Fyziologie srdce C:\Users\Johanka\Pictures\další\PhD vtipy a další\keep_calm_and_____by_chengwesley-d6do3k8.png Funkce Srdce je pumpa : Funkcí srdce je přečerpávání (pumpování) krve do cévního systému. Protože cévní systém je uzavřený, srdce vytváří klesající tlakový gradient na začátku a na konci cévního systému, který je hnací silou pro tok krve cévami. Srdeční aktivita •Elektrická – srdeční buňky jsou schopné vytvářet akční potenciál a vést vzruch (EKG, VKG,…) •Mechanická – pumpa, kontrakce srdečního svalu (FKG, TK, pulzová vlna, ultrazvuk) Morfologie trochu komplikovanější, než se zdá…. optimista pesimista realista Morfologie – stavba srdce Pravé a levé srdce jsou sériově zapojené pumpy. (pravé srdce – plíce – levé srdce – velký oběh – ….) pravá síň http://www.fpnotebook.com/_media/CvAnatomyHeartApicalFourChamberView.gif Horní dutá žíla Dolní dutá žíla Pravá komora Levá komora Mezikomorové septum apex Levá síň Pulmonální arterie aorta Pulmonální žíla Věnčité (koronární) tepny vystupují z aorty (za chlopní) a zásobují srdeční sval krví. Hustá kapilarizace – poměr počtu svalových vláken ku kapilárám je cca 1:1. Žilní krev ústí do pravé síně, některá rovnou do komor. http://4.bp.blogspot.com/-r3IsX9XBJeg/TbdnDjCoe6I/AAAAAAAAAsg/bRfw5bo6hY8/s1600/Coronary+arteries.j pg pravá koronární tepna Levá koronární tepna aorta Morfologie – koronární řečiště Koronární oběh •koronárky se plní v diastolické fázi srdečního cyklu, protože během systoly jsou cévy utlačeny kontrakcí svalu •hnací silou je tedy diastolický tlak •žilní krev ústí do pravé síně (70%) nebo rovnou do komor •větší průtok je levou koronárkou •dobře vyvinutá metabolická autoregulace (dilatace cév při zvýšené zátěži) C:\Users\user\Desktop\výuka\učení fyziologie\Boron - Medical Physiology\Pages\Images\IV. The Cardiovascular System\Chap 23_Special Circulations\S23283-023-f004.jpg aortální tlak průtok krve levou koronární arterií průtok krve pravou koronární arterií C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\přednáška bakaláři\hotové přednášky\cévy oběh\images (1).jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\přednáška bakaláři\hotové přednášky\cévy oběh\stažený soubor.jpg Méně výhodné perfúzní poměry pro subendokardiální vrstvy Epikardiální tepny http://www.kardio-cz.cz/data/clanek/699/dokumenty/27-patofyziologie-srdecni-ischemie.pdf Transmurální tepny Arterioly Subendokardiální plexus systola diastola Metabolické nároky srdce •Jen oxidativní fosforilace – maximalizace tvorby ATP •Vysoké množství mitochondrií (zdroj 90 % ATP) •Spotřeba •Svalová kontrakce - 60 – 70 % ATP •Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula, další pumpy – 30 – 40 % •Srdce je jako domácí prasátko, zpracuje, co se mu dává •V klidu •60 % volné mastné kyseliny, triglyceridy •35 % sacharidy •5% ketolátky •60 – 90 % acetyl_CoA z beta oxidace (zbytek glykolýza) •Substráty pro glykolytickou dráhu (glukosa a glykogen) pocházejí z exogenních zdrojů •Za normálních okolností (mimo ischenii a max výkon) metabolizuje laktát • •Za anaerobních podmínek (ischémie) se pyruvát redukuje na laktát – anaerobní glykolýza. •Srdce během hladovění nebo špatně léčeného diabetu využívá a oxiduje ketolátky (stávají se hlavním substrátem) • Metabolické nároky srdce - ischemie •Za anaerobních podmínek (ischémie) se pyruvát redukuje na laktát – anaerobní glykolýza •Stačí malá