EMBRYOLOGIE
PRO PORODNÍ ASISTENTKY
PODZIM 2019
Soňa Kloudová
sona.kloudova@med.muni.cz
• Vývoj nervového systému
• Přehled vývoje oka
8.11.2019
Neurulace
• neurální ploténka (modře) vzniká ze ztluštělého neuroektodermu kraniální části
zárodečného terčíku primární indukcí z chorda dorsalis (notochord)
D17
neurální ploténka
Neurulace
• uzavírání neurální trubice doprovází odštěpení neurálních valů (červeně) v podobě
neurální lišty (neural crest)
• neurální ploténka (modře) se postupně prohlubuje a zanořuje za vzniku neurální rýhy
• uzavřením neurální rýhy vzniká neurální trubice
Neurulace
• fúze neurálních valů obvykle začíná na úrovni 4. somitu a šíří se kaudálně i kraniálně
• nejpozději se uzavírají kraniální (neuroporus anterior) a kaudální komunikační otvor
(neuroporus posterior)
• na kraniálním konci jsou patrné 3 primární mozkové váčky – prozencephalon,
mezencephalon, rhombencephalon
• kaudální oddíl dává vzniknout hřbetní míše
D17 D20 D22 D26
Histogeneze nervové trubice
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• Membrana limitans externa a interna, vrstva germinální a okrajová
• Množení buněk a jejich přesouvání periferně → vznik zevní plášťové vrstvy
Histogeneze nervové trubice
• množení buněk a jejich přesouvání periferně → vznik plášťové vrstvy
plášťová vrstva
zárodečná vrstva
Histogeneze nervové trubice
1.VRSTVA VENTRIKULÁRNÍ
= EPENDYMOVÁ (ZÁRODEČNÁ)
- později výstelka dutin CNS
2.VRSTVA PLÁŠŤOVÁ
– základ šedé hmoty
3.VRSTVA OKRAJOVÁ
= MARGINÁLNÍ
– základ bílé hmoty
Histogeneze nervové trubice
• Radiální glie
– vodící systém pro migraci neuronů
Histogeneze nervové trubice
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• z (neuro)ektodermu vznikají neuroblasty (mateřské buňky neuronů) i
spongioblasty (prekurzory podpůrných buněk CNS), s výjimkou mikroglií
(derivovaných z mezenchymu)
APC-astrocyte progenitor cell; IPC -intermediate progenitor cell; OPC-oligodendrocyte progenitor cell.
Vývoj míchy a periferiálního nervstva
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• Centrální kanálek
• Množení buněk laterálních stěn
• Sulcus limitans-bazální (motorická)
a alární (senzitivní) ploténka
• Přední a zadní míšní rohy
• Apozice neuritů na povrch
okrajové hmoty →bílá hmota
• Spinální nerv
Vývoj míchy
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
• Nepoměr rychlosti růstu páteře a míchy (od 3 měsíce)
• Cauda equina-kořeny spinálních nervů probíhající bederní a křížovou částí
páteřního kanálu
spinální anestezie
Vývoj mozku
Původně 3 později 5 mozkových váčků:
• prosencephalon → telencephalon + diencephalon
• mesencephalon
• rhombencephalon → metencephalon + myelencephalon
2 ohnutí: temenní (flexura cephalica) a týlní (flexura occipitalis/cervicalis)
později 3. ohnutí mostu (flexurapontina)
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Vývoj mozku
• telencephalon → hemisféry (postranní komory)
• diencephalon → mezimozek (thalamus, hypothalamus) (III. komora)
• mesencephalon → střední mozek (Sylviůvkanálek –aqaeductuscerebri)
• metencephalon → most a mozeček (IV. komora)
• myelencephalon → prodloužená mícha
Vývoj mozku
Carlson BM, 2018
- vývoj korových částí
mozku pokračuje
postnatálně
Přehled vývoje nervového systému
Carlson BM, Human Embryology and Developmental Biology 6th Ed, 2018
Buňky neurální lišty – NEURAL CREST
• uzavírání neurální trubice doprovází odštěpení
