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • KOUŘENÍ •V ČR kouří 30 % populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. •Největší podíl kuřáků je ve věk. sk. 15-24 let (téměř 45 %). •V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků –mezi nimi převažují dívky •Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření. DŮSLEDKY KOUŘENÍ •V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně 18.000 – 20.000 lidí. • •Pravidelní kuřáci mají: –3x vyšší riziko vzniku rakoviny –1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS –14x vyšší riziko CHOPN • •Pasivní kouření ALKOHOL •V ČR se v r. 2013 spotřebovalo 12,5 l čistého alkoholu na osobu 15+. •Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 10l) •Rizikoví konzumenti – 26 % mužů a 13 % žen •Škodlivé pití -12,5 % mužů a 2,7 % žen •Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků • • •3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ • •Dílčí zlepšení • •Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. • •4. SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ • •Péče o zdraví je dosud pojímána •resortně, •s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví • a na primární zdravotní péči. • •V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. •Nesnáze se projevují v oblasti •zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), •činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) •i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a uspokojování zdravotnických potřeb). •