ischemie pro narušení metabolismu •Ztráta kontraktilní funkce, arytmie, smrt buněk •Pokles pomeru ATP/ADP, •Hromadění AMP, produkty metabolismu nejsou odstraňovány (laktát, NADH+, H+), acidóza poškozuje metabolismus a kontraktilitu •Uvolnění troponinu z cytoplazmy myocytů – marker IM •Další markery •Kreatinin kynaza (CK) •Izoenzym glykogenfosforylasy (GPBB) •myoglobin C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\přednáška bakaláři\hotové přednášky\srdce\cJDplyRgC6FL_s720x720.jpg Přesněji asi 210 kostí … ale srdce stále jedno Morfologie – převodní systém srdeční •Tvorba a přednostní vedení akčního potenciálu •Synchronizace a koordinace vedení vzruchu srdcem Sinoatriální uzel (SA) Preferenční síňové dráhy Atrioventrikulární uzel (AV) Hisův svazek Tawarova raménka Purkyňova vlákna Histologie •Vlastnosti srdečních buněk: excitabilita, kontraktilita, vodivost, automatičnost, rytmičnost •Buňky převodního systému (primárně tvorba a vedení AP, sekundárně kontrakce) •Buňky pracovního myokardu síňového a komorového (primárně kontrakce, sekundárně vedení AP) •Další pojivové tkáně, vlákna (kolagenní, elastická), cévy,… http://medcell.med.yale.edu/histology/muscle_lab/images/quiz5.jpg Myokard •Příčně pruhovaný srdeční sval (aktin a myozin, mnoho mitochondrií, sarkoplazmatické retikulum – zásobník Ca2+) •Interkalární disky - spojení svalových vláken •Nexy (gap junction) – kanály mezi buňkami, průtok iontů, vedení vzruchu - funkční syncytium Interkalární disk Akční potenciál – pracovní myokard Klidový potenciál – záporné napětí na membráně (cca – 90 mV) Jedině v tomto období je možné vyvolat depolarizaci a AP Akční potenciál (AP) •V průběhu AP nelze vyvolat další depolarizaci, buňka je v refrakterní fázi, čímž brání vzniku tetanického stahu •Má několik fází •Depolarizace •Fáze plató – její hlavní funkcí je prodloužení refrakterity buňky (absolutní refrakterita, nelze vyvolat další AP) •Repolarizace – relativní refrakterita (další příchozí AP může vyvolat následnou depolarizaci, která je však patologická) Trest smrti injekcí v USA - podání chloridu draselného Zástava srdce Výsledek obrázku pro injekce smrti trest smrti Výsledek obrázku pro injekce smrti trest smrti Akční potenciál – pracovní myokard +20 Akční potenciál (AP) •Depolarizace – vstup Na+ do buňky (Na je depolarizačním iontem, rychlý) •Fáze plató – vstup Ca2+ do buňky a výstup K+ z buňky (zároveň pumpování Na+ a Ca2+ z buňky) •Repolarizace – výstup K z buňky (zároveň pumpování Na+ (Na/K - ATPáza) a Ca2+ z buňky (Ca-ATPáza)) Pozn: Ionty vstupují a vystupují kanálem pasivně po konc. a el. gradientu. Pumpování iontů je aktivní děj, většinou proti gradientu plató výstup vstup Akční potenciál – pacemakerová buňka (sinoatriálního uzel) Nemá stabilní klidový potenciál (prepotenciál) •dochází k pomalé depolarizaci způsobené vstupem Ca2+ a Na+ do buňky pomalými kanály Akční potenciál (AP) •k vlastní rychlé depolarizaci dochází, když prepotenciál překročí práh (- 40 mV) •Depolarizace – vstup Ca2+ do buňly (vápník je depolarizačním iontem, je pomalejší) •Repolarizace – výstup K z buňky (zároveň pumpování Na+ (zároveň pumpování Na+ (Na/K - ATPáza) a Ca2+ z buňky (Ca-ATPáza)) Pozn: Ionty vstupují a vystupují kanálem pasivně po konc. a el. gradientu. Pumpování iontů je aktivní děj, většinou proti gradientu Pomalý depolarizační prepotenciál umožňuje rytmické vznikání AP