RESPIRAČNÍ NÁKAZY
I
Úvod
Infekcevirovéhopůvodu
MUDr. Bohdana Rezková, Ph.D.
Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Význam
 Jsou nejčastějším lidským onemocněním (v ČR 5 – 6 mil./rok, 50 –
60% všech onemocnění)
 postihujícím všechny věkové skupiny obyvatelstva, častěji
onemocní děti,
 jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti a absence ve škole,
 představují velmi závažný zdravotní i ekonomický problém,
 výskyt chřipky a akutních respiračních infekcí (ARI) je v ČR
sledován systémem týdenních hlášení spolupracujících
praktických lékařů (již od roku 1968) viz dále.
Sledování
výskytu
chřipky vČR
(dostupné
na www.szu.cz)
Sledování
výskytu
ARI vČR
(dostupné
na www.szu.cz)
Charakteristika
 Bránou vstupu patogena do těla je dýchací systém.
 Přenos je především přímý – kapénkami, u některých infekcí se
uplatňuje i přenos nepřímý – vzduchem (TBC) nebo
kontaminovanými předměty, rukami (chřipka,)…
 Zdrojem nákazy je většinou člověk.
 Původcem mohou být viry, bakterie, plísně. Převažují nákazy
virové (80 – 85%)!
Přehled
nejčastějších
(dle původců)
VIRY
chřipky
parachřipky
rhinoviry (rýma)
a dalších 200
(adenovirózy, SARS,
MERS,….)
BAKTERIE
tuberkulóza
černý kašel (pertuse)
streptokokové
infekce
a další ( stafylokokové
infekce,
mykoplazmata,…
PLÍSNĚ
Pneumocystová
pneumonie
Aspergilózy
(pneumonie)
RESPIRAČNÍ
NÁKAZY
VIROVÉ
Charakteristika
 Převážně vyvolané obalenými RNA viry – obal umožňuje
proniknout hlenovou vrstvou k respiračnímu epitelu.
 Neobalené pouze rhinoviry – napadají zejména nosní sliznici, kde
není hlenová vrstva.
 Většinou napadají pouze respirační epitel, viry se běžně
nedostávají do krve a nepostihují jiné orgány (kromě chřipky).
 Mají většinou akutní průběh s krátkou inkubační dobou.
 Pokud se vytvoří imunita, je jen vůči danému typu viru a
krátkodobá.
CHŘIPKA
Původce
 Ortomyxovirus – typ A, B, C.
 Vysoká nakažlivost! K vyvolání infekce stačí 2 – 3 viriony! (v jedné
kapénce je jich 106)
 Viry mají na povrchu antigeny (hemaglutinin- H, neuraminidáza N),
které mají hodně variant (H1 – H16, N1 – N9), vznikají tak různé
kombinace ( u člověka nejčastější – H1N1, H3N2)
 Antigeny jsou hodně proměnlivé (při množení virů vznikají
mutace), zejména u viru chřipky typu A.
 Viry chřipky typu A vyvolávají onemocnění i u zvířat, zejména u
vodního ptactva, ale také prasat, koně, velryby,…
 Prase může onemocnět i lidským virem chřipky typu A. Pokud
onemocní zároveň zvířecím a lidským virem, může vzniknout nový
subtyp viru, který je vysoce nakažlivý! Viry chřipky typu A
pak mohou vyvolat pandemii.
CHŘIPKA
Pandemie
20. a 21. století
 1918 – 1919 tzv. Španělská chřipka:
- zasaženo 30% celosvětové populace
- považována za nejzávažnější – více než 50 miliónů osob zemřelo
• 1957 – 1958 tzv. Asijská chřipka
- považována za středě závažnou – zemřelo asi 1,5 miliónu osob
• 1968 – 1969 tzv. Hongkongská chřipka
- považována za středně závažnou – zemřel asi 1 milión osob
• 2009 tzv. Mexická (pandemická) chřipka
- onemocněly zejména mladší věkové skupiny,
kde byla i většina úmrtí!
• ????? …..... Pandemické plány!
CHŘIPKA
Epidemiologické
rozdělení
Chřipka
Sezónní
Pandemická
Ptačí
SEZÓNNÍ
CHŘIPKA
Epidemiologie
I
 Původce: v posledních letech zejména typ A H1N1, A H3N2
 Inkubační doba: 18 – 24 hodin (i kratší)
 Období nakažlivosti: 12 – 24 hod. před začátkem onemocnění
a asi 5 dní po začátku
• Zdroj nákazy: většinou člověk, i s asymptomatickým průběhem!
