Edukace
PhDr. Natália Beharková, Ph.D.
Katedra ošetřovatelství a porodní asistence
Ukončení předmětu – zkouška
Edukace v práci dentální hygienistky – přednáška
Edukace v práci sestry – přednáška
Základy edukace a pedagogiky – přednáška
Edukace v práci nutričního terapeuta - přednáška
1.-7. týden 7-8:50 2 hod. (21.10.2019 poslední hodina přednášky, 28.10. státní svátek)
od 8.-14. týdne cvičení – každý obor samostatně
Cvičení prvýkrát v 8.t.
Edukace v práci nutričního terapeuta – pondělí 4.11., 7-8:40
Edukace v práci sestry – pondělí 4.11., 9-10:40
Základy edukace a pedagogiky – 5.11., 7-8:50
Edukace v práci dentální hygienistky – 6.11., 14-15:40
Sylabus
• Terminologie.
• Edukace ve zdravotnictví.
• Faktory ovlivňující edukaci.
• Osobnost edukátora.
• Specifika edukace dětí, seniorů, cizinců a zvláštních skupin nemocných.
• Proces edukace – zhodnocení a posouzení edukanta, vyhodnocení edukačních potřeb.
• Projektování edukace, edukační cíle, didaktické zásady, didaktické formy, edukační metody,
učební pomůcky a didaktická technika.
• Sestavování edukačních plánů.
• Realizace a hodnocení edukačního procesu.
• Dokumentace edukačního procesu.
• Edukační materiály.
Prezentace dostupné
v IS MU
Pedagogika
Osnova přednášky:
• vymezení pojmů,
• struktura oboru,
• vztah pedagogiky k ostatním vědám,
• vztah ošetřovatelství a pedagogiky.
Použité zkratky:
Pg.= pedagogika; Ed.= edukace; P/K= pacient/klient
Pedagogika
• Paidagógos – termín z antického Řecka
• Paedagogus – antická latina
• Pojetí Pg. → laici
→ odborníci v dané oblasti
➢ přístupy k pojetí Pg.
→ věda o výchově (výchova= záměrné působení na jedince za účelem
dosažení změn v jeho osobnosti (znalosti, dovednosti, hodnot. systém,
postoje…), pojem zahrnuje i vzdělávání – normativní charakter vědy
→ věda o edukační realitě tč. nový přístup, předmětem jsou – typy
edukace, Ed. prostředí, Ed. procesy a subjekty; cíl – prozkoumat a objasňovat
NE normovat
Pedagogika jako věda
• interdisciplinární charakter vědy (zejména v důsledku nového pojetí Pg.)
▲objasňování vzdělávacích výsledků žáků ve školách – nestačí pouze Pg. aparát
– měření pomocí testů, nutnost využívat poznatky ze sociologie (vliv rodinného
prostředí), interkulturní psychologie (vlivy etnické, národní apod.)
Struktura pg. vědy – tč: > 20 disciplín
• Obecná Pg.,
• Teorie výchovy,
• Filozofie výchovy
• Historická Pg.,
• Srovnávací Pg.,
• Obecná didaktika,
• Speciální didaktika (oborů a
předmětů),
• Pg. psychologie,
• Sociologie výchovy,
• Sociální Pg.
• Pg. diagnostika a poradenství
• Pg. volného času
• Speciální pedagogika
• Ekonomie vzdělávání a školství
• Pg. evaluace
• Pg. prognostika
• Teorie vzdělávací politiky
• Teorie učitelské profesie
(pedeutologie)
• Etnopedagogika
• Andragogika
• Komeniologie
Struktura Pg. dle determinujících hlediska:
• Věkové kategorie – předškolní, primární, středoškolská, vysokoškolská, andragogika,
gerontopedagogika
• Oblastí edukační reality – rodinná, školní, sportovní, vojenská, mediální, medicínská Pg.,
léčebná, náboženská…
• Hraniční disciplíny – propojení s jinými vědami (multikulturní výchova…), tč. již
nepoužívané vymezení ▲obecná didaktika využívá poznatky a přístupy Pg., psychologie
teorie učení, teorie kognitivního vývoje…
Pg jako věda o edukaci
• Předmět Pg.:
Pg. se zabývá vším tím,
✓ co vytváří a determinuje edukační prostředí,
✓ procesy, jež se v těchto prostředích realizují,
✓ výsledky a efekty těchto procesů
• Struktura Pg.:
✓ teorie
✓ výzkum
• Obsahová náplň Pg.:
✓ soubor disciplín (někdy považovaných i za samostatné vědy)
Pedagogika jako věda
• Tematická šíře Pg. :
➢ minulost + laické vnímání – Pg. doména výchovy a vzdělávání
➢ Tč. nové témata a problémy
▲minulost profesní vzdělávání – pouze příprava mladých, tč. rekvalifikace dospělých;
▲celoživotní vzdělávání (v zahraničí - termín celoživotní učení)
→ současná Pg. je obohacena
o širokou problematiku mimoškolní
edukace
Pedagogika jako věda
• Sociální a sociokulturní orientace Pg.