v SA uzlu - pacemaker Podobný tvar AP má buňka AV uzlu +20 nestabilní kl. pot. práh výstup vstup Akční potenciál pracovní a pacemakerové buňky +20 Pracovní myokard •Stabilní klidový potenciál (-90 mV) •Sodíkový depolarizační proud Pacemakerová buňka •Nestabilní klidový potenciál (-60 až -40 mV) •Vápníkový depolarizační proud Převodní systém srdeční – gradient srdeční automacie Rytmické vytváření AP a preferenční vedení vzruchu Síně jsou od komor oddělené nevodivou vazivovou přepážkou •Sinoatriální uzel (SA) – vlastní frekvence 100 bpm (většinou pod tlumivým vlivem parasympatiku), rychlost vedení vzruchu 0,05 m/s •Preferenční internodální síňové spoje – rychlost vedení vzruchu 0,8 – 1 m/s •Atrioventrikulární uzel – jediný vodivý spoj mezi síněmi a komorami, vlastní frekvence 40 – 55 bpm, rychlost vedení 0,05 m/s •Hisův svazek – rychlost vedení 1 – 1,5 m/s •Tawarova raménka – rychlost vedení 1 – 1,5 m/s •Purkyňova vlákna – rychlost vedení 3 – 3,5 m/s vlastní frekvence 20 – 40 bpm Sinusový rytmus – vzruch začíná v SA uzlu Junkční rytmus – vzruch se tvoří v AV uzlu Aktivace komorového myokardu – z vnitřní strany k vnější Repolarizace komorového myokardu – opačným směrem Pozn: vlastní frekvence je frekvence vzniku AP neovlivněná nervovým a hormonálním řízením https://www.prirodovedci.cz/storage/images/410x/1611.png Gradient akčního potenciálu Následná depolarizace - vznik AP v relativní refrakterní fázi – patologické (netřeba znát ke zkoušce z fyziologie) Elektrokardiografie Trochu od konce…. Nejdříve si ukážeme křivku EKG… …..a pak jak vzniká P Q R S T depolarizace síní depolarizace komor - QRS repolarizace komor QRS: Q: první negativní kmit R: první pozitivní kmit S: negativní kmit, kterému předchází pozitivní kmit -Malý kmit (pod 0,5 mV) je malým písmenem -Velký kmit je velkým písmenem -Druhý takový kmit je s ‘ RS Například: qRs rSr‘ Elektrický dipól depolarizovaná buňka + – + – nedepolarizovaná buňka Elektrický vektor Depolarizační vlna EKG: Elektrická aktivita srdce měřená z povrchu těla depolarizovaná tkáň + – + – nedepolarizovaná tkáň Elektrický vektor Depolarizační vlna + – + – + – + – Elektrický dipól – Depolarizační vlna + + – + – + – + – + – Dílčí elektrický vektor pro daný úsek tkáně Dílčí elektrický vektor pro daný úsek tkáně Výsledný elektrický vektor Elektrický dipól Elektrický dipól – kde je plus a kde mínus? Výsledek obrázku pro owl crazy heart Elektrokardiografie Depolarizační vlna Elektrický vektor srdeční vzniká součtem dílčích elektrických vektorů v srdci Elektrický vektor má v daném čase •Velikost – určená počtem buněk, které mění svoji polaritu v daném směru •Směr - kolmý na depolarizační vlnu EKG: Elektrická aktivita srdce měřená z povrchu těla Elektrokardiografie Elektrický vektor srdeční vzniká součtem dílčích elektrických vektorů v srdci Elektrický vektor má v daném čase •Velikost – určená počtem buněk, které mění svoji polaritu v daném směru •Směr - kolmý na depolarizační vlnu El. vektor je proměnlivý v čase (tak, jak se šíří depolarizační nebo repolarizační vlna) • EKG svody Elektrický vektor srdeční vzniká součtem dílčích elektrických vektorů v srdci Vyznačuje se •Velikostí – určená počtem buněk, které mění svoji polaritu v daném směru •Směrem - kolmý na depolarizační vlnu • + – + – Záporná elektroda Kladná elektroda F1 F2 Svod měří rozdíl el. potenciálů na elektrodách – napětí mezi