UČENÍ PHDR. NATÁLIA BEHARKOVÁ, PH.D. osnova Učení:  Definice  Faktory  Typy  Způsoby ❖ univerzální jev ❖ schopnost učení – vrozená, souvisí se zvládnutím mechanizmu řeči a funkci paměti Učení „Znamená získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu jeho života. Naučené je opakem vrozeného. …životní úloha lidského učení je v získávání předpokladů pro aktivní vyrovnávání se s přírodním a společenským životním prostředím.“ (Čáp, J. a Mareš J. Psychologie pro učitele, s. 80) Učení  proces, v němž organizmus získává individuální zkušenosti, učí se přizpůsobovat novým životním podmínkám a učí se novým formám chování  probíhá neustále, spontánně  činnost edukanta záměrně navozená soustavou požadavků z vnějšku; Výsledkem je osvojení vědomostí, dovedností a návyků, ale také utváření postojů a získávání určité hierarchie hodnot. (Hartl, 1999) V širším smyslu V užším smyslu Faktory ovlivňující učení Faktory napomáhající učení  Motivace (z lat. movere, hýbati, pohybovati) pohnutka, která podněcuje jednání člověka; usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle; vnitřní (jedinec vnímá) a vnější (hrozba trestu, možnost odměny)  Pohotovost (připravenost, ochota) učit se – projev motivace v určitém čase  Zpětná vazba – pozitivní, negativní  Sestavení poznatků – od jednoduchých k složitějším (individuální posouzení); začátek a konec poznatků (nejlépe zapamatovatelné)  Rozsah učiva/poznatků – čím více poznatků – tím delší čas na osvojení a horší zapamatování  Opakování – klíčových pojmů/faktů – pomáhá zapamatování si novo naučených věcí (interval mezi naučením se a využitím naučeného v praxi!) (▲aplikace inzulínu sám již v nemocnici/až doma)  Smysl poznatků  Optimální prostředí na učení (+ soukromí) Faktory brzdící učení  úzkost P/K, emoce  fyziologické překážky – akutní nemoc, bolest  věk – involuce tkání, prognóza, biorytmus,  kulturní bariéry (jazyk, žebříček/protichůdnost hodnot…)  iatrogenní překážky (ZP – rychlé tempo, ignorace P/K poznámek, přílišný zájem aj.) Druhy učení I.  Podmiňování – využívá mechanizmus podmíněných reflexů (asociací), kdy podnět spojíme s jeho posilňováním, čím se vytváří zpevněné dočasné spoje ➢ klasické (▲ Ivan Petrovič Pavlov; strach z bolesti - syndrom bílého pláště) ➢ operantní (instrumentální) - spojené s činností subjektu (odměna/trest; pokus/omyl) Watson - studie "malého Alberta ➢ zástupné - subjekt se učí prostřednictvím zkušeností někoho jiného, učí se tedy zástupně.  Senzomotorické - osvojení si pohybových dovedností (různé druhy sportovních, manipulačních a pracovních činností; únava, strach, delší pauza jsou negativa) (seznámit s dovedností, rozfázovat pracovní úkol, upozornit na nejdůležitější aspekty dovednosti, upozornění na chybu, důsledný nácvik; zpřesňování a zrychlování činnosti, motivace jedince▲ stomie Zdroj: http://www.20min.ch/diashow/151840/56E8A86567E13212768C0BF8BEB6FF0E.jpg Video https://www.youtube.com/watch?v=FMnhyGozLyE Druhy učení II.  Verbální – výsledkem je VĚDOMOST; info – vhodná metoda, srozumitelný výklad obsahu, přizpůsobení věku a indiv. schopnostem jedince Postup při osvojování látky verbálního charakteru: 1. Seznámení s celým obsahem. 2. Rozdělení látky na celky. 3. Osvojování látky po částech. 4. Opakování látky vcelku, přičemž klást důraz na vztahy mezi prvky. 5. Vytváření návaznosti na dříve osvojené vědomosti.  Pojmové – osvojení si pojmů a logických operací (rozvíjí myšlení jedince) Druhy učení III.  Řešení problému – poznáme výsledek (cíl řešení), neznáme postup, jak se k němu dopracovat. s fixním koncem – pouze 1 řešení – konvergentní myšlení s volným koncem – více řešení - divergentní 1. Seznámit s problémem. 2. Rozbor problému (sbírání a třídění informací). 3. Vlastní řešení. 4. Nalezení řešení. 5. Kontrola – evaluace řešení, zdokonalení řešení. Druhy učení IV.  