PhDr. Natália Beharková, Ph.D. Edukace Edukační proces Tu bakalářskou práci zpracujete takhle…. Vyučující Učící se Učení pokud absence nelze hovořit o EP Podmínky a vztahy v didaktickém procesu v ošetřovatelství (Kuberová, 2010) Cíl Obsah Metody, formy ProstředkySubjekt sestra/ lektor/instruktor Objekt P/K Sociostruktura (vzájemné vztahy) Psychostruktura (osobnost edukátora a edukovaného) Edukační proces = jakákoli činnost, jejímž prostřednictvím nějaký subjekt (T) instruuje (vyučuje) a nějaký subjekt (P) se učí informace pochopení použitíDovednosti - Teoretické - Praktické - Nové návyky • vede lidi k pochopení zdraví a nemoci • učí zdravému/žádoucímu chování, hyg. návykům, stravovacím zvyklostem, vyhýbání se rizikům • poznání svého zdravotního stavu, event. odchylek (TK, glykémie, cholesterol v krvi…) • první pomoc • poradit si s prvními příznaky nemoci u členů rodiny … ▲ Edukační procesy podle míry intentionality EP nonintentionální ▲ učím se spontánně cizí jazyk tím, že žiju dlouhodobě v zahraničí EP intentionální EP neřízené ▲kupuji si pravidelně anglickou beletrii, abych se procvičila v cizím jazyce EP řízené ▲školní výuka cizího jazyka v rámci povinného kurikula Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 80 Edukační procesy Typy:  Bezděčné (náhodné, spontánní učení) – čtení novin, sledování pravidelného programu o módě…  Intencionální (záměrné) učení – uvědomujeme si dobu i délku učení Dispozice - vnitřní dispozice (gramotnost, IQ, motivace…) - vnější (učební text, PC…) ▲ recept na nedělní oběd  Řízené učení – učení regulováno, organizováno z vnějšku Interakční model edukačního procesu Determinanty vstupů Edukační proces (průběh, obsah, vlastnosti) Výstupy Výsledky Efekty (bezprostřední) (dlouhodobé) Edukační prostředí Geografické, sociální, ekonomické, politické prostředí Průcha, J. Moderní pedagogika, 2013, s. 84 Edukace ve zdravotnictví  předcházení nemoci  udržení V navrácení zdraví  zkvalitnění života P/K Uplatnění Ed. v rámci prevence:  Primární – Ed. → zdraví jedinci Prevence nemoci, zdraví prospěšná opatření  Sekundární – Ed. → již nemocní P/K Ovlivnění vědomostí, dovedností, postojů – pro zlepšení stavu + zabránění komplikací (odvykání kouření…) Dodržování th. režimu, udržení soběstačnosti, prevence recidivy nemoci  Terciární – Ed → jedinci, kt. mají již trvalé a ireverzibilní změny zdr. stavu Zlepšení Q života a zabránění zhoršení Realizace edukace  ambulantně  v průběhu hospitalizace  domácí péče – v čase návštěv  rekondiční pobyty  lázeňské/léčebné pobyty  telefonicky/elektron. podporou Typy edukace  základní - nové informace/dovednosti - cíl motivovat ke změně postojů, hodnotové orientace (▲ Ed. P/K s nově diagnostikovaným onemocněním, péče o chrup u dětí Ed. rodičů i dětí)  komplexní - výchova v širším smyslu, - etapovité předávání komplexní informace, k osvojení aktivit pro udržení nebo zlepšení zdravotního stavu ▲ edukační kurzy pro celiaky,diabetiky - vzdělávací působení - zaměřeno na rozvoj vědomostí, dovedností, návyků a schopností, - výchovné aktivity - směřují k rozvoji postojů, potřeb, zájmů a chování jednotlivců.  reedukační - navazujeme na předchozí vědomosti a dovednosti edukanta - cíl – prohloubit stávající znalosti (▲P/K s IM akutní fáze – přizpůsobené info pro „přežití“, po odeznění akutní f. prohloubení info k zabránění opakování IM), opakuje, aktualizuje, event. poskyt. dalších info vzhledem k měnícím se podmínkám Závodná, V. 2005 Pedagogika v ošetrovateľstve Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 11-12. Cílové skupiny  Nedeterminované sk. – nejsou jasně daná kritéria pro zařazení do Ed. (▲diváci momentálně sledující program s tematikou výživa…)  Determinované sk. – stanovena