elektrodami Napětí snímané na svodu V = F2 - F1 Vektokardiografie Elektrický střed srdce Depolarizace komor (QRS) Repolarizace komor (vlna T) Depolarizace síní (vlna P) Elektrický vektor srdeční Kmit R ve II svodu Kmit Q ve II svodu Kmit S ve II svodu Vektokardiografie Elektrický střed srdce Depolarizace komor (QRS) Repolarizace komor (vlna T) Depolarizace síní (vlna P) Kmit R ve II svodu Kmit Q ve II svodu Kmit S ve II svodu – + II svod Elektrický střed srdce Depolarizace komor (QRS) Repolarizace komor (vlna T) Depolarizace síní (vlna P) Kmit R ve II svodu Kmit Q ve II svodu Kmit S ve II svodu – + aVL Repolarizace komor (vlna T) Depolarizace síní (vlna P) Kmit R ve II svodu Kmit Q ve II svodu Kmit S ve II svodu II svod aVL EKG ze dvou svodů, které jsou na sebe kolmé - dívají se na srdce z různých, na sebe kolmých, úhlů – + – + Co z toho vyplývá? – To, co je ve dvou svodech popsané jako kmit R, je odrazem depolarizace dvou různých míst srdeční svaloviny. (Aneb jak to dopadá, když lékař popisuje něco, o čem nemá nejmenší ponětí, co to znamená. A lékařská věda má problém opustiti tradice.) R kmit R kmit Kmit R ve svodu aVL Kmit Q ve svodu aVL Q kmit Q kmit II svod aVL Svodový systém ve frontální rovině Výsledek obrázku pro owl crazy Výsledek obrázku pro owl crazy EKG – základní, bipolární (Einthovenovy svody) Elektrokardiogram vzniká promítáním elektrického srdečního vektoru na svod v čase – – – + + + I II III R L F Bipolární svody: obě elektrody jsou aktivní EKG – základní, bipolární (Einthovenovy svody) – – – + + + I II III EKG vzniká promítáním elektrického srdečního vektoru na svod v čase Elektrický vektor v čase opisuje tři smyčky: vektokardiogram P T R Q S R L F EKG – základní (Einthovenovy svody) video EKG – základní (Einthovenovy svody) – – – + + + I II III R L F EKG - historie D:\záloha některých dat a výsledků\historie ECG\obrázky a materiály\14383-60427-1-PB.gif D:\záloha některých dat a výsledků\historie ECG\obrázky a materiály\F1.large.jpg EKG - historie D:\záloha některých dat a výsledků\historie ECG\obrázky a materiály\000088-05v (1).jpg D:\záloha některých dat a výsledků\historie ECG\obrázky a materiály\09761_gr7.jpeg EKG – Wilsonova svorka Wilsonova svorka - + + + Wilsonova svorka: •Vzniká spojením končetinových elektrod přes odpory •elektricky představuje střed srdce (reálně je vyvedena stranou nebo dopočítána) •Pasivní elektroda (konstantní potenciál) •Aktivní elektroda: proměnný potenciál •Pasivní elektroda (neaktivní): konstantní potenciál EKG – Wilsonova svorka Wilsonova svorka - + + + Wilsonova svorka: •Vzniká spojením končetinových elektrod přes odpory •elektricky představuje střed srdce (reálně je vyvedena stranou nebo dopočítána) •Pasivní elektroda (konstantní potenciál) - Wilsonova svorka reálně EKG – Wilsonovy svody (unipolární) VL Wilsonova svorka - + + + Wilsonovy svody: •Spojeni Wilsonovy svorky s aktivní končetinovou elektrodou •Aktivní elektrody mají vždy kladný náboj R L F VR VF EKG – augmentované Golbergerovy svody (unipolární) Neaktivní elektroda - + + + augmentované svody: •Svod aVR vzniká spojením aktivní končetinové elektrody (zde R) s elektrodou vzniklou spojením zbývajících dvou končetinových elektrod (F a L) přes odpory R L F aVR aktivní elektroda EKG – augmentované Golbergerovy svody (unipolární) - + R L F aVR - + - + aVL aVF EKG – Wilsonovy a augmentované svody Augmentované