➢ sociální Pg. = zabývá se edukačním působením na rizikové a sociálně znevýhodněné
skupiny mládeže a dospělých (2. sv. válce vstupují do výzkumu sociální determinanty
edukačních procesů )
➢ multikulturní edukace (inkluzivní vzdělávání, multik. výchova) – etnické předsudky
➢ Pg. metodologie kvanti i kvalit. výzkum
Literatura:
• Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada,
2010, s. 80. ISBN 978-80-247-2171-2
• Průcha J. Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936.
ISBN 978-80-7367-546-2.
• Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání,
Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-262-0456-5.
Terminologie
• Výchova
„… proces záměrného a cílevědomého působení
na vychovávaného, a to zejména cestou vytváření a ovlivňování
podmínek pro rozvoj dětí a mladých lidí, pro jejich vlastní bytí se
sebou samými, s druhými lidmi, se společenstvím, s přírodou.“
I.
Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 66-67
Terminologie
• Výuka – prostor pro vyučování a učení (U – Ž/S sledují určité cíle
a naplňují tím očekávání společnosti)
• Vzdělávání – proces, který u jedince rozvíjí jeho vědomosti,
dovednosti, návyky a schopnosti.
Výsledným efektem je vzdělanost, vzdělání, kvalifikace
• Vzdělanost – odráží celkovou úroveň vzdělání v sociální skupině,
státě, národě
II.
Terminologie
❑Edukátor/ka – ten, kdo někoho edukuje = ten, kdo někoho učí
❑Edukant/ka – ten, kdo se od někoho učí = subjekt učení
❑Edukační potřeby – „deficit v oblasti vědomostí, dovedností, návyků a pozitivních postojů edukanta
ke zdraví, kdy tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit zdraví edukanta v současnosti nebo budoucnosti“
(Juřeníková, 2011)
❑Edukační prostředí – prostředí, v kterém probíhají edukační procesy
- vnější a vnitřní (fyzikální, psychosociální – statické /klima/
proměnlivé /atmosféra/
- typologie je variabilní
❑Edukační konstrukty (vše co usnadňuje, podporuje učení ) – všechny teorie, modely, plány, scénáře,
prognózy, zákony, předpisy i jiné teoretické výtvory, které nějakým způsobem určují či ovlivňují reálné
edukační procesy (osnovy předmětů, učebnice, výukové filmy, publikace, kuchařky, rady P/K od
zdravotníků …);
- ovlivňují kvalitu učení
III.
Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 70 schéma
Edukační konstrukty
Edukační- didaktické materiályEdukační
programy
Edukační standardy
Ed. plány pro
edukanty (rady a
doporučení)
Ed. listy pro edukanty
(souhrny rad a doporučení)
Metodické příručky (metodické
listy pro edukátory)
Společné materiály pro edukátory
i edukanty (knihy, časopisy, web.
stránky)
Edukační konstrukty dle Holmanové, 2003
Edukace (Ed.) – souhrn tradičních pojmů „výchova a vzdělávání“
 Educare (lat.) – vzdělávání
 Education (angl.) – vzdělávání, výchova
 Proces
 soustavného ovlivňování chování a jednání jedince
 Cíl – navodit pozitivní změny v dovednostech, postojích a návycích.
(Cíl – nejen získat určité vědomosti a poznatky, ale dosáhnout změny v chování jedince, přeměna
hodnotových a vztahových postojů, citových a volných struktur osobnosti)
výchovy a vzdělávání
jedince
Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 66-67
Vyhláška č. 391/2017 Sb.Vyhláška, kterou se mění
vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech
zdravotnických pracovníků a jiných odborných
pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb.
g) motivuje a edukuje jednotlivce, rodiny a skupiny osob k přijetí zdravého
životního stylu a k péči o sebe41
h) podílí se na zajištění zapracování nově nastupujících zdravotnických pracovníků,
I.
Pedagogická diagnostika ve zdravotnictví
• odpovídá fázi zjišťování informací o znalostech, dovednostech, zvyklostech
někoho o něčem (v podstatě Ošetřovatelský proces 1. fáze posouzení)
▲ zjistit/posoudit (pacientovi, nebo jeho blízkých členů rodiny) dosavadní
znalosti o nemoci, potřebu osvojit si nové dovednosti nebo preventivní
postupy atd.
Literatura:
• Bastable S., Essential of patient Education, Jones & Bartlett Learning, 2005,
s. 502 ISBN-13: 978-0763748425
• Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010, s.
80. ISBN 978-80-247-2171-2
• Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve,
Martin: Osveta, 2009, s. 155, ISBN 978-80-8063-326-4
• Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta,
2010, s. 259, ISBN 978-80-8063-321-9
• Petlák, E., Všeobecná didaktika, Bratislava: Iris, 2004, s. 270 ISBN
8089018645
Literatura:
• Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936, ISBN
978-80-7367-546-2.
• Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha:
Portál, 2013, ISBN 978-80-262-0456-5.
• Raudenská J, Javůrková A. Lékařská psychologie ve zdravotnictví, Praha:
Grada, 2011, s. 304 ISBN 978-80-247-2223-8.
• Závodná V. Pedagogika v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2005, s. 117,
808063193X