kritéria – věk, druhu nemoci (▲ letáky pro diabetiky, péče o dětský chrup)  Cílové uživatelské skupiny – individuálně plánovaná Ed. dle Ed. potřeby (▲ diabetik v diabetologické AMB) výhoda – lze pozorovat efekt Ed. Role edukátora - obecně  Zjišťuje individuální znalosti a dovednosti P/K ve vztahu k udržení a obnově zdraví  Poskytuje P/K/rodinným příslušníkům potřebné info. (▲o nemoci, zdr. stavu, dg. a Th. dle svých kompetencí) v rámci OP  Rozvíjí P/K dovednosti pro zvládnutí jeho problému  Utváří a formuje uvědomělé/zodpovědné chování a konání jedince/skupiny v zájmu zachování/obnovení zdraví (tzn. pomáhá P/K uchovat optimální úroveň zdraví, motivuje ke změně chování v prospěch zdraví, poučení o životosprávě, rizik. faktorech…)  Edukační materiály, rady, návody… Konkrétní činnosti edukátora  hodnotí P/K schopnosti  dg. P/K problém, kt. je nutno edukací napravit  poskytuje adekvátní informace  zlepšuje P/K znalosti a dovednosti  demonstruje konkrétní způsoby pro dosažení cílu  průběžně hodnotí pokroky, kt. P/K dosahuje  vyžaduje zpětnou vazbu Předpoklady EDUKÁTORA  teoretické znalosti  praktické dovednosti  komunikační schopnosti (verbální i neverbální)  motivace, získání P/K pro spolupráci, důvěra  ochota P/K pomoct, zájem o P/K  schopnosti poradce a vlastnost předávat informace – Pg. vlohy (▲ dávkování info)  osobnostní předpoklady sestry – odpovědnost, empatie, vlídné jednání, trpělivost Zásady  Individuální, holistický přístup  Empatie, takt, trpělivost  Adekvátnost aktuálnímu zdrav. stavu P/K  Délku, čas a typ poskytovaných info řídit dle potřeby P/K  Optimální prostředí  Vhodné didaktické metody/strategie Ed. Bariéry - brzdí/znesnadňují Ed. ZP  absence empatie, lidskosti  ignorace P/K potřeb  neefektivní/neproduktivní K.  osobnostní předpoklady ZP  neschopnost týmové spolupráce  podceňování významu Ed.  nedostatečné vědomosti  nedostatečná příprava/čas  nevhodné prostředí (ztráta soukromí, důstojnosti, sebekontroly, soc. izolace) Ed. - nekoncepční, neadekvátní, roztříštěná  stres/bolest v akut/chron. stadiu nemoci  charakter nemoci (Alzheimer..), poruchy smyslového vnímání  maladaptace na nemoc  emoce, strach/obava/nejistota z budoucnosti/ prognóza nemoci  věk  celkový stav organizmu  osobnost  etnokulturní/jazykové bariéry Ed. - nedostatečná motivace - popření potřeby Ed. - neschopnost nést odpovědnost Zdr. systém P/K Edukace a ošetřovatelský proces Fáze/kroky/etapy Edukace Oše. proces Činnosti v oše. procesu Počáteční pedagogická diagnostika Posouzení Získávání info o P/K Projektování Stanovení oše. dg. Stanovení oše. problému, stanovení příčiny, projevů a důsledků těchto problémů Plánování oše. péče Sestavení plánu oše. péče pro vyřešení oše. problémů P/K Realizace Realizace oše. plánu Realizace intervencí pro uspokojení potřeb P/K a odstranění oše. problému Upevňování a prohlubování učiva Fáze zpětné vazby Hodnocení Hodnocení výsledků oše. péče Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, 21-22. Proces edukace Fáze/kroky/etapy Edukace Oše. proces Počáteční pedagogická diagnostika – odhad úrovně dovedn., věd., návyků, postojů Ed. a zjištění ed. potřeby – důležité pro vytýčení cílů Posouzení Projektování (plánování a příprava) – naplánování cílů, volba metod, formy, obsahu Ed., pomůcek, časový horizont, způsob evaluace Stanovení oše. dg. Plánování oše. péče Realizace - motivace ed., expozice (sdělení nových poznatků), fixace (procvičování, opakování), průběžná dg. (ověření pochopení učiva a zájem edukanta) aplikace (využití získaných vědomostí a dovedností) Realizace oše. plánu Upevňování a prohlubování učiva Fáze zpětné vazby (evaluace edukanta i edukátora) Hodnocení Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, 