svody mají sice stejný směr, jako Wilsonovy svody („dívají se na srdce ze stejného směru“), ale poskytují zesílený signál - + + R L F aVR + VR Končetinové svody – frontální rovina + - + R L F aVR - + - + aVL aVF – – + + – I III II I, II, III, aVL, aVR, aVF Vektokardiografie Elektrický vektor se pohybuje ve třech rozměrech. Křivka EKG záleží na směru svodu, na který se vektor promítá. Končetinové svody se „dívají“ na srdeční elektrickou aktivitu jen ve frontální rovině. Ale co ostatní roviny? ® hrudní svody Spatiokardiografie – záznam pohybu el. vektoru ve 3D EKG v jednom svodu je jedním úhlem pohledu na 3D elektrickou srdeční aktivitu. Je to kolmý zápis 3D el. aktivity srdce do 1D svodu. Triviální, ne? C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\obrázky\A-fluffy-cat-looking-funny-surprised-or-concerne d.jpg EKG – hrudní svody (unipolární) •Spojení hrudní elektrody (aktivní, kladné) s Wilsonovou svorkou (záporná, neaktivní) •6 hrudních svodů – V1,… V6 EKG – 12 svodové EKG •3 Einthovenovy svody (bipolární) – I, II, III •3 Golgbergerovy augmentované svody (unipolární) – aVL, aVR, aVF •6 hrudních svodů (unipolární) V1 V2 V3 V4 V5 V6 – + + + + + + V1 V2 V3 V4 V5 V6 – + + + + + + V1 V2 V3 V4 V5 V6 – + + + + + + V1 V2 V3 V4 V5 V6 – + + + + + + EKG – 12 svodové EKG I + - + R L F aVR - + - + aVL aVF – – + + – I III II aVF II III aVR aVL – + – + + + + + – – – – 120° 90° 60° 30° 0° -30° Směry končetinových svodů jsou zachované. Jsou pouze přeskládané tak, aby se protínaly ve středu. EKG svody podle Cabrery Elektrická osa srdeční: průměrný směr elektrického vektoru srdečního v průběhu depolarizace komor : QRS komplexu (lze odhadnout podle velikosti kmitu R) Elektrická osa srdeční I aVF II III aVR aVL – + – + + + + + – – – – 120° 90° 60° 30° 0° -30° P T R Q S Srdeční osa fyziologicky směřuje dolu, doleva, dozadu Rozmezí fyziologické: Střední typ 0° – 90° Levý typ -30° - 0° Pravý typ 90° - 120° Deviace doprava: > 120 ° (hypetrofie LK, dextrokardie) Deviace doleva: < -30° (hypetrofie LK, těhotenství, obezita) Elektrická osa srdeční I aVF II III aVR aVL – + – + + + + + – – – – 120° 90° 60° 30° 0° -30° Všimněte si vzhledu EKG ve svodu II a aVR. Oba svody se dívají na elektrickou srdeční aktivitu z podobného úhlu (odchylka jen 30°), ale aVR má opačnou polaritu (dívá se na srdce vzhůru nohama v porovnání s II). Proto jsou svody II a aVR podobné, jen vůči sobě zrcadlově obrácené. C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg aVR má obvykle negativní T a P Díky jinému vzhledu má QRS v aVR a II svodu různý zápis. Čili, stejný elektrický děj v srdci má různý zápis jen díky tomu, že si kdysi elktrokardiologové řekli, že se jim líbí takováhle polarita svodů (a nebo způsob zápisu). qRs rSr‘ C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg Určení elektrické osy srdeční Určení elektrické osy srdeční (frontální rovina, pro depolarizaci komor) C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg Q = -1 R = 6 S = 0 QRS = 5 Q = -1 R = 17 S = -1 QRS = 15 Q = 0 R = 10 S = -1 QRS = 9 Q = 1 R = -11 S = 0 QRS = -10 Q = 0 R = -3 S = 0 QRS = -3 Q = -1 R = 13 S = -1 QRS = 11 qR qRs qRs rSr‘ qr‘ qRs Zápis QRS součet výchylek QRS výchylky QRS Pro zjednodušení výpočtu výchylek je Q první kmit, R druhý kmit a S třetí kmit 0° 30° 60° 90° -30° 120° I II III C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 5.