ZÁKLADNÍ TYPY ZDRAVOTNICKÝCH SYSTÉMŮ Základní typy zdravotnických systémů •Různost zdravotnických systémů •Možnost klasifikace podle: –míry regulačních zásahů ze strany státu; –míry sociální solidarity; –způsobu financování zdravotní péče. – Základní typy zdravotnických systémů – •Základní typy zdravotnických systémů: –Komerční –Liberalistický –Pojišťovnický (pluralitní, smíšený, Bismarckovský systém) –Národní zdravotní služba (Beveridgův systém) –Státní –Totalitní Základní typy zdravotnických systémů •Ani jedna z vyspělých zemí dnes není čistým typem •Dochází ke konvergenci jednotlivých typů zdravotnických systémů: –Důvodem je prostý fakt, že řeší v zásadě stejný problém, a tím je potřeba zajistit zdravotní péči stále rostoucímu počtu potřebné populace v podmínkách omezených zdrojů. Komerční typ •Lékaři jsou samostatní podnikatelé, kteří přímo prodávají odborné služby pacientům (spotřebitelům). •Cenu péče určuje trh, na kterém soutěží privátní poskytovatelé a financující subjekty (privátní pojišťovny). •Zdravotní péči si mohou obstarat ti, kdo ji potřebují a současně na ni mají. •Zdravotní péče je záležitostí jedince, jeho rozhodnutí a svobodné volby. •Absence prvku sociální solidarity. • •Narůstající komplexita a návaznost služeb i potřeba týmové práce takový typ zdravotnictví prakticky znemožňuje. • Liberalistický typ •Stát negarantuje dostupnost zdravotní péče pro všechny •Zdravotní péče je pokládána jednak za zboží (distribuce zdravotnických služeb prostřednictvím trhu) a jednak za veřejnou službu (jen pro vybrané skupiny obyvatelstva). •Převládají tržní vztahy přizpůsobené místním podmínkám a zvyklostem. •Péče je hrazena složitou směsicí soukromého pojištění, veřejných plátců (federální, státní, místní rozpočty) a přímé platby. •Ze státního rozpočtu je garantováno poskytnutí vymezené péče pouze vybraným skupinám (lidé nad 65 let, zdravotně postižení, sociálně slabé rodiny s dětmi apod.). •Do vztahu pacient-lékař vstupuje stát, aby alespoň částečně vyrovnal příkré sociální nerovnosti (programy pro úhradu péče za nepojištěné pacienty). •USA Pojišťovnický typ •Zdravotní péče je hrazena z fondu povinného zdravotního pojištění, který je vytvářen z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. •Funguje na principu solidarity, platby do fondů podle příjmů, čerpání podle potřeb. Za určené skupiny osob hradí pojistné stát. •Různá míra finanční spoluúčasti pacientů (léky, pomůcky, regulační poplatky). •Jde o nestátní zdravotnictví se státními zárukami. Stát garantuje všeobecnou dostupnost a kvalitu (standard) péče. •Jde o souběžnou činnost veřejného a soukromého sektoru. •Základem jsou soukromé individuální praxe ambulantních lékařů, kteří uzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. • • • Národní zdravotní služba • •Vyznačuje se silnou účastí státu, který vlastní většinu zdravotnických zařízení a menším podílem soukromého sektoru. •Většina specializovaných ambulantních zařízení, laboratoře a rtg pracoviště jsou součástí nemocnic. •Drtivá většina nemocnic je součástí Národní zdravotní služby, soukromá lůžka existují v omezené míře. •Lékaři a zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci, případně soukromými subjekty působícími v soukromém sektoru. •Bezplatná zdravotní péče, stát sleduje a garantuje všeobecnou dostupnost zdravotní péče. •Princip sociální solidarity - zdravotnické služby jsou převážně hrazeny z daní. Míra finanční spoluúčasti je velmi nízká (léky, protetika, optika). Neexistuje veřejné zdravotní pojištění. Možnost soukromého