(děti jsou nakažlivější!), vzácně prase, ptáci
• Přenos: - přímý kapénkami
- nepřímý kontaminovanými předměty
SEZÓNNÍ
CHŘIPKA
Epidemiologie
II
 Vnímavé jsou zejména děti (0 – 5 let) a staří dospělí
(nad 60 let).
 Každoročně celosvětově umírá 250 – 500 tis. lidí!
 V ČR v souvislosti s chřipkou umírá 2000 osob ročně!
SEZÓNNÍ
CHŘIPKA
Příznaky
Náhlý začátek z plného zdraví!
zimnice a nástup horečky na 38 – 39 °C,
Vyčerpanost,
bolesti svalů, kloubů, zad,
velké bolesti hlavy,
nejprve mírné příznaky postižení horních dýchacích cest (ucpaný
nos,…), později výraznější (dráždivý kašel s vykašláváním sputa,
zarudnutí patrových oblouků),
u dětí i nauzea a zvracení.
Onemocnění trvá většinou 3 – 7 dní. Slabost, únava, pocení mohou
přetrvávat i týdny.
SEZÓNNÍ
CHŘIPKA
Komplikace
 Onemocnění má výrazně závažnější průběh u dětí (horečky),
starších lidí (riziko komplikací) a zejména těhotných žen (úmrtí)!
 Komplikace způsobuje samotný virus chřipky (virová pneumonie)
nebo bakterie, které napadnou oslabeného jedince (superinfekce –
stafylokoky, streptokoky,…)
SEZÓNNÍ
CHŘIPKA
Terapie
1. Nespecifická (dle symptomů) – analgetika, antipyretika, vit.C,
antitusika, klid na lůžku,…
2. Specifická – antivirotika (u závažného průběhu, i profylakticky a
preventivně, není-li možné očkovat)
SEZÓNNÍ
CHŘIPKA
Prevence
 Každoroční očkování (proti aktuálním kmenům chřipky (A, B).
 U mladých osob zabrání onemocnění, u satrších sníží riziko
komplikací a úmrtí.
 Doporučené očkování u osob v riziku (chronická onemocnění, věk
nad 50 let, v domovech důchodců,…)
u vybraných skupin hrazeno pojišťovnou.
 Doporučeno je také ženám při plánování těhotenství v chřipkové
sezóně!
dostupné na
www.gihsn.org
PTAČÍ
CHŘIPKA
 Divoké ptactvo (zejména kachny) - rezervoár chřipkyA v přírodě.
 Dva typy ptačí chřipky:
1. vysoce patogenní (H5N1) – u člověka způsobuje typické příznaky
chřipky, často těžký průběh, nauzea, zvracení, průjem,
2. nízko patogenní.
 Přenos:
- na člověka ojediněle (nutný dlouhodobý a blízký kontakt),
- vzduchem, výkaly, tepelně neošetřené maso, játra,
- mezilidský přenos nebyl prokázán.
 Riziko: přeměna zvířecího viru na lidský patogen!
 Prevence: vybití napadaných chovů.
OSTATNÍ
AKUTNÍ
RESPIRAČNÍ
INFEKCE –ARI
(virové)
 Původce: minimálně 200 virů (adenoviry, rhinoviry, parachřipka,…)
 Přenos: především přímý - kapénkami, vzácně nepřímý kontaminovanými
předměty, rukama,…
 Příznaky:
- nejčastěji jako onemocnění horních cest dýchacích (rýma,
faryngitidy, tonzilitida)
- někdy i záněty dolních cest dýchacích (laryngitidy, bronchitidy,
pneumonie).
• Komplikace: u oslabených jedinců těžší příznaky, superinfekce
• Vnímavost nejvyšší u malých dětí a starších lidí.
• Léčba: symptomatická, příp. antivirotika (ribavirin).
SARS
 Onemocnění probíhalo od roku 2002 do roku 2003.
 Původně zvířecí virus (z cibetky?) se adaptoval na člověka.
 Nákaza byla vysoce nakažlivá a vyvolala epidemii, která se z Číny
rozšířila do dalších zemí.
 Přenos byl nejčastěji kapénkami, ale i předměty kontaminovanými
fekáliemi (virus byl prokázán ve stolici).
 Příznaky: horečka, kašel, malátnost, průjem, bolesti hlavy, svalů,
dochází k rozvoji atypické pneumonie, případně až k dechovému
selhání.
 U dětí do 12 let onemocnění probíhá mírně.
 Úmrtnost 10%
 Virus je vylučován ještě 10 dní po ústupu příznaků!
MERS  Původně zvířecí virus (rezervoárové zvíře – velbloud)
 V přenosu se uplatňují netopýři, byl popsán i přenos z člověka na
člověka.
 Příznaky podobné SARS, přidává se také akutní selhání ledvin.
 Úmrtnost – 40%