21-22. Sběr informací/posouzení  …  Určení potřeby P/K učit se: ➢ od P/K, ➢ chování P/K, ➢ odborníci ve zdravotnictví  Důležité info o P/K: ➢ pohotovost P/K, schopnost (předpoklady) P/K učit se ➢ motivace ➢ spoločensko-ekonomické faktory ➢ styl učení ➢ názory na zdraví a jejich praktikování ➢ věk ➢ vzdělání ➢ postoj P/K k sobě samému/ nemoci/životu, hodnotový žebříček ➢ psychický stav (vnímání, paměť, myšlení), zdrav. stav (charakter a fáze nemoci, poruchy smysl. vnímání INFO Primární Sekundární Subjektivní Objektivní přesné komplexní systematické Ověřit si: • platnost, • úplnost, • pravdivost • správné pochopení Spolupráce v týmu Diagnostika  na základě sebraných info o edukantovi a jejich analýze stanovíme eduk. potřebu/y.  Ed. potřebu je nutno jednoznačně definovat a zapsat do edukační dokumentace (např. novodg. P/K→ předávání nových info; P/K opakovaně se dopouštějícími se chybami v rámci th. režimu → doplnění stávajících znalostí, reedukace P/K)  nejčastějším podnětem k edukaci P/K jsou deficity v oblasti: • saturace základních potřeb • adaptace na změněnou situaci (nemoc…) • schopnost postarat se o sebe Edukační potřeba = deficit v oblasti vědomostí, dovedností, návyků a pozitivních postojů edukanta ke svému zdraví, kdy tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit zdraví edukanta v současnosti i v budoucnosti. Diagnostika  stanovení edukační diagnózy (vymezení problému a potřeb jedince, stanovení dle priorit) Primární prevence → na zdraví a změněné zdravotní návyky Sekundární prevence → dg. ve vztahu k P/K potřebám něco se naučit Cíle kognitivní - vzdělanostní afektivní - změna postojů psychomotorické - osvojení zručnostní dovednosti Nejčastější dg. Nedostatečné znalosti (00126) Snaha zlepšit znalosti (00161) Doména 5 Percepce/kognice Třída: Kognice Oše. Dg. - zahrnuje potřebu poznání a učení P/K//rodiny, lze jej formulovat jako primární problém, příčinu problému, nebo součást jiné oše. Dg. Nedostatečné znalosti (00126) Absence nebo nedostatek kognitivních informací souvisejících s konkrétním tématem. Určující znaky:  nepřesné provádění instrukcí  nepřesná interpretace znalostí v testu  nevhodné chování (hysterické, nepřátelské, agitované, apatické)  nedostatečné znalosti Související faktory:  alterace kognitivních funkcí  změny paměti  nedostatek informací  nezájem učit se  neobeznámenost se zdroji informací  dezinformace uváděné jinými osobami Doména 5 Percepce/kognice Třída: Kognice Snaha zlepšit znalosti (00161) Vzorec kognitivních informací vztahujících se ke konkrétnímu tématu nebo k jejich získání, který lze posílit. Určující znaky:  projevuje zájem učit se Doména 5 Percepce/kognice Třída: Kognice Doména 1. Podpora zdraví Třída 1. Uvědomování si zdraví Rozpoznávání normální funkce a well-being  Sedavý způsob života (00168) Třída 2. Management zdraví Identifikační, kontrolní, prováděcí a integrační aktivity k udržení zdraví a well-being  Oslabené zdraví v komunitě (00215)  Chování náchylné ke zdravotním rizikům (00188)  Neefektivní udržování zdraví (00099)  Neefektivní management zdraví [Neefektivní péče o zdraví] (00078)  Neefektivní management zdraví v rodině [Neefektivní řízení zdraví v rodině] (00078)  Noncompliance (00079)  Neefektivní ochrana (00043) Vnímání well-being nebo normálního fungování a strategií, které jsou používány k udržení kontroly a zlepšování tohoto well-being nebo normálního fungování Doména 1 Podpora zdraví Třída: Uvědomování si zdraví Doména 1 Podpora zdraví Třída: Management zdraví Noncompliance (00079)  chování osoby a/nebo pečovatele, které neodpovídá plánu podporujícímu zdraví či léčebnému plánu odsouhlasenému danou osobou (rodinou nebo komunitou) a zdravotnickým