pojištění a připojištění pro nadstandardní péči. • •Velká Británie, Norsko, Španělsko •Státní typ •Zdravotníci jsou státní zaměstnanci se stálým platem. •Veškeré náklady jsou hrazeny ze státních fondů. • • •Totalitní typ •Celý systém podléhá vlivu jedné politické strany. •Ideologická kritéria mohou být důležitější než kritéria odborná. • Euro Health Consumer Index • Základní kritéria •Dostupnost •Produktivita •Účinnost •Efektivita •Utilita •Kvalita • Dostupnost •Je jedním z důležitých cílů všech zdravotnických systémů. • •Důležité je najít „správnou“ míru dostupnosti (včasná pomoc x plýtvání). • Základní dimenze dostupnosti •Geografická •Ekonomická •Organizační •Odborně medicínská •Časová •Psychosociální •Sociokulturní • Geografická dostupnost •rozmístění zdravotnických služeb různých specializací •jde o zajištění akceptovatelné vzdálenosti od zdroje péče •rozmístění obyvatelstva v jednotlivých oblastech •dopravní trasy • Časová dostupnost •zdravotní péče by měla být VČASNÁ, tedy ne nutně co nejrychlejší •je ovlivněna vzdáleností mezi místem bydliště a zdravotnickým zařízením, cestovní vzdáleností, cestovním časem – jde o celkovou dobu až k poskytnutí péče •čekací listy (na operaci) •záchranná a pohotovostní služba • • Ekonomická dostupnost •Je dána úhradou nákladů, typem pojištění a mírou spoluúčasti. •Ve všech vyspělých zemích existuje zdravotní pojištění. •Hodnotí se jaká část obyvatelstva je pojištěna a jaká péče se z pojištění hradí. • Odborně medicínská dostupnost •Dostupnost různých typů zdravotnických služeb (specializace) • •Vysoce specializované zdravotnické služby jsou obvykle velmi nákladné a jsou koncentrovány do velkých měst • Organizační dostupnost •Překážky administrativního rázu – potřeba doporučení od praktického lékaře k návštěvě specialisty. •Vytvoření spádových oblastí. • Psychosociální dostupnost •Motivace k vyhledání zdravotnické služby –důvěra (v medicínu, ke zdravotnickým pracovníkům a zdravotnickým zařízením) –zájem o zdraví –vnímání hrozby nemoci –ochota spolupracovat • • Sociokulturní dostupnost •Sociokulturní faktory, které mohou ovlivňovat orientaci občanů ve zdravotním systému a tím i poptávku po adekvátní péči. • •Patří sem vzdělání, etnická příslušnost, odlišné náboženské normy ve vztahu k tělu, jazykové problémy apod. • Medicínská turistika •Cestování, jehož cílem je podstoupení léčebných postupů. • •Medical turista je člověk, jehož primárním a výlučným motivem k cestě mimo území svého státu je lékařské ošetření. • •Dříve se jezdilo za kvalitou, dnes za levnější péčí. • Důvody k medicínské turistice •nižší náklady než v domovské zemi, • kratší čekací lhůty, • kvalitnější lékařská péče, •léčebné postupy a procedury, které nejsou k dispozici, •možnost spojení léčebného zákroku nebo léčby s dovolenou, •určitá anonymita pacienta. • Zákroky •estetické zákroky (operace víček, prsou, liposukce, operace břišní stěny) •stomatologie •umělé oplodnění •kromě zákroků také lázně či doléčení •euthanasie •---------------------------- •transplantace •vědecky neověrené postupy (kmenové buňky) Rizika •Infekční onemocnění –Malárie, horečka dengue, VHA, TBC –Dárci orgánů – HBV, HIV –Rezistentní bakterie (a jejich transport zpět do domovské země) •Kulturní a jazykové bariéry – riziko nedorozumění ohledně poskytované péče •Rozdílné standardy péče •Nedostatečná pooperační péče – let záhy po operaci, řešení následných komplikací …. •Právní rizika •Etické problémy – nepodložená léčba (KB), transplantace (ledviny), náhradní mateřství (hl. Indie), eutanázie • Kdo kam v ČR? •nejvíce přijíždějí pacienti z Německa, Ruska a Velké Británie • • • • • • •nejvíce navštevované v ČR: Praha, Brno, Karlovy Vary, kliniky na hranicích • Česko se stalo velmocí medicínské turistiky. Díky soukromým klinikám •Za rok 2017 do Česka přijelo za plánovaným lékařským ošetřením více než 13 000 cizinců. •To je 4. nejvyšší počet v Evropě. •Větší množství zájemců už dokázalo uspokojit jen Německo, Španělsko a Itálie – tedy státy s daleko větší masou obyvatelstva. •Zdroj: https://www.denik.cz/zdravi/cesko-se-stalo-velmoci-medicinske-turistiky-20180531.html • Benefity pro stát •Peníze pro zdravotnická zařízení •Přijíždí s doprovodem •Zůstávají déle •Vrací se •Doporučuje dále • •http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100214/obsah/452655-zdravotnick a-turistika-v-cr • • Účinnost (effectiveness) •Definujeme jako míru dosažené změny ve srovnání s výchozím stavem nebo s předem stanoveným cílem. • •Změnou ve zdravotnictví je obvykle zlepšení zdravotního stavu –objektivně (vyléčení, prodloužení života, redukce symptomů, navrácení pracovní schopnosti) –subjektivně (spokojenost s výsledkem ošetření) • Účinnost (effectiveness) •Individuální úroveň – účinnost terapie (postupy, léky) • •Populační úroveň – účinnost zdravotnického programu (preventivní programy) • •Obtíže s hodnocením účinnosti –zvláště u populačních opatření – mnoho intervenujících faktorů, dlouhá doba od zavedení programu do prvních výsledků • • •Skutečná účinnost nových léčiv a terapeutických procedur (prověřená dlouhodobými epidemiologickými studiemi) je „neznámá“ð intuitivní, manipulovatelná polypragmazie ð nízká efektivita léčebné medicíny. Efektivita (efficiency) •Efektivita je snaha s minimálními prostředky dosáhnout maximálního prospěchu. •Je to vztah mezi vstupními náklady a výstupním cílem. •Ve zdravotnictví jde o to organizovat zdravotní péči tak, abychom dosahovali zlepšení zdravotního stavu a uspokojování zdravotních potřeb s nejmenšími finančními náklady. •Při hodnocení efektivity se nikdy nesmí ztrácet ze zřetele, že nejde primárně o zisk, ale o humánní hodnoty, o zdraví lidí a celé společnosti. • Metody stanovení efektivity • •Metoda „cena – výkon“ •-------------------------------------- •Metoda „cena – zisk“ (cost–benefit) •Metoda „cena – účinnost“ (cost–effectiveness) •Metoda „cena – utilita“ (cost–utility) • Kvalita •Intuitivně chápaný pojem •Subjektivita •Z toho plyne i nespočetné množství výkladů a definic: –Dělat správné věci správným způsobem. –… způsob provedení výkonu podle platných odborně technických norem. –Souhrn všech možných hodnotících kritérií, jako jsou: odbornost, účinnost, efektivita, utilita, potřebnost, neškodnost, spravedlnost, lidská důstojnost. Kvalita zdravotní péče •Hodnocení kvality péče znamená měření a posuzování –medicínských –technických –ekonomických –interpersonálních –psychologických –a jiných aspektů zdravotnických služeb. Kvalita zdravotní péče •Posuzování podléhají všechny 3 články systému: 1.struktura –zařízení a jejich vybavení, odborná způsobilost pracovníků, organizace práce aj. 2.proces –styk pacienta s lékařem, aktivity všeho druhu, řízení aj. 3.výsledky –objektivně měřitelné výstupy, spokojenost pacientů apod. Kvalita zdravotní péče z hlediska jednotlivých aktérů • •PACIENT: •navrácení zdraví, •fyziologické, pracovní a jiné sociální funkce, •spokojenost se službami a zacházením • •LÉKAŘ: •dobré provedení odborně technické stránky ošetření • •MANAGEMENT: •ekonomická stránky provozu a bezkonfliktnost vztahů • •