neurálních valů (zeleně) v podobě neurální lišty
(neural crest)
• neurulací vzniklé buňky neurální lišty migrují do
různých oblastí, kde dávají vznik specifickým populacím
diferencovaných buněk
• někdy nazývané
„4. zárodečná vrstva“
A
B
C
Buňky neurální lišty – NEURAL CREST
- v oblasti hltanu přispívají
ke vzniku brzlíku, kostí
středního ucha, čelistí a
odontoblastů
- dávají vzniknout
kraniofaciálnímu
mezenchymu, který dále
diferencuje na kraniální
ganglia a kraniální
chrupavku a kosti lebky
KRANIÁLNÍ NEURAL CREST
Buňky neurální lišty – NEURAL CREST
KARDIÁLNÍ NEURAL CRESTNEURAL CREST TRUPU
- srdeční septa
- srdeční chlopně
- hladký sval aorty, plicnice a
velkých koronárních cév
RACHISCHISIS SPINA BIFIDA OCULTA
MENINGOCELE MYELOMENINGOCELE
Vývojové vady míchy
Vývojové vady míchy
MYELOMENINGOKELE
RACHISCHISIS SPINA BIFIDA OCULTA
- v rozsahu 1-2 obratlů
bez neurologických
příznaků (1:500)
Vývojové vady mozku
• výhřez mozkových obalů, nervové tkáně mozku, případně i komor defektem
v kostech lebky
• výhřez mozkových obalů, nervové tkáně mozku, případně i komor defektem
v kostech lebky
OCCIPITÁLNÍ MENINGOKELE
FRONTÁLNÍ ENCEPHALOKELE
Vývojové vady mozku
HYDROCEPHALUS
- nahromadění mozkomíšního moku
Vývojové vady mozku
ANENCEFALIE
Vývojové vady mozku
MIKROCEFALIE
Vývojové vady mozku
POVRCHOVÉ MALFORMACE MOZKOVÝCH HEMISFÉR
Vývojové vady mozku
• Makrogyrie – abnormálně velké závity
• Mikrogyrie – abnormálně malé závity
• Lissencephalie – hladký povrch hemisfér
Vývoj oka
NEUROEKTODERM
→ oční váček (výběžek proencephala) a z něj vzniklý oční pohárek
→ základ sítnice
→ stopka očního váčku (pohárku)
→ základ optického nervu
EKTODERM:
→ čočka
→ přední epitel rohovky
→ oční víčko
BUŇKY NEURÁLNÍ LIŠTY
(hlavový mezenchym)
→ řasnaté těleso
→ duhovka
→ stroma rohovky
→ bělima
→ cévnatka
MEZODERM
→ svaly
→ sklivec
→ endotel cév cévnatky a bělimy
c
Vývoj oka
oční váčky
= výchlipky předního mozku
Vývoj oka
stopka očního váčku
• oční váčky vznikají laterálním růstem dvou mělkých rýh (sulci optici)
• při přiblížení neuroektodermu očního váčku k povrchovému ektodermu vzniká v
místě apozice ztluštění ektodermu (plakoda čočky)
• vchlípením plakody dovnitř váčku vzniká oční pohárek
oční pohárek
(sulci optici)
Vývoj oka
Vývoj oka
• vchlipovací proces prostupuje přes choriodální štěrbinu (fissura choridea) na spodní
stranu stopky očního pohárku, po jejím uzavření zde probíhá optický nerv a
centrální tepna a žíla
• vnitřek dočasného podélného kanálu zaplní mezenchym, který vytvoří základy
sklivcových cév, sloužících k výživě vznikající čočky
Vývoj oka
• vznik čočkové plakody, později čočkové jamky a doškrcení čočkového váčku
Vývoj oka
1/5 PARS CEACA RETINAE 4/5 PARS OPTICA RETINAE
Vývoj oka
čočková vlákna
(akumulace
kristalinních proteinů
→ průhlednost čočky)
uzavření
očních víček
3-6 měsíc
sklivec se plní sítí
kolagenových vláken a
hyaluronové kyseliny
Vývoj oka
zánik hyaloidní
arterie
(apoptóza)
Vývojové vady oka
ANOFTALMIE
MIKROFTALMIE
COLOBOMA IRIDIS
ANIRIDIE AFAKIE
VROZENÁ KATARAKTA
Vývojové vady oka
PŘETRVÁVAJÍCÍ
IRIDO-PAPILÁRNÍ MEMBRÁNA
Vývojové vady oka
KYKLOPIE
• Vývoj nervové soustavy
https://www.youtube.com/watch?v=Cu4lQYbOzzY
https://www.youtube.com/watch?v=lGLexQR9xGs&t=2s
• Vývoj oka
https://www.youtube.com/watch?v=I7WOEd-vCRo
https://www.youtube.com/watch?v=Qn7FeLrRV_w
https://www.youtube.com/watch?v=Jp8VhsdrYgw
Animační videa