pracovníkem. V případě existence odsouhlaseného pánu podporujícího zdraví či léčebného plánu je chování osoby nebo pečovatele plně nebo částečně v nesouladu a může vést ke klinicky neefektivním nebo částečně neefektivním výsledkům. Určující znaky:  rozvoj komplikací  zhoršení příznaků  nedosažení očekávaných výsledků  nedodržování návštěv lékaře  chování svědčící o nedodržování léčebného plánu Doména 1 Podpora zdraví Třída: Management zdraví Noncompliance (00079) Související faktory:  Zdravotní systém: ➢ problémy ve vztahu mezi klientem a poskytovatelem péče ➢ nedostatečný přístup ke zdravotní péči ➢ nevhodnost péče ➢ neefektivní komunikační dovednosti poskytovatele péče ➢ nedostatečné sledování poskytovatelem péče ➢ nedostatečné krytí zdravotní pojišťovnou ➢ nedostatečné hrazení poskytovateli péče ➢ nedostatečné edukační dovednosti poskytovatele péče ➢ nízká spokojenost s poskytovanou péčí ➢ nízká důvěryhodnost poskytovatele péče ➢ diskontinuita péče ze strany poskytovatele Doména 1 Podpora zdraví Třída: Management zdraví Noncompliance (00079) Související faktory: ❑ Plán zdravotní péče: ➢ komplexní léčba ➢ finanční bariéry ➢ vysoké náklady na léčbu ➢ intenzita léčebného režimu ➢ zdlouhavost léčebného režimu Doména 1 Podpora zdraví Třída: Management zdraví Noncompliance (00079) Související faktory: ❑ Individuální: ➢ kulturní nesourodost ➢ očekávání v rozporu s vývojovou fází ➢ přesvědčení ohledně zdraví v nesouladu s plánem péče ➢ nedostatečné znalosti o léčebném režimu ➢ nedostatečná motivace ➢ nedostatečné dovednosti k provádění léčebného režimu ➢ nedostatečná sociální podpora ➢ spirituální hodnoty v nesouladu s plánem péče ➢ hodnoty v nesouladu s plánem péče Doména 1 Podpora zdraví Třída: Management zdraví Noncompliance (00079) Související faktory: ❑ Síť: ➢ nedostatečné zapojení členů do plánu péče ➢ nízká sociální hodnota připisovaná plánu péče ➢ vnímání toho, že přesvědčení blízké osoby se liší od plánu péče Doména 1 Podpora zdraví Třída: Management zdraví Příklad diagnostických problémů u P/K s DM Kognitivní cíle Nedostatečné znalosti (Nedostatek vědomostí) • o onemocnění DM • o akutních komplikacích • o chronických komplikací • o potřebě užívání léků (např. PAD) • o selfmonitoringu • o diabetické dietě • o pohybovém režimu • o specifické péči o chodidla • o zásadách aplikace inzulínu • … Psychomotorické cíle Nedostatek zručností • o aplikaci inzulínu (obecně i specificky z hlediska zvolené pomůcky – manipulace se stříkačkou, inzulínovým perem, inzulínovou pumpou) • realizace selfmonitoringu • při kontrole dolních končetin • při ošetřování kožních lézií • … Afektivní cíle Nedostatek motivace (Noncompliance Snaha zlepšit zdatnost) • pro celkovou změnu dosavadního životního stylu • pro změnu v diabetické dietě • pro adekvátní pohybovou aktivitu • pro potřebu selfmonitoringu • … Projektování edukace Zahrnuje proces plánování a přípravy Proč? Zamyšlení nad Ed. potřebami edukanta, k jaké změně a v jaké oblasti by mělo dojít; vymezení cílů Ed. Koho? Koho do Ed. zahrneme. Všímáme si charakteristiky edukanta (k pohlaví, věku, vzděl., motivaci, zdrav. a psych. stavu, kognit. schopnostem, život. stylu, socio-kult. a ekonom. podmínkám Co? Co bude obsahem Ed. Ve vztahu k potřebám edukanta (základní ed.? nebo reedukace?) Jak? Volba vhodných forem a metod Ed., kt. jsou pro daného edukanta vhodné a budou odpovídat jeho potřebám Kdo a kdy? Který člen z týmu vzhledem ke své profesi a obsahu Ed. poskytne ve správný čas vhodnou Ed. – potřeba posloupnosti a časového rozsahu Ed., nutnost spolupráce v týmu Kde a za jakých podmínek? V jakém prostředí bude Ed. probíhat, zda využijeme při Ed. podpůrné materiály a z jakých prostředků bude Ed. financována S