ARO BAKTERIÁLNÍHO
PŮVODU
MUDr. František BEŇA
Původce - agens
• U značné části se jedná o smíšené bakteriální
infekce, či bakteriální infekce navazující na virovou
etiologii.
• Nejčastější bakteriální a "atypická" etiologická agens
ARO, pneumonií, bronchitid, otitid:
* beta-hemolytické streptokoky skupiny A, C a G
* Streptococcus pneumoniae
* Haemophilus influenzae
* Mycoplasma pneumoniae
* Staphylococcus aureus
* Branhamella catarrhalis
* Legionella pneumophila
* Chlamydia pneumoniae
Klinický obraz a diagnostika
• Lokalizace v jakékoli části respiračního
traktu - hlavní faktor určující klinickou
manifestaci.
• Etiologická diagnosa = předpoklad
správné antibiotické terapie (kultivace a
následná identifikace etiologického agens,
včetně určení citlivosti na antibiotika).
Výskyt
• Celosvětový.
• V ČR existuje hlášení ARO (akutní respirační
onemocnění) - nerozlišuje etiologii (většina je
virové etiologie). Počet respiračních infekcí je v
ČR velmi vysoký a opakovaně v několikaletých
intervalech dosahuje hodnot přes 7 000/100 000
obyvatel za rok.
• Nejčastěji bývají postiženy dětské věkové
skupiny 0-5 a 6-14 roků. Etiologie ARO však
není určena u třetiny až poloviny onemocnění
ARO bakteriálního původu
• Zdroj - rezervoár
– Většinou člověk.
• Cesta přenosu
– Kapénkové nákazy. Místo vstupu nákazy je nejčastěji
nasopharynx. Původcem infekcí dolních cest
dýchacích může být za určitých okolností i běžná
mikroflóra horních cest dýchacích.
• Inkubační doba
– Inkubační doba je většinou krátká, pouze několik dnů.
ARO bakteriálního původu
• Období nakažlivosti
– Různě dlouhé, zejména u bezpříznakových nosičů.
Po zahájení terapie účinnými antibiotiky nakažlivost
končí během 24-48 hodin.
• Vnímavost
– Všeobecná. Imunita je podmíněna přítomností
baktericidních protilátek vůči jednotlivým agens, které
jsou získány transplacentárně, po prodělání
onemocnění a po imunizaci.
Principy terapie
• Kromě symptomatické terapie a u závažných klinických
průběhů i terapie zajištující vitální funkce, je nutná cílená
terapie účinným antibiotikem
• Vzhledem k tomu, že určení etiologie a následné určení
citlivosti na antibiotika trvá několik dnů, je pouze u závažných
klinických průběhů (pneumonie, epiglotitida) doporučováno
zahájení terapie širokospektrými ATB a následné zpřesnění
antibiotické terapie po určení agens i jeho citlivosti.
• U méně závažných klinických průběhů ARO vyčkat s
nasazením ATB terapie do výsledku kultivace (uvažovat o
možné virové etiologii).
• Zvláštní pozornost zasluhuje určení etiologie Streptococcus
pyogenes, kde je indikována terapie penicilinem i k prevenci
následků streptokokového onemocnění.
Epidemiologická opatření
a) preventivní
• Zatím jsou k dispozici pouze tři vakcíny:
– meningokoková
– hemofilová
– pneumokoková
b) represivní
– hlášení onemocnění
– odběr biologického materiálu na laboratorní průkaz
etiologie