Sociální učení – psychologický mechanismus socializace; sociální posilňování (odměna/trest ▲ kočky klec jídlo); nápodoba=imitace chování (▲ BOBO panenka http://i-psychologie.blog.cz/1410/bobo-doll-experiment-a-bandura) identifikace (▲ být jako on“ a nebo naopak „jen nebýt jako on) Oblasti učení (dle Blooma,1956)  Kognitivní (mentální) – zahrnuje intelektové schopnosti (myšlení, poznání, porozumění). Uplatnění při vzdělávání  Afektivní – zážitky, emoce, zájmy, postoje a hodnoty, sociálněkomunikační dovednosti Uplatnění při výchově  Psychomotorické – (zručnosti a návykové dovednosti) motorická zručnost, používání pomůcek a zařízení, obsluha přístrojů. Uplatnění při praktickém cvičení Doporučení při učení  motivace  poznat cíl  kontinuálnost učení, opakování nabitých poznatků a zkušeností  střídání činností  vhodné prostředí (architektonické, ergonomické, akustické, hygienické – osvětlení, vytápění, větrání; atmosféra, klima) Učební styl  postup při učení, kt. člověk v daném období preferuje  závisí na aktuálním obsahu učení  postup, kt. vnímáme jako optimální (vyhovuje nám)  změna stylu je možná, ale nesnadná  souvisí se strategií a taktikou učení Učební styl – dělení podle motivace a záměru Povrchový styl učení kdo se učí tímto stylem:  učení ho nebaví,  učí se, protože musí a protože chce mít učení brzo za sebou,  text se snaží naučit nazpaměť.  Výsledek - malé/žádné porozumění učiva a to, co se naučí, zanedlouho zapomene. Zdroj Mareš, J. „Styly učení žáků a studentů“, 1998 Učební styl – dělení podle motivace a záměru Hloubkový styl učení  motivací je zájem o něco nového, učení je baví a mají o něj zájem z vlastního popudu,  dané učivo se snaží pochopit a porozumět mu, probíranou látku si dobře pamatují. Zdroj Mareš, J. „Styly učení žáků a studentů“, 1998 Učební styl – dělení podle motivace a záměru Strategický styl učení  jedinec se snaží získat co nejlepší známky, další motivací pro ně je soutěž s ostatními, snaží se využívat své „vychytralosti,“ učení je ale nezajímá,  na učivo se připravují podle nároků učitele, u kt. ke zkoušení dochází – pokud jde o benevolentního učitele, učí se povrchním stylem učení, u náročného učitele se učí do hloubky. Zdroj Mareš, J. „Styly učení žáků a studentů“, 1998 Resumé dle motivace a záměru Úspěšní jedinci:  kombinují hloubkový a na výkon zaměřený (strategický) přístup,  jsou vysoce motivovaní a dokáží účelně využívat plánovací strategie. Neúspěšní:  s nízkou motivací, kteří inklinují k povrchovému přístupu Typ učení  Vizuální  Auditivní  Kinestetický Vizuální typ  nejlépe se učí očima, má rád diagramy, grafy, rád k učení sleduje videa. Většinou jsou dobří ve čtení (přirozeně rychlí a mají dobré porozumění).  během hodiny rád sleduje tváře ostatních, pozoruje jejich mimiku. Lépe si pamatuje věci, které vidí , než ty které slyší. Nevadí mu otravné zvuky typu (mlaskání, smrkání, kašlání, hlasité dýchání). Raději si čte sám, než aby mu někdo předčítal. Používání výrazů dle typu Vizuální:  „To nevypadá dobře.“ „Už jsem si o tom udělal představu.“  „Pamatuji si obličeje, ale ne vždy jména.“  „Je pro mě důležité se dobře oblékat.“  „Chci mít kolem sebe obrazy a barvy.“  „Rád/a vybírám a nakupuji očima.“ Auditivní typ  Nejlépe se učí při poslouchání. Má rád audionahrávky a rád poslouchá příjemné hlasy druhých lidí. Libuje si v diskuzích. Raději poslouchá výklad učitele než aby si sám četl knížku.  Velmi lehce ho vytočíte rušivými zvuky (mlaskání, smrkání, kašlání, hlasité dýchání). Lépe si pamatuji věci, které slyší.  Rád si pročítává poznámky nahlas. I když čtou potichu, vždy se vnitřně slyší, jako by četli nahlas. Většinou jsou dobří řečníci. Používání výrazů dle typu Auditivní:  „To zní dobře.“ „Slyším, co říkáš.“  „Rád/a mluvím a myslím si, že mám dobře znějící hlas.“  „Rád/a telefonuji.“  „Někdy mluvím sám/sama se sebou, když jsem o samotě.“  „Rád/a se obklopuji hudbou.“ Kinestetický typ  Se nejlépe učí, když něco dělá. Aby něco pochopil, musí si na to šáhnout a vyzkoušet si to. Rádi s něčím manipulují, skládají.  Učení jim jde rychleji, když si mohou věci vyzkoušet na vlastní pěst. Je pro ně typické, že píšou a mluví pomaleji. Velmi často se lidí dotýkají během konverzace.  Velmi často jsou to dobří sportovci. Během konverzace hojně gestikulují Používání výrazů dle typu Kinestetický:  „Mám pocit, že…“ „Nechápu to.