jakým výsledkem? Promyslet způsob hodnocení jednotlivých změn a jaké nástroje se pro hodnocení zvolí. ? Edukační cíle = očekávaný výsledek, kt. chceme dosáhnout Výsledek je pozitivní kvalitativní a kvantitativní změna v edukantových vědomostech, dovednostech, postojích, návycích a hodnotové orientaci Rozdíl mezi VÝSLEDKEM Ed. a Ed. CÍLEM na konci Ed. by měl být co nejmenší  Krátkodobé (etapové ▲cíl jednotlivé edukační lekce, momentální potřeby P/K )  Dlouhodobé (finální ▲cíl celé Ed. u konkrétního P/K)  Nižší (znalost, porozumět, aplikovat) a vyšší (analýza, syntéza, hodnocení)  Hlavní a dílčí Cíle musí být specifické a měli by se odrazit v P/K chování. Edukační cíle – podmínky pro stanovení  Přiměřenost - odpovídá schopnostem daného jedince - splnitelnost (!demotivace – příliš náročný V jednoduchý cíl podceňující P/K schopnosti)  Jasnost, jednoznačnost (nelze jinak interpret.) a kontrolovatelnost (dosažení cíle možno zkontrolovat kdykoliv dostupnými prostředky)  Konzistentnost – cíle jednotlivých Ed. lekcí jsou v souladu s hlavním cílem Ed. (nesmí být v rozporu) a vycházejí z něho  Komplexnost – působnost na celou stránku osobnosti edukanta – kognitivní (vědomosti), afektivní ( rozvoj osobnosti P/K a ovlivnění jeho postojů), psychomotorická  Formulace vždy ze strany EDUKANTA = pozit. změna má nastat u P/K Správné stanovení a formulace cílů Taxonomie cílů:  Kognitivní – vzdělávací  Psychomotorické – výcvikové, praktické cvičení, zručnost  Afektivní – postojové, hodnotové Formulace cílů - aktivní slovesa ve spojení s tím, co má edukant vědět, tzn. sloveso musí vyjadřovat činnost, kt. lze pozorovat, kontrolovat Vhodné Nevhodné Kognitivní cíle dle Blooma: • znalost (zapamatování) - definovat, doplnit, napsat, opakovat, popsat, přiřadit, seřadit, vysvětlit, vybrat, určit • porozumět - dokáže svými slovy formulovat, objasnit, vyjádřit vlastními slovy, interpretovat, opravit, ilustrovat, zkontrolovat • aplikace – aplikovat, navrhovat, plánovat, diskutovat, uvést vzájemné vztahy, použít • analýza – analyzovat, rozčlenit, provést rozbor, rozebrat, rozhodnout, rozlišit, rozdělit, najít vzájemné vztahy • syntéza – kombinovat, modifikovat, skládat, navrhnout, sjednotit, shrnout, vyvodit obecné závěry • hodnotící posouzení – zdůvodnit, argumentovat, obhájit, posoudit, zhodnotit, ocenit, prověřit Afektivní cíle dle Kratwohla (zaměřeny na oblast vytváření postojů, přesvědčení, hodnot, názorů): • Přijímání (vnímavost) • Reagování • Oceňování hodnoty • Integrování hodnot • Začlenění systému hodnot do charakterové struktury Psychomotorické (výcvikové) cíle dle Daeva – výsledek – P/K si osvojí určitý druh motor. zručností a návyků • imitace (nápodoba) • manipulace (praktická cvičení) • zpřesňování • koordinace • automatizace ▪ Vědět ▪ Dávat ▪ Pochopit ▪ Domnívat se ▪ Uvědomit si ▪ Mít ▪ Osvojit si ▪ Znát ▪ Myslet ▪ Rozumět ▪ Poznat ▪ Chápat Formulace cílů - aktivní slovesa ve spojení s tím, co má edukant vědět, tzn. sloveso musí vyjadřovat činnost, kt. lze pozorovat, kontrolovat Vhodné Kognitivní cíle dle Blooma: • znalost (zapamatování) - definovat, doplnit, napsat, opakovat, popsat, přiřadit, seřadit, vysvětlit, vybrat, určit (P/K jsou schopni vybavit si termíny, pojmy, metody, prac. postupy, teorie nové situace, kt. je podobná té ve kt. učení původně proběhlo) • porozumět - dokáže svými slovy formulovat, objasnit, vyjádřit vlastními slovy, interpretovat, opravit, ilustrovat, zkontrolovat (edukant rozumí obsahu sdělení (ve formě verbální, symbolické, obrazové) a dokážou vědomosti vhodným způsobem využít) • aplikace – aplikovat, navrhovat, plánovat, diskutovat, uvést vzájemné vztahy, použít (používají pojmy, pravidla, metody pro ně zcela nových