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 5.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 5.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 5.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 5.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 5.jpg – + – – + + 0 0 0 15 9 5 Určení elektrické osy srdeční – postup z praktik Elektrická osa srdeční pro depolarizaci komor ve frontální rovině je 70° C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg Určení elektrické osy srdeční – jiný postup I aVR II aVF aVL III 0° 30° 60° -30° 120° 90° – – – – – + + + + + + -3 9 11 15 -10 5 – Součty QRS C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg I aVR II aVF aVL III 0° 30° 60° -30° 120° 90° Určení elektrické osy srdeční – jiný postup – – – – – + + + + + + -3 9 11 15 -10 5 – El. osa srdeční = 70° Do růžice svodů si zakreslete součty jednotlivých QRS z končetinových svodů. Propojením svodů vznikne křivka podobná vektokardiogramu. Není to ovšem přímo vektokradiogram (ale skoro J), protože toto je vytvořeno jen ze součtů výchylek QRS. Tohle konkrétně po vás nebude nikdo ke zkoušce chtít. Je to jen pro pochopení. Lze totiž použít jednodušší metodu…. Součty QRS C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 1.jpg Q = -1 R = 6 S = 0 QRS = 5 Q = -1 R = 17 S = -1 QRS = 15 Q = 0 R = 10 S = -1 QRS = 9 Q = 1 R = -11 S = 0 QRS = -10 Q = 0 R = -3 S = 0 QRS = -3 Q = -1 R = 13 S = -1 QRS = 11 součet QRS výchylky QRS Najděte svod s největším a nejmenším součtem výchylek (jen tak od oka) – tyto svody budou na sebe kolmé. Úhel svodu s největším součtem QRS bude určovat přibližně el. osu srdeční. Nebude to dokonale přesné, ale to v praxi ani není potřeba. I aVR II aVF aVL III 0° 30° 60° -30° 120° 90° – – – – – + + + + + + – El. osa srdeční o něco víc než 60° (protože QRS aVL je lehce záporné) C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 3 vysledky.jpg Určení elektrické osy srdeční – jak to dopadlo podle počítače? 72° el. osa pro depolarizaci síní el. osa pro repolarizaci komor el. osa pro depolarizaci komor C:\Users\Johanka\Desktop\výuka\seminář\EKG\EKG scan\EKG 3 vysledky.jpg Určení elektrické osy srdeční – jak to dopadlo podle počítače? 72° el. osa pro depolarizaci síní el. osa pro repolarizaci komor el. osa pro depolarizaci komor C:\Users\Johanka\Desktop\FRMU 2018\Prezentace\podzim téma 1 - reflexy, nystagmus, reakční doba\podklady\69658181_2464399753885409_8948417061017616384_n.jpg EKG křivka EKG (II svod): •P: depolarizace síní • •Úsek PQ: síně jsou depolarizované, komory se ještě nezačaly depolarizovat • •Q: první negativní kmit QRS komplexu (depolarizace komorového septa) •R: první pozitivní kmit QRS komplexu (depolarizace srdečního hrotu) •S: negativní kmit následující po R (depolarizace bazální části LK) • •Úsek ST: komory jsou depolarizované a ještě se nezačaly repolarizovat • •P: repolarizace komor Rytmus Sinusový rytmus – před každým QRS je přítomna vlna P – vzruch začíná v SA uzlu, ne na něj navázaná depolarizace komor Junkční rytmus – nejsou přítomné normální vlny P před QRS – vzruch začíná v AV uzlu, nízká srdeční frekvence, ale normální QRS (v komoře se vzruch šíří normálně) Terciální rytmus – nejsou přítomné vlny normální P vázané na QRS, vzruch začíná někde v komorách – deformované QRS, hodně nízká srdeční frekvence, například AV blok III. stupně AV blok III. stupně – komory si jedou terciální rytmus, síně si jednou svůj rychlejší rytmus určený SA uzlem, který se ale nepřevádí do komor P – depolarizace síní repolarizace síní Název Umístění a popis Fyziologické pozadí Norma Vlna P První kulovitá vlna (Negativní i pozitivní) Depolarizace síní 80 ms Interval PQ (PR) Interval od počátku vlny P po počátek kmitu Q (nebo i R pokud není přítomna Q ) Doba od aktivace SA uzlu po aktivaci Purkyňových vláken 120-200 ms Úsek PQ (PR) Konec vlny P do začátku Q (nebo R nebo pokud není Q kmit přítomen) Kompletní depolarizace síní, převod z AV uzlu na komory 50-120 ms Kmit Q První odklon od osy dolů Depolarizaci septa a papilárních svalů. - Komplex QRS Začátek kmitu R ,kmit R až konec kmitu S Depolarizaci komor 80-100ms Kmit R Výchylka směrem nahoru bez ohledu nato, zda jí předchází či nepředchází kmit Q Depolarizace komor - Kmit S Odklon od izolinie směrem dolů, následující vlnu R, nezávisle na tom, zda ji předchází nebo nepředchází vlna Q. Šíření vzruchu na komory - Úsek ST Interval izoelektrické linie mezi koncem QRS komplexu a začátkem vlny T Kompletní depolarizace komor 80-120 ms Interval QT Začíná kmitem Q ( nebo R pokud Q není přítomno) a končí koncem vlny T Elektrická systola < 420ms Vlna T Druhá kulovitá vlna (negativní i pozitivní) Repolarizace komor 160 ms Srdeční cyklus - střídání systoly a diastoly síní a komor •systola: kontrakce •diastola: relaxace •depolarizace síní ® systola síní – krev je dopumpována do stále relaxovaných komor •depolarizace komor ® systola komor •systola komor: •izovolumická kontrakce – stoupá tlak v komorách ale krev ještě není vypuzována •začíná zavřením síňokomorových chlopní (tlak v komoře větší než tlak v síni) •Končí otevřením aortální a pulmonální chlopně (tlak v komorách se vyrovná tlaku v aortální a pulmonální tepně = diastolický tlak) •ejekční fáze – krev je vypuzována do tepen (tlak v komorách větší než v tepnách) •Začíná otevřením aortální a pulmonální chlopně a končí jejich uzavřením •diastola komor: •izovolumická relaxace – klesá tlak v komorách (menší než v tepnách), ale komory se ještě neplní •Začíná uzavřením aortální a pulmonální chlopně a končí otevřením síňokomorových chlopní (komorový tlak klesne pod síňový) •fáze plnění – otevírají se síňokomorové chlopně a krev teče po tlakovém gradientu do komor •Na začátku fáze rychlého plnění komor •Ke konci depolarizace a systola síní ® doplnění komor •depolarizace a systola komor…. Chlopně jsou jednosměrné, uzavírají se, když je tlakový gradient „protisměrný“ Srdeční cyklus P-V diagram (levá komora) tlak (mmHg) objem (ml) 120 80 100 50 120 plocha = práce vykonaná srdcem plnící fáze diastoly fáze DTK - otevření aortální chlopně (dvojcípá je uzavřená) STK (maximální tlak v komoře i aortě) uzavření dvojcípé chlopně (aortální je zavřená) uzavření aortální chlopně (dvojcípá je uzavřená) otevření dvojcípé chlopně (aortální je zavřená) End-systolický objem End-diastolický objem systolický objem (70 ml) TK v aortě 12 Srdeční cyklus P-V diagram (levá komora) tlak (mmHg) objem (ml) 120 80 100 50 120 plocha = práce vykonaná srdcem plnící fáze diastoly fáze DTK - otevření aortální chlopně (dvojcípá je uzavřená) STK (maximální tlak v komoře i aortě) uzavření dvojcípé chlopně (aortální je zavřená) uzavření aortální chlopně (dvojcípá je uzavřená) otevření dvojcípé chlopně (aortální je zavřená) TK v aortě PS