“  „Používám hodně gest, když mluvím.“  „Rád/a si při pozdravu s lidmi podávám ruce a dotýkám se jich.“  „Je pro mě těžké sedět v klidu a nevrtět se.“  „Práskám dveřmi nebo házím věcmi, když se zlobím.“ Zdroj: http://englishquickies.com/wp-content/uploads/2014/10/sty-uceni-anglictiny.jpg Vzdělávání  Kojenec, batole - (rodič/učitel, bezpečí), pravidelný režim – pocit jistoty; důležité zapojení všech smyslů; sebeprosazení (Ne)  Předškolní věk – A proč? – odpovědi stručné, přiměřené  Školní věk – učení v bloku, střídaní činností, vysvětlení (má splnit jejich očekávání – mají ho pochopit), snaha dělat věci správně  Adolescenti – nejlépe chápou tehdy, pokud z toho plynou výhody  Mladí lidé a střední věk – zdraví samozřejmost; dospělí – již vnímají problémy, kt. mohou plynout z nevhodného životního stylu  Starší dospělí – touha udržet zdraví a soběstačnost(ti, kt. preferují péči o sebe od jiných, stěží přijmou snahu osvojit si nové návyky posilující soběstačnost reakční čas delší, přesnost, hluk, vidění, smyslová involuce (čuch, chuť, hmat a jemná motorika), výbavnost, vštípivost Podmínky a vztahy v didaktickém procesu v ošetřovatelství (Kuberová, 2010) Cíl Obsah Metody, formy ProstředkySubjekt sestra/ lektor/instruktor Objekt P/K Sociostruktura (vzájemné vztahy) Psychostruktura (osobnost edukátora a edukovaného) Edukační proces Tu bakalářskou práci zpracujete takhle…. Vyučující Učící se Učení pokud absence nelze hovořit o EP Edukační proces = jakákoli činnost, jejímž prostřednictvím nějaký subjekt (T) instruuje (vyučuje) a nějaký subjekt (P) se učí informace pochopení použití Dovednosti - teoretické - praktické - nové návyky • vede lidi k pochopení zdraví a nemoci • učí zdravému/žádoucímu chování, hyg. návykům, stravovacím zvyklostem, vyhýbání se rizikům • poznání svého zdravotního stavu, event. odchylek (TK, glykémie, cholesterol v krvi…) • první pomoc • poradit si s prvními příznaky nemoci u členů rodiny … ▲ Edukační procesy podle míry intentionality EP nonintentionální ▲ učím se spontánně cizí jazyk tím, že žiju dlouhodobě v zahraničí EP intentionální EP neřízené ▲kupuji si pravidelně anglickou beletrii, abych se procvičila v cizím jazyce EP řízené ▲školní výuka cizího jazyka v rámci povinného kurikula Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 80 záměrný, směřující úmyslně k nějakému cíli, snažící se a usilující o nějaký cíl Edukační procesy Typy:  Bezděčné (náhodné, spontánní učení) – čtení novin, sledování pravidelného programu o módě…  Intencionální (záměrné) učení – uvědomujeme si dobu i délku učení Dispozice - vnitřní dispozice (gramotnost, IQ, motivace…) - vnější (učební text, PC…)  Řízené učení – učení regulováno, organizováno z vnějšku Interakční model edukačního procesu Determinanty vstupů Edukační proces (průběh, obsah, vlastnosti) Výstupy Výsledky Efekty (bezprostřední) (dlouhodobé) Edukační prostředí Geografické, sociální, ekonomické, politické prostředí Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 84 Literatura:  Bastable S., Essential of patient Education, Jones & Bartlett Learning, 2005, s. 502 ISBN- 13: 978-0763748425  Bradbury A, Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit, 2001, s. 40-41  Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010, s. 80 ISBN 978- 80-247-2171-2  Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s. 155, ISBN 978-80-8063-326-4  Mareš, J. „Styly učení žáků a studentů“, Portál, 1998  Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259, ISBN 978-80-8063-321-9 Literatura:  Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936, ISBN 978-80-7367-546-2.  Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80- 262-0456-5.  Raudenská J, Javůrková A. Lékařská psychologie ve zdravotnictví, Praha: Grada, 2011, s. 304 ISBN 978-80-247-2223-8.  Závodná V. Pedagogika v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2005, s. 117, 808063193X  Jaký je váš styl učení? (test) http://englishquickies.com/jaky-je-vas-styl-uceni-test/  Zjistěte jaký jste studijní typ a využijte toho ve svůj prospěch! http://jakserychlenaucit.cz/studijni-typ/