situacích) • analýza – analyzovat, rozčlenit, provést rozbor, rozebrat, rozhodnout, rozlišit, rozdělit, najít vzájemné vztahy (schopni určit a objasnit vztahy mezi jednotlivými prvky, částmi určitého celku) • syntéza – kombinovat, modifikovat, skládat, navrhnout, sjednotit, shrnout, vyvodit obecné závěry (schopni skládat jednotlivé prvky a části v celek, kt. pro ně subjektivně neexistoval) • hodnotící posouzení – zdůvodnit, argumentovat, obhájit, posoudit, zhodnotit, ocenit, prověřit (schopen posoudit dokumenty, výtvory, způsoby řešení z hlediska kritérií vnitřních (vyplývající z toho, co posudzujeme – věcná správnost, používání terminologie) a vnějších (hodnotíme zda posuzované odpovídá požadovaným nárokům) Formulace cílů Vhodné Afektivní cíle dle Kratwohla (zaměřeny na oblast vytváření postojů, přesvědčení, hodnot, názorů): • Přijímání (vnímavost) – Ed. jsou ochotni věnovat pozornost určitým podnětům, kt. začínají postupně nad ostatními podnety preferovat; P/K//rodina má přijmout poznatky, fakta věnovat pozornost situacím, doporučením (akceptovat, uznat, žádat, zaměřit se, pozorovat, věnovat pozornost) • Reagování - u edukanta dochází ke ↑ zájmu o daný jev a činnost jim přináší uspokojení (dohodnout se, odpovědět, přizpůsobit se, diskutovat, vyjádřit, zapojit se, oznamovat, zkoušet, vyjádřit se) • Oceňování hodnoty - dochází k zvnitřňování hodnoty, chování edukanta má určitou stabilitu, hodnota je edukantem oceňována a stává se motivační sílou P/K (tvrdit, napomáhat, vybrat si, dokončit, připojit se, navrhnout) • Integrování hodnot - dochází k postupnému začleňování hodnoty do struktury a systému ostatních hodnot (dodržovat, změnit, dohodnout se, spojit se, obhajovat, vyjádřit se, začleňovat se, řešit, rozhodnout se) • Začlenění systému hodnot do charakterové struktury - nejvyšší úroveň dané hierarchie, hodnoty získávají pevné místo v charakteru edukanta. K vyvolání požadovaného chování není nutný emocionální podnět. (prosazovat, zaujmout stanovisko, diferencovat, dát najevo, navrhnout, objasnit, vyřešit, ověřit si, zkontrolovat) Formulace cílů Vhodné Psychomotorické (výcvikové) cíle dle Daeva – výsledek – P/K si osvojí určitý druh motor. zručností a návyků • imitace (nápodoba)- P/K pozoruje praktickou činnost, kt. začíná napodobňovat • manipulace (praktická cvičení) - P/K je schopen vykonávat požadovanou činnost na základě slovního návodu a je schopen vhodnou činnost zvolit, činnost se postupně zdokonaluje • zpřesňování - vykonává činnost skoro samostatně, postupně je požadována činnost stále přesnější a koordinovanější než předtím • koordinace - P/K vykonává činnost již samostatně, pohyby jsou koordinované a přesné • automatizace - P/K má činnost zautomatizovanou, vynakládá na ní minimum energie při maximálním výkonu Formulace cílů Vhodná:  Pacient dokáže sestavit jídelníček na 1 týden podle zásad racionální výživy a zdůvodnit zařazení zvolených potravin. Nevhodná:  Pacient je seznámen se zásadami racionální výživy (odráží to činnost edukátora, ne činnost edukanta)  Pacient bude znát zásady správné životosprávy (nelze zkontrolovat, cíl je postaven v obecné rovině) Vhodná:  Žena/klientka demonstruje správnou techniku samovyšetřování prsníků palpační metodou Nevhodná:  Klientka je seznámena s technikou samovyšetřování prsníků. Formulace cílu  Kognitivní: ❖ Edukant vysvětlí význam správné péče o chrup. ❖ Edukant dokáže svými slovy popsat základní zásady správné péče o chrup. ❖ Edukant vyjmenuje základní pomůcky v péči o chrup. ❖ Edukant popíše správnou techniku čistění chrupu.  Psychomotorický: ❖ Edukant demonstruje správnou techniku čištění zubů na modelu. ❖ Edukant předvede správnou techniku čištění zubů.  Afektivní:  Edukant projevuje zájem o oblast hygieny zubů. Edukant verbalizuje zájem o pravidelné prohlídky. Formulace cílu ❑ Kognitivní: ❖ Edukantka zdůvodní význam kojení. ❖ Edukantka vyjmenuje základní zásady výživy kojící matky. ❖ Edukantka popíše správnou techniku kojení. ❑ Psychomotorický: ❖ Edukantka demonstruje vhodnou techniku kojení. ❑ Afektivní: ❖ Edukantka projevuje zájem o kojení. Formulace cílů odpovídáme na otázky:  Co by měl být P/K nebo rodina schopen udělat?  Za jakých podmínek by to měl být schopen udělat?  Jak dobře by to měl udělat?  konání – podmínka – kritérium Formulace cílů Pro splnění formální požadavky na strukturu cílů a výsledných kritérií je nutno, aby obsahovali:  Konání (výkon P/K nebo rodiny), které se očekává, má být viditelné a měřitelné  Podmínky za jakých se konání u P/K projeví  Kritéria (jak dobře nebo s jakou přesností P/K) Z cílů musí být jasné, jaké vědomosti, postoje nebo zručnosti P/K po edukaci dosáhl a jak se to projeví v jeho konání Formulace cílů Co by měl být P/K nebo rodina schopen udělat? Za jakých podmínek by to měl být schopen udělat? Jak dobře by to měl udělat? Omyly při formulaci cílů  Cíl popisuje aktivitu edukátora ne edukanta  Cíl zahrnuje více jako jedno očekávané chování (2 aktivní slovesa vybírat a připravovat)  Vynechání některého ze 3 komponentů: podmínka, chování, kritérium  Chování není vyjádřeno aktivním slovesem, tzn. stává se neměřitelným  Nereálný cíl, nedosažitelný pro P/K  Cíl je rozvláčný (obsahuje zbytečné informace) Náležitosti Ed. plánu  Stanovení priorit v Ed. – sestavení pořadí ed. témat dle důležitosti  Stanovení učebních cílů v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické  Počet předpokládaných lekcí vzhledem k ed. potřebě (1 lekce=1téma)  Zodpovědná/é osoba/y v jednotlivých lekcích  U jednotlivých lekcí vytýčení krátkodobých cílů  Stanovení vhodných edukačních metod  Stanovení obsahu v jednotlivých lekcích (osnova)  Harmonogram  Organizace a pomůcky  Způsob hodnocení výsledků v jednotlivých lekcích a na závěr edukačního procesu  Písemná forma plánu součást dokumentace P/K • plán ed. upravovat dle individ. potřeb P/K, délka a čas jsou flexibilní • předem si přemyslet a připravit pomůcky • vhodné prostředí a soukromí • spolupráce s P/K zvýší jeho motivaci Realizace I.  Vychází z ed. plánu, kt. byl stanoven v projektové fázi, respektuje individualitu a specifické potřeby P/K  Edukační jednotka - edukační setkání s P/K nebo rodinou pro P/K v nemocnici cca 10-20´ v domácím prostředí cca 20-30´ skupinová edukace cca 45-90´ (vždy platí zohlednění individuality P/K, zdravotního a mentálního stavu) - jedna edukační hodina - ne více než 4 důležité výsledky, kt. má P/K nebo rodina dosáhnout Realizace I. Fáze:  Příprava ZP  Příprava edukanta  Příprava prostředí, materiálního zabezpečení Realizace – příprava ZP - dlouhodobá z hlediska vytýčených dlouhodobých cílů Ed. u P/K, - bezprostřední – příprava na konkrétní lekci)  způsob přípravy – ovlivněn charakterem konkrétní edukační lekci, formě edukace, materiálních didaktických prostředků, organizačních podmínkách zařízení  písemné zpracování – téma, cíl, metoda, forma a obsah edukace, použití pomůcek a způsob hodnocení edukační lekce Realizace – příprava edukanta  P/K pozná důvod Ed. a edukační cíle akutní fáze nemoci – bariéra Ed. - poskytnutí nezbytných info, týkající se aktuální situace/problémů P/K - při stabilizaci stavu – P/K vyčerpán předchozí akutní fází = čas, trpělivost, postupné předávání info. chronické onemocnění – vleklé symptomy, střídající se fáze kompenzace/ dekompenzace nemoci - pocity strachu, obav, negativizmus …- častokrát neochota, snížená motivace k Ed., po stabilizaci stavu, přijetí nemoci (naučí se sní žít) – ochota ke spolupráci - střídání období pro dodržování doporučení Realizace (Petlák, 2004) Fáze:  Motivační – vyvolat zájem  Expoziční – seznámení s novým učivem prostřednictvím adekvátní organizační formy, metod, pomůcek a didakt. techniky  Fixační – prvotní opakování a upevňování osvojených poznatků, postupů, návyků  Diagnostická – prověření získaných poznatků …  Aplikační – cíl - edukant prakticky využívá to, co si v procesu Ed. osvojil Realizace II. Struktura edukační lekce (Juřeníková, 2010, s. 54-55) ❖ seznámení s cílem Ed. a motivace k edukaci ❖ opakování dříve probraného tématu (např. rozhovor) ❖ seznámení s novým učivem ❖ opakování a procvičení nového učiva ❖ shrnutí podstatných bodů Ed. a případné samostatné zadání práce (nastudování letáku, brožury související s tématem) ❖ seznámení s tématem příští Ed. Hodnocení Ed. procesu  Edukanta (co říká, řeč těla, reakce)  Ed. procesu  organizační zajištění edukace Edukační výstupy Produkty vzdělávání Výsledky = bezprostřední změny vlastnosti - kognitivní (osvojené znalosti, změny v intelekt. úrovni aj.) - kognitivně-motorické (dovednosti senzomotorické, manuální, řečové, komunikativní aj.) - kognitivně afektivní (zájmy, postoje, přesvědčení, hodnot. orientace aj.) Efekty = dlouhodobý charakter - u jedinců - v celé společnosti Evaluace Hodnocení Ed. procesu  Individuální, bez komparace s dalšími edukanty Cíl:  ověření aktuálních znalostí, dovedností, pokroku edukanta  detekce nedostatků/chyb/ slabých míst/aktivity v průběhu Ed. procesu  zpětná vazba pro zúčastněné  motivace pro dosažení vytýčených cílů  na závěr Ed. procesu, před propuštěním P/K  Odpověď na dotaz: „Co se P/K naučil?“ Má požadované vědomosti, zručnosti, postoje, které byli v cílech vytýčené? formativní (průběžné) sumativní (závěrečné) z hlediska stanovených cílů – krátkodobé, dlouhodobé Verbální (písemné, ústní), neverbální zejména u dětí (nálepky, razítka, smajlíky apod.) Hodnocení Ed. procesu Výběr metody pro hodnocení závisí od typu učení:  Kognitivní – kladení otázek (rozhovor, dotazník, test)  Senzomotorické – pozorování P/K při výkonu  Afektivní – obtížnější hodnocení (např. posouzení odpovědí na cílené otázky, vyslechnutí názoru, cílené pozorování)  Realizace zápisu o Ed. P/K; součástí je i hodnocení záznamů v dokumentaci (institucionální, domácí péče)  Sebaevaluace edukátora (adekvátnost zvolené strategie, připravenost apod.) Hodnocení Ed. procesu Nejčastější důvody vedoucí k nedosažení cílů (Závodná, 2005)  nevhodný odhad potřeb  nereálně stanovené cíle  nevhodná strategie učení  nedostatečná motivace  nepřiměřený časový plán  množství informací / nedostatek informací  neefektivní komunikace Literatura:  Bastable S., Essential of patient Education, Jones & Bartlett Learning, 2005, s. 502 ISBN-13: 978-0763748425  Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010, s. 80 ISBN 978-80-247-2171-2  Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s. 155 ISBN 978-80-8063-326-4  Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259 ISBN 978-80-8063-321-9  Petlák, E., Všeobecná didaktika, Bratislava: Iris, 2004, s. 270 ISBN 8089018645 Literatura:  Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936 ISBN 978- 80-7367-546-2.  Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha: Portál, 2013 ISBN 978-80-262-0456-5.  Raudenská J, Javůrková A. Lékařská psychologie ve zdravotnictví, Praha: Grada, 2011, s. 304 ISBN 978-80-247-2223-8.  Závodná V. Pedagogika v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2005, s. 117 ISBN 808063193X  NANDA International Ošetřovatelské diagnózy: definice a klasifikace 2015- 2017, 10. vydání Ed. Herdman, H et Kamitsuru, S, Praha: Grada, s. 439 ISBN 978-80-247-5412-3.